Kvalifikační skupina České republiky startuje již v pátek! Jak budou vypadat naši soupeři a co od nich čekat?

Již v pátek se odehrají první utkání kvalifikace na EURO 2020 ve skupině A, do níž byla vylosována reprezentace České republiky. Hned v prvním duelu nás čeká složité utkání s Anglií ve slavném Wembley. Dále nás pak čekají týmy jako Černá Hora, Kosovo či Bulharsko. Jak bude skupina vypadat? Jak vypadají naši soupeři a kdo je favoritem na postup? To si rozebereme v následujících řádcích!

Kvalifikační skupina A, leč se nemusí na první pohled úplně zdát, bude velice atraktivní a zajímavá nejen pro fanoušky české fotbalové reprezentace. Setkávají se v ní zajímaví soupeři, přičemž hned tři pochází z Balkánu, o což zajímavější a nevyzpytatelnější může celá kvalifikační skupina být.

Největším favoritem skupiny je dle očekávání Anglie. Ta pod Garethem Southgatem došla minulý rok až do semifinále mistrovství světa, kde podlehla Chorvatsku. V boji o třetí místo reprezentace Albionu také padla, přesto se Southgateovi svěřenci vraceli domů jako hrdinové, a stejně tak byli i vítáni.

Start nové, možná v budoucnu úspěšné, éry potvrdil Southgate se svými svěřenci i v Lize národů, kde vyhrál Albion svou skupinu, kterou sdílel s Chorvatskem a Španělskem. Anglie se bude řadit přímo mezi největší favority na zisk trofeje pro mistra Evropy, zvládne-li úspěšně kvalifikaci. Navíc bude nyní ještě silnější.

Na mistrovství světa měl Southgate mladý a talentovaný, přitom i zkušený tým. Jeho hráči se od té doby samozřejmě zlepšili, vyspěli, případně se zase objevily nové hvězdy, což může být například Jadon Sancho, který je tím typem hráče, který Angličané pravděpodobně na světovém šampionátu postrádali. Právě klenot z Dortmundu dokáže v utkání udělat sám rozdíl a může se stát hvězdou kvalifikace.

Celkově se dá říci, že Anglie v sestavě nemá nějakou výraznější slabinu. Nejslabší aktuálně bude každopádně post gólmana. Jednička Pickford v letošní sezoně hodně chybuje a Everton díky jeho hrubkám přišel o nejeden bod. Heaton, Butland, Hart či další gólmani sice nejsou špatní, ale zkrátka to nejsou hráči, na které by byl vždy zrovna největší spoleh.

Program anglické reprezentace v kvalifikaci (v závorce bilance vzájemných duelů):

22. března – Anglie vs Česká republika (1 výhra, 1 remíza)
25. března – Černá Hora vs Anglie (1 výhra, 3 remízy)
7. září – Anglie vs Bulharsko (6 výher, 4 remízy)
10. září – Anglie vs Kosovo (týmy se zatím neutkaly)
11. října – Česká republika vs Anglie
14. října – Bulharsko vs Anglie
14. listopadu – Anglie vs Černá Hora
17. listopadu – Kosovo vs Anglie

Českou fotbalovou reprezentaci asi netřeba sáhodlouze představovat. Oproti Anglii, která už novou éru rozjela před mistrovstvím světa, teprve novou éru rozjíždíme, a to pod vedením Jaroslava Šilhavého. Ten u týmu sice prozatím není dlouho, ale přinesl do reprezentace novou a čerstvou krev, svěží dech a zkrátka to prozatím vypadá velice pozitivně a nadějně. Snad i proto můžeme do kvalifikace vstupovat s nadějí, že bychom se mohli umístit na druhé postupové pozici.

Od Šilhavého příchodu odehráli fotbalisté České republiky čtyři duely, z čehož byly hned tři vítězné – na Slovensku zvítězili 1:2, poté padli 1:0 na Ukrajině, v Polsku vyhráli 0:1 a stejným výsledkem doma porazili opět Slováky.

Tým se však zvedl nejen výsledkově, ale také herně. Hráči vědí, co mají hrát, co po nich trenér chce a co od nich očekává, což je oproti éře pod Jarolímem obrovská změna. Navíc Šilhavý může těžit z aktuální formy Slavie, která i s českými reprezentanty předvádí fantastickou jízdu na mezinárodním poli v Evropské lize.

Celkově se dá říci, že nám tu aktuálně roste převelice zajímavá generace nadějných fotbalistů, což by se mohlo a mělo projevit i na reprezentačním poli.

Program české reprezentace v kvalifikaci (v závorce bilance vzájemných duelů):

22. března – Anglie vs Česká republika (1 prohra, 1 remíza)
7. června – Česká republika vs Bulharsko (4 výhry, 1 remíza)
10. června – Česká republika vs Černá Hora (2 výhry)
7. září – Kosovo vs Česká republika (týmy se zatím neutkaly)
10. září – Černá Hora vs Česká republika
11. října – Česká republika vs Anglie
14. listopadu – Česká republika vs Kosovo
17. listopadu – Bulharsko vs Česká republika

Třetím týmem do party je Bulharsko, které k nám bylo přiřazeno z třetího výkonnostního koše. To rovněž začíná novou éru, respektive se o to dlouhodobě snaží. Naposledy se do závěrečné fáze mezinárodního turnaje kvalifikovali v roce 2004, kdy se konalo mistrovství Evropy. Zde však skončili Bulhaři hned ve skupině bez zisku jediného bodu.

Navíc v týmu nejsou žádné hvězdy. Koučem je od roku 2016 Petar Hubchev, jehož největší trenérské úspěchy byly na klubové úrovni, když vyhrál jednou Bulharský pohár a jednou Superpohár. Nejzkušenějším hráčem reprezentačního výběru Bulharska je jednatřicetiletý Ivelin Popov, jenž hraje v ruském Rostovu a za seniorský tým Bulharska odehrál již 80 utkání.

Až na čtyři hráče, včetně již zmíněného Popova, většina reprezentantů nenavlékla bulharský dres ani ve 30 utkáních, takže se dá říci, že na mezinárodní úrovni je tým poměrně nezkušený. Proto se nedá očekávat, že by mohl působit nějaké větší problémy. Možná se bude jednat spíše o jedno z větších zklamání, protože Černá Hora i Kosovo mají k dispozici aktuálně o kousek lepší týmy. Přesto to bude velice vyrovnané a rozhodně je nelze podceňovat.

Co se týká posledních výsledků Bulharska, tak aktuálně čekají tři zápasy na výhru. Ve své skupině Ligy národů skončili druzí za Norskem, za sebou nechali Kypr či Slovinsko. Uhráli celkem 11 bodů.

Program Bulharska v kvalifikaci (v závorce bilance vzájemných duelů):

22. března – Bulharsko vs Černá Hora (1 výhra, 2 remízy, 1 prohra)
25. března – Kosovo vs Bulharsko (týmy se zatím neutkaly)
7. června – Česká republika vs Bulharsko (1 remíza, 4 prohry)
10. června – Bulharsko vs Kosovo
7. září – Anglie vs Bulharsko (4 remízy, 6 proher)
11. října – Černá Hora vs Bulharsko
14. října – Bulharsko vs Anglie
17. listopadu – Bulharsko vs Česká republika

Černá Hora působí jakožto samostatná reprezentace od roku 2007, kdy se po odtrhnutí od Srbska podařilo získat členství v organizacích UEFA i FIFA. Od tohoto momentu se však nedokázali Černohorci kvalifikovat do závěrečné fáze žádného z mezinárodních turnajů.

Přesto mají aktuálně zajímavý mix hráčů pod vedením srbského kouče Ljubiši Tumbakoviće. Ten ve své trenérské kariéře posbíral s různými kluby 13 klubových trofejí. Reprezentaci vede od roku 2016.

Mezi největší hvězdy výběru patří bezpochyby Stefan Savić, obránce Atlética Madrid, či Stevan Jovetić, aktuálně útočník Monaka, přičemž oba nyní trápí zdravotní problémy. Zajímavým hráčem je také univerzál Adam Marušić hrající za italské Lazio. Fanouškům české Fortuna ligy pak bude jistě známý hráč Jablonce Vladimir Jovović.

V Lize národů, kde Černohorci chytili do skupiny Srbsko, Rumunsko a Litvu, skončili na třetím místě za Srby a Rumuny se ziskem sedmi bodů. Na větší úspěch tak stále čekají a dá se říci, že v kvalifikaci nemají co ztratit a mohou pouze překvapit.

Program Černé Hory v kvalifikaci (v závorce bilance vzájemných duelů):

22. března – Bulharsko vs Černá Hora (1 výhra, 2 remízy, 1 prohra)
25. března – Černá Hora vs Anglie (3 remízy, 1 prohra)
7. června – Černá Hora vs Kosovo (týmy se zatím neutkaly)
10. června – Česká republika vs Černá Hora (2 prohry)
10. září – Černá Hora vs Česká republika
11. října – Černá Hora vs Bulharsko
14. října – Kosovo vs Černá Hora
14. listopadu – Anglie vs Černá Hora

Kosovo bude do skupiny vstupovat jednoznačně jako černý kůň, který může pouze překvapit. Dá se říci, že z pátého výkonnostního koše jsme nemohli dostat mnoho těžších soupeřů. Za zmínku stojí, že Kosovo soutěží jako samostatná reprezentace ještě o mnoho kratší dobu než Černohorci. Teprve od roku 2016 jsou kosovští členy UEFA a FIFA, přesto už stihli příjemně překvapit a nejednoho soupeře nepříjemně zaskočit.

O kvalitě týmu vypovídá i fakt, že ve své skupině Ligy národů dokázali uhájit první místo bez jediné porážky. Soupeři jim byl Ázerbájdžán s Faerskými ostrovy a Maltou. Skóre 15:2 během šesti utkání je také velice dobrou vizitkou. Od října 2017 je nedokázal nikdo porazit.

Hlavní hvězdou týmu je bezpochyby Valon Berisha, hráč Lazia, který je aktuálně zraněný. V Brémách však září další kosovský drahokam, útočník či křídelník Milot Rashica, který je se sedmi brankami druhým nejlepším střelcem Werderu. Kosovští reprezentanti jsou celkově rozmístěni po různých soutěžích po celé Evropě a rozhodně mají velkou kvalitu a především oplývají obrovskou nevyzpytatelností.

Lze očekávat, že Kosovo by mohlo být naším hlavním protivníkem v boji o druhé postupové místo. Hlavní roli však budou hrát jejich souboje s dalšími balkánskými týmy. Mezi těmi to vždy vře a jejich duely budou napjaté, vyhecované a budou mít velice zvláštní náboj.

Program Kosova v kvalifikaci (s žádným z týmů ještě Kosovo nehrálo):