Spali na nádraží, on sbíral železo. Otec Noskové odhalil cestu na wimbledonský trůn

Za pohádkovým triumfem Lindy Noskové ve Wimbledonu se skrývá rodinný příběh plný obrovského odříkání a dřiny. Její otec Drahoš promluvil o extrémní chudobě, spaní po nádražích i o nedávné bolestné ztrátě milované manželky.

Rodiče začínali v obřích dluzích a bídě
Tenisově ji vychoval drsný trenér a horník
Otcovu kariéru ukončila potupná porážka od dcery

Když jednadvacetiletá Linda Nosková zvedla nad hlavu slavnou wimbledonskou trofej po nervydrásajícím českém finále s Karolínou Muchovou, jejímu otci se na tribuně promítl před očima celý život. Sedmdesátiletý bývalý výpravčí Drahoš Nosek si pak na terase All England Clubu otevřel pivo a v exkluzivním rozhovoru pro iSport.cz popsal strastiplnou cestu, která by s přehledem vydala na hollywoodský doják.

Bída, staré železo a noclehy na nádraží

Cesta k nejcennější tenisové trofeji světa začala v naprosté chudobě. Rodiče do nového vztahu odešli z předchozích manželství úplně s prázdnou. Drahoš Nosek zavzpomínal, že v době Lindina narození byl rodinný rozpočet pravidelně tisíce korun v minusu. Aby vůbec měli co jíst a přežili, musel po nocích sbírat staré železo.

Zlom k lepšímu nastal až ve chvíli, kdy prodali zděděný dům po rodičích, poplatili dluhy a mohli si dovolit alespoň auto. Do té doby těžili z toho, že měl jako zaměstnanec drah vlaky zdarma. Zatímco ostatní talentované děti vozili na turnaje bohatí rodiče, Noskovi jezdili do Prahy vlakem a přespávali všichni na nádraží.

Do tenisu zkrátka vložili úplně všechno. Otec například neváhal v březnu čtyři hodiny ručně odhazovat dvacet čísel sněhu ze zapadlého kurtu, jen aby jeho dcera mohla v závějích trénovat. Linda si přitom prý nikdy na nic nepostěžovala.

Obrovskou oběť přinesla i její maminka Ivana, která podle Noska dala dceřině kariéře sto procent. Svého největšího snu a wimbledonského triumfu se bohužel nedožila, zemřela před dvěma lety. Právě do nebe jí dojatá tenistka hned po finále poslala nádherný vzkaz.

Tvrdá škola horníka a švýcarská disciplína

Za raketovým tenisovým růstem čerstvé grandslamové šampionky stojí dva zcela zásadní vlivy. Tím prvním byl Jaroslav Pavelka, bývalý horník a trenér ze staré školy. Ten si nepotrpěl na moderní povídání a uvolněné tréninky. Podle Noska dbal na obrovskou dřinu, kdy do Lindy neúnavně pálil stovky míčů v ostrém tempu a neodpustil jí jedinou chybu.

Druhým klíčovým pilířem byla legendární Melanie Molitorová, matka Martiny Hingisové. Ta prý Lindě nevtiskla ani tak tenisovou techniku, jako spíše absolutní profesionalitu. Stačilo, aby na švýcarský trénink dorazily s maminkou o pouhé tři minuty později, a Molitorová jim dala tvrdě najevo, že při dalším zpoždění je okamžitě vyhodí. Ukázala jim, že vrcholový sport zkrátka neodpouští jedinou úlevu.

Konec otcovské kariéry v podání třináctileté školačky

Sám Drahoš Nosek přitom dceru v začátcích trénoval, udělal si kvůli tomu dokonce licenci a do jejích jedenácti let jí sám nahazoval míče z koše. Jeho trenérská dráha ale skončila poměrně brzy, a to hodně kuriózním způsobem.

„Když jí bylo třináct, přišla na kurt, vzala raketu do levé ruky, i když je pravák, a dala mi 6:0. Tehdy jsem rozstřískal raketu a řekl jí: Miláčku, s tebou jsem skončil,“ popsal s úsměvem moment, kdy pochopil, že už dceři na kurtu absolutně nestačí.

Obrovskou výhodou mladé Češky je navíc její povaha. Jde o velkého introverta, který si z proher nedělá těžkou hlavu a nepanikaří ani ve chvílích, kdy čelí mečbolům, jak ostatně předvedla ve finále s Muchovou.

Navzdory životnímu úspěchu a astronomickým odměnám jí podle táty sláva do hlavy nestoupne, místo toho prý na podzim plánuje charitativní pomoc v Africe. A zatímco ona dobývá svět, sedmdesátiletému otci už ke štěstí úplně stačí, když se celá rodina občas ve zdraví sejde doma na rodném Valašsku.