Volejbal jako úspěšný produkt? Baví lidi i sponzory, míní trenér Hroch
Bývalý reprezentant a současný trenér Martin Hroch je výraznou volejbalovou osobností. Jako hráč startoval na mistrovství světa i Evropy, během úspěšné kariéry dlouho působil i ve Francii a také má na svém kontě řadu trenérských působišť na klubové i reprezentační úrovni. Nyní se v rozhovoru Ruik.cz vyjádřil i ke svému působení na liberecké lavičce i k mužské a ženské extralize.
- Hráčkám Dukly Liberec by mohly závidět podmínky i kluby z francouzské ligy
- Za vším jsou peníze a spousta práce a energie
- Liga mistrů volejbalistů není o milionech, ale o desítkách milionů
Jaká je spokojenost s dosavadním průběhem extraligy volejbalistek z hlediska Dukly Liberec?
Týmově nám to sedí. Pracujeme od začátku sezony, nemáme hvězdy, ale holky, které chtějí jít nahoru (některé ví, jak chutná reprezentační strava). Někdy je to jednodušší, někdy složitější. Moje role od té reprezentační je zde zcela odlišná, ale každý máme své místo a jde to tak, jak má.
Bohužel jsme se na hřišti ještě nepotkali ve složení, jaké bylo zamýšleno, ale tak to je, je to sport a je potřeba s tím takto pracovat. Holky jedou, Dukla jako rezort poskytuje v rámci služeb velice dobré podmínky, které by nám mohly závidět týmy z francouzské nejvyšší ligy. Klub stanovil cíl boje o medaile, tak si za tím jdeme.
Sledujete mužskou reprezentaci z pohledu bývalého reprezentanta? A jak dodatečně hodnotíte 4. místo České republiky na MS na Filipínách, jelikož jste na MS sám startoval?
Jako bývalý reprezentant repre-kluky sleduji. Letos před nimi smekám. Jak kluci postupovali turnajem MS, tak jsem si v hlavě promítal naše „emocionální jízdy“ ve VNL se ženským nároďákem. Hrozně to klukům a trenérům přeji. Měli za sebou hubenější roky. Ale letos klobouček.
Parta motivovaných bojovníků, kteří šli za svým. To, co nám s ženami v Thajsku nevyšlo, kluci chytili za pačesy a už nepustili. Bylo radost se na ně koukat, už jim to nikdo nevezme. …A Zajdova (kapitán Adam Zajíček) zpověď na závěr šla od srdce. Může mu rozumět jen ten, kdo má něco podobného prožité.
Jak se vám jeví česká extraliga mužů včetně účinkování českých klubů v evropských pohárech, případně co se dá očekávat v play-off extraligy?
Předně, to jak jsem zažil mužskou extraligu já po mém návratu z Francie, se vůbec nedá srovnávat s tím, co se děje teď. Z volejbalu se stal „produkt“, který zajímá a který baví. Je možno je sledovat přímo, tak i relativně kvalitními streamovými přenosy na internetu, o občasných celoplošných TV zápasech ani nemluvě.
V tomto směru jsme přeskočili i již několikrát zmiňovanou Francii. Kluby hrají na kvalitních površích, taraflex už není pouze výjimkou, objevily se velkoplošné obrazovky a každý klub se snaží rozvinout svůj potenciál prostřednictvím propagace nejen na sociálních sítích. Objevují se internetové diskuzní skupiny, podcasty, volejbal je všudypřítomný.
A co cizinci?
V mužské extralize se objevují kvalitní zahraniční hráči a úroveň hodně stoupla. Muži mají svého zástupce pravidelně v Lize mistrů (tam to není o milionech, ale desítkách milionů). V dalších pohárech se také nevypadává hned v prvních kolech. Za vším jsou peníze a spousta práce a vložené energie. Je vidět, že vyplácí. Nápady přicházejí, zkouší se nové věci…
Občas uděláme taky nějakou „kravinu“ jako zavedení „desetiminutové“ pauzy po druhém setu, ale i chyby se dělají, aby se mohly napravit. Když to celé shrnu, volejbal baví. Ať je to beach-volleyball, extraliga (mužská i ženská), reprezentace nejen seniorská a i mládežnická ( letos se navíc dobře uvedl v extralize tým NVC). Jen neusněme na vavřínech.
Zdroj: Autorský rozhovor
