Zemřel Boris Spasskij: vynikající šachista, ale také rebel. Odmítl okupaci ČSSR, štval sovětské vedení, se svým rivalem Fischerem se přátelil

Tehdy v roce 1972 většina šachového i nešachového světa fandila Bobbymu Fischerovi. Kdyby šachoví velikáni žili ještě dnes a měli znovu zasednout ke hře, možná bychom raději fandili Borisi Spasskému. Bohužel se tak už nestane – Fischer zemřel před 17 lety, Spasskij právě před několika dny.

• Zemřel slavný šachista Boris Spasskij
• I nešachová veřejnost jej zná jako slavného soupeře Bobbyho Fischera ze Zápasu století
• Oba geniální muži se po tomto duelu začali přátelit

V roce 1972 se konal šachový Zápas století, duel mezi Borisem Spasským a Bobbym Fischerem. Bylo to na vrcholu studené války a daleko přesahoval rámec šachové partie – šlo o souboj největšího tehdejšího mozku Sovětského svazu proti největší kapacitě USA. Paradoxní je, že jak Spasskij, tak i Fischer měli během svého života rozepře s ideologiemi režimů, které reprezentovali.

USA vydaly na Fischera zatykač

Bobby Fischer, který se stal mistrem světa v šachu v letech 1972-1975, byl ve své době nositelem jednoho z nejvyšších IQ. V patnácti letech mu naměřili hodnotu 180-187. Jenže jeho sociální inteligence byla slabá. Zvláště ke konci života Fischer regulérně zešílel. Veřejně schvaloval teroristické útoky z 11. září 2001, a ačkoli byl sám židovského původu, proslul mnoha antisemitskými výpady. Vášnivě podporoval sektu Celosvětovou boží církev, začal obdivovat Hitlera.

Od 70. let přestal hrát šachy, z izolace vystoupil až roku 1992, kdy si domluvil odvetný zápas se Spasským. Ten se uskutečnil v jugoslávských městech Sveti Stefan a Bělehrad i přes embargo Organizace spojených národů, které zahrnovalo i sankce na sportovní události. Kvůli tomu na něj v USA vydali zatykač, který platil po celý zbytek Fischerova života. Proto se šachista nikdy do své rodné země nevrátil.

Spasskij ocenil Fischera pro gentlemanský přístup ke hře

A jaký je příběh Borise Spasského? Šachy se naučil jako dítě, během nacistického obležení Leningradu. Z té doby měl podle webu El País traumatické vzpomínky, šachy mu je pomáhaly překonávat. V deseti letech porazil slavného Michaila Botvinika. V 60. letech si vybudoval pozici přední šachové osobnosti své země.
Jenže Spasskij nebyl nikdy zadobře s vládnoucím režimem. V roce 1968 otevřeně odsoudil vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Považoval se za monarchistu, byl věřící – obojím sovětské vedení pořádně štval. Mohl si Sověty udobřit, kdyby porazil Fischera, ale… v památném souboji roku 1972 v Reykjavíku z 19 partií jen jednou vyhrál a 11x remizoval. Sedm partií opanoval Fischer, který se tak stal mistrem světa v šachu.

Čím Sověty podráždil Spasskij ještě více, byla skutečnost, že si z porážky viditelně nic nedělal. Po zápase ocenil Fischerův gentlemanský přístup ke hře. A ještě si ponechal prémii ve výši 100 000 dolarů, kterou měl podle pokynů sovětských politiků odevzdat.

Také Spasskij se stal štvancem. V roce 1976 natrvalo opustil Sovětský svaz a žil ve Francii. Zemi galského kohouta reprezentoval na mnoha šachových olympiádách.

Šachoví velikáni možná budou pohřbeni bok po boku

Bobby Fischer ke konci života nesnášel prakticky všechny, bylo jen několik málo osob, ke kterým choval respekt. Jedním z nich byl právě Spasskij. Po jejich legendárním zápase v roce 1972 zůstali v kontaktu. Z rivality se stalo přátelství a „rematch“ v roce 1992 v Jugoslávii toto pouto jen posílil. Tento zápas mimochodem Spasskij opět prohrál, ale získal prémii 1.65 milionů dolarů, se kterou dále spokojeně žil ve Francii.

V roce 2008 se Spasskij zúčastnil v Reykjavíku pohřbu Bobbyho Fischera. Údajně zde vyjádřil přání, aby jej pohřbili do Fischerovy blízkosti, až zemře on sám.

Zdroje: El País