Na příštím mistrovství republiky bude v Top 8 klidně 7 hráčů do 25 let, říká Bowler Vlachovič
S Jakubem Vlahovičem, hráčem ProBowlingu Hustopeče, jsme se pobavili o rozdílech v týmovém bowlingu, o tom, jak se mu hraje za ProBowling i o nástupu mladé generace. Bronzový medailista z mistrovství republiky pohovořil také o technických aspektech bowlingu.
Ty jsi hrával fotbal, tak v čem je bowling jiný?
Asi v tom, že se tam můžu projevit více jako jednotlivec. I když v bowlingu taky máme tým, za který hraju a hrajeme společně, ale má to i tu odnož jednotlivců.
Jaké jsou hlavní rozdíly mezi hraním jako jednotlivec a hraním v týmu?
Když hraju sám za sebe, tak se soustředím jenom na svou hru, případně sleduji ostatní hráče. V tom týmu je potřeba se hodně podržet mezi sebou. Mám super tým, jsme perfektně sehraní a dokážeme si mezi sebou pomoct. A o to jde, pomoct si i když to třeba někomu nejde, radit mu a podobně.
Ty jsi hrál v Olomouci, odkud jsi odešel do ProBowlingu Hustopeče. Proč jsi se rozhodl právě takto?
Já jsem se tak rozhodl i podle toho, že jsem chtěl jít na vysokou školu do Brna a ProBowling Hustopeče jsou momentálně nejlepší tým tady v Brně a myslím, že i jeden z nejlepších týmů v Česku.
Pro mě to byla jasná volba, ty podmínky, které tam jako hráči máme, jsou úžasné. Ivan (pozn. Ivan Burian – trenér ProBowling Hustopeče) se o nás dobře stará. On tím bowlingem opravdu žije, má doma na půdě postavenou „třídráhu“.
Je to jedno z certifikovaných center Kegel a my se s ním můžeme kdykoliv domluvit na trénink, přijedeme tam a nemusíme nic platit. Už jenom to je velká pomoc, jelikož bowling je hodně náročný na peníze. To, že nás Ivan hodně sponzoruje, je super.
Takže i bowling může být finančně náročný jako jiné sporty, když ho chce někdo dělat profesionálně?
My jsme na začátku nepotřebovali mít plný arzenál deseti koulí, nekupovali jsme si drahé boty a podobně. Začínali jsem třeba se dvěma nebo třemi koulemi a když jsme byli v Bowlandu, tak za každý titul mistra republiky jsme třeba dostali kouli nebo nám třeba Bowlingová asociaci dala kouli, když jsme byli na mistrovství Evropy juniorů. Díky této pomoci nám to ulehčili.
Já už si teď sám vydělávám peníze, takže si dokážu obstarat ten materiál, a ještě dostáváme nějaké slevy od Ivana, protože hrajeme za ProBowling. Pro mě to tedy není tak drahý sport, jako to může být pro někoho. Taky to ale nebylo hned, musel jsem se ukázat, musel jsem něco vyhrát, abych na sebe upozornil a díky tomu jsem tam, kde teď jsem.
Myslíš, že v bowlingu teď přijde jakási vzpoura mladé generace, která vystřídá tu starší?
Já si myslím, že už to dávno začalo, asi v roce 2016. Jan Macek, Jaroslav Lorenc a další ti mladí hráči ukazují, že je ten bowling baví, chtějí se o to zajímat, myslím, že nabírají více a více zkušeností, a hlavně se bowlingově vzdělávají. A to odlišuje tu mladou generaci od té starší a myslím, že na příštím mistrovství republiky v Top 8 bude třeba 7 z 8 hráčů do 25 let.
V rámci technické části by mě zajímalo, proč má každý hráč jinou bowlingovou kouli, případně proč jich někteří hráči používají více?
Má to hodně společného s tím, že hrajeme na mazacích modelech a jelikož každý z nich je jiný, tak musíme mít i více koulí. Samozřejmě to neovlivňuje pouze model, ale třeba i centra ve kterých hrajeme, případně podmínky.
Záleží i na tom, po kom jdeme hrát, jelikož ten olej se strašně mění v průběhu hry. Například na Prestigi měníme každou hrou dráhu, tak potřebujeme větší arzenál koulí. Člověk musí svůj arzenál znát a musí vědět, kdy má co vytáhnout. Když se tohle naučí, tak může zahrát neskutečně vysoká čísla.
