České čtvrtfinálové selhání. 5 důvodů, proč to opět nevyšlo

Zmar, agónie, kolaps. Takhle by se dalo charakterizovat vystoupení České republiky na mistrovství světa. Konečné 7. místo. Opět jsme neprošli branami čtvrtfinále. Z posledních 5 čtvrtfinálových soubojů až 4 z nich skončily neúspěchem.

Příští rok to bude už 10 let, kdy Česká republika získala svou poslední medaili. Jde o nejdelší období bez medaile v historii. Náš hokej se nachází v době temna a už dávno nepatří do světové špičky. Je třeba si přiznat realitu. Šampionát v Rize skončil neúspěchem. Co je jeho příčinou? Je hlavním viníkem kouč Pešán? Nebo je toto umístění odrazem kruté reality?

1. Špatný start do šampionátu

Česká republika měla historicky jeden z nejhorších vstupů do turnaje. Těsně prohrála s Ruskem, poté jí zaslouženě uštědřilo porážku Švýcarsko. Ve skupině se hraje pouze 7 zápasů. A když se nepovede start, tak se pak tým velmi těžko dostává do ideální herní pohody.

Špatný start dostal Vránu a spol. pod tlak. Trenéři museli dělat rošády v soupisce, aby se mužstvo zvedlo. Tým poté vyhrál 5 zápasů v řadě. Výsledkově super, herně to však pořád skřípalo. Bídný výkon ve čtvrtfinále byl toho jasným důkazem.

2. Neexistující lídr Kovář

Kapitánem pro šampionát v Rize byl zvolen Jan Kovář. Výborný hokejista. Na klubové úrovni posbíral několik cenných úspěchů. Vyhrál tituly v české Extralize či slavné KHL. Několikrát ovládl celkové bodování, okusil i NHL. V omlazené sestavě patřil k těm nejzkušenějším. Proto jeho jméno na volbu kapitána dávalo smysl.

Během turnaje se však tato volba ukázala jako chybná. Kovář není žádný motivátor a nedokázal tým nakopnout, když se mu nedařilo. Aby se zdravě naštval a rval se. Nepodržel ho ani svými individuálními výkony. Herně se plácal a na turnaji nedokázal svou kvalitu prodat. Roli kapitána neunesl. Není divu, že se jeho jméno často spojuje s označením „hlavní tvář ztracené generace“.

3. Střelecká agónie klíčových hráčů

Česká republika má v NHL několik skvělých kanonýrů. Dokonce 3 z nich odjeli na šampionát. Na mysli mám útočné trio Vrána, Kubalík, Zadina. V aktuální sezoně vstřelili v NHL celkem 42 branek. To oni měli táhnout tým za úspěchem.

Ani oni však nedokázali ustát klíčový zápas turnaje. Nezvládli naplnit svou pověst kanonýrů. Ve čtvrtfinále si naši nevytvořili mnoho šancí. Několik gólovek tam ale bylo. Na své holi měl vyrovnání jak Kubalík tak i Zadina. Oba bohužel selhali a i proto skončil tým vedený Filipem Pešánem už ve čtvrtfinále.

4. Trenérské manýry Filipa Pešána

Český kouč již několikrát v minulosti potvrdil svou extratřídu. S extraligovým Libercem dosáhl na několik úspěchů. Udělal z něj jeden z nejlepších týmů v ČR. V sezóně 2015/16 s ním získal titul. Na tento úspěch dokázal navázat, když se poté s Libercem dostal 2x do finále. Na post nového kouče reprezentace byl jasným kandidátem.

Svůj první šampionát si však rozhodně za rámeček nedá. A to zejména kvůli několika rozhodnutím, která měla negativní dopad na hru celého týmu. Pešán měnil sestavu zápas co zápas. Je pochopitelné, že je třeba něco změnit, když se nedaří. Český kouč to zahnal až do velkého extrému.

Ve čtvrtfinále zase nasadil formaci Kubalík-Kovář-Vrána, která už v úvodu turnaje vůbec nefungovala. Kvůli těmto častým změnám se tým nemohl sehrát, aby se dostal do ideální herní pohody. Neúspěšný turnaj jde jednoznačně za trenérem Pešánem.

5. Přehnaná očekávání

Tohle je trochu dvojsečné. Je jasné, že náš výběr neměl důvod mít svěšené hlavy a nevěřit si. To by mělo také negativní efekt. Ale vyhlásit útok na zlato? Skok z extrému do extrému. Měli jsme před turnajem sice super formu, ale pořád se jednalo pouze o přípravné zápasy.

S duely na šampionátu naprosto neporovnatelné. Pak přišel špatný start turnaje, tým se dostal ještě pod větší tlak a bylo vymalováno. České republice zkrátka role favoritů historicky nesedí a v Rize se to jasně potvrdilo.