Reklama

Zajímavosti ze života Johana Cruyffa, velkého fotbalového průkopníka

Johan Cruyff je jeden z nejznámějších mužů ze světa fotbalu vůbec. Jméno, které znají častokrát i lidé, jímž tento nádherný sport nic neříká. Málokomu se povedlo ovlivnit lidské chápání fotbalu tak, jako jemu. Bez jeho herního stylu by neexistovali hráči jako Guardiola, Wenger, Cantona či Messi. Cruyff byl nejen hráčem, ale i trenérem, učitelem a jeho filozofie fotbalu je dnes legendou. Jaký doopravdy byl a jak konkrétně ovlivnil moderní fotbal?

Johan Cruyff se narodil 25. 4. 1947 v Amsterdamu. Čtvrti, kde vyrůstal, se přezdívalo betonová vesnice, a jak už název napovídá, jednalo se o dělnickou čtvrť. Podmínky ke hraní fotbalu tu byly špatné, přesto malý Johan trávil většinu času venku právě běháním za míčem.

Jak Cruyff píše ve své autobiografii, díky obtížným podmínkám se naučil využívat překážek a nevýhod terénu ve svůj prospěch. „Díky různým povrchům, na kterých se míč mnohdy nepředvídatelně odrážel, jsem se naučil okamžitě reagovat a piloval tak i svou techniku.“

Jeho rodiče vlastnily obchod v Betondorpu, pár set metrů od stadionu De Meer, na němž nastupoval Ajax Amsterdam. Otec pravidelně chodil na každý zápas, takže malý Cruyff tíhl k fotbalu už odmalička.

Bylo mu pět let, když se poprvé dostal na hřiště Ajaxu. Jeho otec tehdy roznášel koše s ovocem pro hráče, kteří byli nemocní či zranění. Tehdy Cruyff potkal Henka Angela, který v Ajaxu pracoval jako správce, a ten mu nabídl, jestli mu nechce pomáhat. Tak Johan poprvé nakoukl do světa fotbalu.

„Často se mě lidé ptají, jakou mám nejkrásnější fotbalovou vzpomínku. Popravdě řečeno si detaily příliš nepamatuji. Ani svůj první gól za Ajax na domácím stadionu. Co si zato vybavuji, je moment, kdy jsem poprvé vstoupil na hřiště před zaplněnými tribunami. Ne však jako hráč, nýbrž jsem šel s vidlemi provzdušnit šestnáctku.”

Malý Cruyff prý trávil na hřišti většinu času, občas si i zahrál v zápase, když týmu chyběl hráč nebo když ho trenér nechal. Když mu bylo deset let, vstoupil Johan do akademie Ajaxu oficiálně. Tehdy se poprvé setkal s trenérem Rinusem Michelsem, který se stal jeho vzorem a měl na Cruyffovo chápání fotbalu i jeho kariéru zásadní vliv.

Jako malý prý nesnášel vytrvalostní běhy a posilování s medicimbalem, a to zřejmě proto, že byl Cruyff odmalička velmi hubený a šlachovitý a posilování mu tak příliš nešlo a nebavilo ho.

Kromě toho se seznámil i s lidmi, jako byl Jeroen van der Veen nebo kouč Vic Buckingham, pod nímž Cruyff 15. 11. 1964 debutoval v A-týmu. Ve svém prvním zápase proti Groningenu se mu dokonce podařilo vstřelit gól, přesto Ajax prohrál 3:1.

Zanedlouho tým převzal Rinus Michels. Právě on Cruyffa nejvíce ovlivnil a na základě toho, co se od něj Cruyff naučil, pak postavil svou filozofii.

„Obrana spočívá v tom, že soupeři necháte co nejméně času. Když máte míč, měli byste se starat o to, abyste měli co nejvíc prostoru, a když o míč přijdete, musíte minimalizovat prostor, na němž operuje vás soupeř.“

Cruyff v Ajaxu strávil celkem šestnáct let, za které nejenže vyhrál šestkrát titul, čtyřikrát nizozemský pohár, třikrát Pohár mistrů evropských zemí (odpovídá dnešní Lize mistrů), ale hlavně neskutečně fotbalově vyrostl a stal se klubovou legendou.

V roce 1971 pomohl Ajaxu k premiérovému vítězství v Poháru mistrů evropských zemí, když s Ajaxem ve finále zdolal Panathinaikos v poměru 2:1. O rok později triumfoval Ajax ve finále znovu, tentokrát proti Interu Milán. Právě tohoto triumfu si Cruyff cení nejvíce, protože Ajax tehdy opravdu ukázal sílu totálního fotbalu. 30. 5. 1973 pak dílo dokonal, když s Ajaxem triumfoval potřetí v řadě.

Spousta lidí si dodnes pamatuje Cruyffovu trefu do sítě ADO den Haag, tzv. „zatočený gól“, nebo nejspíše ještě známější fintu s názvem Cruyffova otočka. Sám Cruyff o těchto fintách řekl: „Nijak jsem si ty finty neplánoval, prostě mě samy napadly a svůj význam získaly až později.“

Během jeho působení v hlavním městě Nizozemska byl Cruyff také poprvé povolán do nizozemské fotbalové reprezentace. Za svou bohatou kariéru si připsal 48 reprezentačních startů, během nichž vstřelil celkem 33 gólů. 

V roce 1974 se trenérem reprezentace stal Rinus Michels a stejně jako v Ajaxu, i zde nastolil filozofii s názvem totální fotbal.

„Jednotlivci se od té doby měli na hřišti chovat jako uspořádaný celek a ti, kterým se to nelíbilo, byli překážkou pro ostatní. Vedle kvality hráčů je tento systém především otázkou jejich vzdálenosti a rozestavení na trávníku. Pokud jsou hráči ve správné vzdálenosti a rozestavení, všechno do sebe zapadá,“ říká Michels.

Jejich společná snaha přinesla ovoce. V roce 1974 skončilo Nizozemsko druhé na mistrovství světa, o dva roky později pak třetí na mistrovství Evropy.

Johan Cruyff v Barceloně

V roce 1973 odešel Johan do Barcelony kvůli neshodám v Ajaxu, ve kterém nefungovalo vedení a i mezi hráči panovaly určité rozepře. Funkcionáři se začali míchat do přestupů klubu a Cruyff se proto rozhodl, že nejlepší bude klub opustit. I přes jeho nešťastný odchod však Ajax zůstal jeho klubem číslo jedna.

„V Ajaxu jsem se cítil nechtěný a nejistý, pokud vás za těchto okolností chce klub jako Barcelona, měli byste se nad tím zamyslet. Zvlášť v případě, když částka za přestup bude nejvyšší v celé historii.“

Spolu s ním se do hlavního města Katalánska stěhoval i Rinus Michels. I ve Španělsku se Cruyffovi dařilo. Za pět let s ní zvládl vyhrát titul i španělský pohár. Bohužel ani toto angažmá se neobešlo bez potíží. Ve Španělsku tehdy vládl generál Franco, v klubovém vedení zase působil katalánský nacionalista Armando Carabén, který ho využil k propagaci samostatného Katalánska. 

„Jsem člověk z Amsterdamu, který říká naplno, jak se věci mají, ovšem ve Španělsku to v době režimu generála Franca nebylo zvykem.“

Po pěti letech se Johan rozhodl, že se přestěhuje do Ameriky, kde poznal sport z trochu jiné stránky. V první řadě jsou zvyklí hrát na umělé trávě. Zadruhé mají Američani výborně vyřešený přechod mezi mládežnickým a profesionálním fotbalem. Sám Cruyff se několikrát zmínil, že obdivuje, jakým stylem to v Americe funguje.

„Prakticky už na univerzitě je sport branný velmi vážně. Pokud jste dobří, dostanete od univerzity stipendium. Po nějaké době si vás navíc vyhlédne profesionální klub a vy tak můžete rovnou začít hrát.

Cruyffova fotbalová filozofie

„Hrát fotbal je velmi jednoduché. Ale hrát jednoduchý fotbal, to je jedna z nejtěžších věcí na světě.“

To je jen jeden z jeho mnoha citátů, kterými lze ilustrovat Cruyffovu filozofii s názvem totální fotbal. A v čem že vlastně je toto učení tak zajímavé? Pojďme si to ukázat.

Soupeř má míč na své polovině. Naši útočníci a záloha se proto vysunou až na polovinu soupeře a snaží se co nejvíce zahustit herní prostor. Aktivně napadají soupeře, což nakonec vede k jeho chybné rozehrávce a my tak získáme míč.

Nastává přechodová fáze. Hráči si musí hledat volná místa na hřišti. Pokud se například záložník dostane do potíží a nemá kam přihrát, obránce mu automaticky nabíhá do volného prostoru a druhý záložník dočasně zastoupí daného obránce.

Rychlými přihrávkami a efektivními náběhy se nakonec dostaneme dopředu k bráně, nastává zakončení. Díky tomu, že si hráči během hry mění pozice, se do zakončení může dostat prakticky kdokoliv, a je proto důležité, aby hráči uměli zahrát na více postech. Proto jsou pro tento styl hry univerzálové velice cenění.

Taktika je založena na rozestupech mezi jednotlivými řadami, přičemž gólman je také jednou z nich. Proto musí umět přijmout přihrávku a rozehrát celou akci.

To byla jen malá ukázka herního stylu zvaného totální fotbal. Doufám, že se mi alespoň trochu povedlo nastínit, jak funguje.

Dal jsem si za cíl lidem přiblížit život Johanna Cruyffa, úžasného fotbalisty, ale také skvělého člověka, který měl obrovský vliv na moderní fotbal.

Jen málokdo se dokázal zapsat do dějin tohoto úžasného sportu tak, jako on. Velké množství fotbalových taktik dodnes vychází z jeho učení a ve hře spousty týmů jsou dnes jasně patrné prvky jeho filozofie. 

Zdroj: Johan Cruyff a Jaap de Groot: Moje filozofie fotbalu, Wikipedie

Reklama

Mohlo by vás zajímat

Komentáře

  1. Ajax s Johanem Cruyffem byla, je a bude moje srdeční záležitost. Johan Cruyff byl borec a Ajax té doby je jedním z nejlepších týmů v historii.👍

  2. V roce 1991 jsem ho potkal v Paříži. Trénoval tehdy Barcelonu, bylo pondělí a tak si s manželkou zaletěli na výlet. Čekal na ni před obchodem a já tak blízko svému idolu ani nedýchal. Tehdy se nám otevřel svět a hned takový zážitek.

  3. Franz Beckenbauer x Johan Cruyff. Jejich soupeření, to jak je porovnávali novináři, to jak bojovali v reprezentacích a v klubech. To byla epocha, která se zapsala do dějin fotbalu zlatým písmem. Asi měl trochu navrch císař Franz, ale stejně jsem fandil Ajaxu :-).

  4. Skvělý hráč jen velká škoda , že odmítl v r. 78 jet na MS do Argentiny , určtě by Holanďani tehdy MS vyhráli. Takto ve finále dotlačil Argentinu k titulu ostudným způsobem sudí Gonela , který Holanďany vůbec nenechal hrát.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Oblíbené