Spojte se s námi


Fotbal

Zajímavosti ze života Johana Cruyffa, velkého fotbalového průkopníka

Johan Cruyff je jeden z nejznámějších mužů ze světa fotbalu vůbec. Jméno, které znají častokrát i lidé, jímž tento nádherný sport nic neříká. Málokomu se povedlo ovlivnit lidské chápání fotbalu tak, jako jemu.

Publikováno

dne

Johan Cruyff je jeden z nejznámějších mužů ze světa fotbalu vůbec. Jméno, které znají častokrát i lidé, jímž tento nádherný sport nic neříká. Málokomu se povedlo ovlivnit lidské chápání fotbalu tak, jako jemu. Bez jeho herního stylu by neexistovali hráči jako Guardiola, Wenger, Cantona či Messi. Cruyff byl nejen hráčem, ale i trenérem, učitelem a jeho filozofie fotbalu je dnes legendou. Jaký doopravdy byl a jak konkrétně ovlivnil moderní fotbal?

Johan Cruyff se narodil 25. 4. 1947 v Amsterdamu. Čtvrti, kde vyrůstal, se přezdívalo betonová vesnice, a jak už název napovídá, jednalo se o dělnickou čtvrť. Podmínky ke hraní fotbalu tu byly špatné, přesto malý Johan trávil většinu času venku právě běháním za míčem.

Jak Cruyff píše ve své autobiografii, díky obtížným podmínkám se naučil využívat překážek a nevýhod terénu ve svůj prospěch. „Díky různým povrchům, na kterých se míč mnohdy nepředvídatelně odrážel, jsem se naučil okamžitě reagovat a piloval tak i svou techniku.“

Jeho rodiče vlastnily obchod v Betondorpu, pár set metrů od stadionu De Meer, na němž nastupoval Ajax Amsterdam. Otec pravidelně chodil na každý zápas, takže malý Cruyff tíhl k fotbalu už odmalička.

Bylo mu pět let, když se poprvé dostal na hřiště Ajaxu. Jeho otec tehdy roznášel koše s ovocem pro hráče, kteří byli nemocní či zranění. Tehdy Cruyff potkal Henka Angela, který v Ajaxu pracoval jako správce, a ten mu nabídl, jestli mu nechce pomáhat. Tak Johan poprvé nakoukl do světa fotbalu.

„Často se mě lidé ptají, jakou mám nejkrásnější fotbalovou vzpomínku. Popravdě řečeno si detaily příliš nepamatuji. Ani svůj první gól za Ajax na domácím stadionu. Co si zato vybavuji, je moment, kdy jsem poprvé vstoupil na hřiště před zaplněnými tribunami. Ne však jako hráč, nýbrž jsem šel s vidlemi provzdušnit šestnáctku.“

Malý Cruyff prý trávil na hřišti většinu času, občas si i zahrál v zápase, když týmu chyběl hráč nebo když ho trenér nechal. Když mu bylo deset let, vstoupil Johan do akademie Ajaxu oficiálně. Tehdy se poprvé setkal s trenérem Rinusem Michelsem, který se stal jeho vzorem a měl na Cruyffovo chápání fotbalu i jeho kariéru zásadní vliv.

Jako malý prý nesnášel vytrvalostní běhy a posilování s medicimbalem, a to zřejmě proto, že byl Cruyff odmalička velmi hubený a šlachovitý a posilování mu tak příliš nešlo a nebavilo ho.

Kromě toho se seznámil i s lidmi, jako byl Jeroen van der Veen nebo kouč Vic Buckingham, pod nímž Cruyff 15. 11. 1964 debutoval v A-týmu. Ve svém prvním zápase proti Groningenu se mu dokonce podařilo vstřelit gól, přesto Ajax prohrál 3:1.

Zanedlouho tým převzal Rinus Michels. Právě on Cruyffa nejvíce ovlivnil a na základě toho, co se od něj Cruyff naučil, pak postavil svou filozofii.

„Obrana spočívá v tom, že soupeři necháte co nejméně času. Když máte míč, měli byste se starat o to, abyste měli co nejvíc prostoru, a když o míč přijdete, musíte minimalizovat prostor, na němž operuje vás soupeř.“

Cruyff v Ajaxu strávil celkem šestnáct let, za které nejenže vyhrál šestkrát titul, čtyřikrát nizozemský pohár, třikrát Pohár mistrů evropských zemí (odpovídá dnešní Lize mistrů), ale hlavně neskutečně fotbalově vyrostl a stal se klubovou legendou.

V roce 1971 pomohl Ajaxu k premiérovému vítězství v Poháru mistrů evropských zemí, když s Ajaxem ve finále zdolal Panathinaikos v poměru 2:1. O rok později triumfoval Ajax ve finále znovu, tentokrát proti Interu Milán. Právě tohoto triumfu si Cruyff cení nejvíce, protože Ajax tehdy opravdu ukázal sílu totálního fotbalu. 30. 5. 1973 pak dílo dokonal, když s Ajaxem triumfoval potřetí v řadě.

Spousta lidí si dodnes pamatuje Cruyffovu trefu do sítě ADO den Haag, tzv. „zatočený gól“, nebo nejspíše ještě známější fintu s názvem Cruyffova otočka. Sám Cruyff o těchto fintách řekl: „Nijak jsem si ty finty neplánoval, prostě mě samy napadly a svůj význam získaly až později.“

Během jeho působení v hlavním městě Nizozemska byl Cruyff také poprvé povolán do nizozemské fotbalové reprezentace. Za svou bohatou kariéru si připsal 48 reprezentačních startů, během nichž vstřelil celkem 33 gólů. 

V roce 1974 se trenérem reprezentace stal Rinus Michels a stejně jako v Ajaxu, i zde nastolil filozofii s názvem totální fotbal.

„Jednotlivci se od té doby měli na hřišti chovat jako uspořádaný celek a ti, kterým se to nelíbilo, byli překážkou pro ostatní. Vedle kvality hráčů je tento systém především otázkou jejich vzdálenosti a rozestavení na trávníku. Pokud jsou hráči ve správné vzdálenosti a rozestavení, všechno do sebe zapadá,“ říká Michels.

Jejich společná snaha přinesla ovoce. V roce 1974 skončilo Nizozemsko druhé na mistrovství světa, o dva roky později pak třetí na mistrovství Evropy.

Johan Cruyff v Barceloně

V roce 1973 odešel Johan do Barcelony kvůli neshodám v Ajaxu, ve kterém nefungovalo vedení a i mezi hráči panovaly určité rozepře. Funkcionáři se začali míchat do přestupů klubu a Cruyff se proto rozhodl, že nejlepší bude klub opustit. I přes jeho nešťastný odchod však Ajax zůstal jeho klubem číslo jedna.

„V Ajaxu jsem se cítil nechtěný a nejistý, pokud vás za těchto okolností chce klub jako Barcelona, měli byste se nad tím zamyslet. Zvlášť v případě, když částka za přestup bude nejvyšší v celé historii.“

Spolu s ním se do hlavního města Katalánska stěhoval i Rinus Michels. I ve Španělsku se Cruyffovi dařilo. Za pět let s ní zvládl vyhrát titul i španělský pohár. Bohužel ani toto angažmá se neobešlo bez potíží. Ve Španělsku tehdy vládl generál Franco, v klubovém vedení zase působil katalánský nacionalista Armando Carabén, který ho využil k propagaci samostatného Katalánska. 

„Jsem člověk z Amsterdamu, který říká naplno, jak se věci mají, ovšem ve Španělsku to v době režimu generála Franca nebylo zvykem.“

Po pěti letech se Johan rozhodl, že se přestěhuje do Ameriky, kde poznal sport z trochu jiné stránky. V první řadě jsou zvyklí hrát na umělé trávě. Zadruhé mají Američani výborně vyřešený přechod mezi mládežnickým a profesionálním fotbalem. Sám Cruyff se několikrát zmínil, že obdivuje, jakým stylem to v Americe funguje.

„Prakticky už na univerzitě je sport branný velmi vážně. Pokud jste dobří, dostanete od univerzity stipendium. Po nějaké době si vás navíc vyhlédne profesionální klub a vy tak můžete rovnou začít hrát.

Cruyffova fotbalová filozofie

„Hrát fotbal je velmi jednoduché. Ale hrát jednoduchý fotbal, to je jedna z nejtěžších věcí na světě.“

To je jen jeden z jeho mnoha citátů, kterými lze ilustrovat Cruyffovu filozofii s názvem totální fotbal. A v čem že vlastně je toto učení tak zajímavé? Pojďme si to ukázat.

Soupeř má míč na své polovině. Naši útočníci a záloha se proto vysunou až na polovinu soupeře a snaží se co nejvíce zahustit herní prostor. Aktivně napadají soupeře, což nakonec vede k jeho chybné rozehrávce a my tak získáme míč.

Nastává přechodová fáze. Hráči si musí hledat volná místa na hřišti. Pokud se například záložník dostane do potíží a nemá kam přihrát, obránce mu automaticky nabíhá do volného prostoru a druhý záložník dočasně zastoupí daného obránce.

Rychlými přihrávkami a efektivními náběhy se nakonec dostaneme dopředu k bráně, nastává zakončení. Díky tomu, že si hráči během hry mění pozice, se do zakončení může dostat prakticky kdokoliv, a je proto důležité, aby hráči uměli zahrát na více postech. Proto jsou pro tento styl hry univerzálové velice cenění.

Taktika je založena na rozestupech mezi jednotlivými řadami, přičemž gólman je také jednou z nich. Proto musí umět přijmout přihrávku a rozehrát celou akci.

To byla jen malá ukázka herního stylu zvaného totální fotbal. Doufám, že se mi alespoň trochu povedlo nastínit, jak funguje.

Dal jsem si za cíl lidem přiblížit život Johanna Cruyffa, úžasného fotbalisty, ale také skvělého člověka, který měl obrovský vliv na moderní fotbal.

Jen málokdo se dokázal zapsat do dějin tohoto úžasného sportu tak, jako on. Velké množství fotbalových taktik dodnes vychází z jeho učení a ve hře spousty týmů jsou dnes jasně patrné prvky jeho filozofie. 

Zdroj: Johan Cruyff a Jaap de Groot: Moje filozofie fotbalu, Wikipedie

Reklama

Bundesliga

Blíží se Bürkiho konec v Dortmundu? Letní posila Gregor Kobel svého konkurenta odstavil

Po dlouhou řadu let byl Roman Bürki jasnou jedničkou německého Dortmundu a spolu se zkušeným Marwinem Hitzem tvořili kvalitní a stabilní švýcarskou dvojici. Pevná pozice Romana Bürkiho se však změnila.

Publikováno

dne

Po dlouhou řadu let byl Roman Bürki jasnou jedničkou německého Dortmundu a spolu se zkušeným Marwinem Hitzem tvořili kvalitní a stabilní švýcarskou dvojici. Pevná pozice Romana Bürkiho se však změnila loňským letním příchodem o sedm let mladšího Gregora Kobela, který po povedené sezoně v dresu Stuttgartu vyšel vedení černo-žlutých na 15 milionů eur.

Tento krok vzbudil velkou vlnu nevole a nedůvěry vůči nové posile a nejmladšímu gólmanovi ze švýcarského gólmanského tria. V první polovině sezóny se však Kobelovi podařilo prokázat, že se pochybovači mýlili.

Kobel zapadl bez problémů a patřil k nejlepším hráčům svého týmu a naplno si tak podmanil gólmanskou pozici číslo jedna. Roman Bürki svoji neotřesitelnou pozici držel dlouhých pět let, pokud však za svá záda výjimečně pustil někoho jiného, bylo to z důvodu absence.

Na konci uplynulé sezony německé Bundesligy se jeho neotřesitelná pozice začala otřásat, a také vinou zranění sezonu dochytával zkušený Marwin Hitz, který do té doby šanci mezi třemi tyčemi dostával spíše sporadicky.

Pro Bürkiho to také mimo jiné znamenalo pouze 19 odchytaných utkáni v nejvyšší soutěži. Takto nízkou cifru v počtu odehraných utkání v ligové soutěží zažil naposledy v sezoně 2010/11.

V době, kdy působil ve své rodné zemi v Grasshopperu Zürich, Bürkiho šance vrátit se zpět mezi tři tyče ještě se více zminimalizovala letním  příchodem mladšího a perspektivního Gregora Kobela, kdy na jeho adresu trenér brankářů Borussie Dortmund, Matthias Kleinsteiber, řekl, že Kobel byl jeho prvním cílem v letním přestupovém období.

Bürki tak dostal svolení hledat si nového zaměstnavatele. Zájem o jeho získání projevil tradiční francouzský klub Saint-Etienne. K nadějnému transferu nakonec nedošlo, jelikož klub, který v aktuální sezoně bojuje o záchranu v Ligue 1, chtěl využít Bürkiho služeb pouze ve formě hostování.

Letošní sezonu tak započal u svého dlouholetého zaměstnavatele, jeho poslední odchytaný zápas se však datuje do 22. května  při vítězství 3:1 proti Bayeru Leverkusen. Zkušený brankář tedy neokusil soutěžní utkání již více než 7 měsíců. V aktuální hierarchii tří brankářských krajanů Borrusie Bürki figuruje až na třetím místě.

Utkání svého týmu sleduje pouze z tribuny a nic nenasvědčuje změně. Nová akvizice Gregor Kobel se v novém působišti uchytil náramně, zvládl psychicky náročný příchod do špičkového týmu. 

Kobel v této sezóně odehrál za BVB celkem 24 zápasů a udržel šest čistých kont. Přestože Die Borussen inkasovali ve všech soutěžích 40 gólů, tyto góly byly způsobeny více chybami v obraně než brankáři. 

Nebýt Kobelovy výborné formy, Dortmund by v současnosti pravděpodobně nebyl druhý v bundesligovém pořadí. Je tedy velmi nepravděpodobné setrvání Romana Bürkiho pro následující sezonu a nejpozději letos v létě by měl brány Signal Iduna Parku definitivně opustit.

Zdroj: Livesport, BeSoccer

Pokračovat ve čtení

Fotbal

Barcelona se nově zajímá o dva obránce Chelsea

I přes neutěšenou finanční situaci Barcelony hledá klub možnosti, jak posílit svůj hráčský kádr. Momentálně se zajímá o dva obránce Chelsea. Konkrétně o Césara Azpilicuetu a Andrease Christensena.

Publikováno

dne

I přes neutěšenou finanční situaci Barcelony hledá klub možnosti, jak posílit svůj hráčský kádr. Momentálně se zajímá o dva obránce Chelsea. Konkrétně o Césara Azpilicuetu a Andrease Christensena.

Podle twitterového účtu Fabrizia Romana Barcelona pracuje na tom, aby v červnu podepsala Césara Azpilicuetu jako volného hráče.

Nabízí mu dvouletou smlouvu s možným prodloužením o další rok. Chelsea stále čeká na hráčovo rozhodnutí, zda prodlouží smlouvu, nebo odejde do španělského klubu.

Barcelona se také dále zajímá o dánského obránce Andrease Christensena. Dánský stoper nevidí svou budoucnost v Chelsea, což potvrdila řada zdrojů blízkých hráči i klubu.

Podle Barcy Times požaduje dánský obránce a jeho zástupci u nového kontraktu velký přestupový bonus. Kromě Barcelony jednají i s Bayernem Mnichov.

I přes možné odchody těchto dvou hráčů Chelsea o posílení v obranných řadách zatím neuvažuje. Reece James je čím dál blíže návratu, Malang Sarr se ukazuje v dobrém světle a Kenedy byl stažen z hostování.

Není ale vyloučeno, že se klub ještě naposledy pokusí o stažení Emersona Palmieriho, který je na hostování v Lyonu.

Zdroj: Fabrizio Romano, Livesport

Pokračovat ve čtení

Fotbal

Viděl AFCON gól roku? Tahle pumelice zaskočila Andrého Onanu

Osmifinálový duel mezi Kamerunem a Komorama nakonec nepřinesl překvapení. Domácí mančaft dle očekávání postoupil do čtvrtfinále, ale zápas nabídl jeden bizarní moment a jeden neskutečný gól.

Publikováno

dne

Od

Osmifinálový duel mezi Kamerunem a Komorama nakonec nepřinesl překvapení. Domácí mančaft dle očekávání postoupil do čtvrtfinále, ale zápas nabídl jeden bizarní moment a jeden neskutečný gól.

Bizarní situace se stala díky výběru brankářské jedničky Komor pro tenhle zápas. Do branky si musel stoupnout levý obránce Chaker Alhadhur, protože jednička Salim Ben Boina se zranil a oba náhradní brankáři Komor se ocitli v izolaci kvůli covidu.

Další smolný moment (pro Komory) přišel hned v 7. mintuě utkání. Stoper Nadjim Abdou dostal červenou kartu a Komory šly do deseti.

Ale i přesto, že Komory hráli v podstatě bez ostříleného gólmana a v oslabení, tak favorizovanému Kamerunu dělaly relativní problémy.

Do 81. minuty vedl tým Michaela Ngadea (exslávistický stoper) v poklidu 2-0, jenže pak přišel dost pravděpodobně gól roku 2022!

Komory zahrávaly z dobrých 35 metrů přímý kop a zkušený brankář André Onana si nestavil ani zeď a to možná měl! Podívejte se sami!

Youssouf M’Changama touhle pumelicí zaskočil možná i sebe a vrátil Komory zpět do hry. Ostrovní stát se však na více nezmohl a tak do čtvrtfinále postoupil favorizovaný Kamerun.

31letý M’Changama byl jednoznačně nejlepším hráčem Komor, během zápasu měl nejvíce dotyků s míčem z celého týmu (69). Vytvořil dvě klíčové přihrávky a hned třikrát zakončil.

Také si připsal jeden úspěšný driblink a třikrát byl faulovaný. WhoScored udělil rodákovi z francouzské Marseille krásný rating 7,85.

Zdroje: WhoScored, David Pletánek

Pokračovat ve čtení

Oblíbené