VIDEO: Klidně (ne)fandi, ale zůstaň člověkem. Jak vypadal zápas s Portugalskem na tribunách?

Evropský šampionát v roce 2004 a desetitisíce českých fanoušků poskakuje před branami portugalských stadiónů: „Kdo neskáče není Čech!“ Září 2022, prohrané domácí utkání s Portugalskem se zoufalým výkonem české reprezentace. Mdlá atmosféra v českých řadách však nevládla jen na hřišti, ale také na tribunách vršovického stadionu. Do očí bijící kontrast v českém fanouškovském táboře. Jsou Češi především tzv. fanoušci úspěchu?

Jistě. Časy Nedvědů, Poborských, Barošů a tak dále jsou dávno tytam. Reprezentace už delší čas není takový válec, jakým bývala, a má své problémy (ať už kvalitativní, personální, organizační či jiné).

Českým fotbalem se (věřme tomu) již přehnalo období Horníků a Berbrů a podobných bafuňářů, případně rozhodčích. A srovnávat tyto časové úseky českého fotbalu dost dobře nelze. Ale je na místě dívat se skrz prsty na fanoušky, kteří aktivně fandí a nepřestávají věřit v lepší zítřky české kopané, jako zachytil youtuber braníkTV ve svém pravidelném pořadu Z KOTLE!?

Reprezentace vs. Ronaldo

V prvé řadě je však potřeba si položit otázku, zda čeští fanoušci přišli povzbudit české reprezentanty při jejich snaze poprat se o dobrý výsledek, nebo jestli toužili spíše vidět v akci hvězdný tým v čele s Ronaldem na vlastní oči?

Obdobnou otázku položil ve svém pořadu braníkTV náhodným respondentům z řad českých fanoušků. Na jejich odpovědi se můžete podívat na přiloženém videu níže. I když nelze na tuto anketu pohlížet zcela objektivně, tak faktor Ronaldo se nemůže přejít jen tak bez povšimnutí.

Ano, pravděpodobně nezanedbatelná část fanoušků se přišla podívat především na Ronalda a portugalské hvězdy a až poté na český tým. Nic proti tomu, je to zřejmě logický a přirozený úkaz. Nicméně není už za hranou povyšovat tento zájem nad aktivním fanděním části publika?

Během zápasu se totiž stalo, jak vyplývá z videa kanálu braníkTV (viz níže), že aktivní fanoušci se nacházeli v pražském Edenu v menšině a dokonce se stali spíše nechtěným jevem v očích více či méně (z hlediska podpory reprezentace) mlčících diváků.

Nálepka „ultras“

Příčina projevů nelibosti k aktivním fanouškům může mít i hlubší kořeny v podobě démonizování fanouškovství v českém veřejném prostoru.

Slova „ultras“ nebo pouhé „fanoušci“ se stala pomalu vulgárními názvy pro celou aktivní fanouškovskou veřejnost nejen na fotbalových stadionech. Někteří lidé v těchto pojmech možná mohli začít vidět bitky chuligánů, extrémismus v jakékoli formě, nebo to mohlo u nich dokonce (jako nyní proti Portugalsku) přerůst ke vnímaní fandění jako k nemístným projevům náklonnosti ke klubu, městu, kraji či v tomto případě státu.

Mimo jiné k tomu v minulosti přispívaly věty nejmenovaných komentátorů českého sportu typu, že „To by se v Anglii nestalo,“ či „V Anglii už se s problémovými fanoušky vypořádali.“

Leckdy se tyto poučky necitlivě vytahovali při pouhých projevech radosti či frustrace aktivních fanoušků.

Nejde opomenout již legendární kampaň z dob bývalého režimu „Fandi, ale zůstaň člověkem“. Toto heslo, které se snažilo nějakým způsobem „znormalizovat“ chování fanoušků na stadionech, se omývalo poté ještě několikrát v následujících desetiletích a přežívá dodnes.

V médiích jsou za vzor často dávány západní zahraniční soutěže, kde budou ovšem těžko fanoušci okřiknuti, aby seděli a nezavazeli jiným ve výhledu třeba zrovna na portugalskou megastar Ronalda (obzvlášť v sektorech za brankami).

Závěrem

Je zcela přirozené, že lidé se chtějí podívat na hvězdné fotbalisty a často na úkor fanoušků, kteří chtějí především podpořit svůj tým či klub. V případě reprezentace je asi obtížnější najít kompromis mezi těmito skupinami publika.

Ovšem je na příslušných orgánech (na FAČRu), aby si s tím poradily například podporou fanklubů, kvalitnější organizací na samotných stadionech, cenovou politikou či výběrem dějiště utkání.

Také je jasné, že když chybí kvalita a nasazení na hřišti, tak jsou diváci obecně nespokojení a těžko se pak může čekat atmosféra jako někde v Bundeslize například. To je ovšem také problém vedení českého fotbalu, aby se pokusil poskládat či vychovat konkurenceschopný tým, který odevzdá zodpovědný výkon a to klidně bez ohledu na výsledek. Jak říká Jindřich Trpišovský: „Musí hořet tráva.“

Tak by čeští fanoušci měli čemu fandit, i když se zrovna výsledkově nedaří. A třeba by pak přišlo více lidí na český tým než na Ronalda a spol. a méně by pak muselo „trpět“ za kotlem domácích.

Věřme, že se jednalo v utkání proti Portugalsku o ojedinělý případ a že atmosféra na dalších zápasech české reprezentace bude v příštích zápasech co nejvíc bouřlivá a pozitivní.

Zdroj: braníkTV