Němečtí fanoušci spolu proti Hoffenheimu! Co za tím stojí a kdy se dočká podobně tvrdých protestů i Lipsko?

V německém fotbale je nyní poměrně dusno. Alespoň tedy více než je obvykle. Především v posledních dvou týdnech dochází k intenzivním bojům proti Hoffenheimu, respektive jeho investoru Dietmaru Hoppovi. Dosavadní protesty proti Lipsku se v porovnání s nynějším bojem proti celku ze Sinsheimu dají považovat za procházku růžovou zahradou. Co za tím stojí? A proč vůbec německý svaz něco podobného dopustil?

Hoffenheim může leckomu přijít jako sympatický tým. Aby ne. Jedná se o vesnický klub, který se do Bundesligy probojoval až z páté ligy mezi lety 2000 až 2008. Jenomže to vše díky investoru Dietmaru Hoppovi, který do tohoto celku investoval ne zrovna malé peníze. Už to je něco, co se německým fanouškům příčí. Co je však horší, tak Hoffenheimu byla udělena výjimka v pravidle 50+1, na nějž jsou němečtí příznivci velice hákliví.

Pravidlo 50+1 znamená, že žádný investor či společnost nemůže vlastnit více než 49 % klubu. K čemu je to dobré? Aby německé kluby neskupovali šejkové, ropní magnáti a aby se zabránilo tomu, že by se fotbal v Německu měl stát podobně nechutnou pumpou na peníze, jako je tomu například v Anglii a jiných ligách.

Podobnou výjimku má také Lipsko, které je díky tomu nejnenáviděnějším klubem napříč celým Německem. Výjimku pak má také Wolfsburg či Leverkusen, nicméně u těchto celků se jedná o výjimku historickou, neboť oba kluby vznikly pro to, aby za ně mohli hrát zaměstnanci firem, které je zakládaly. I proto se větší protesty Wolsburgu a Leverkusenu oproti Lipsku s Hoffenheimem vyhýbají.

Nicméně, Hoffenheim zažíval největší protesty ze strany soupeřových fanoušků právě po svém postupu do Bundesligy, následně se však situace poměrně uklidnila. Až v roce 2018 do vosího hnízda píchli fanoušci Dortmundu, kteří při zápase v Sinsheimu zpívali chorály urážející majitele klubu. Dostali pokuty a podmínku.

Avšak z toho si nic fanoušci Borussie nedělali. Takže to přišlo během aktuální sezony v podzimní části znovu. Během února pak byl vynesen rozsudek. Příznivci vestfálského klubu mají na dva roky zákaz vstupu na stadion Hoffenheimu. A právě tento verdikt rozpoutal vlnu dalších nepokojů.

Před dvěma týdny se fandové Dortmundu dočkali podpory ze strany podporovatelů Mönchengladbachu. Kapitán klubu Lars Stindl a sportovní ředitel Max Eberl museli jít k tribunám prosit, aby veškeré symboly a bannery protestující proti Hoffenheimu ze stadionu zmizely. A nyní o víkendu došlo k eskalaci.

Na domácí půdě fanoušci Dortmundu opět zpívali chorály proti Hoppovi a hlasatel je upozorňoval a vyzýval, aby přestali. Marně. Bannery a transparenty proti investorovi Hoffenheimu se pak objevily také v Kolíně, který hrál proti Schalke. Protestovaly oba tábory fanoušků. Hráči i personál opět šly vyzvat své příznivce, aby to nedělali.

Kvůli stejné věci pak bylo dvakrát přerušeno utkání Unionu Berlín s Wolfsburgem. Nicméně příznivci Unionu se už nestrefovali jen do Hoffenheimu, ale také do německého fotbalového svazu. To především kvůli kolektivnímu trestu pro fanoušky Dortmundu. Protestovalo se i ve druhé lize při utkání Regensburgu proti Drážďanům, opět oba tábory. Jenomže nejvíce se psalo o jiném utkání.

V médiích nejvíce byl skloňován zápas Bayeru právě s Hoffenheimem. Ten byl 15 minut před koncem přerušen a poslední čtvrthodinu si protestně proti chování fanoušků hráči obou celků jen přihrávali mezi sebou. Hodně se mluvilo o tom, že celá akce proti Hoffenheimu byla koordinovaná.

Lipsko tak nyní může být víceméně rádo za to, že protesty proti němu jsou velmi mírné, leč časté. Nabízí se ale několik otázek. V řadě první – proč německý svaz zaváděl pravidlo 50+1, když následně uděluje výjimky a když je možné jej obejít? Buďto by nemělo být žádné Lipsko a ani žádný Hoffenheim, anebo by nemělo existovat pravidlo 50+1, které je každopádně skvělé, bylo-li by funkční a platné pro všechny.

V řadě druhé se nabízí otázka, proč svaz natolik Dietmara Hoppa brání? Proč hráči i personály klubů hrozí odchody ze hřiště kvůli pokřikům na jeho osobu? Proč podobně nikdo nereagoval, když byl terčem rasistických urážek v nedávné době jeden z hráčů Herthy Berlín a proč okolo toho nebyl takový humbuk? Je to snad nějaká forma protekce?

Zajisté by na stadionech neměly být nenávistné transparenty, nicméně je k zamyšlení, proč vlastně vznikají. Vinu nese především německý fotbalový svaz a chce-li jim zamezit, musí si zamést před vlastním prahem a popřemýšlet, zda-li by pravidla, především to klíčové (50+1), neměla platit pro všechny stejně. Vždyť také o nic jiného vlastně nejde.