Příběhy věrných: Mauro Tassotti, jakožto další úspěšný a legendární bek AC Milán. Proč byl v reprezentaci přehlížený?

Mauro Tassotti je považován nejen za legendu AC Milán, ale podobně jako Franco Baresi, Alessandro Costacurta nebo Paolo Maldini také za jednoho z nejlepších obránců v historii klubu. Ačkoliv fotbalově vyrostl v Laziu, svůj největší fotbalový příběh napsal právě v červenočerném dresu.

Tassotti byl odchovancem Lazia Řím a přesně v tomto klubu také započal svou fotbalovou kariéru. Do A-týmu se dostal v sezóně 1978/79, v Serii A debutoval 5. listopadu 1978. Během dvou sezón v Laziu nasbíral 41 ligových startů.

Ve svém rodném městě však vydržel dva roky, než se v létě roku 1980 přesunul do Milána. Důvodem samozřejmě byl přestup do klubu AC Milán. A právě na San Siru napsal svůj životní fotbalový příběh.

Začátky v AC Milán, temná historie klubu

Na osmdesátá léta minulého století nevzpomíná italský celek v dobrém. Klub totiž dvakrát spadl do druhé ligy a Tassotti zřejmě nejdříve doufal ve zcela jiné angažmá.

Poprvé se tak stalo v roce 1980, kdy bylo AC přeřazeno do nižší soutěže poté, co bylo zapojeno do skandálu s ovlivňováním zápasů. Rok poté postoupil do nejvyšší italské soutěže, nicméně sezónu 1981/82 zakončil na předposledním místě a znovu sestoupil do Serie B.

Nutno podotknout, Tassotti se do základní sestavy AC dostal téměř okamžitě, když už ve své první sezóně odehrál 33 zápasů. Přestože Rossoneri nedokázali v 80. letech dominovat Serii A, v sezóně 1984/85 se dostali alespoň do finále Coppa Italia. Ke konci osmdesátých let však v Miláně pomalu rostlo něco, co v historii klubu nemělo obdoby.

The Immortals, The Invincibles

Po období temna se AC znovu dostalo na vrchol v sezóně 1987/88, kdy zase získali mistrovský titul. Italský velkoklub se v té době začal dostávat do role vládce fotbalové Evropy. Ne nadarmo se AC v těchto dobách přezdívalo „The Immortals“ (Nesmrtelní) a poté „The invincibles“ (neporazitelní).

Tassotti do konce osmdesátek s AC vyhrál Supercoppa Italiana (1988) a na tuto trofej navázal v letech 1988-89 a 1989-90 prvenstvími v Lize mistrů. Dále Rossoneri získali také trofej pro vítěze Interkontinentálního poháru. AC Milán se v ročníku 1989/90 dostal také do finále Coppa Italia.

V té době italský celek trénoval koučoval Arrigo Sacchi a k dispozici měl kádr, který neměl daleko k definici „tým snů“. Především obrana stála za to – Paolo Maldini, Alessandro Costacurta, Franco Baresi a Tassotti. Tato čtveřice je dodnes považována za jednu z nejlepších v historii fotbalu.

V útoku se zase Sacchi mohl spolehnout na elitní trojici útočníků v podobě Marco van Basten, Ruud Gullit a Frank Rijkaard.

AC Milán v 90. letech

Jeden úspěch za druhým – asi takto by se dalo bezpečně interpretovat počínání Tassottiho a AC Milán v 90. letech. Respektive zejména v jejich první polovině. Sacchiho u kormidla AC vystřídal v květnu roku 1991 Fabio Capello, načež pod ním Rossoneri získali v ročnících 1991/92, 1992/93 a 1993/94 tři tituly v řadě.

Zejména první zmíněná sezóna stála za to. AC v ní totiž ani jednou neprohrálo, Tassotti tak Milánu pomohl k rekordním 58 zápasů bez jediné porážky. A v ročníku 1993/94 inkasovala obrana červenočerných pouze patnáctkrát. Velké úspěchy však muži v červenočerném sbírali také na evropské scéně.

V sezóně 1993/94 Rossoneri triumfovali v Lize mistrů, když ve finále porazili slavnou Barcelonu s Johanem Cruyffem 4:0. Celkově však byli ve finále třikrát – v sezóně 1992-93 prohrál s Marseille a v ročníku 1994-95 s Ajaxem. V roce 1994 každopádně Tassotti slavil zisk prvenství jako kapitán, jelikož AC tenkrát chyběl Baresi.

Kromě toho Tassotti slavil třikrát po sobě zisk Italského superpoháru. Faktem ale zůstává, že od ročníku 1993/94 začal ztrácet své jisté místo v základu. Trenér Capello totiž na jeho pozici začal více využívat Christiana Panucciho. Římský rodák v posledních čtyřech sezónách odehrál postupně pouze 21, 12, 15 a 10 zápasů.

Konec kariéry

Svůj poslední mistrovský titul v barvách AC hvězdný Tassotti získal v ročníku 1995/96. Dá se říci, že svou fotbalovou kariéru ukončil právě po konci éry největší slávy AC Milán. Kopačky na hřebík pověsil po konci sezóny 1996/97, tedy ve stejnou dobu, jako další člen obranného valu AC Baresi.

Jedna z nejlepších obran v historii fotbalu. tak přišla o dva své členy. V italském velkoklubu Tassotti nastoupil k 583 soutěžním zápasům a vstřelil deset gólů. A co se týče vyhraných trofejí? Kde jen začít…

Tassotti má ve vitríně tři medaile pro vítěze Ligy mistrů, pět pro šampiona Serie A, třikrát s AC vyhrál evropský Superpohár a čtyřikrát Supercoppa Italiana. A aby toho nebylo málo, Rossoneri za působení dnes již 63letého bývalého obránce slavili také dvakrát zisk Interkontinentálního poháru a jednou také Mitropa Cupu.

Reprezentační kariéra

Tassotti toho v italském fotbalovém dresu paradoxně moc neodehrál. Svůj první start za národní tým si připsal až ve 32 letech, kdy jej do reprezentace povolal známý kouč Sacchi. V nemalém poměru za to může tehdejší trenér Azeglio Vicini, který dával přednost spíše hráčům, se kterými sám pracoval v reprezentaci do 21 let.

Dá se říci, že Tassottiho výkony v dresu AC Milán přehlížel. A o to větším paradoxem je, že dříve přitom bek Rossoneri pod Vicinim v jednadvacítce naskakoval. Itálii v mládežnickém týmu dokonce reprezentoval na Letních olympijských hrách 1988, ostatně společně s Maldinim. Itálie se tehdy dostala do semifinále a skončila celkově čtvrtá.

Jediného velkého turnaje, kterého se Tassotti v seniorském týmu Itálie zúčastnil, bylo MS 1994 v USA. V něm se Italové dostali až do finále, kde ovšem nestačili na Brazilce. Od čtvrtfinále si ale bývalý bek AC za národní tým nezahrál. Tassotti totiž právě ve čtvrtfinálovém klání proti Španělsku (2:1 pro Itálii) zásahl Luise Enriqueho loktem do nosu, rozhodčí tento zákrok tehdy neviděl a nepotrestal jej jako faul.

To se ale změnilo po následném přezkoumání. FIFA Tassottimu zakázala činnost na osm zápasů, což byl ostatně nejdelší zákaz činnosti na mistrovství světa až do zákazu pro Luise Suáreze v roce 2014. Odchovanec Lazia si tak za národní tým už nikdy nezahrál a Enriquemu se po čase osobně omluvil. V dresu Itálie si tedy Tassotti nastoupil pouze k sedmi utkáním.

Zdroje: AC Milan, Serie A, UEFA, Transfermarkt