Valentino Rossi, 25 let poté. Příběh prvního vítězství nejslavnější legendy MotoGP

Pokud existuje jedno jméno, jež překonalo hranice motoristického sportu a jež rezonovalo širokou veřejností, Valentino Rossi je to, oč tu běží. Italský, dnes bývalý motocyklový závodník se zapsal do historie MotoGP a celého sportovního světa jako takřka žádný jiný před ani po něm. A ve středu 9. července tento jezdec, jenž se primárně proslavil svým extravagantním vystupováním, až poté svým dominantním výkonem na trati, slaví 25 let od svého prvního triumfu v premier class ve VC Velké Británie.

Rossi psal historii již před nástupem do premier class

Příběh Valentina Rossiho jakožto hvězdy MS silničních motocyklů se začal psát mnohem dřív, než Ital vstoupil do její nejprestižnější kategorie. Už od své první sezóny v grand prix scéně, tedy v kategorii do 125cc, ohromoval nejen celý tehdejší padok. To se psal rok 1996.

Mnohým trvalo měsíce i roky, než se aklimatizovali do prostředí světové konkurence. Rossi se však nemusel na svůj první zářez načekat příliš dlouho. Jeho jméno panovalo výsledkům závodu již brněnské velké ceny. Ta pro Rossiho představovala účast ve velké ceně MS s pořadovým číslem jedenáct.

Přitom se nejednalo o žádnou náhodu. V předchozím závodě v Rakousku skóroval své první pódiové umístění. Přičemž výsledky z úvodních devíti závodů ve „stopětadvacítkách“ vůbec nebyly k zahození, pakliže závod dokončil. Sezónu 1996 nakonec zakončil na celkovém devátém místě.

Po roce učení a přizpůsobování se se Rossi vydal vstříc demolici startovního pole nejslabší třídy. V ročníku 1997 pocítil Ital porážku jen ve čtyřech případech z patnácti závodů. V polovině z nich stále slavil dojezd na pódiu.

Podobně se představil i v návazné kategorii do 250cc. Nezdálo se ovšem, že by se Rossi nějak trápil na novém motocyklu o větším objemu motoru. Oproti minulému roku došlo na více pádů, ty si však okamžitě spravil dojezdem na stupních vítězů.

To znamenalo, že pokud Rossi v roce 1998 nespadl a dokončil závod, vždy se umístil na stupních vítězů. Na titul v této kategorii si obdobně jako v té předchozí počkal do druhé sezóny, kterou zakončil s devíti triumfy z šestnácti závodů. O rok později čekalo na Rossiho dobrodružství v jistě dlouho vysněné, nejprestižnější kategorii do 500cc.

Ani velké silné stroje nezalekly Rossiho v cestě za vítězstvím

Již před startem sezóny 2000 a jeho vstupem do „pětistovek“ se jméno Rossi skloňovalo ve všemožných pádech a kontextech. Už tehdy čerstvě 21letý Ital byl miláčkem mnohých příznivců, jež zejména okouzloval svými potrhlými eskapádami po vítězném dojezdu závodu ve slabších třídách.

Od Rossiho se tak čekalo mnohé, tím spíš, kolik ohlasu si během svých úvodních let v MS vybudoval jakožto osobnost a generační talent v jednom. První tři závody sezóny 2000 v kategorii do 500cc nedopadly nijak zázračně. Stejně jako před dvěma lety Rossi zahájil sezónu dvěma odstoupeními. Ani v japonské Suzuce, třetím závodě roku, nijak zvláště neoslnil.

V následující VC Španělska však utnul veškeré prvotní pochybnosti dojezdem na třetím místě. To zopakoval hned poté ve Francii, přičemž stupňů vítězů před závodem ve Velké Británii dosáhl ještě i v Barceloně. Po osmi závodech měl tak Rossi na svém kontě tři pódia.

Titul byl od Rossiho po uplynutí první poloviny sezóny už příliš vzdálený. To však nikoho nepřekvapovalo, zatím se pouze opakovala historie z předchozích tříd. Ještě to alespoň jedno vítězství v debutovém roce Rossimu chybělo. K němu se ovšem velmi rychle schylovalo…

Nováček Rossi kouzlil na proměnlivé trati v Donington Parku

Druhou polovinu sezóny 2000 v premier class odstartovala VC Velké Británie na trati Donington Park. Tento okruh byl pravidelně jeden z těch nejméně navštěvovanějších závodů kalendáře. Dokonce regionální superbiky měly v Británii větší fanouškovský zájem než závody MS.

Všechny tři nedělní závody ztížil déšť, ať už přerušovaný, nebo souvislý. To druhé platilo pro velkou cenu kategorie do 500cc, do které se Rossi kvalifikoval jako třetí. Po startu se však Ital na motocyklu Honda s tovární podporou propadl až na jedenáctou příčku poté, co příliš protočil při odpichu svou zadní pneumatiku.

Na čelních pozicích probíhaly četné změny v pořadí, což nezvykle v mokrých podmínkách drželo celé startovní pole relativně pospolu. Rossi se mezitím postupně prodíral polem vpřed až zpět na svou kvalifikační pozici. Stalo se tak v polovině závodu, zatímco déšť ustával a trať začala vysychat.

Dosavadní lídr závodu Kenny Roberts junior šetřil své gumy, což přitáhlo dvojici Rossi a domácího Jeremyho McWilliamse blíž budoucímu mistru světa pro tuto sezónu. Vedoucí trojice přitom významně odjížděla zbytku pole.

Nováček kategorie Rossi se rázem octl v souboji s dvěma mnohem zkušenějšími jezdci. V posledních přibližně deseti kolech velké ceny došlo na úchvatnou bitvu nové generace s ostřílenými mazáky sportu. Z ní nakonec vzešel vítězně Rossi, jenž si tak připsal svou první výhru v premier class v teprve své zdejší deváté účasti.

Rossi předvedl neskutečný balanc rychlosti, dravosti, trpělivosti, soustředěnosti a vyrovnanosti v nelehkých podmínkách, a to teprve ve svém prvním roce na „pětistovce“.

Roberts jej a jeho úctyhodný styl jízdy náležitě po závodě pochválil: „Dojedu druhý za Rossim každý závod do konce roku, pokud budeme závodit takovýmto způsobem. Tihle kluci opravdu řídí své stroje nad rámec jeho možností, místo aby jenom na nich kroužili.“

Vítězství Rossiho v Doningtonu byl skutečně jen začátek

Rossi po závodě v Doningtonu ochutnal pocit stání na pódiu v každém závodě až do konce sezóny mimo jeden případ. Sezónu 2000 tak Ital dokončil celkově jako druhý za Robertsem. Rossi se ještě držel v boji až do VC Brazílie. Tu ovládl, ovšem šesté místo Robertse mu stačilo na zisk titulu dva závody s předstihem.

O rok později Rossi dokonal, co naznačil v obou nižších třídách. Po prvním roce sblížení se s novou kategorií převálcoval konkurenci v druhém roce, což platilo i pro „pětistovky“. Ročník 2001 završil jedenácti vítězstvími z šestnácti závodů a již ve svých 22 letech se mohl pyšnit třemi tituly mistra světa.

Trůn v premier class, od roku 2002 pojmenované jako MotoGP, nepřenechal nikomu jinému až do roku 2006. Do konce desetiletí ještě však stihl si pro sebe shrnout další dva tituly. Období prvního desetiletí nového milénia se tak posléze navždy zvěčnilo jako skutečná éra Valentina Rossiho v historii MS silničních motocyklů.

Rossi vydržel v seriálu MotoGP až do roku 2021, z níž vystoupil jako 42letý veterán s některými statistikami, které nejspíše nikdy nebudou pokořeny. Jeho počet vítězství buď v premier class, či v grand prix seriálu obecně jsou aktuálně ohrožovány Marcem Márquezem.

Nikdo nemůže namítnout, že Rossiho vítězství v Doningtonu v roce 2000 přesně před 25 lety započalo epochu jezdce, jehož osobnost překonala sport samotný a definitivně vyzdvihla MotoGP do očí masového, celosvětového publika.

Zdroj: autorský článek