Wimbledonské tradice: Bílé oblečení, jahody se smetanou či absence reklam

Když se po bílých dvorcích All England Clubu rozléhá šramot tenisových míčů, víte, že jste v jiné dimenzi. Dimenzi Wimbledonských tradic. Tento turnaj, nejstarší na světě, uchovává atmosféru, která je Wimbledonu výjimečná, a to díky řadě unikátních zvyklostí. I ten nejtradičnější turnaj se ale musí občas přizpůsobit době. Zajímají vás zásady oblékání a oslovování nebo role královské rodiny? Vše se dozvíte právě zde. 

• Wimbledon patří mezi největší svátky tenisu
• Turnaj hraný ve Velké Británii má hned několik tradic
• Které se řadí mezi ty hlavní?

Tradice oblečení v bílé

Jednou z nejznámějších wimbledonských tradic je povinnost nosit čistě bílé oblečení. Tato pravidla sahají až do 19. století. Bílá barva tehdy měla skrýt stopy potu, což se ve viktoriánské společnosti považovalo za nevhodné. Od roku 1963 jsou pravidla přesně daná. Hráči i hráčky musí nastupovat „téměř kompletně v bílém“. Doplňky jako čelenky, boty, potítka nebo spodní vrstvy oblečení podléhaly donedávna stejným zásadám. Žádné barvy, žádné výjimky.

V roce 2022 však došlo k významné změně. Wimbledon reagoval na zpětnou vazbu od hráček, výrobců i lékařů. Rozhodl se zmírnit pravidla ohledně spodního prádla. Od sezony 2023 můžou tenistky nosit tmavé nebo barevné kraťasy pod bílými sukněmi. To má pomoci zmírnit stres a úzkost spojenou s menstruací během turnaje.Výkonná ředitelka All England Clubu, Sally Boltonová, to shrnula: „Doufáme, že tato úprava pravidel pomůže hráčkám soustředit se jen na výkon.“ 

Přesto si Wimbledon stále drží svou typickou eleganci. Bílá barva dál dominuje kurtům. Tím se odlišuje od většiny ostatních turnajů, kde jsou běžná sponzorská loga a pestré outfity.

Žádná reklama, jen elegance

Wimbledon jako jediný Grand Slam drží přísnou politiku ohledně komerce. Na dvorcích neuvidíte žádné výrazné reklamy. Chybí loga sponzorů i blikající bannery. To je běžné u většiny sportovních přenosů. Tato estetická čistota patří k nejviditelnějším tradicím turnaje.

Zachování minimalistického vizuálního prostředí není náhoda. All England Club si důsledně hlídá svou značku a chrání historický charakter areálu i samotné soutěže. Veškeré komerční partnery pečlivě vybírá a jejich přítomnost na místě je přísně regulovaná. Většinou se omezují pouze na černobílá loga na oficiálním vybavení nebo uniformách rozhodčích.

Díky tomu má Wimbledon unikátní atmosféru, která se zaměřuje na sport samotný. Na hru, emoce a příběhy, nikoliv na sponzorský hluk. Pro mnohé hráče je právě absence vizuálního smogu dalším důvodem, proč si Wimbledonu nesmírně váží. V dnešním světě, kde většina sportovních akcí balancuje mezi výkonem a reklamním prostorem, zůstává Wimbledon věrný svému odkazu. Čistý, důstojný a elegantní.

Jahody se smetanou

Neexistuje snad slavnější wimbledonský rituál než podávání jahod se smetanou. Tento jednoduchý, ale ikonický dezert je s turnajem spojený už od jeho samotného počátku v roce 1877. Tradice servírování čerstvých britských jahod, jemně zalitých sladkou smetanou, vznikla jako symbol léta, noblesy a britské pohostinnosti. Dodnes je považovaná za jednu z nejrozpoznatelnějších wimbledonských tradic.

Každý den turnaje se na stáncích All England Clubu podává přesně odvážená porce, 10 jahod s dávkou smetany. Všechny jahody jsou ručně sbírané z polí v hrabství Kent ještě za úsvitu a do areálu dorazí ten samý den ráno, aby byly co nejčerstvější. Ročně se tak během Wimbledonu spotřebuje až 38 tun jahod a 7 000 litrů smetany.

Kromě toho, že si je mohou fanoušci vychutnat na tribunách, se jahody se smetanou staly i symbolem samotného turnaje. Objevují se v televizních spotech, tištěných programech i oficiálním merchandisingu. Ať už jste fanoušek tenisu nebo jen atmosféry, tento sladký rituál vám připomene, čím je Wimbledon výjimečný.

Královská rodina

Přítomnost britské královské rodiny je nedílnou součástí wimbledonských tradic. Dodává turnaji zvláštní společenskou prestiž. Už od roku 1907 má Wimbledon ve Windsorech své pravidelné hosty. Tehdy turnaj navštívili princ George a princezna Mary z Walesu, pozdější král Jiří V. a královna Mary.

Od roku 1922 má královská rodina exkluzivní lóži, takzvaný Royal Box. Ta nabízí 74 míst s výhledem na centrální dvorec. Hráči dříve museli před členy královské rodiny na kurtu provést úklonu. Tato povinnost však byla v roce 2003 zrušena. Výjimka platí jen při přítomnosti samotného monarchy. Například v roce 2010 navštívila turnaj po 33 letech královna Alžběta II. Tehdy se jí s úctou podřídili Andy Murray a Jarkko Nieminen. Wimbledon tak zůstává nejen vrcholnou sportovní událostí. Je to i společenská akce s pevnými kořeny v britské monarchii.

Volná první neděle a „Manic Monday“

Wimbledon proslul unikátní tradicí. Měl volnou první neděli mezi hracími týdny. To umožnilo „šílené pondělí“, kdy se odehrála všechna osmifinále dvouher. Pro fanoušky to byl jeden z nejsilnějších zážitků. Mohli vidět v jeden den prakticky celou tenisovou špičku. Middle Sunday byla dlouho symbolem. Den sloužil k údržbě kurtů a připravoval na Manic Monday. 

„Je to ten nejlepší tenisový den v roce,“ řekl kdysi Tomáš Berdych. Ten si šílené pondělí zahrál devětkrát. Podobně ho vnímali i Roger Federer, Serena Williamsová nebo Novak Djoković. Žádný jiný Grand Slam nenabízel takovou koncentraci hvězd v jediný den.

Tato tradice však skončila v roce 2021. Organizátoři All England Clubu oznámili změnu. Od roku 2022 se hraje i během první neděle. Volný den už nebyl potřeba kvůli technickému pokroku. Moderní péče o trávník zvládne údržbu bez celodenní přestávky. Turnaj se tak rozšířil na plnohodnotných čtrnáct hracích dnů, stejně jako ostatní grandslamy.

Wimbledon sice přišel o jednu z nejzajímavějších programových výjimek. Jeho duch tradice ale zůstal. A „Manic Monday“ navždy zůstane v paměti. Byl to tenisový svátek, který neměl obdoby a perfektně ukazoval výjimečnost Wimbledonu.

Oslovování žen Mrs/Miss

Wimbledon dříve rozlišoval tenistky podle rodinného stavu. Při hlášení skóre se používalo oslovení „Miss“ nebo „Mrs“. Rozhodčí tak na centrálním dvorci uváděli po každém fiftýnu i přesné oslovení. Například Martina Navrátilová byla dlouho „Miss Navratilova“. Vdaná Chris Evertová zase „Mrs Lloyd“, podle manžela Johna Lloyda. Tato zvyklost skončila až v roce 2019.

Wimbledon tím srovnal komunikaci mezi mužskými a ženskými soutěžemi. Od roku 2022 navíc titul Mrs/Miss už nenajdete na wimbledonské zdi vítězů. Petra Kvitová, vítězka z let 2011 a 2014, má u jména „Miss Kvitová“. Poslední české šampionky, Markéta Vondroušová a Barbora Krejčíková, tam už mají jen příjmení.

Zdroj: Autorský článek