Spojte se s námi

Evropská liga

Slavia jako příklad pro ostatní. „Sešívaní“ českým klubům ukázali, jak hrát proti gigantům

Zveřejněno

dne

Slavia sice padla na Stamford Bridge 4:3 kvůli špatnému prvnímu poločasu, ale zanechala skvělý dojem. Odvetu proti anglickému velkoklubu nevzdala ani za zdánlivě rozhodnutého stavu 4:1, díky dvěma povedeným střelám Ševčíka na začátku druhé půle snížila na rozdíl jedné branky a v závěru ještě kousala. Proč se „sešívaným” nepovedl start zápasu? Jaké chyby nastaly při gólech? Jakým taktickým tahem trenér Jindřich Trpišovský utkání ještě zdramatizoval?

Zdroj: slavia.cz

Trenér Trpišovský se rozhodl zvolit formaci 3-1-5-1. Trojčlennou obranu tvořili Deli, Ngadeu a Kúdela, pozici levého wingbecka obsadil Zmrhal a pravého Bořil, jediným defenzivním štítem byl Souček, který kryl záda trojčlenné záložní řadě ve složení Traoré, Král, Ševčík, a na hrotu se pohyboval Masopust.

Rozestavení vytvářelo velký tlak na rozehrávku „Blues“, což vedlo k několika nákopům od stoperů či brankáře Kepy, ale riskantní formace s sebou nesla plno úskalí. V obraně Slavie to bylo tři na tři, proto každá ať už individuální či poziční chyba hráčů Slavie znamenala nebezpečí. Navíc hráči aktuálně pátého celku Premier League mají velkou kvalitu, takže se několikrát dokázali vykombinovat ze sevření a vytvořili si přečíslení.

Z riskantního pojetí vznikly góly.

Při prvním gólu ukázali modro-bílí svou kvalitu, když se z křídla skvěle vykombinovali do zakončení. Pedro situaci jeden na jednoho proti Kolářovi vyřešil fantastickým lobem. Jedinou chybou „sešívaných“ bylo, že nedokázali zachytit náběh španělského křídelníka, ale hlavně šlo o perfektně provedenou akci od hráčů Chelsea.

Druhý gól západolondýnského klubu byl krásnou ukázkou, jak byla Slavia ve formaci 3-1-5-1 zranitelná, pokud hráči „Blues“ překonali prvotní presink. Naprosto klíčovým bylo nabrání míče od Barkleyho a následné sklepnutí Girouda. Hazard, jenž poté přebral pas, měl hned dva hráče v náběhu za obranu, čemuž nepomohl Kúdela, který místo couvání vystoupil a otevřel prostor.

Ngadeu sice Girouda dostihl, ale francouzský reprezentant nahrál Hazardovi, jenž na zadní tyči našel Pedra. Samotná branka byla nešťastná, jelikož padla po odrazu od tyče do hlavy Deliho, ovšem šanci si hráči Chelsea vypracovali díky chybám slávistů.

Před třetím gólem Kolář odkopl balon, takže hráči Slavie byli ještě v postavení při rozehrávce, a proto se Souček nestihl přesunout ke Kantému, který byl neobsazen po převzetí míče po hlavičce Luize. Francouzský záložník se poté otočil a poslal míč na Pedra, který byl kvůli špatnému bránění Deliho neobsazen. Pedro následně přihrál Giroudovi před prázdnou bránu – 3:0.

Po třetím gólu trenér Trpišovský přešel na formaci 4-5-1 s Kúdelou na pravém beku, Bořilem na levém, Zmrhalem na levé záloze, Ševčíkem na pravé a Masopustem na hrotu. Souček sice snížil z rohu, ale bohužel téměř hned po rozehrání to bylo 4:1. Klíčem k brance Chelsea bylo Hazardovo vytvoření situace dva na jednoho po přechodu Ševčíka. Belgický génius poté posunul balon k Emersonovi, jenž krásně našel Girouda samotného před Kolářem. Francouzský hrot šanci v gól nepřetavil, ale Pedro z dorážky ano.

Do druhé půle nastoupila daleko méně koncentrovaná Chelsea. Sarriho svěřenci se už tolik nepohybovali, nevytvářeli si přečíslení pomocí driblinků a daleko častěji volili nákopy na Girouda. Špatného přístupu domácích hráči Slavie využili ke snížení na 3:4.

Druhý gól Pražanů si Ševčík vypracoval sám, míč dostal do nepříliš nebezpečné pozice, ale dostal se do střely díky špatnému dostoupení Emersona a snížil. Při třetí brance českého vicemistra byl Ševčík vůbec neobsazen, díky čemuž se volný dostal ke střele a vyslal druhou krásnou bombu!

Poté si hráči Chelsea zápas více méně hlídali, sice poměrně často ztráceli balony, ale zároveň je dostatečně rychle získávali zpět. Kromě dvou situací – jedné z 60. minuty, kdy Zmrhal vyslal do střely Ševčíka, který bohužel míč netrefil čistě, a druhé z 89. minuty, kdy měl Stoch k dispozici zajímavou standardní situaci – si slávisté příležitost nevypracovali.

I přes vyřazení se rozhodně nemají za co stydět, tři góly Sarriho Chelsea na Stamford Bridge ještě nikdo nedal a čtvrtfinále Evropské ligy je obrovský úspěch. Navíc tento tým je navíc na začátku dlouhé cesty a zejména první půle proti „Blues“ může posloužit jako ponaučení do budoucna. Skvělé zkušenosti jak pro hráče, tak pro kouče Trpišovského.

Sarriho slova na tiskovce mluví za vše: „Za dvacet let jsem neviděl takového soupeře. Takovou tvrdost, takové nasazení, tolik naběhaných metrů v rychlosti…“ České týmy se ze západními kluby nemohou měřit technicky, ale atletickými schopnosti je dokonce převyšují! To je návod i pro jiné kluby z Fortuny ligy – snaha vyrovnat se klubům ze západní Evropy fotbalovostí a technickou zdatností k ničemu nevede, je potřeba hodně běhat, vítězit v soubojích a aktivním pojetí dostat rozehrávku soupeře pod tlak.

Reklama
2 komentáře

2 Comments

  1. mr. Kocék

    23.4.2019 na 9:06

    Jojo, ukázali. Nechat si dát za 15 minut tři goly, tím v podstatě ztratit i teoretický šance na postup, pak soupeř už 70 minut v podstatě odchodí a je mu fuk jestli vyhraje 8:1 nebo 5:4. Ale seshiti z toho budou žít zase 10 let 😀

  2. Milan

    23.4.2019 na 15:30

    Jaký má náš fotbal sílu? Takovou, že pak prohráli ve Zlíně. To je síla. Proč nejsou trochu soudný. Prý byli unavení. To je alibismus. Prostě češi.

Zanechte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Evropská liga

Žena v podprsence přerušila zápas Slovanu s PAOKem. Vysloužila si potlesk více než 20 tisíc fanoušků

Zveřejněno

dne

Kinsey Wolanská má svou následovnici. Tentokrát se pravděpodobně jedná o slovenskou fanynku, která v 76. minutě čtvrtečního zápasu mezi Slovanem Bratislava a PAOKem Soluň vběhla na trávník. Pořadatelé ji ale během několika sekund dokázali zpacifikovat a zápas, který slovenský mistr vyhrál 1:0, se v klidu dohrál.

Neznámá žena vběhla na trávník. Zdroj: youtube.com

Jak by řekl klasik: „Rozmohl se nám tady takový nešvar“. Nestydaté, jen spoře oděné fanynky, které si vyberou fotbalový zápas k tomu, aby se celému světu ukázaly.

Nejprve Kinsey Wolanská, která vběhla na trávník během červnového finále Ligy mistrů, a teď se k ní přidala další fanynka. Tentokrát ze Slovenska. Její jméno zatím není známé. Jisté je jen to, že necelou čtvrthodinu před koncem se zviditelnila tím, že vběhla na trávník stadionu Tehelné pole.

Při svém vystoupení navíc svlékla tričko a utíkala jen v podprsence. Pořadatelé s ní ale neměli slitování a zadrželi ji. Následně ji odvlekli z hrací plochy i ze stadionu.

Slovenská média ani policie zatím neinformovala, zda bude neznámá žena pokutována či jí bude udělen peněžitý trest. Nicméně za svůj výkon si od více než 20 tisíc fanoušků zasloužila potlesk.

Pokračovat ve čtení

Evropská liga

Pohledem Viktoriána: Totální dominance smolně nestačila. Podzim bez Evropy je problém

Zveřejněno

dne

Před odvetou proti Antverpám se ocitala pod velkým tlakem, musela dohánět ztrátu 0:1 z prvního utkání, dokonce čtyři zápasy v řadě neskórovala a začalo se spekulovat o pozici trenéra Pavla Vrby. Viktoria Plzeň přesto předvedla jeden z nejlepších výkonů za poslední roky a herně naprosto rozdrtila belgického soupeře. Bohužel neproměnila několik tisíciprocentních šancí a hosté ze standardky ve druhé části prodloužení snížili na postupový výsledek 1:2. Zápas rozeberu v tradičním blogu Pohledem Viktoriána.

Zdroj: fcviktoria.cz

V posledních čtyřech zápasech bez gólu, třikrát prohra, dvakrát po naprostém fiasku. V takovém rozpoložení, navíc s vědomím prohry 0:1 v prvním duelu, šli Západočeši do odvety proti Royalu Antverpy. Psalo se o nejhorší Plzni za posledních deset let, o bezradném Vrbovi či nulovém Krmenčíkovi.

Výhledy do odvety nic moc. Ale viktoriáni ukázali, že jsou stále silní. Hodně silní.

Tlak, který na Antverpy vytvořili od prvních minut, byl naprosto drtivý. Viktoriáni oproti minulým duelům zrychlili přípravnou fázi, hráči Royalu měli velké problémy s dostupováním, a tak přicházely šance ze stran. I když na začátku nebyla převaha domácích drtivá, tak postupně se Antverpští museli ocitat jako na kolotoči.

Kopic s Kayambou podporovaní krajními obránci Limberským a Havlem ovládli křídelní prostory a právě odsud přicházely průniký a nejzajímavější akce. Bylo až neuvěřitelné, co viktoriáni v první půli zazdili. Havlova dorážka do břevna je nepochopitelné selhání, v ostatních případech chybělo štěstí. Limberský byl pár centimetrů od gólu roku, Krmenčíka v samostatném nájezdu skvěle vychytal gólman a Kalvach koníčkem překopl bránu.

Od začátku druhé půle byl tlak také silný, ale nikoliv drtivý. Antverpy dokázaly lépe udržet balon, více si dovolily v kombinaci a v defenzivě lépe dostupovaly. Klíčový krok k prodloužení bylo střídání Kalvacha za Chorého. Nejsem fanoušek hry na dva útočníky, zejména pak varianty 4-4-2, ale v tomto zápase se přechod na tuto formaci povedl na výbornou. 

Viktoriáni zjednodušili hru. Začalo přicházet daleko více nákopů, které Chorý s Krmenčíkem dokázali pokrýt. A po několika dalších šancích viktoriáni konečně vstřelili gól. Podle mě sice Chorý gólmana fauloval, ale italský sudí Plzni upřel penaltu a červenou kartu pro Secka…

Viktoriáni v úžasném výkonu pokračovali i v prodloužení, po dalších zahozených tutovkách střeleckou smůlu protrhl Krmenčík a svou druhou brankou v zápase zvýšil na postupových 2:0. Červeno-modří měli zápas pevně ve svých rukou, Antverpští navíc šli do deseti, bohužel pak přišla osudová standardka, zaváhání Hrušky a gól Mbokaniho.

Ale i přes nepostup si hráči zaslouží potlesk ve stoje. To byl neskutečný kolotoč, totální dominance! Pokud tým najde motivaci i proti slabším celkům, tak bude mít Slavia co dělat, aby obhájila titul. Podobně božský výkon se již asi opakovat nebude, ale Plzeň je pořád ohromně silná. 

Proti Antverpám se loučil Patrik Hrošovský. V Plzni byl deset let, prošel mládeží a postupně se propracoval až do „áčka“. Nikdy nevypustil souboj, nikdy nic nepodcenil, nikdy nic nevzdával, v posledních dvou letech nezažil špatný zápas a téměř nezkazil balon. Legenda! Díky a hodně štěstí v Belgii, budeme ti fandit! 

Zdroj: fcviktoria.cz

Bude složité vypořádat se s odchodem nejlepšího hráče posledních let, ale Kalvach zapadl skvěle. Teď jen aby se rozehrál Procházka, šanci by mohl dostat Herc s Janoškem. Otázkou však zůstává, jestli někdo z nich neodejde. Na ligu je kádr moc široký a dva až tři hráči by mohli odejít.

Nejen v tomto ohledu je neúčast v Evropě problémem. Hráči jako Janošek nebo Kalvach se nebudou moct poměřit s evropským měřítkem, nezvyknou si na evropské tempo a zároveň budou méně na očích skautům. Letos přiteklo do klubové kasy za účast v předkolech jen osmnáct milionů korun, což je 46krát méně než minulý rok. 

To jen pár z mnoha negativ, které absence v pohárech přináší. Pozitivum? Lze se soustředit pouze na ligu. Jede se dál, titul není nereálný!

Pokračovat ve čtení

Evropská liga

Proč se českým klubům nedaří v Evropě? Černý čtvrtek potvrdil sestupný trend

Zveřejněno

dne

Od

Není to tak dávno, kdy v Evropě měly české kluby vzhledem k výkonnosti tuzemské soutěže početné zastoupení. Avšak poslední roky spíše potvrzují sestupný trend a úbytek týmů z české kotliny v základních skupinách. Byl černý čtvrtek, kdy vypadla ve třetím kole kvalifikace o Evropskou ligu Mladá Boleslav, Plzeň a Sparta, nastaveným zrcadlem? 

Embed from Getty Images

Ještě včera večer (17. srpna) po vyřazení třech výše zmíněných celků z Evropských pohárů se začaly na sportovních portálech objevovat důvody, proč české kluby ve třetím předkole vypadly.

Prvním takovým důvodem byla zmíněná nadstavba. Pravdou je, že tato loňská novinka nepřitáhla k televizím více diváků a efekt byl akorát, že hráči měli kratší dovolenou, trenéři kratší dobu na přípravu a přibylo zápasů. Takový Jablonec se musel během krátké doby porvat s přestavbou celého týmu a dost pravděpodobně to stálo za jeho vyřazením z bojů o Evropu. 

Kádr omladili také v Plzni, což trenér Vrba rád novinářům připomíná a i zde lze hledat nějakou rovnici mezi krátkou dobou na přípravu, regeneraci hráčů po sezóně a následné vypadnutí z Evropy. 

Konkurenční Sparta se zas potýkala se změnou trenéra a stabilizací mužstva. Od začátku sezóny jde vidět, že tým okolo trenéra Jílka si nese sebou stále břímě od dob působení italského stratéga a to v obraně, která je pořád děravá. I tady lze svalit vinu na krátkou dobu přípravy. 

I přesto musíme problémy hledat někde jinde a nevymlouvat se na velkou porci zápasů. Vždyť se tu deset let volalo po větší porci a když už ta porce tady je, tak se vymlouváme na unavenost hráčů. Na začátku sezóny. 

Embed from Getty Images

Českým týmům chybí hráči s individuálními schopnostmi ze zahraničí

Při pohledu na utkání mezi Spartou a Trabzonsporem neuniklo nejednomu fanouškovi, že tahouny na straně českého zástupce byli zahraniční osobnosti.

Když opomenu výkon Hložka, který ve svých sedmnácti letech hraje fantasticky, nejvíc vidět byl opět Kanga, v odvětě se blýskl parádně Nita, Srdjan Plavšič schytal několik ran lokty a stejně patřil k nejlepším na hřišti. A co měli tihle hráči společného? V takto důležitém zápase ukázali, že jsou kvalitou o několik levelů výš, než jejich čeští spoluhráči. 

Mladá Boleslav v utkání s FCSB zase postrádala zahraničního hráče Nikolaje Komličenka, který se dost pravděpodobně vidí už v jiné štaci ve službách velkého klubu. A na hře dopředu to šlo strašně znát. Boleslavi nepomohl ani Mešanović, který se hecne možná na Spartu, ale vstřelený hattrick nepotvrdí následujícím a o dost v důležitějším zápase. 

V sestavě Plzně šel hodně vidět Kayamba. I ten svým způsobem vyčníval nad některými spoluhráči, a tak také potvrdil, že i jako zahraniční hráč je pro český klub s ambicemi hrát evropské poháry nepostradatelný. Konečně se také rozjíždí po vážném zranění český útočník Krmenčík, ale to je spíše výjimka potvrzující pravidlo a těžko najdeme mezi českými hroťáky někoho jemu podobného. 

Individuální schopnosti tedy české kluby musí hledat u zahraničních hráčů a to i přesto, že naši odborníci na fotbal říkají něco jiného nebo se za každou cenu ve snaze být důležití snaží kvality zahraničních hráčů snižovat. Sparta za internacionalizaci pod Italem to pořádně schytala. V odstupu pár let ale v zápasech Sparty jde vidět, že ti, co udržují ještě pořád nějakou kvalitu v kádru, jsou cizinci. 

Embed from Getty Images

Doba, kdy na postup do základní skupiny Evropské ligy nebo do Ligy mistrů stačilo trochu toho štěstíčka a po tuzemsku bojovné týmové pojetí hry, je ta tam. Česká soutěž pro zvýšení kvality potřebuje zahraniční individuality, kteří dokážou proti týmům složených z hráčů z celého světa rozhodovat zápasy. 

Svým způsobem lze chápat, že si chceme ten fotbal dělat tak nějak po svém, tak trochu po Česku. Ale ujíždí nám vlak a možná je nejvyšší čas si přiznat, že hráče jako byli Nedvěd, Rosický, Šmicer, Poborský, v Česku teď jen tak nenajdeme. Za hranicemi bychom ale mohli. 

Zlaté české ručičky. Fotbal si děláme tak nějak po našem

Dalším problémem je naše specifické prostředí. Ať už se zavede jakákoli inovace, je z toho chaos. Nevím, proč si nemůžeme brát osvědčené mechanismy ze zahraničí a věci jednoduše převzít. Nebo proč nemůžeme usilovat o soutěž, kde bude vše fungovat tak, jako tomu je jinde. 

Prvním příkladem může být VAR. Tenhle kočkopes zavedený do ligy, kde jednou videorozhodčí o zápase rozhoduje a podruhé zase ne, to je šílenost. K vidění jsou tak zápasy, kde se píská doslova každá maličkost a pak jsou zápasy, kde tým vyhraje po třech sporných standardních situacích. 

Jak se podobné věci otočí proti vám, o tom může nyní povídat Plzeň. Postup je stál gól z přímáku, který vznikl kvůli přihranému pádu hráče Antverp. Přitom Západočeši díky podobně předvedeným leteckým dnům vytěžili nejeden bod ze zápasů ve Fortuna lize. Docela karma, nemyslíte? 

X dalších důvodu bychom našli během pár minut. Avšak tyhle tři zástupné problémy jsou zrcadlem českého fotbalu. Je to odraz toho, jak pak dokážou konkurovat tuzemské celky těm zahraničním. A já bych byl rád, kdyby se ten odraz v zrcadle začal alespoň trochu měnit.

Včerejší černý čtvrtek byl velkým varováním pro českou kopanou. K vidění je sestupný trend, který dokážou zastavit jen bafuňáři na svazech a manažeři fotbalových klubů u nás. A tihle všichni by měli začít především u sebe. Když bych si vypůjčil hlášku Horníka z policejních odposlechů, je na čase dělat fotbal pro lidi a ne pro sebe.

Tedy, pokud chtějí pomýšlet na hojnou účast v pohárové Evropě v příštích letech. Ne nadarmo se říká, že ryba smrdí od hlavy.

Pokračovat ve čtení
Reklama

Ruik Football Talk

Reklama

Oblíbené