Bojové sporty

OKTAGON 85: Češi prohráli, Smolková řádila a rekordně mladý šampion. Podívejte se na všechna ukončení

Po třítýdenní pauze se fanoušci největší česko-slovenské a zřejmě také evropské organizace dočkali galavečera OKTAGON 85, který hostil německý Hamburk. K vidění byl titulový zápas, na své si přišli také čeští a slovenští příznivci, jelikož šli do akce hned tři Slováci a dva Češi. Jak celý turnaj vypadal?

Publikováno

Od

Email Icon
Christian Eckerlin Matous Kohout Oktagon
Foto: Oktagon MMA

Po třítýdenní pauze se fanoušci největší česko-slovenské a zřejmě také evropské organizace dočkali galavečera OKTAGON 85, který hostil německý Hamburk. K vidění byl titulový zápas, na své si přišli také čeští a slovenští příznivci, jelikož šli do akce hned tři Slováci a dva Češi. Jak celý turnaj vypadal?

  • Oktagon se přesunul z Ostravy do německého Hamburku
  • Na programu bylo 11 zápasů, téměř polovina netradičně v domluvené váze
  • Galavečer nabídl pět ukončení

Prelims OKTAGON 85

První polovina turnaje nabídla hned šest duelů. Viděli jsme některé nové tváře, ale také vycházející hvězdy, s nimiž už máme zkušenost. Pro české a slovenské fanoušky byly nejzajímavější souboje Veroniky Smolkové s veteránkou UFC Stephanií Egger a mezi Denisem Frimpongem a Tomášem Cigánikem.

Obodozie si připsal v Oktagonu další ukončení

První zápas mohl být pro některé fanoušky velkou neznámou. A nelze se jim divit. Do akce šli totiž hned dva debutanti. Respektive dva bojovníci, kteří ještě nikdy nepodstoupili profesionální duel, konkrétně Michael Obodozie (před soubojem skóre 0-0) a Sebastian Horváth (0-0).

Obodozieho už si ale pravidelní diváci turnajů Oktagonu pamatovat mohli. V minulém roce si totiž v organizaci střihl historicky první amatérský zápas pod její hlavičkou a vyhrál památným knokautem.

Horváth původně na turnaji být neměl, nicméně duel přijal na short notice a určitě nelituje. Dva jednadvacetiletí mladíci doručili velmi atraktivní zápas, v němž jsme viděli i během krátké doby téměř všechny aspekty boje.

Obodozie se blýskl tvrdými legkicky, po nichž slovenský talent dvakrát spadl na zem. Posléze ale dobře trefil právě Horváth a k zemi šel pro změnu Michael. Chvíli se tedy bojovalo na zemi. Jakmile se ale vrátil boj zpět na nohy, měl navrch domácí bijec. Dokonce si došel pro krásné ukončení v čase 1:53.

Matheus Severino v úspěšném debutu zvítězil na body

Hodně zajímavou podívanou sliboval druhý souboj na turnaji. Debut si připsal starší bratr veterána UFC Igora Severina, mimochodem účastníka hlavního zápasu tohoto galavečera, tedy Matheus Severino (14-5).

Severino se utkal se s Shawnem Marcosem Da Silvou (7-1), který prohrál jen s Lone’erem Kavanaghem, jenž nedávno porazil bývalého šampiona UFC Brandona Morena a patří mezi nejlepší desítku své váhy v UFC.

Da Silva byl od úvodu hodně „uskákaný“ a pohyblivý na nohách, působil divoce, neortodoxně a nečitelně. Matheus ale hrozil kombinacemi, které zpravidla zavíral kopy, nejčastěji směrem na hlavu. Zkusil i kop z otočky, ale netrefil se.

Největším problémem Da Silvy bylo, že mu chyběly delší kombinace, útočil spíše s jedním nebo dvěma údery, nejvíce zlobil nepříjemnými legkicky. V závěru se pokusil neúspěšně o naskočené koleno.

Většinu druhého kola působil Severino o něco zataženějším dojmem než v tom prvním. Jinak byl průběh podobný. Až v poslední minutě se pokusil Matheus o takedown. Ten sice Shawn ubránil, ovšem pustil na chvíli protivníka od zad a musel se bránit pokusům o škrcení, případně tlaku na čelist.

Po dvou kolech měl nabodováno Severino ve svůj prospěch. A tak v úvodu třetího chytře sáhl po takedownu a chvíli soupeře kontroloval pod sebou. Když Da Silva vstal, byl v postoji nebezpečný, vypadal kondičně lépe. Střídal údery na tělo a na hlavu. Kdykoliv se však Brazilec cítil v ohrožení, pokusil se o strh.

V poslední minutě dokázal Da Silvu dostat na zem s tím, že mu byl rovnou v zádech, měl zamknutý body lock a nenechal se ohrozit. Zkušená práce, zajímavý prospekt a zasloužené vítězství na body.

Smolková převálcovala veteránku UFC

Ostře sledovaná bitva. Tu svedly Veronika Smolková (8-3), slovenská naděje a jednička muší váhy, a veteránka UFC či Rizinu Stephanie Egger (8-5), která se vrátila do akce po dvouleté pauze, přičemž se jednalo o její první duel od porodu.

Hned sedm ze svých osmi výher získala Egger před limitem. Měla prověřit zejména zemařské dovednosti Veroniky. Každopádně i Smolková umí ukončovat zápasy, měla na kontě čtyři výhry na KO/TKO a jednu na submisi.

Ve třiadvaceti letech to byl pro Veroniku zatím její největší duel v kariéře. O čtrnáct let starší protivnice, mimochodem někdejší světová jedenáctka v bantamové váze, zase chtěla ukázat, že ještě nepatří do starého železa.

Za zmínku stojí fakt, že Egger měla problémy s váhou, kvůli čemuž se duel uskutečnil v domluvené váze do 59 kilogramů. Přesto Švýcarka na první pokus převážila o 0,7 kilogramu. Očekávalo se, že v bitvě bude o něco větší, což mohla být nepříjemnost.

A jak to vypadalo? Smolková byla chvíli opatrná, na její první agresivnější a delší kombinaci se čekalo dvě minuty. A pak to začalo. Veronika ucítila, že by to mohlo jít a rozhodla se pro další výpad. Ten přinesl konec.

Sweetheart totiž sérií úderů zlomila svou protivnici. Egger se přestala aktivně bránit. V podstatě si jen rukama kryla obličej, posléze šla k zemi, zabalila se do klubíčka a ani na pokyn rozhodčího, který ji vyzýval k aktivní obraně, nereagovala. V čase 2:34 tedy bylo po všem.

Smolková si připsala extrémně cenný skalp. Na druhou stranu se ale zřejmě bude chvíli řešit, co přesně se stalo, že se Stephanie takto zlomila.

Po utkání si slovenská ranařka řekla o bitvu s Alinou Dalaslan, na což Ondřej Novotný rozhodně nereagoval nijak odmítavě. Naopak. Pokud ale takový zápas bude, tak by si přál, aby byl titulový.

Frimpong je zpět na vítězné vlně

Jeden ze skrytých klenotů turnaje. Takovým podtitulem šlo nazvat bitvu, v níž se proti sobě postavili do klece Denis Frimpong (7-3) a Tomáš Cigánik (7-3). Oba jsou technicky precizní a umí předvádět atraktivní výkony.

Nutno však zmínit, že slovenský talent přijal zápas na short notice, byť absolvoval plnou přípravu. I kvůli tomu ovšem souboj proběhl v domluvené váze do 73 kilogramů.

Frimpong se potřeboval vrátit na vítěznou vlnu po porážce s Gökhanem Aksu. Někdejší záporák si během posledních měsíců získal fanoušky v Německu i v Česku, diváky baví v kleci, na sociálních sítích i při nástupech do zápasu. Nejinak tomu bylo tentokrát.

Celou halu v Hamburku rozezpíval nástupovkou od legendární skupiny Scooter. Cigánika tím však z míry nevyvedl. Slovenský bojovník vypadal dobře připravený, od první minuty bylo evidentní, že Ira nečeká snadná šichta.

Tomáš vsadil na klinče, wrestling a fyzicky náročný styl boje. Denis byl ale tvrdší a nebezpečnější. Navíc velmi slušně bránil a znovu potvrdil své zlepšení v této oblasti boje. Získal tak první kolo pro sebe.

V tom druhém každopádně prosadil svůj styl spíše Cigánik, který získal na svou stranu dva sudí. Na body to tedy bylo 19:19, 19:19 a 20:18. O ničem nebylo rozhodnuto, ve třetí pětiminutovce šlo o vše.

Zdálo se, že Slovákovi dochází dech. Alespoň tedy v porovnání s Denisem, který působil čerstvěji. Sice posledních pět minut bylo vcelku vyrovnaných, ale signifikantnějšími údery si je pro sebe získal irský ranař, který tak vyhrál na body 30:27, 29:28 a 29:28.

Poté si Frimpong řekl o zápas s Vladimírem Lengálem či Ozanem Aslanerem, kteří spolu budou bojovat v Liberci. Zajímá jej samozřejmě vítěz.

Sultani nedal Walidovi šanci

Prelims kartu galavečera OKTAGON 85 uzavřeli Mohammed Walid (8-5), jenž potrápil Davida Dvořáka a porazil Aarona Abyho, a debutant v organizaci Abdullah Sultani (4-2). I v tomto případě se jednalo o souboj v domluvené váze, tentokráte do 59 kilogramů.

Co se týká průběhu utkání, tak první dvě minuty psaly hlavní příběh tvrdé kopy na obou stranách. Sultani střídal pásma, kromě calfkicků vyslal i nepříjemný headkick, který sice zamířil do krytu, přesto ho Walid musel cítit.

Ve zbytku kola působil Mohammed pasivně, dokonce musel ukázat obranu proti takedownům, která nebyla ideální, když jej Abdullah několikrát hodil na zem jak hadrovou panenku. Ovšem neudržel jej tam. První kolo každopádně u dvou ze tří sudích získal.

Do druhého kola vstoupil Walid agresivně, po půl minutě ale inkasoval další headkick. Sultani ukazoval, že outsiderem rozhodně nebyl oprávněně. I když působil lépe také v postoji, rozhodl se znovu sáhnout po wrestlingu. Mohammed sice nedokázal takedowny plnohodnotně bránil, ale pochvalu zasloužilo jeho vstávání.

V závěru kola se přemožitel Abyho pokusil o naskočené koleno, které doplnil pokusem o gilotinu, jenže nic z toho nevyšlo podle plánu. I kvůli tvrdosti úderů a kontrole při wrestlingu to bylo po deseti minutách 20:18 ve prospěch Sultaniho u všech sudích.

Ve třetím kole nechtěl Abdullah nic ponechat náhodě. Hned v úvodu sáhl po takedownu. A pokračovalo se v leteckém dni. Sultani se překvapivě ne a ne unavit. Jakmile zasáhl rozhodčí a vrátil bitvu do postoje, působil lepším dojmem stále outsider. Obrat působil nereálně. A ani k němu nebyla šance.

Sultani předvedl naprosto dominantní výkon. Třebaže byl fyzicky extrémně náročný jeho styl boje, našel síly na to, aby po konci duelu udělal dvě salta. Debut jako z říše snů, nejcennější skalp v kariéře. Lepší to pro něj být nemohlo.

Hlavní karta OKTAGON 85

Šest zápasů, dva čeští zástupci, bitva v těžké váze, titulový souboj v bantamu a k tomu slavný Christian Eckerlin nebo populární Deniz Ilbay. To byla ve zkratce hlavní karta galavečera OKTAGON 85.

Bartl podruhé v řadě prohrál

Druhou polovinu turnaje otevřel ostřílený veterán Marek Bartl (16-15), jenž se po neúspěšném duelu ve střední váze s Kamilem Oniszczukem vrátil do welteru. S váhou dost bojoval, stejně tak ale jeho soupeř Tyrone Pfeifer (6-1), mimochodem přemožitel Jozefa Wittnera.

A že je Pfeifer Němec a v Hamburku má být jako doma? Inu, Bartl se rozhodl, že si minimálně při nástupu do klece ukradne publikum pro sebe. V Německu už si získal mnoho fanoušků a nyní v tom pokračoval, když si jako nástupovou píseň zlomil legendární skladbu 99 Luftballons.

V utkání byl ale favoritem právě Pfeifer. Ten v úvodu takticky doručil takedown a ukázal Čechovi žijícímu na Slovensku, že se zápas nutně nemusí odehrávat jen v postoji. Bartl se přesto rychle postavil. Pak ale čelil dalším pokusům o strh. Při obraně zahrozil neúspěšnou kimurou. Ještě předtím ukázal své kvality v postoji a zaslouženě získal první kolo u všech bodových sudích.

Druhé kolo zahájily zajímavé přestřelky v postoji. Němec se však znovu pokusil o takedown. Když pak usoudil, že neuspěje, zahrozil loktem z otočky, kterému Marek uhnul. Následně udělal vtipné gesto, že s tímto na něj nemá Pfeifer chodit. Mimochodem právě loktem z otočky ukončil Bartl jeden ze svých zápasů v minulém roce.

Marek Bartl Oktagon
Bojové sporty / před 5 měsíců

VIDEO: KO roku? Bartl v Oktagonu vypnul soupeře brutálním loktem z otočky

V polovině kola ale došlo k nepříjemnému dloubnutí do oka a Bartl chvíli neviděl. Musel si vybrat zhruba tříminutovou pauzu, aby se mohl vrátit do bitvy. Posléze se zdálo, že Pfeifer ztratil tempo, nicméně český bijec nedokázal soupeře ohrozit. A když udělal chybu a promáchl, octl se na zemi a v závěru pětiminutovky čelil neúspěšným pokusům o škrcení.

Na body bylo před třetím kolem vyrovnáno. Zdálo se, že na Bartlovi se začíná projevovat náročné shazování, které mělo vliv na jeho kondici. Tyrone působil čerstvěji, díky čemuž snadněji dostal rodáka z Hané na zem, kde jej zásoboval údery, včetně tvrdých loktů.

Marek bohužel rezignoval na aktivní obranu a rozhodčímu nedal jinou možnost než zápas ukončit. Pfeifer tedy zaznamenal úspěšnou premiéru a vyhrál v čase 3:12.

Těžké váhy doručily fantastický příběh, ukončení i atraktivní řežbu

Jen si to představte. Jste bojovník se sedmi profesionálními zápasy. Ráno se probudíte, ani nevíte, že večer budete zápasit. Dozvíte se to zhruba okolo oběda. Pak nasednete do auta, tři hodiny jedete do Hamburku, kde vás čeká životní zápas před vyprodanou arénou.

Přesně to je příběh Nicolaje Wagnera (4-3), který zaskočil za Rubena Wolfa, který se v den zápasu a turnaje zranil. Když tedy šestatřicetiletý bojovník nastupoval, hodně se rozkoukával. Tolik fanoušků na svém zápase ještě nikdy neměl. Byla to pro něj velká příležitost.

V cestě mu stál o deset let starší Olutobi Kalejaiye (9-9), pro kterého taková změna soupeře na poslední chvíli nebyla ničím příjemným. Prakticky nemohl vědět, co má vlastně čekat. Navíc se jednalo o duel v těžké váze, kde může každý úder být ten poslední.

Wagner působil nebojácně, užíval si, že může zažít takovou show. Po minutě se ale ocitl na zemi po tvrdém legkicku. Posléze mu Kalejaiye ještě chvíli nohy okopával. Navzdory tomu se dokázal postavit a k vidění bylo hodně akce.

Ani jednomu z ranařů příliš nefungovala obrana proti úderům. Kalejaiye v poslední minutě působil vyčerpaněji a ani neměl ruce u hlavy, spoléhal jen na své oko a reflexy, což mu naštěstí pro něj prošlo. A na body první kolo získal.

Ne nijak technicky excelentní, ale hodně zábavné bylo druhé kolo. Padalo mnoho úderů, nechyběly tvrdé kopy. Obrana šla stranou. V podstatě šlo o to, kdo vydrží stát déle. A když se Wagner pokusil o takedown, zahodil svého soupeře na rozhodčího Gerda Richtera. O chvíli později trefil Olutobiho tak, že znovu narazil do sudího v kleci.

Nakonec to však byl Wagner, kdo byl zlomen. Po nepříjemném granátu na spodek nedokázal pokračovat v utkání. O zábavu se ale postaral, doručil skvělý příběh a rozhodně si řekl o další šanci.

Ilbay ovládl tvrdou řežbu s Hamerskim

V těžkotonážní bitvě byla nastavena skrz zábavnost laťka hodně vysoko. Zábavné zápasy ale často doručuje také Deniz Ilbay (8-3), který změřil síly s Adrianem Hamerskim (4-2), kterého si mohli čeští fanoušci pamatovat z jeho souboje s Radkem Roušalem na Štvanici, kde prohrál ve druhém kole.

Tentokrát se jednalo o duel v domluvené váze do 69 kilogramů. A jak už je Ilbay zvyklý, i nyní byl o poznání nižší než jeho soupeř. Hned v první minutě ovšem Hamerski své výšky a zejména délky končetin využil skvěle, když tvrdým kolenem prolil první krev zápasu.

Téměř v polovině kole se polský bojovník osmělil k dlouhé a agresivní kombinaci. K úderům pěstmi přidával tvrdé lokty i koleno. Ilbay se snažil z krytu kontrovat. A když se Deniz pokusil průběh utkání změnit pokusem o takedown, tak se málem dostal do potíží, když Adrian zahrozil armbarem.

Z domácí hvězdy každopádně lila krev. A ani po úniku z armbaru se nedokázal vymanit z nepříjemné situace. První kolo sice Ilbay přežil, ale také jej prohrál u všech sudích.

Druhou pětiminutovku ale zahájil Deniz ve velkém stylu. Pokusil se o takedown. Sice neuspěl, nicméně u pletiva trefil bradu soupeře čistým loktem a následně sérií úderů na hlavu i na spodek zkoušel Poláka zlomit.

Po dvou minutách se Hamerski dostal zpět do zápasu. V postoji jsme mohli sledovat tvrdé přestřelky. Na zemi to taková paráda nebyla, naštěstí tam ale oba borci netrávili mnoho času.

Do třetího kola se šlo za stavu 19:19. A jelikož měl Hamerski v první minutě navrch, sáhl německý bojovník znovu po pokusu o takedown, které se mu přitom během utkání příliš nedařily. V polovině kola navíc Polák zahrozil kneebarem, tedy pákou na koleno.

Ilbay každopádně dokázal uniknout nepříjemnému pokusu o submisi a dostal se do plného mountu. Zahrozil i ze zad. Posléze na zemi měnil pozice a dávkoval údery. Na chvíli se snažil o arm-triangle choke, jenže neuspěl. Kolo pak zakončil v horní pozici nepříjemnými údery.

Na bodech se čekalo drama. Vyhrát mohl kdokoliv. Překvapivě se ovšem všichni tři rozhodčí shodli a zápas podle nich vyhrál poměrem 29:28 domácí bojovník, tedy Deniz Ilbay.

Souboj talentů zvládl vítězně Lemberanskij

Následoval vcelku vyhrocený souboj dvou neporažených talentů v bantamové váze. Jako pětka divize a favorit do něj nastupoval Raul Lemberanskij (8-0), člen již dlouhé roky zaběhnutého gymu MMA Spirit. Vůbec poprvé se v Oktagonu objevil Ali Gündüz (6-0).

Celý Hamburk stál za Lemberanskijem. Jakmile nastoupili oba do klece, tak se vzájemně hecovali a div do sebe nestrčili. Přesto si podali ruce před startem utkání. Jakmile však došlo na boj, na nic se nečekalo. Agresivita i tlak hráli prim na obou stranách. Oba si chtěli prosadit svůj styl.

V prvním kole se to kvalitním wrestlingem dařilo překvapivě Gündüzovi, jenž získal prvních pět minut u všech rozhodčích. Jenže během něj dokázal rozdávat i nějaké ty údery. Ve druhém kole už to byl z jeho strany pouze wrestling bez úderů, přičemž ještě inkasoval.

Vzhledem k tomu, že v moderním MMA už se řeší hlavně počty úderů a jejich dopady, bylo jasné, že druhé kolo musí získat Lemberanskij. A také že ano, byť jen u dvou ze tří sudích.

Třetí kolo pak opět ovládl Raul, který tak zaznamenal cenné vítězství a soupeře připravil o neporazitelnost. Za zmínku rozhodně stojí i to, že Gündüz dal po prvním kole protivníkovi facku. Po druhém došlo k jejímu oplacení.

Navzdory všemu si po konci utkání došlo k uznání na jedné i druhé straně.

Eckerlin je zpět, Kohout na něj recept nenašel

Pak přišel na řadu pro německé fanoušky možná hlavní zápas večera. Do akce se totiž po dvou porážkách v řadě vrátil král Německa, tedy Christian Eckerlin (17-8). V kleci však čelil zajímavé výzvě. Utkal se s ním český Matouš Kohout (12-9), postojářská legenda.

Duel proběhl v domluvené váze do 80 kilogramů. Zajímavostí je, že podle Ondřeje Novotného trenérský tým Eckerlina od bitvy s Kohoutem odrazoval. Mělo se jednat o nejtěžší možnost, kterou ale německá megahvězda přijala.

Kohout v rozhovoru pro Ruik prozradil, že počítá s tím, že jej bude chtít Christian tahat na zem. Tam se ale zlepšil, což předvedl ve své poslední bitvě s Hafenim Nafukou, výborným zemařem.

Matouš Kohout Oktagon
Bojové sporty / před 1 týdnem

Cesta za titulem i vysněná Štvanice. Matouš Kohout plánuje velký rok, začíná německou misí

Tento zápas ale stejně jako všechny ostatní startoval v postoji, což měla být pro Němce komplikace. Od startu si ale Christian nevedl vůbec zle, ba naopak. V boxu byl přesvědčivější. O takedown se pokusil až ve druhé polovině prvního kola. Sice byl úspěšný, ale dlouho pod sebou českou legendu neudržel. Kolo ovšem vyhrál u všech bodových rozhodčích.

I druhé kolo zahájil lépe německý veterán. V postoji měl lepší údery, Kohout se chvíli zdál otřesený, čehož Eckerlin využil k takedownu. Ten byl úspěšný. Němec ukázal dobrou kontrolu, k tomu rozdával údery. Dostal se do plného mountu. A Kohout mu dokonce nabídl záda.

V poslední minutě a půl tedy hrozily samé nepříjemné scénáře. Kromě úderů také možnost škrcení. Jenže Christian udělal chybu a v horní pozici se na poslední sekundy dostal Matouš. Ale na zisk kola to nestačilo, Eckerlin už měl nabodováno 20:18 u všech sudích.

Chtěl-li Kohout pomýšlet na výhru, musel jít po ukončení. A dělal pro něj maximum. Dostal se do tempa, trefoval čistě. Vypadal, že má lepší kondici. Jenže píchl Němce do oka a toho Eckerlin chytře využil, zavolal si lékaře, trochu se vydýchal a povzbudil publikum, které při tlaku Matouše v napětí ztichlo.

Ne snad, že by Christian vyloženě zdržoval. Jen si počínal zkušeně. A pomohlo to k tomu, aby se změnil průběh duelu. Hned po restartu utkání doručila německá hvězda takedown a následovala kontrola a dominance.

Eckerlin se dostal do plného mountu, posléze i do zad. Ovšem opět udělal chybu a pustil Matouše na zemi do horní pozice. Kohout ale nedokázal ve zbylém čase zápas ukončit a prohrál na body. Otázkou bylo jen to, jestli získal alespoň třetí kolo.

Závěrečný verdikt? Eckerlin vyhrál 29:28, 29:28 a 30:27. Odvrátil nejen sérii porážek, ale i možný konec kariéry.

Severino je králem bantamu, Kakhorova zničil ve dvou kolech

Opravdovým vrcholem byl každopádně souboj o titul bantamové váhy, který už se dvakrát odkládal. Poprvé loni na podzim, jelikož Khurshed Kakhorov (13-1) nesplnil váhový limit a lékař zakázal pokračovat ve shazování. Aby toho ale nebylo málo, tak byl zápas zrušen kvůli stafylokokové infekci.

Podruhé měl duel s Igorem Severinem (9-1), veteránem UFC, který byl z organizace vyhozen kvůli kousnutí, proběhnout 14. února v Ostravě, z neznámých důvodů byl ale přesunut do Hamburku. Brazilec měl každopádně velkou smůlu, od jeho debutu proti Jonasi Magardovi se mu zrušilo hned pět zápasů, ani jednou jeho zaviněním.

O to větší hlad Severino měl. Po více než roce a třech měsících se chtěl ukázat v nejlepším možném světle. Do duelu šel jako favorit a jednička divize. Kakhorov byl mimochodem třináctým bojovníkem v historii organizace, který při debutu bojoval o titul.

Shazování oba zvládli, nebylo tedy co řešit. A nic moc nechtěl řešit Severino ani v zápase. Hned v první minutě soupeře vytrestal za to, že se duel dvakrát rušil. Tvrdými kopy a posléze i údery na hlavu dostal Kakhorova do velkých problémů.

Nehodlal ale nic uspěchat. Nechtěl takzvaně spálit všechno dříví. Přesto pokračoval v dominantním výkonu. Brazilec „nahulil“ svého protivníka ještě jednou. Skoro už se zdálo, že je po zápase. Zhruba v polovině kola ale došlo ke svázání u pletiva a přes minutu se téměř nic nedělo.

To samozřejmě hrálo ve prospěch Kakhorova, jenž se dokázal po dvou knockdownech vzpamatovat a nakonec sám hrozil. Severino získal kolo u dvou rozhodčích 10:8, u jednoho 10:9.

Extrémně rychlé tempo, tvrdé přestřelky, to byl start do druhého kola. A zase to byl Igor, kdo byl tvrdší a přesnější. Bylo až k nevíře, co vše Kakhorov ustál. Nakonec ho ale Brazilec zlomil. Tvrdými ránami jej dostal na zemi a posléze rozdělanou práci dokončil. Do slova i do písmene. V čase 1:38 bylo po všem.

Neskutečný výkon, fenomenální práce. Severino ukázal obrovské kvality a potenciál. Ve 22 letech obrovský talent.

Zdroj: autorský článek

Email Icon
Tagy
Reklama
Oblíbené