Spojte se s námi


Fortuna liga

Nejstarší český prvoligový rozhodčí Jan Jevický ovlivňovat zápasy neuměl

Pozdravil se s Josefem Bicanem, zastal se Jozefa Adamce, domluvil Antonínu Panenkovi. Bývalý prvoligový rozhodčí Jan Jevický se v polovině ledna dožil úctyhodných devadesáti let. Vysvětlení pro svůj věk má: nikdy nepodlehl nátlaku, aby ovlivnil zápas. „Já to neuměl, a co neumím, nedělám,“ doznal své krédo.

Publikováno

dne

Pozdravil se s Josefem Bicanem, zastal se Jozefa Adamce, domluvil Antonínu Panenkovi. Bývalý prvoligový rozhodčí Jan Jevický se v polovině ledna dožil úctyhodných devadesáti let. Vysvětlení pro svůj věk má: nikdy nepodlehl nátlaku, aby ovlivnil zápas. „Já to neuměl, a co neumím, nedělám,“ doznal své krédo.

Zjišťoval jste si, zda jste skutečně nejstarší žijící český prvoligový rozhodčí. K čemu jste dospěl?

Bude nejspíš pravda, že jsem nejstarší. Nenašel jsem nikoho, kdo by měl víc roků a pátral jsem po celé republice. A je jenom hrozné, jak to letí.

Stoletých občanů je přitom ve společnosti poměrně dost. Máte vysvětlení, proč se prvoligoví rozhodčí nedožívají vyššího věku? Není to tím, že byli neustále vystavení tlaku naklánět zápasy na jednu stranu?

Já jsem se takovým pokusům vyhýbal. Když po mně chtěli, abych se zavděčil, tak jsem odpovídal: Pánové já to neumím, a co neumím, tak nedělám. Možná mi to pánbůh vrátil na věku.

Kolik máte odpískaných prvoligových zápasů?

Jako hlavní osm a čtvrt. Tenkrát se rozhodčí nedělili na skupiny na hlavní a asistenty, nastupoval jsem s píšťalkou i praporkem. Ta čtvrtka znamená, že jsem střídal zraněného kolegu Fauska v utkání Žilina vs. Lokomotíva Košice.

Není to málo?

Nějak se to nesešlo. Měl jsem několikrát nastartováno přejít do nejvyšší soutěže, když mě bylo přes třicet, říkali mi, seš mladej, ještě máš čas. Tehdy rozhodčí například Vlček nebo Charouzek pískali ligu, i když jim bylo přes padesát. Bohužel jsem v tom věku prodělal náročnou operaci ledviny, což mě v kariérním postupu dost pozastavilo.

Také se mi stalo, že jsem byl v pořadí na postup do nejvyšší soutěže na druhé příčce, ale příslušní lidé vybrali devátého či jedenáctého v pořadí. Já se do ligy dostal až ve svých třiačtyřiceti letech, tedy dost pozdě.

Který zápas vám nejvíce utkvěl v paměti?

Asi Lokomotiva Košice proti Spartaku Trnava. Trnava, pětinásobný mistr Československa, už pozvolna ustupovala ze své slávy, ale pořád ji vedl legendární trenér Anton Malatinský, zvaný Toni Báči.

Hrálo se v únoru na zledovatělém zabláceném terénu, v poločase vedli domácí už 4:0. Do čeho kopli, to tam padlo. Vybavuju si, jak košický hráč od rohového praporku vykopl bezděčně míč nahoru směrem k brance hostů a on zapadl za zadní tyč. Brankář Kéketi jen zděšeně koukal.

Nakonec utkání skončilo 5:2. Instruktor mi vyčetl, že jsem na sebe nechal sáhnout od Joži Adamce. Já o tom nevěděl. Stavěl jsem zeď, posunoval ji dál, Adamec za mnou přišel, že ještě a já odpověděl, že si to vyměřím sám. V té prý chvíli mi dal ruku na rameno, ale nic jsem necítil.

Při odchodu ze hřiště na něj domácí fanoušci pokřikovali, on se zastavil a chtěl si to s nimi vyříkat. Já vicemistru světa z roku 1962 v Chile řekl: „Pane Adamec, nechte je, vy jste fotbalista, oni kokoti.“ Podíval se na mě a pronesl: „Pán rozhodca, máte pravdu a šel.“

Není vám líto, že vám nesvěřili slavné derby pražských S?

Každý by ho chtěl. Ale k tomu bych potřeboval víc sezon. Jak už jsem řekl, dívali se na mě několikrát, ale postup pořád nepřicházel. To vždycky člověka trochu znejistí. Rozhodoval jsem však dvakrát ženské derby, vždy vyhrálo hostující družstvo.

Na kterého hráče rád vzpomínáte?

Na zimním turnaji na Tatře Smíchov v roce 1971 jsem pískal Bohemku a Antonín Panenka, jehož velká sláva měla teprve přijít, moje verdikty pořád komentoval. Já mu řekl: „Pane Panenko, nemluvte mi do toho, já vím, co se má pískat, znám pravidla.“ Za tři minuty se mi omluvil.

Jak jste začínal?

Jako snad každý rozhodčí jsem hrával nejprve fotbal za rodné SK Loštice, ale táta mi to zakazoval, neboť jsem byl strašně subtilní. Bál se, abych si neuhnal souchotiny. Poprvé jsem pískal za svých studentských let na obchodní akademii v Praze na chmelové brigádě. Hráli jsme proti nějakému gymnasiu, nevešel jsem se do sestavy, tak mě pověřili pískáním.

Pak jsem v roce 1956 pískal v rodišti zápas staré gardy s místními rybáři, kteří darovali soupeři asi sedmikilového kapra. Tehdy jsem nabyl přesvědčení, že se stanu rozhodčím. Když mi bylo šestadvacet, přišel mimořádně velký nábor mezi rozhodčí. Patřil jsem vzhledem ke svému věku mezi perspektivní, to jsou paradoxy, mladší byl jen student Lobotka, bylo mu jen dvacet. V náboru byli známí fotbalisté jako bratři Pražští a další.

Máte spočítáno, kolik jste si jako rozhodčí v lize vydělal?

Hlavní dostával pět set korun, ale z toho si musel platit nocleh. Přijeli jsme ráno v pět do Žiliny, ubytovali se, šli si lehnout na pokoj. Hrálo se od tří, vlak jel po půlnoci. Chtěli po nás, abychom zaplatili ještě jednu noc za neuklizený pokoj, když jsme lehali do stejných lůžkovin. Když se dozvěděli, kdo jsme a Žilina vyhrála, tak nám druhou platbu odpustili.

Setkal jste se s pokusy, abyste zápas naklonil?

Kam jsem přijel, vyslechl jsem si nářky, jak je zápas pro oba týmy důležitý. Jak je v minulém utkání rozhodčí poškodil, jak jsou na tom špatně, když nevyhrají, odnese to trenér, továrna nebude vyrábět.

V Ostravě přišli straničtí funkcionáři, že jde o udržení jediné lidové zábavy pro těžce pracující horníky a hutníky. Peníze mi však nikdy nenabídli. Jak už jsem uvedl, já to neuměl, tak jsem to nedělal. Když mě k ničemu nepřiměli, šli na manželku, jestli má kožich.

Rozhodčí od klubu, nebudu uvádět kterého, dostávali kožich pro manželku, pokud domácí vyhráli. Když se na to poptávala, řekl jsem jí: „Myslíš, že dostaneš norkový? Leda králičinu ze chcíplých králíků.“

Dozvěděl jsem se, že na rodné Loštice nezapomínáte. Je to tak?

V roce 2017 jsem jim pořídil putovní pohár pro dorost. Bohužel dva roky se turnaj nekonal. Tak snad letos.

Reklama

Fortuna liga

Sparta dostala nakopáno od ruského soupeře! Jak reaguje veřejnost?

Pražská Sparta se v Marbelle utkala v rámci přípravného zápasu s ruským Rostovem. Za ruského soupeře nastoupil třeba i snajpr, který se dlouhou dobu pohyboval na českých trávnících, Nikolaj Komličenko.

Publikováno

dne

Od

Pražská Sparta se v Marbelle utkala v rámci přípravného zápasu s ruským Rostovem. Za ruského soupeře nastoupil třeba i snajpr, který se dlouhou dobu pohyboval na českých trávnících, Nikolaj Komličenko. Defenzíva letenských však obstála a udržela nulu. Jak zápas vypadal? A jak reaguje veřejnost?

Sparta po brance Lukáše Haraslína a vlastenci 19letého Aleksandra Mukhina vyhrála 2:0. Do šancí se dostal i Tomáš Čvančara, ale branku nevstřelil. Na ruského soupeře však svěřenci Pavla Vrby nebudou vzpomínat v dobrém.

Během prvního poločasu muselo vystřídat stoperské duo Ladislav Krejčí ml. i Martin Vitík. Nehledě na to, že se jednalo o přátelský zápas, tak Rostov nehrál v rukavičkách ba naopak.

Ruský tým si krom vyřazení Krejčího ml. a Vitíka připsal ještě nevybíravé zákroky na Haraslína a Davida Pavelku. Sparta sehraje ve Španělsku ještě jeden přípravný zápas a to znovu proti ruskému soupeři.

Letenští se utkají 26. ledna proti Lokomotivu Moskva, bude se jednat o hodně pikantní duel, protože za Lokomotiv pravděpodobně nastoupí i exslávistický forvard Jan Kuchta.

Reakce veřejnosti

Pozitivní zprávou je, že zranění Ladislava Krejčího ml. (holeň) a Martina Vitíka (koleno), by neměla mít vážnější charakter.

„Každou přípravu se ruské týmy chovají stejně. Možná bychom s nimi měli přestat přáteláky domlouvat. A pokud není jiná nabídka, tak si radši domluvit nějakou místní nižší soutěž nebo hrát jen mezi sebou.“

„Proč hrajeme zápasy s takovýma ruskýma magorama? Máme roupy, že máme málo zraněných? Vysvětlete mi to jako tříletýmu dítěti. To je na předčasný konec zápasu.“

„Konečně konec. Teď se modlit, ať je Lokomotiv opravdu fotbalový tým a ne družstvo zemědělců okopávající brambory na poli.“

Zdroje: Jan Vacek, Livesport, AC Sparta Praha

Pokračovat ve čtení

Fortuna liga

Ve Spartě nehrál, teď rozdává radost ve Francii! Jak se daří Mihailo Rističovi?

Vzpomínáte si na jméno Mihailo Ristič? V roce 2018 se krátce objevil v kádru pražské Sparty, ale výrazně se neprosadil. Za letenský celek odehrál v soutěžních zápasech pouze 37 minut! Poté se však dokázal prokousat do širšího kádru srbské reprezentace a jeho přihrávky baví francouzskou Ligue 1.

Publikováno

dne

Od

Vzpomínáte si na jméno Mihailo Ristič? V roce 2018 se krátce objevil v kádru pražské Sparty, ale výrazně se neprosadil. Za letenský celek odehrál v soutěžních zápasech pouze 37 minut! Poté se však dokázal prokousat do širšího kádru srbské reprezentace a jeho přihrávky baví francouzskou Ligue 1.

Jediné co Spartu nemusí mrzet, jsou peníze. Mihailo Ristič na Letné hostoval z ruského Krasnodaru a poté, co v něm Sparta neviděla přínos, tak ho po půlroční anabázi vrátila.

Obratem však přišel přestup do Montpellier! Konec hostování ve Spartě se datuje k 31. prosinci 2018 a přestup do Francie se upekl 12. ledna 2019. Od té doby se Ristič profiluje k jednomu z klíčových hráčů jihofrancouzského týmu.

Levonohý bek sbírá odehrané minuty, jak na běžícím páse. Od svého přestupu nastoupil za Montpellier v 89 zápasech, vstřelil 3 góly a na 6 jich asistoval.

Dle německého serveru Transfermarkt se hodnota srbského obránce od angažmá ve Spartě více než ztrojnásobila. Při konci hostování na Letné jeho cena činila €800 tisíc nyní je jeho tržní cena odhadovaná na €2,5 milionu.

V letošní sezóně nastoupil Ristič ve francouzské Ligue 1 už k 20 zápasům a jeho výkony jsou nadstandardní. Prestižní statistický server WhoScored hodnotí jeho výkony průměrnou známkou 6,64.

V lize má na svém kontě jeden vstřelený gól a dvě asistence. Přesnost přihrávek levého beka je přibližně na 78%.

Tuhle senzační přihrávku vymyslel Mihailo Ristič proti Štrasburku. Na výhru to však nestačilo, Štrasburk v lize oplatil Montpellier vyřazení z francouzského poháru a na domácí půdě vyhrál 3-1.

Zdroj: Transfermarkt, WhoScored, Livesport, Francouzský fotbal

Pokračovat ve čtení

Fortuna liga

Talovjerov o slávistických přátelácích: Je to intenzivnější než normální zápas

Maksym Talovjerov má za sebou první tréninky po přestupu do Slavie. V rozhovoru pro klubový YouTube kanál se rozpovídal o nových spoluhráčích i o přípravných zápasech.

Publikováno

dne

Maksym Talovjerov má za sebou první tréninky po přestupu do Slavie. V rozhovoru pro klubový YouTube kanál se rozpovídal o nových spoluhráčích i o přípravných zápasech.

Slavia kvůli pozitivním testům na koronavirus v kádru soupeřů přišla o dva přípravné zápasy. Místo toho trenér Jindřich Trpišovský tým rozdělil na dvě půlky a ty proti sobě sehrály přátelské zápasy.

Talovjerov si zahrál po boku Nicolae Stancia či Petra Ševčíka, ve stoperské dvojici mu dělal parťáka krajan Taras Kačaraba. Přesto vyšel z obou zápasů jako poražený, před týdnem prohrál 1:3, ve čtvrtek dokonce 1:4.

„Hrají dva podobně silné týmy, o to zajímavější je to hrát. Podle mě je to víc intenzivní než normální zápas. Naběháme víc kilometrů, máme hodně protiútoků. Myslím si, že je to dobrá příprava na ligu,“ vyjádřil se Talovjerov pro klubový YouTube kanál..

Slavia je poslední roky chválena pro rychlé zakomponování nových posil do týmu, v poslední době jsme to viděli u stopera Aihama Ousoua či útočníka Ivana Schranze. Dobrou partu si chválí i Talovjerov.

K rychlejší adaptaci mu pomáhá Kačaraba. Ten se stal na podzim jedním z lídrů Slavie a dal zapomenout na první půlrok, kdy byl v týmu spíše do počtu. Rok 2021 uzavřel jako člen stabilní stoperské dvojice s Ousouem.

„Děkuju klukům, že mi pomáhají. Mám takový pocit, jak kdybych tady byl rok nebo dva a ne týden. Všichni si děláme srandu, kecáme, takže je to příjemné pro mě. Pomáhá mi Taras, vysvětluje mi nějaký věci, ale pomáhají mi všichni, mladí i staří a moc si toho vážím,“ pokračoval Talovjerov.

Slávisté již mají nejtěžší část soustředění za sebou, kondiční cvičení stále více a více nahrazují ta herní. První příprava bývá pro posily Slavie hodně těžká, trenérský štáb sešívaných hodně dá na fyzickou připravenost hráčů.

Trpišovský má po dlouhé době k dispozici skoro kompletní kádr. Lukáš Provod, David Hovorka a Ondřej Kúdela zatím trénují individuálně, jinak jsou všichni připraveni.

„Díky bohu, že se nikdo nezranil. Snad se nikdo nezraní i dál. Jsou super tréninky, trenéři to dělají rozumně, že když máme náročný trénink, tak pak lehčí,“ uzavřel Talovjerov.

Zdroj: SK Slavia Praha

Pokračovat ve čtení

Oblíbené