Spojte se s námi


Fortuna liga

Na Davida Lafatu nedají sparťanští fanoušci dodnes dopustit

David Lafata nedávno slavil čtyřicáté narozeniny. S fotbalem začínal v rodných Českých Budějovicích a během své bohaté kariéry zaznamenal spoustu úspěchů. Fanoušci ho znají jako hráče s mimořádných čichem na góly. Byl vždycky tam, kde má správný střelec být.

Publikováno

dne

David Lafata nedávno slavil čtyřicáté narozeniny. S fotbalem začínal v rodných Českých Budějovicích a během své bohaté kariéry zaznamenal spoustu úspěchů. Fanoušci ho znají jako hráče s mimořádných čichem na góly. Byl vždycky tam, kde má správný střelec být. I proto se stal členem Klubu ligových kanonýrů.

Nesmazatelnou stopu zanechal jihočeský rodák v Jablonci nad Nisou a také v pražské Spartě, kde svoji bohatou fotbalovou kariéru v květnu 2018 zakončil. V rudém dresu a s kapitánskou páskou na rukávu také slavil titul ligového mistra.

Po konci sparťanského angažmá se spekulovalo, že by David Lafata mohl profesionální kariéru zakončit v Dynamu České Budějovice, kde vstoupil do velkého fotbalu a kde měli o jeho služby eminentní zájem. Pověstný střelec ovšem zamířil do mateřského Olešníku, týmu, který působí v jihočeském krajském přeboru.

Čtyřicátiny oslavil David Lafata v rodinném kruhu. „Oslava proběhla už v létě, protože čtyřicátiny slavila i moje manželka, takže jsme to spojili,“ říká fotbalista narozený 18. září.

Fotbal ho baví stejně jako ve dvaceti. „Kdyby mě nebavil, tak na hřiště nepolezu. Už je to ale trochu jiné, beru ho s větším nadhledem,“ tvrdí Lafata.

V dobách největší slávy byl fotbal jeho životní náplní. Tak už tomu dnes není. Někdejší kanonýr pracuje v klubové akademii Dynama České Budějovice, kde vede speciální tréninky útočníků. Najde si čas i na další koníčky, mezi které patří kromě fotbalu především myslivost.

A samozřejmě nezapomíná na svoji rodinu. I ta žije sportem, dcera hraje volejbal a syn je po otci fotbalista. Manželka hraje zase beachvolejbal.

„Už večer si rozdělíme, kdo a kam druhý den půjde, pak je u nás doma pohodové ráno,“ přibližuje Lafata každodenní starosti. „Občas mám pocit, že času mám méně než dřív. Mám spoustu aktivit, které mě baví, čas si ale mohu organizovat sám,“ srovnává Lafata svůj nynější život s dobou, kdy fotbal hrával na vrcholné úrovni.

Bývalý produktivní útočník zůstává v kontaktu i s letenským klubem, kde prožil nezapomenutelná léta. Fanoušci Sparty ho dokonce několikrát přijeli podpořit i do Olešníku, kde na zápasech krajského přeboru vytvořili pekelnou atmosféru.

Když předloni zlomil Karel Jonáš jejich miláčkovi v soutěžním utkání kotník, nemohli to fanoušci Sparty obránci Hluboké nad Vltavou dlouho zapomenout. Mnozí si mysleli, že Lafata už se na hřiště nevrátí. Ale mýlili se.

„Nejtěžší bylo přinutit se nohu rehabilitovat a začít znovu trénovat. Rozhodlo to, že mě fotbal baví. Považuji za štěstí, že mě podobné zranění nepotkalo v době, kdy jsem fotbal hrál profesionálně,“ přemýšlí David Lafata.

Čerstvý čtyřicátník se cítí dobře a dokud mu bude sloužit zdraví, fotbal na hřebík nepověsí.

„Musím to zaklepat, ale zdraví zatím slouží. Musím však přiznat, že druhý den ráno po zápase se cítím na víc než čtyřicet,“ dodává s úsměvem na tváři Lafata.

S Olešníkem se chce v této sezoně poprat o prvenství v krajském přeboru Jihočeského kraje. Jak už potvrdil dřív, ambici zahrát si divizi klub nemá a platí to rovněž o hráči samotném. Ostatně v poslední dokončené sezoně Olešník v soutěži dominoval, avšak možnost postoupit do divize nevyužil.

Zdroj: Jihočeský fotbal, Wikipedie, Deník

Reklama

Fortuna liga

Cítil jsem, že to tam padne, říká Matěj Pulkrab po vítězné brance

Sparta Praha dokázala prolomit sérii nepříjemných výsledků a zdolala na domácím hřišti Liberec 2:1. Velkou zásluhu na tom má žolík Pavla Vrby Matěj Pulkrab

Publikováno

dne

Sparta Praha dokázala prolomit sérii nepříjemných výsledků a zdolala na domácím hřišti Liberec 2:1. Velkou zásluhu na tom má žolík Pavla Vrby Matěj Pulkrab, který vstřelil vítěznou branku hned po příchodu na hřiště.

Matěj Pulkrab sledoval zápas až do 80. minuty pouze z lavičky. Viděl však, že jeho tým v zápase dominuje. Jen se nedařilo střelecky. Podle útočníka se projevila únava po náročném cestování, ale touha zvítězit hnala Spartu dál.

A až příchod Pulkraba na hřiště zlomil remízu. ‚‚Kluci tam posílali spoustu centrů, to mně jako hroťákovi vyhovuje. Snažili jsme se to využít, několikrát to tam zblokovali Hancimu, to byla škoda. A nakonec jsme využili roh.“

Při příchodu na trávník si Matěj Pulkrab uvědomoval, jak důležitou roli teď má. Sparta nutně potřebovala zvítězit, byl na ni vyvíjen velký tlak. Sparťanský útočník si věřil a věděl, že rozhodne. Opravdu se tak stalo a letenští zvítězili 2:1.

Co říká na zbytek podzimní části? ‚‚Každá ztráta je hrozně cítit. Víme, že máme zodpovědnost za Spartu, musíme vyhrávat. Teď se nám to v minulém kole nepodařilo, dneska jsme to urvali. Zbývající zápasy do konce roku taky musíme zvládnout.“

Zdroj: AC Sparta Praha

Pokračovat ve čtení

Fortuna liga

Sparta ve výročních dresech udolala Liberec. V závěru rozhodl žolík Pulkrab

Sparta na domácí půdě poprvé od oslavení 128. narozenin hostila Liberec. Oba týmy šly do utkání v opačné formě, Liberec s dvěma výhrami a Sparta s dvěma porážkami. Druhý jmenovaný si tak chtěl proti slabšímu soupeři spravit náladu, což se nakonec podařilo v mnohem dramatičtějším stylu, než by si před zápasem letenští představovali.

Publikováno

dne

Sparta na domácí půdě poprvé od oslavení 128. narozenin hostila Liberec. Oba týmy šly do utkání v opačné formě, Liberec s dvěma výhrami a Sparta s dvěma porážkami. Druhý jmenovaný si tak chtěl proti slabšímu soupeři spravit náladu, což se nakonec podařilo v mnohem dramatičtějším stylu, než by si před zápasem letenští představovali.

Teprve třetího startu v základní sestavě se dočkal Karabec, Hložek se po dlouhé době vrátil na hrot a po povedených minutách na Ibrox Stadium Krejčího st. na křídle nahradil Moberg Karlsson. Liberec zase nastoupil na papíře v netradičním rozestavením 3-5-2, které bylo ale ve hře hodně variabilní.

Sparta vstoupila do utkání ve výročních dresech přesně tak, jak potřebovala. Po dvou utkáních bez vstřelené branky se po Sáčkově centru hlavou prosadil nováček v základní sestavě Adam
Karabec, který svou druhou brankou v sezóně nakopnul jak Spartu, tak sebe samého.

Ihned na hřišti začal působit mnohem sebevědoměji, což bylo znát zejména v přechodové
fázi. Rabušič s Frýdkem tvořili při presinku útočnou dvojici a snažili se odstřihnout od stoperů Sáčka s Pavelkou. Velkou pomocí tak byl jak sbíhající si Karabec, tak i aktivně napomáhající Holec, který se s míčem často potkával i mimo šestnáctku.

Dlouhou dobu poté Sparta dominovala. Na rozdíl od Liberce se jí dařilo aktivně dostupovat a rychle odebírat balóny od kopaček svěřenců Luboše Kozla. Ofenzivním krajním bekům nebo křídlům se dařilo dobře roztahovat modrobílý blok a s Karabcem o poznání živější Spartě nedělala tvorba gólových šancí příliš velký problém.

Ten ale přišel v úvodu druhé půlhodinky, kdy se ukázala vrtkavost sparťanské obrany z posledních utkání. Nesehraná dvojice Krejčí, Panák zcela propadla a zmatený návrat
spoluhráčů nezabránil prakticky z ničeho nic skórujícímu Frýdkovi, který si na hřišti svého bývalého týmu připsal druhou branku v aktuálním ročníku.

Do šaten se tak šlo za neodpovídajícího stavu. Většinu času dominující Sparta doplatila na jediné zaváhání obranné řady a do vedení se domácím nepodařilo vrátit ani po rohu v závěrečné minutě, kdy Knobloch lacině podběhl balón, který se z chumlu hráčů odrazil mimo tři tyče.

I v druhé půli pokračoval tlak domácích, kteří si v 52. minutě vytvořili i jasnou gólovou příležitost. Adam Hložek ale gólový půst neukončil a v souboji s Knoblochem byl na konci tím šťastnějším brankář Liberce.

O deset minut později se v brankovišti týmu ze severu Čech otřásla i branková konstrukce. Nádherné nůžky aktivního Haraslína skončily jen těsně na břevně, o pár desítek vteřin později pak stejný aktér levačkou v brankoviště vysoko přestřelil.

A usilovný tlak Sparty pokračoval. Liberec již zcela zalezlý v jedenácti za balónem bojoval a nepouštěl obléhající do blízkosti vlastní branky. Když pak Spartě nevycházely ani projektily
ze střední vzdálenosti, o které se pokoušeli Hancko s Pavelkou, musela přijít na pomoc standardní situace.

Jen těsně po střídání Adama Karabce za Bořka Dočkala hlavičkoval po rohu Krejčí
mladší, jehož zakončení nasměroval za Knoblochova záda na zadní tyči Pulkrab. Jen o pár minutek později pak od infarktu Pavla Vrbu zachránil Dominik Holec, který zastavil skvělým zákrokem v úniku osamoceného Tuptu.

Sparta se tak po dvaceti dnech dočkala výhry a v tabulce přeskočila Slovácko. Teď může doufat, že se podařilo nastartovat vítěznou vlnu, kterou by měla v příštím kole potvrdit v Karviné.

Použité zdroje: O2TV Sport

Pokračovat ve čtení

Fortuna liga

Baroš, Vojáček nebo Jankulovski. Kdo všechno patří mezi pět nejlepších hráčů Baníku Ostrava?

V modrobílém dresu Baníku Ostrava se za téměř 100letou historii klubu vystřídalo spoustu hráčů, nutno podotknout skvělých hráčů. Kteří však patří mezi ty úplně nejlepší?

Publikováno

dne

V modrobílém dresu Baníku Ostrava se za téměř 100letou historii klubu vystřídalo spoustu hráčů, nutno podotknout skvělých hráčů. Kteří však patří mezi ty úplně nejlepší?

Pětici největších klubových legend je vždy velmi těžké určit, a to z jednoho prostého důvodu. Nemusíte být expert na to, abyste takový žebříček dokázali poskládat, natož pokud jste fanoušek onoho konkrétního klubu. Každý to totiž může vidět úplně jinak.

A pokud jde zrovna o ostravský Baník, za který v historii klubu nastoupila celá řada skvělých hráčů, je to pak o to těžší. My se každopádně nakonec rozhodli pro tuto pětici a vězte, že jsme postupovali skutečně s velkým citem.

Milan Baroš

Jednou z největších legend ostravského Baníku je bezesporu Milan Baroš. Muž, který za nastartování své velkolepé kariéry může být vděčný především tehdejšímu majiteli Baníku Ostrava, Aloisi Hadamczikovi, za Baník celkově nastoupil do 157 zápasů, ve kterých vstřelil 49 branek.

Baroš je persona, která má naprosto bezpochyby Baník v srdci, a i díky tomu si získal srdce všech ostravských příznivců. Své nejpovedenější angažmá prožil v Liverpoolu, se kterým získal trofej pro vítěze Ligy mistrů.

Rodák z Vigantic je rovněž druhým nejlepším střelcem naší fotbalové reprezentace. Hadamczikova mise – vychovat budoucí legendu Baníku – byla splněna více než na výbornou. Baník dokázal vychovat jednoho z nejlepších českých fotbalistů všech dob.

Rostislav Vojáček

Podle mnohých fanoušků je právě Vojáček snad největší personou ostravského fotbalu. Rovněž je označován za nejlepšího stopera Baníku všech dob. Na středního obránce byl velmi rychlý, tým také mohl těžit z jeho tvrdé hry, precizní rozehrávky a měl také neskutečný přehled o hře.

Obrana Baníku v čele s Vojáčkem udělala z Bazalů skutečnou nedobytnou tvrz. Slezský celek se v tehdejší době mohl těšit ze série, která ve fanoušcích Baníku vyvolává skutečný pocit hrdosti – Ostravané na Bazalech neprohráli 74 zápasů v řadě!

S klubem svého srdce získal celkem tři tituly mistra ligy, a to v letech 1975/76, 1979/80 a 1980/81. Dvakrát také s Baníkem oslavil prvenství v československém poháru.

Marek Jankulovski

Další skvělý fotbalista z akademie Baníku. Nejen, že se dnes již bývalý levý obránce stal pro dlouhá léta pevným členem obrany naší fotbalové reprezentace, ale výrazně se také zapsal do klubové historie AC Milán.

Za italský celek odehrál napříč všemi soutěžemi 158 zápasů, přičemž s Rossoneri vybojoval prvenství v Lize mistrů a stal se rovněž italským šampionem. V roce 2007 byl Jankulovski vyhlášen nejlepším českým fotbalistou roku.

Fanoušci AC Milán jeho jméno dodnes vyslovují s velkou úctou a respektem. Zajímavostí je, že Jankulovski ve svých mladých letech disponoval velmi temperamentní povahou, ze které jej však Baník dokázal vyléčit. Nutno podotknout, dnes již velmi netradičním způsobem.

Tehdejší trenéři Slezského celku, Lička a Jánoš, jej poslali na základní vojenskou službu do Znojma. Samotný Jankulovski později uznal, že přesně tohle potřeboval pro další postup v jeho fotbalové kariéře.

Václav Daněk

Jednoznačně jeden z nejlepších útočníku baníkovské historie. Daněk v dresu Baníku Ostrava odehrál 200 zápasů a vstřelil téměř jedno sto gólů, přesněji tedy 98. Byl součástí slavné jedenáctky Evžena Hadamczika, hráčem Baníku byl už od žáčků.

Se Slezským celkem získal dva tituly mistra ligy. Svou kariéru ovšem spojil i s Duklou Praha, v jejichž dresu vstřelil gól Manchesteru United v utkání Poháru vítězů pohárů. Byl skutečným obávaným útočníkem s fenomenálními schopnostmi.

Po Baníku pokračovala jeho kariéra angažmá v Tirolu. Tam kromě titulu oslavil také prvenství v poháru a dvakrát se stal nejlepším střelcem soutěže – v ročníku 1990/91, kdy ve 32 soutěžních zápasech vstřelil 32 gólů a poté ještě v sezóně 1992/93 (24 branek).

Tomáš Galásek

Defenzivní záložník jak se patří. Galásek byl v letech 1991 až 1996 neodmyslitelnou součástí Baníku Ostrava a byť nebyl vyloženě hvězdou, dodnes je ústřední postavou slezského celku. V pohárech i v lize nastupoval už ve svých osmnácti letech, přičemž celkově za Baník odehrál 135 zápasů.

Ty největší úspěchy ovšem posbíral v zahraničí. Na začátku nového tisíciletí přestoupil do Ajaxu, v jejichž dresu strávil dalších šest sezón. V nizozemském klubu zasáhl do 202 utkání a byl rovněž nedílnou součástí základní sestavy.

S Ajaxem slavil dvakrát prvenství v národním poháru, dvakrát získal titul mistra ligy a taktéž dvakrát zvedal nad hlavu trofej pro vítěze nizozemského Superpoháru. Další úspěch přidal ještě v německém Norimberku, se kterým v sezóně 2006/07 vyhrál DFB Pokal.

V reprezentaci debutoval v roce 1995, ovšem největší úspěch oslavil pod Karlem Brücknerem – bronz na ME 2004 v Portugalsku. Zahrál si také na mistrovství světa v roce 2006, po Euru 2008 opustil národní tým s bilancí 69 zápasů a jedné vstřelené branky.

Zdroje: My jsme Baník, Transfermarkt

Pokračovat ve čtení

Oblíbené