Spojte se s námi


Zimní sporty

Filip Sakala: Nemáme co ztratit, v Pekingu necháme úplně všechno! Co můžeme na ZOH očekávat od českého skoku?

Filip Sakala je stále mladým a velmi nadějným českým skokanem. V rozhovoru pro Ruik prozradil mnohé, zcela otevřeně se například rozpovídal o aktuální situaci českého skoku a zhodnotil také Turné čtyř můstků. Co můžeme od české výpravy na olympijských hrách v Pekingu očekávat?

Publikováno

dne

Filip Sakala je stále mladým a velmi nadějným českým skokanem. V rozhovoru pro Ruik prozradil mnohé, zcela otevřeně se například rozpovídal o aktuální situaci českého skoku a zhodnotil také Turné čtyř můstků. Co můžeme od české výpravy na olympijských hrách v Pekingu očekávat?

Jak se těší na olympijské hry v Pekingu a jak hodnotí přípravu?

Začátek zimních olympijských her je stanoven na 4. února, první skoky však uvidíme o den později, když vše odstartuje střední můstek (muži i ženy). Zároveň se jedná v pořadí o třetí olympijské hry na asijském území, přičemž z Pchjongčchangu Češi přivezli cenných sedm kovů.

„Na olympiádu se určitě těším. Co se týče přípravy, na Kontinentálním poháru jsem měl výsledky hodně na úrovni, jenže pak přišlo Turné čtyř můstků, kde jsem totálně propadnul. Naštěstí týden před olympiádou jsem se na mistrovství České republiky dostal zpátky do formy,“ řekl Sakala v rozhovoru pro Ruik.

„Faktem ale je, že jsem po turnaji propadl do hodně špatné nálady, kdy jsem si říkal, zda má vůbec cenu na olympijské hry jezdit,“ uvědomuje si.

Turné čtyř můstků

Z Turné čtyř můstků nepřivezli naši legionáři ani bod. Do prvního závodu v Obertsdorfu postoupil jako jediný z Čechů Viktor Polášek, naopak v dalších dvou podnicích se českým zástupcům nepodařilo vůbec kvalifikovat.

Nutno podotknout, v Garmisch-Partenkirchenu se tohle českým skokanům stalo naposledy v roce 2001. Nejblíž k postupu měli právě Sakala (60. místo) a Roman Koudelka (54. místo), jež oba překonali hranici 118 metrů.

S českou účastí mohli fanoušci počítat až při posledním vystoupení v Bischofshofenu, kde především v kvalifikaci výborně zaskákal Koudelka (135 metrů). V závodě pak zaujal sedmatřicátou pozici za 124 metrů dlouhý skok.

Poslední závod ovšem naznačil, že se Koudelka po operaci kolene vrací do formy. Turné ovládl Japonec Kobajaši před Nory Lindvikem a Granerudem.

„Z českého pohledu to byl propadák. Je jasné, že jsme měli všichni na víc, navíc i tréninky ukázaly, že jsme byli na vyšší úrovni. Jenže když na takovém velkém podniku ztratíte rytmus, tak to potom už nedoženete,“ reaguje Sakala na výsledky z turnaje.

„Pokud mám mluvit za Koudyho, tak to nakonec zvládl slušně, i když taky nezačal moc dobře a já před ním smekám, jak to po operaci zvládl. Ale určitě to, že jsme nepřivezli žádné body, pro nás je velkým zklamáním. Taky nás už není tolik, abychom se mohli střídat, taková je ale holt situace,“ vysvětluje.

Aktuální situace českého skoku

Faktem je, že český skok prožívá oproti minulým rokům jakýsi úpadek. Pětadvacetiletého rodáka z Krnova jsme se zeptali, co podle něj momentálně českému skoku chybí. Zejména na toto téma se velmi solidně a upřímně rozpovídal.

„Chybí nám infrastruktura. Momentálně jsme ve fázi, kdy pokud se něco nezmění, tak to ani lepší být nemůže. Zkrátka ty můstky nějaké máme, ale pořádně funguje vlastně jenom Harrachov, který ostatně taky už potřebuje nutně opravit. Taky potřebujeme nějaké moderní můstky, a to hlavně pro ty mladší kluky,“ odpovídá český reprezentant.

„Jeden z dalších problémů je ten, že v mladších kategoriích na klubové úrovni trenéři z 80 % nepřipravují kluky k tomu, aby byli ve 20 letech konkurenceschopní na Světovém poháru, ale radši sbírají výsledky v žákovských a dorosteneckých kategoriích na úkor úspěchu v dospělosti,“ dále dodává.

„Nicméně tři nebo čtyři juniory u nás vidím s potenciálem konkurovat světu, ale je třeba s nimi ještě rok či dva pracovat,“ pohlíží nadějně na české juniory.

Viktor Polášek

Polášek je juniorským mistrem světa, avšak jeho výkony z této kategorie se mu prozatím nepodařilo přenést mezi dospělé. Na Turné čtyř můstků postoupil do závodu už v Obertsdorfu, ovšem poté se trápil a do závodu se kvalifikovat nedokázal.

Je také zapotřebí poznamenat, že Sakala s Poláškem skáče už osm let a ročníkově patří do stejné kategorie.

„Už jsme se spolu o tom párkrát bavili a ač se na to nechci vymlouvat, tak faktem je, že za čtyři roky se u nás vystřídalo pět trenérů, což pociťuji i sám na sobě. Taky je to tím, že se rok od roku mění systémy – jestli skákat jako Němci nebo jako Slovinci..,“ komentuje situaci okolo juniorského mistra světa.

„Taky je to tím, že u nás není koho střídat. Tím pádem jezdí na závody, na které by občas nemusel jet a měl by jinak více času, podobně jako já, se vyskákat na Kontinentálním poháru,“ doplňuje.

K týmu se před sezónou připojil Vasja Bajc…

„Za mě je Vasja spíše takový šéftrenér, jenž má na starost trenéry, kteří pak jednotlivě přistupují k nám všem. Je to individuální sport a každý potřebuje něco jiného. Já v létě, jak jsem totálně propadnul ve Wisle, tak jsem se rozhodl úpně změnit systém a umožnil mi se připravovat s jinými trenéry, které jsem si našel,“ praví Sakala.

Poté ještě dodává, že vskutku působí spíše jako manažer, což je ostatně také pozice, která tady dlouho nebyla.

S otcem Jaroslavem stále spolupracuje, do závodu musí skokan přijet se stoprocentně nastaveným automatem…

Jaroslav Sakala je mistrem světa, který navíc v dobách své největší slávy konkurenci těžko pohledal. Co tedy legendární skokan svému synovi předal?

„Zdědil jsem po něm muskularitu, a i když jsme oba trošku těžší skokani, tak přece jenom se stal mistrem světa a ve své době neměl konkurenci. Dva roky mě trénoval, takže od něj mám hlavně ty základní návyky,“ uvědomuje si člen české výpravy.

„Jsme každopádně v úzkém kontaktu a spolupracujeme spolu. Momentálně tu krizi, kterou jsem poslední dva roky měl, tak z ní mě dostaly spíše ty obecnější rady, co se týče toho, že já vlastně ani nemám co ztratit, tudíž není důvod být nějak nervózní,“ dále dodává.

Do závodů je podle něj zapotřebí vstoupit s plnou parou. V rozhovoru totiž poznamenal, že to prý někdy až zbytečně moc kontroloval. „Na Světový pohár už skokan musí přijet se stoprocentně nastaveným automatem, na odrazu tam pustit úplně všechno a buď to vyjde nebo ne.“

Talentovaný český skokan se také netají svými ambicemi…

„Můj cíl je určitě být nejlepší na světě a dokud neskončím kariéru, tak si za tím půjdu. Ač výsledky z mého pohledu zatím byly katastrofální, tak neustále dělám všechno proto, aby to jednou přišlo a já stanul na nejvyšším stupínku,“ prozrazuje v rozhovoru.

S jakými zahraničními soupeři udržuje stálý kontakt, potažmo s kým si nejvíce rozumí?

„Nejvíce si rozumím se Slovincema, se kterými jsem kariérně vyrůstal – Lovro Kos, Cene Prevc, Anže Lanišek, to jsou kluci mojí generace a nesmírně mě motivují. Ještě pár let zpátky byli na mé úrovni a dostali se z toho. Například Kos, o kterém se říkalo, že je nejméně talentovaným skokanem, tak byl letos třetí v Garmisch-Partenkirchenu a patří mezi světovou špičku.“

Nezapomíná ovšem zmínit, že se v této oblasti nachází vskutku mnoho skvělých lidí a nejen po sportovní stránce je to opravdu úžasné prostředí.

Olympijské hry ovládnou Němci v čele s Geigerem a Eisenbichlerem

Dá se předpokládat, že v Pekingu budou Němci vskutku velmi silní. Spolu s Nory dokazovali stoupající formu na Turné čtyř můstků a podle Filipa jsou jednoznačnými favority na vítězství.

„V družstvách podle mě na první místě skončí Němci, za nimi Norové. Boj o třetí místo pak bude hodně otevřený. Napříkad Japoncům ale chybí vyrovnaná čtyřka. Nejen na malém můstku budou Němci hodně silní, celkově si myslím, že na ZOH bude kralovat dvojice Geiger – Eisenbichler.“

A co čekat od našich reprezentantů?

„Na základě našich dosavadních výsledků si myslím, že můžeme jenom překvapit, což nám poskytuje velkou výhodu a nemusíme být nervózní. Mně osobně to staví do pozice, která mi vyhovuje úplně nejvíc, protože když skáču all in, tak mě nesvazuje nervozita, tudíž to tolik nekontroluju a když mi všechno dobře sedne, tak je všechno možné,“ predikuje.

„Za kluky mluvit moc nemůžu, ale na posledním soustředění v Planici jsem viděl skoky Romana Koudelky a za sebe můžu říct, že mám pocit, že bude na hodně vysoké úrovni. Takhle jsem Romana skákat dlouho neviděl,“ zní z úst českého reprezentanta.

Český skokan rovněž doufá, že fanoušci zůstanou i nadále přísní, jelikož to je věc, která je nejvíce motivuje. „Budeme reprezentovat Českou republiku a s tím tam do toho jdeme. Fanoušci ať zůstanou přísní, jelikož to nás motivuje. Nikdo z nás tam nejede jako turista, jedeme tam pro výsledky a necháme tam úplně všechno,“ uzavřel.

Nyní už nezbývá nic jiného, než poděkovat Filipu Sakalovi za výborný rozhovor a popřát nejen jemu, nýbrž i celé české výpravě jen to nejlepší a mnoho úspěchů!

Reklama

Zimní sporty

Gabriela Soukalová: Žena, která v Česku zpopularizovala biatlon

Jestli má někdo zásluhu na tom, jak populární je momentálně v České republice biatlon, je jím rozhodně Gabriela Koukalová. Žena, která měla skvělé sportovní výsledky, dokázala vyhrát Velký křišťálový glóbus, ale i ta, která svým koncem výrazně rozvířila vody v zákulisí tohoto sportu.

Publikováno

dne

Od

Jestli má někdo zásluhu na tom, jak populární je momentálně v České republice biatlon, je jím rozhodně Gabriela Soukalová. Žena, která měla skvělé sportovní výsledky, dokázala vyhrát Velký křišťálový glóbus, ale i ta, která svým koncem výrazně rozvířila vody v zákulisí tohoto sportu.

Soukalová byla už odmala na lyžích

Gabriela Soukalová, se narodila 1. listopadu 1989 v Jablonci nad Nisou do sportovní rodiny. Její matka se vrcholově věnovala běhu na lyžích, vlastní dokonce stříbrnou medaili ze zimních olympijských her, otec pak byl trenérem. V rodičích tak měla skvělé základy do její budoucí kariéry.

Lyžování se Soukalová věnovala odmala, k biatlonu však přešla až v deváté třídě. Díky skvělému zázemí ji rodiče trénovali individuálně až do roku 2012, kdy začala sbírat lepší výsledky v biatlonovém Světovém poháru.

Poprvé o sobě dala Soukalová naplno vědět v roce 2009, kdy na mistrovství světa v Canmore získala zlatou medaili ze štafetového závodu. O rok později si pak vysloužila i pozvánku do ženského týmu, přičemž se hned zúčastnila i zimních olympijských her ve Vancouveru, kde nasbírala cenné zkušenosti.

Úspěchy přišly s novým trenérem

Zlomovým rokem byl rok 2012, kdy Soukalová skončila s individuálními tréninky rodičů a začal ji naplno koučovat trenér Jindřich Šikola. Hned s ním přišly první úspěchy.

O tom, že má Česko v týmu unikátní biatlonistku, se fanoušci mohli poprvé přesvědčit na závodech Světového poháru v Pokljuce. 14. prosince ovládla sprint a získala první zlato ze závodu Světového poháru. U toho však nezůstalo, když o den později si dojela pro stříbro ze stíhačky a ze závěrečného masáku brala bronz.

Za zmínku stojí ještě zastávka v ruském Chanty-Mansijsku, kde Soukalová brala fantastická tři zlata. Tyto výsledky ji pak vystřelily na konečné šesté místo v pořadí Světového poháru.

Od té doby začala Soukalová sbírat medaile ve velkém stylu. Celkově má na kontě 23 vítězství v závodech Světového poháru, přičemž na stupních vítězů se dohromady ocitla v 54 případech.

K tomu je ještě potřeba přičíst 6 medailí ze závodů v rámci mistrovství světa. Největším sportovním úspěchem Soukalové však je zisk Velkého křišťálového glóbu v sezóně 2015/2016 za nejlepší biatlonistku světa.

Kromě Vancouveru se Gabriela Soukalová zúčastnila i olympijských her v Soči. I když zde nezískala zlato, musela se spokojit s dvěma stříbrnými medailemi za smíšenou štafetu a závod s hromadným startem. Vinou zranění pak na žádné olympiádě už Soukalová nenastoupila.

Vážné zranění znamenalo konec kariéry

Poslední povedenou sezónu Soukalová absolvovala v letech 2016 a 2017. 3 medaile ze světového šampionátu, 5 triumfů v závodech Světového poháru a zisk dvou malých glóbů mluví za vše. Navíc se Soukalová stala Sportovcem roku v kategorii jednotlivců. Bohužel nikdo netušil, že to byla tečka za kariérou nejúspěšnější české biatlonistky.

Letní přípravu nemohla totiž Soukalová absolvovat v plné zátěži kvůli chronickému přetížení achillovek a problémům s lýtkovými svaly. Úvodních závodů se Soukalová neúčastnila, záhy pak překvapivě oznámila, že vynechá celou sezónu včetně olympijských her.

Soukalová se rozhodla vynechat i následující sezónu, v létě 2019 pak nenašla další síly pokračovat a oznámila konec kariéry. Vleklé zranění tak nakonec ukončilo její kariéru.

Popularitu Soukalové značně ovlivnil vztah i ukončení kariéry

Je potřeba říct, že v dobách největší slávy byla Gabriela Soukalová v Česku velmi oblíbenou sportovkyní. Její popularitu však ovlivnily dvě zásadní věci.

První z nich byl vztah s badmintonistou Petrem Koukalem, kterého si také v roce 2016 vzala. Manželství ale dlouho nevydrželo a o čtyři roky později se s Koukalem rozvedla.

Druhou věcí je styl, jakým ukončila svou profesionální kariéru. Po jejím konci vydala knihu Jiná, ve které se tvrdě opřela do týmových kolegyň a českých trenérů. Za tuto knihu také sklidila od nemalé části české veřejnosti tvrdou kritiku.

Zdroje: Osobnosti, Livesport

Pokračovat ve čtení

Bojové sporty

Žebříček 10 nejkrásnějších sportovkyň na světě! Převládají tenistky, ale nechybí fotbalistka ani hokejistka

Na světě nalezneme spoustu pěkných a zároveň talentovaných sportovkyň. Z tohoto důvodu se tak naskýtá otázka, zda muži ženský sport sledují kvůli sportu samotnému, nebo kvůli ženské kráse a atraktivitě. Pojďme se společně podívat na deset nejhezčích sportovkyň na světě.

Publikováno

dne

Na světě nalezneme spoustu pěkných a zároveň talentovaných sportovkyň. Z tohoto důvodu se tak naskýtá otázka, zda muži ženský sport sledují kvůli sportu samotnému, nebo kvůli ženské kráse a atraktivitě. Pojďme se společně podívat na deset nejhezčích sportovkyň na světě.

10. Anastasia Luppova
Anastazia Luppova pochází z Ruska a věnuje se kulečníku. Narodila se 26. června v roce 1985. Dvakrát se stala mistryní Evropy a několikrát zvítězila na soutěžích konajících se v Rusku, také v roce 2009 zvítězila v soutěži Miss Billiard.

9. Emma Raducanu
Britská tenistka s čínsko-rumunskými rodiči, která se ve svých 19 letech těší velké přízni fanoušků. Na US Open v roce 2021 jako první tenist(k)a v historii vyhrála grandslamovou dvouhru z pozice kvalifikanta. Spoustu příznivců posbírala i díky svému půvabu.

8. Eugenie Bouchard
Kanadská tenistka Eugenie Bouchard patří k nejhezčím ženám ve světě tenisu. Během své kariéry se jí nepodařilo zvítězit na žádném grandslamu, ale svou krásou si získala velké množství fanoušků.

7. Ellen Hoog
Jako další sportovkyni zde máme nizozemskou hráčku pozemního hokeje. Jedná se o Ellen Hoog, která se narodila 26. března 1986. S národním týmem získala dvě zlaté medaile na mistrovství světa a dvě zlaté medaile z olympijských her.

6. Brittney Palmer
Brittney Palmer se narodila 24. června v roce 1987. Jde o americkou modelku, umělkyni a ring girl. Ve světě bojových sportů byla několikrát zvolena nejkrásnější a zároveň nejžhavější ženou v MMA.

5. Alana Blanchard
Jako další krásku zde máme americkou surfařku Alanu Blanchard, která se narodila 5. března 1990. Kromě surfování se také věnuje modelingu a vede vlastní televizní pořad. Vyhrála několik národních a mezinárodních soutěží v surfování.

4. Lindsey Caroline Vonn
Lindsey Vonn je nejúspěšnější americkou lyžařkou, která zvítězila čtyřikrát na Světovém šampionátu a získala zlatou a dvě bronzové olympijské medaile. Narodila se 18. října v roce 1984.

3. Alex Morgan
Protože fotbal je nejsledovanějším sportem na světě, tak zde nemůže chybět zastoupení fotbalistky. Třetí místo připadá americké fotbalistce Alex Morgan, která se narodila 2. července roku 1989. Získala ocenění americké sportovkyně roku a také se stala světovou hráčkou FIFA. S národním týmem získala zlato na olympiádě.

2. Ana Ivanovič
Srbská tenistka Ana Ivanovič prožila povedenou kariéru. Narodila se 6. listopadu v roce 1987. Během svého působení v tenisovém světě získala 13 titulů a jeden grandslamový titul. Jednu chvíli byla i světovou tenisovou jedničkou.

1. Maria Sharapova
Ruská tenistka Maria Sharapova prožila povedenou tenisovou kariéru, během které získala několik titulů. Celek získala 36 titulů a rovnou 4 byly grandslamy. Navíc od nás získává titul nejkrásnější sportovkyně na světě. Narodila se 19. dubna v roce 1987. Svou kariéru musela ukončit ve 32 letech, protože ji sužovala zranění.

Zdroj: Reckontalk, Sportingfree, Instagram

Pokračovat ve čtení

Zimní sporty

Ester Ledecká hodnotí uplynulou sezónu jako nejúspěšnější v kariéře

Česká lyžařka a snowboardistka Ester Ledecká hodnotí uplynulou sezónu jako nejúspěšnější ve své kariéře. Ledecká získala na olympijských hrách na snowboardu zlato z paralelního obřího slalomu, dále pak brala pět medailí ze závodů Světového poháru.

Publikováno

dne

Od

Česká lyžařka a snowboardistka Ester Ledecká hodnotí uplynulou sezónu jako nejúspěšnější ve své kariéře. Ledecká získala na olympijských hrách na snowboardu zlato z paralelního obřího slalomu, dále pak brala pět medailí ze závodů Světového poháru.

Ester Ledecká má za sebou povedené olympijské hry v Pekingu, kde dokázala ovládnout paralelní obří slalom na snowboardu. Daleko nebyla ani od zisku cenného kovu na lyžích, nicméně nakonec se česká závodnice musela spokojit se čtvrtým místem.

České obojživelnci se dařilo také ve Světovém poháru, kde skončila hned pětkrát na stupních výsledků. Se svými výkony tak musí být Ledecká maximálně spokojena.

„Mám obrovskou radost z celé sezony. Myslím, že byla zatím nejúspěšnější, zajela jsem nejvícekrát na bedně na lyžích a snowboardu, do toho jsem vyhrála olympiádu,“ uvedla dle ČTK Ester Ledecká.

Ester Ledeckou tak čeká od závodů zasloužený odpočinek, po sezóně se však nudit v žádném případě nebude.

Na začátku dubna by měla testovat nové lyže pro rychlostní disciplíny, ve zbytku času ji čeká dohánění studijních povinností. „Práce bude pořád dost,“ dodala v dobré náladě Ledecká.

V přestávce se rovněž bude řešit otázka složení realizačního týmu pro příští sezónu. Zatím to vypadá, že zůstane nezměněn včetně italského odborníka Franze Gampera. „Vypadá to, že se mnou bude spolupracovat i další rok, takže to je skvělé,“ uzavřela Ester Ledecká.

Zdroj: ČTK, Livesport

Pokračovat ve čtení

Oblíbené