Hokej

„Nejsem hrdina. Jsem jen bláznivý brankář.“ Jakub Dobeš pobláznil hokejovou Mekku v Montrealu

Český brankář Jakub Dobeš zažívá v dresu Montrealu Canadiens pohádkové play-off. Během vyřazovacích bojů v roce 2026 se z něj stala nejen neprůstřelná zeď, ale také nový kultovní hrdina města, pro které je hokej doslova náboženstvím.

Český brankář Jakub Dobeš zažívá v dresu Montrealu Canadiens pohádkové play-off. Během vyřazovacích bojů v roce 2026 se z něj stala nejen neprůstřelná zeď, ale také nový kultovní hrdina města, pro které je hokej doslova náboženstvím. Extrovertní gólman přivádí soupeře k šílenství, na ledě nevypustí jediný souboj a svými bezprostředními reakcemi si podmanil jednu z nejslavnějších hokejových bašt na světě.

  • Dobeš fantastickými zákroky dotáhl Canadiens k výhře 6:2 nad Buffalem
  • Český brankář svádí agresivním stylem a trash-talkem soupeře k šílenství
  • Fanoušci v Montrealu novou oporu zbožňují pro bezprostřednost a skromnost

Dominance v brankovišti i pod kůží soupeře

Třetí zápas série druhého kola play-off proti Buffalo Sabres, který se odehrál 10. května, byl jasnou demonstrací aktuální formy čtyřiadvacetiletého gólmana. Canadiens zvítězili 6:2 a ujali se v sérii vedení. Jakub Dobeš předvedl bezmála třicet zákroků, přičemž ty absolutně klíčové vytáhl v úvodu třetí třetiny.

Za stavu 4:2, kdy Sabres mocně tlačili, zavřel bránu. Puky likvidoval lapačkou, betony, na břiše i na zádech. Jak se shodují zámořští experti, neprošlo zkrátka nic. Zápas následně definitivně zlomil pátým gólem Kirby Dach.

Český brankář se ovšem neprezentuje jen precizní technikou, ale také neustálou interakcí s protihráči. Na ledě působí obrovským sebevědomím, mluví na soupeře, blokuje jim cestu a neváhá jim tahat za hole, o čemž by mohl vyprávět Rasmus Dahlin. Tento agresivní styl, kterým se prezentoval už v sérii proti Tampě Bay, přináší ovoce.

Pro jeho schopnost dostat se soupeřům do hlavy ho můžeme přirovnat k legendárnímu provokatérovi Billymu Smithovi. Z letargie nevyvádí trenéra Martina St-Louise, který s ledovým klidem podotkl, že Dobeš zkrátka dělá svou práci a co se děje po odpískání, ho nezajímá.

Spoluhráči v čele se Suzukim či Slafkovským jeho obrovskou soutěživost naopak kvitují a neváhají ho na ledě chránit. Ukázkovým příkladem jeho psychologické hry byl incident s Beckem Malenstynem. Útočník Sabres do něj ve druhé třetině najel v plné rychlosti.

Dobeš se okamžitě postavil na nohy, aby se elegantně vyhnul povinnému protokolu o otřesu mozku, s úsměvem odjel k lavičce a celou situaci přešel s ledovým klidem. Tedy až do chvíle o necelou minutu později, kdy Juraj Slafkovský skóroval. V tu chvíli si český brankář neodpustil provokativní projížďku kolem střídačky Buffala.

„Nejsem hrdina, pustím si Game of Thrones a jdu spát“

Naprostý mediální fenomén se však z Dobeše stal až po závěrečné siréně. V pozápasovém rozhovoru, který okamžitě obletěl celou Severní Ameriku a stal se virálním hitem, ukázal svou druhou tvář. Na ledě nekompromisní bojovník se před mikrofonem mění ve skromného a vtipného chlapíka.

Jeho vyjádření znělo jasně: „Nejsem žádný hrdina, jsem jen trochu bláznivý brankář. Jdu domů, najím se, pustím si Game of Thrones a jdu spát. Nic hrdinského na tom není.“ Následně dodal, že si celou atmosféru nesmírně užívá, ale uvědomuje si, že musí zůstat stát nohama pevně na zemi. Právě tento obrovský kontrast mezi drzým a tvrdým stylem v brankovišti a naprostou flegmatičností v civilu fanoušci zbožňují.

Nový kultovní idol v hokejové katedrále

Odezva publika v Centre Bell byla ohromující. Skandování „Doby! Doby!“ se neslo halou po celý zápas, tribuny zaplavily transparenty v podobě dopravních stopek s jeho jménem. Když se ve třetí třetině objevil na kostce nad ledem, široký úsměv mu oplatila celá hala ohlušujícím řevem.

Následné vyhlášení první hvězdou zápasu doprovodily „standing ovations“. Český mladík reagoval bezprostředně, přímo z ledu se publika zeptal „Ça va?“ a poděkoval francouzským „Merci!“. Sociální sítě v Quebeku momentálně nežijí ničím jiným.

Fanoušci ho vnímají jako zjevení, na X i Redditu se hromadí oslavné příspěvky označující ho za nového hrdinu, který nosí tým na zádech. Najdou se i takoví, kteří v něm vidí reinkarnaci slavného jarního tažení Jaroslava Haláka z roku 2010. Dobeš si podmanil dav.

Hokejové náboženství a quebecká identita

Pro pochopení Dobešova fenoménu je nutné znát kontext města. Montreal Canadiens nejsou jen obyčejný klub s bohatou historií a čtyřiadvaceti Stanley Cupy. Jsou srdcem quebecké identity, prvkem, který stmeluje frankofonní a anglofonní obyvatelstvo. Hokej je zde kulturním základem a Centre Bell v play-off nabývá až tribální atmosféry. Zastaví se celé město a z arény se stává katedrála hokeje.

Místní fanoušci milují hráče s osobitým charakterem, kteří nechají na ledě duši a přinášejí vítězství. Jakub Dobeš, pětka draftu z roku 2020, se svou extrovertní povahou dokonale zaplnil prázdnotu po introvertním Carey Priceovi a stal se tváří nové generace.

Pokud by se mu podařilo dotáhnout Canadiens až na samotný vrchol, zapsal by se po bok nesmrtelných legend jako byli Patrick Roy či Guy Lafleur. I bez ohledu na konečný výsledek letošní sezóny už ale prožívá příběh, na který se v Montrealu bude ještě dlouho vzpomínat.

Zdroj: Autorský článek, RDS

Favourites IconEmail Icon
Reklama
Oblíbené