Spojte se s námi


Ostatní

Zlato z mistrovství Evropy juniorů pro Lindu Záděrovou

Publikováno

dne

Velkého úspěchu se dostalo Lindě Záděrové, která vyrostla na Moravské Slavii a ještě donedávna také reprezentovala její barvy. Z červencového mistrovství Evropy juniorů a kadetů, které se letos konalo v Bělehradě a Srbsku, si totiž odvezla zlato ze čtyřhry juniorek.

Dlouhodobě sehraný pár, který tvoří Linda se svojí chorvatskou kamarádkou Hanou Arapovičovou, si tak připisuje dosavadně největší úspěch.

Není to však úspěch ojedinělý, jelikož už spolu vybojovaly 2 bronzové medaile na předchozích šampionátech. Nyní se jim však konečně podařilo dojít až na ten stupínek nejvyšší.

Jejich letošní dominance na ME lze doložit výsledky, kdy v 6 zápasech, které musely holky vyhrát, aby se staly mistryněmi, ztratily pouze 3 sety, přičemž semifinále a finále vyhrály jednoznačně 3:0.

Jedná se tak o první zlato z juniorské kategorie na ME po dlouhých osmnácti letech. Tehdy se to v roce 2004 v Budapešti podařilo ve smíšené čtyřhře Kačce Pěnkavové.

Je to tedy obrovský úspěch, na který dosáhla rodačka ze Silůvek!

Autor: Petr Bíza

 

Reklama

Florbal

V Praze začíná největší florbalový turnaj světa. Výročí oslaví i s mezinárodní elitou

V Praze ve čtvrtek odstartuje Czech Open, největší klubový turnaj ve florbale na světě. Půjde o jubilejní třicátý ročník, na němž se po dvouleté pauze představí i ty nejlepší celky ze Švédska, Finska nebo Švýcarska. V elitní mužské kategorii se představí trio českých klubů, přičemž Střešovice budou obhajovat loňský triumf.

Publikováno

dne

Od

V Praze ve čtvrtek odstartuje Czech Open, největší klubový turnaj ve florbale na světě. Půjde o jubilejní třicátý ročník, na němž se po dvouleté pauze představí i ty nejlepší celky ze Švédska, Finska nebo Švýcarska. V elitní mužské kategorii se představí trio českých klubů, přičemž Střešovice budou obhajovat loňský triumf.

Vůbec poprvé uspořádal letní turnaj Czech Open nejstarší český klub Tatran Střešovice již v roce 1993, tedy dokonce ještě před startem první sezony nejvyšší české mužské ligy. V dalších letech se rychle uchytil a stal mezinárodním se značnou prestiží a množstvím hvězdných účastníků.

Letos oslaví již třicátý ročník a florbalová elita opět nebude chybět. Na turnaji se však objeví po třech letech. Poslední dva ročníky se totiž kvůli řádění pandemie sice uskutečnily, avšak v nejvyšší mužské i ženské kategorii hrály pouze tuzemské celky.

Teď se mají diváci zase pořádně na co těšit. Ze Švédska dorazí vítěz tří posledních ročníků superligy IBF Falun i nejúspěšnější mužský tým turnaje Pixbo Wallenstam, Švýcarsko vysílá svého vicemistra Wiler-Ersigen a semifinalistu Zug United, z Finska dorazí EräViikingit.

Livesport Superliga pak bude mít rovnou trojnásobné zastoupení. Ze čtyř loňských semifinalistů (Sparta, Tatran Střešovice, Vítkovice, Mladá Boleslav) se turnaje nezúčastní jen vítěz superfinále.

Těchto osm zmíněných celků tvoří takzvanou kategorii elite, v jejímž rámci jsou rozděleny do dvou skupin. V ní se každý utká s každým v zápasech hraných klasicky 3 x 20 minut. Pak již ovšem nenásleduje žádné play-off, nýbrž ti na stejných příčkách z obou skupin se spolu utkají přímo o konečné umístění.

Elitní kategorie žen čítá dokonce hned 12 účastníků z nejlepší světových lig, včetně čtyř českých – Bohemians, Vítkovice, Tatran Střešovice a úřadující extraligové šampionky FBC Ostrava.

Také tady platí rozdělení do dvou skupin a systém každý proti každému, přičemž následuje i semifinále a finále. Kromě bitvy o zlato, jež se bude hrát 3 x 15 minut, se ovšem všechna utkání hrají pouze čtyřicet minut na dva poločasy.

Mimo tyto dvě hlavní kategorie se bude mezi muži hrát i v rámci kategorie PRO, U21 a muži i ženy se dočkají také otevřeného turnaje, do nějž se mohl přihlásit jakýkoliv florbalový klub.

Zajímavostí je, že u všech utkání mužské elity, stejně jako pro finále všech kategorií, bude k dispozici video. To budou moct ve vyhrazených případech využít přímo rozhodčí, nebo i samotní trenéři v rámci tzv. coach challenge.

Czech Open bude trvat od čtvrtka do neděle, kdy by vše kolem 16. hodiny mělo vyvrcholit finálovým duelem hlavní mužské soutěže. Hrát se bude v pražských halách UNYP aréna, SH Jižní a SC Řepy. Pro ty, co by chtěli sledovat přenos z turnaje, si mohou koupit sledování na jeho oficiální stránkách.

Zdroj: Czech Open

Pokračovat ve čtení

Ostatní

Americký fotbalista politologem nebo designérem vesmírných misí? I tohle je možné v zámořském univerzitním systému! 

Vrcholná americká politika má mnoho představitelů, pokud se ale aktuální témata rozebírala v tuzemských televizních kanálech, jednou z jejich tváří byl Petr Boháček.

Publikováno

dne

Vrcholná americká politika má mnoho představitelů, pokud se ale aktuální témata rozebírala v tuzemských televizních kanálech, jednou z jejich tváří byl Petr Boháček. Výzkumný pracovník zaměřující se na politické dění ve Spojených státech je v Česku známý hlavně díky svým komentářům a odborným názorům. Málokdo ale ví, že nechybělo mnoho a místo politologie se Petr profiloval v úplně jiném odvětví, a to v za mořem oblíbeném americkém fotbalu. Co mu sport přinesl do dnešní kariéry a proč američtí náboráři upřednostňují ve firmách sportovce? 

Snem Petra Boháčka bylo zahrát si v nejslavnější lize amerického fotbalu. Do NFL vedla cesta přes univerzitní fotbal, Petr se proto nejprve vydal na střední školu do Wisconsinu, kde okusil přesně takový život, jaký známe z amerických filmů. Původně rozehrávač Prague Lions zakotvil za mořem v obranné pozici linebackera. Po jediné sezoně se o jeho tvrdé obranné zákroky začaly zajímat i americké univerzity. 

“Americký fotbal hraje v Americe snad každé dítě. Těch pár, co se dostane na univerzitu, má obrovské štěstí a musí prokázat svůj talent a hlavně píli. Najednou hrajete v týmu i s hráči, kteří jsou o tři nebo čtyři roky starší, navíc v době, kdy se z chlapců stávají muži.

Na začátku sezony začínalo okolo 120 hráčů, dvacet z nich se hned na prvním kempu vyškrtlo a ze zbylé stovky se udělal A-tým a béčko,” popsal pro Ruik Boháček systém, do kterého naskočil jako student prvního ročníku univerzity v Green Bay, fotbalovém městě kde nejslavnější ligu hraje oblíbený tým Packers. 

Během prvního roku se probojoval do základní sestavy svého týmu a přestože nešlo o univerzitu z první divize, odkud si skauti vybírají nové hvězdy do NFL, svého snu se nadále držel, tedy do konce druhého ročníku.

“Na několik hráčů z této divize se každý rok na draftu usmálo štěstí, to byli ale výjimeční hráči. I když jsem vedl pár individuálních statistik, postupem času jsem zjistil, že na NFL to u mě nakonec asi nebude. Moje motivace se ale naopak ještě rozrostla. Měl jsem několik nabídek hrát přední evropské soutěže, a tak jsem makal o to víc,” vzpomíná. 

Během čtyř univerzitních let si splnil svůj fotbalový sen, užíval si profesionální přístup a prostředí plné skvělých trenérů, doktorů a fyzioterapeutů. “Měl jsem v tom prostředí maximální podporu k dosažení vrcholu svých fyzických možností, a to se mi taky povedlo. Jenže po těch čtyřech letech jsem se zároveň cítil už dost dobitý a zničený, takže jsem začal cítit, že tahle cesta by měla pomalu končit. Naštěstí mě souběžně bavila i škola.

Potkal jsem během té doby navíc mnoho lidí, kteří byli skutečně špičkovými univerzitními sportovci a jen o vlásek jim unikla profesionální kariéra, přesto se úplně bez problému stali úspěšnými v oboru, který zároveň vystudovali. Neustále nám na vysoké říkali, že jestli se za ty čtyři roky naučíme jen běhat a hrát s míčem, vůbec jsme to nepochopili a byli jsme tady zbytečně,” uvádí. 

Spojení studia a sportu je pro americké prostředí specifické a v takové kvalitě není pro studenty možné prakticky nikde jinde na světě. Boháček v tomto systému vidí jasné benefity. “Podle amerických statistik jsou univerzitní sportovci lepšími studenty. Lépe umí nakládat s časem a tím, že mají každý den napěchovaný sportovními aktivitami, umí ten zbývající čas efektivně využít pro vzdělání.

Sportovci jsou navíc vycvičení a mají disciplínu. Těch témat a vlastností, které mají sportovci oproti ostatním studentům, je samozřejmě mnohem víc. Ať už je to práce v týmu, zvládání tlaku, reakce na porážky nebo implementace zpětné vazby,” říká. 

Petr Boháček před laserovým centrem v Dolních Břežanech. Dnes designuje vesmírné mise. Zdroj: Petr Boháček.

Sportovec, který projde takovým univerzitním programem a získá diplom, je podle Boháčka velmi pozitivně vnímaný místním pracovním prostředím. “Amerika si uvědomuje, že sportovci jsou skvělým přínosem do společnosti, už díky zmíněným vlastnostem, které pak využívají na denní bázi právě v pracovním prostředí. Recruiteři v Americe jsou si těchto benefitů vědomi a vyloženě hledají do velkých firem úspěšné univerzitní sportovce,“ popisuje. 

“Nedávno jsem byl účastníkem konference pro kosmické aktivity a u jednoho stolu se potkal s byznysmenem, který v minulosti vyhrál národní univerzitní šampionát v americkém fotbale. Po pravé ruce jsem měl úspěšnou ženu, která byla pro změnu na univerzitě kapitánkou lakrosového týmu. O takové lidi má americká společnost velký zájem,” dokresluje Boháček. 

Během studia univerzity v Green Bay mu nakonec učarovala politologie. Po dostudování čtyřletého programu se vrátil do Prahy a rozšířil si vzdělání v oboru na Univerzitě Karlově. Pravidelně komentoval americké politické dění pro Českou televizi a přední tuzemské magazíny.

Politika ho zajímá stále, dnes se však soustředí na ještě zajímavější prostředí, konkrétně na svou vesmírnou misi.“Dlouho mě to táhlo ke kosmické politice a technologiím. Po pár letech intenzivního vysvětlování kosmickým institucím, co že by to měly zkoumat za technologie a jaké by měly vést mise, jsem došel k závěru, že bude lepší se do toho raději vrhnout sám.

Nejsem astrofyzik ani inženýr, a jako politolog bych podle konvenčních standardů neměl designovat mise na Měsíc, umím ale pracovat s informacemi a obklopit se správnými lidmi. Sestavil jsem kolem toho nápadu tým správných lidí a teď na tom usilovně pracujeme. Mým cílem je, aby česká vlajka byla na Měsíci do roku 2030 a abychom stavěli satelity na každém kontinentu,” uzavírá. 

Zdroj: USA Sport & Study

Pokračovat ve čtení

Golf

Spor mezi PGA Tour a LIV Golf míří k soudu. Hráči žalují americký okruh

Takřka neřešitelný spor golfových profesionálů mezi americkou PGA Tour a nově vzniklou sérii LIV Golf budou v nejbližších dnech řešit soudní orgány. Skupina jedenácti hráčů se rozhodla podat na tradiční americký okruh žalobu, aby se mohli na vrchol sezony PGA Tour vrátit.

Publikováno

dne

Takřka neřešitelný spor golfových profesionálů mezi americkou PGA Tour a nově vzniklou sérii LIV Golf budou v nejbližších dnech řešit soudní orgány. Skupina jedenácti hráčů se rozhodla podat na tradiční americký okruh žalobu, aby se mohli na vrchol sezony PGA Tour vrátit.

Na americkém kontinentu startuje ve čtvrtek série tři turnajů play-off FedEx Cupu, do kterého postupuje 125 nejlepších hráčů celosezónního žebříčku. Mezi nimi figuruje i několik jmen, které se do finální části okruhu PGA Tour kvalifikovalo, jenomže se během následujících měsíců připojili ke kritizované LIV Golf Series.

PGA Tour se následně rozhodla tyhle hráče suspendovat na dobu neurčitou, leč podle nich zcela neoprávněně. Proto se rozhodli celou situaci předat k soudu, který by měl o jejich osudu v nejbližších dnech rozhodnout.

Jednání Tour neslouží k jinému účelu, než ublížit hráčům a zabránit jim připojit se k první smysluplné konkurenční hrozbě, které PGA Tour čelí za poslední desetiletí. Účelem této žaloby je zrušit protikonkurenční pravidla a praktiky PGA Tour, které těmto nezávislým hráčům brání hrát tam, kde a kdy se rozhodnou,“ stojí v žalobě, kterou citoval web GolfExtra.

Mezi hráči, kteří požadují předběžné soudní opatření, by podle Wall Street Journal měli být Phil Mickelson, Bryson DeChambeau, Ian Poulter nebo Abraham Ancer. Například DeChambeau na televizní stanici Fox News prohlásil, že je osobně přesvědčený, že budou zákazy hráčů startovat zase na okruh PGA Tour brzy zrušeny.

Stejného názoru je i šéf LIV Golf Greg Norman, který rovněž považuje zákaz startu hráčů na PGA Tour za protiprávní. Turnaje v konkurenční “rebelské saudské lize”, jak je v Americe LIV označována, nejsou započítány ani do světového žebříčku.

Rovněž někteří hráči přišli účastí na turnajích LIV Golf i o pozici v Ryder Cupu, jenž se odehraje příští rok. Henrik Stenson, který ovládl před dvěma týdny třetí turnaj LIV v Bedminsteru, byl jen několik dní před turnajem zbaven funkce kapitána pro evropský výběr.

Nyní se do záležitostí kolem účasti a právech golfových profesionálů na okruhu PGA Tour vkládají soudní orgány. Není vyloučeno, že podobně se tak bude dít i v případě Ryder Cupu.

Zdroj: PGA Tour, LIV Golf, GolfExtra

Pokračovat ve čtení

Oblíbené