Spojte se s námi

Liga mistrů

Van der Sar se opřel do kvalifikačního systému Ligy mistrů! Trefa do černého, nebo jen výkřik do tmy?

Zveřejněno

dne

Ajax Amsterdam letos prožil fantastickou sezonu. Vyhrál ligu, nizozemský pohár a jen sekundy jej dělily od finále Ligy mistrů. Přesto nemá zaručené místo v základní skupině milionářské soutěže. Aby se do ní vůbec dostal, musí zvládnout dvě kvalifikační kola. Zdá se vám to nespravedlivé? Edwinu van der Sarovi také, proto si příliš nebral servítky a ohradil se proti tomuto systému. Dá se jeho vyjádření brát jako trefa do černého?

Embed from Getty Images

Edwin van der Sar je bezesporu fotbalovou legendou. Aktuálně navíc působí v roli generálního ředitele slavného nizozemského klubu. Už to jsou důvody, proč jeho slova nelze brát na lehkou váhu a proč vlastně stojí za povšimnutí. O jaká slova se vůbec jednalo?

„Vyhráli jsme ligu. Vyhráli jsme pohár. Byli jsme blízko finále Ligy mistrů. Přesto musíme projít dvěma kvalifikačními koly, abychom se dostali do základní skupiny. To není dobré. Někdo by měl vysvětlit, proč se například kvalifikuje přímo čtvrtý tým z La Ligy,“ pronesl někdejší gólman Manchesteru United.

Jaká je jeho představa? „Mistři z Nizozemska, Turecka, Skotska a dalších států a zemí si zaslouží automatickou kvalifikaci do základních skupin Ligy mistrů. Je to evropský turnaj.“

Nutno podotknout, že van der Sarova slova dávají smysl. Zajisté nelze kvůli jedné vydařené sezoně Ajaxu v této soutěži měnit zaběhlý systém, který takto funguje mnoho let. Přesto se díky tomu nabízí minimálně popřemýšlení o tom, zda-li by nemělo dojít k reformě po více stránkách. Například právě po stránce kvalifikovaných týmů do této soutěže.

Embed from Getty Images

V první řadě je potřeba se už vůbec zamyslet nad názvem soutěže. Champions League, nebo-li Liga mistrů, je skutečně název, jemuž by bylo vhodné dostát. Do turnaje se například běžně kvalifikují čtyři týmy z top pěti evropských lig na základě koeficientu, přičemž to vůbec neodpovídá již zmíněnému názvu. To samozřejmě znamená, že mistři z jiných lig nemají téměř šanci se do hlavní fáze soutěže probojovat.

Proč tedy v soutěži pro mistry jsou celky, které se mistry svých ligových soutěží nestaly? Určitě je zajímavé, že se takto potkávají kvalitní celky z top pěti evropských lig, ale právě to může být důvodem, proč se stále rozevírají mezi jednotlivými ligovými soutěžemi nůžky. Finanční bonusy za automatickou účast neustále putují do těch stejných klubů a stejných států či zemí. Jak se bez těchto finanční injekce mají mančafty například z České republiky, Skotska, Srbska a jiných evropských států a zemí vyrovnat špičce, když nejsou schopny se kvalifikovat právě i vinou absence mohutné ekonomiky?

Posledním týmem, který vyhrál Ligu mistrů a nepocházel z top pěti evropských lig, je portugalské Porto. To se psal rok 2004 a byl to pamětihodný úspěch. Takové příběhy se skvěle pamatují a mají něco do sebe, ale je šance, aby se něco takového opakovalo? Popřípadě, jak velká?

Ajax letos sice mohl Porto napodobit, když se coby trpaslík dokázal popasovat s jinými velikány, ale jak na tom bude příští rok?

Embed from Getty Images

Nedá se očekávat, že by v tomto ohledu došlo ke změně a druhé, třetí a čtvrté týmy z nejlepších evropských lig by skutečně nahradili šampioni všech evropských ligových soutěží. Přesto by tento krok stál za přemýšlení. Jednak by to posílilo zájem o fotbal po celé Evropě, ale také by to mohlo zvýšit motivaci všech klubů. Takto se už nejeden mančaft spoléhá vyloženě na působení v Evropské lize a nad Ligou mistrů příliš nepřemýšlí.

Nicméně, kdyby k tomuto kroku došlo, tak by se vůbec dlouho srovnávaly podmínky. Aktuální situace je naprosto nerovná, když by došlo k porovnání top pěti evropských lig se zbytkem Evropy. Bylo by tak jasné, kdo by v několika prvních letech nového kvalifikačního systému neustále dominoval. Přesto by alespoň existovala šance, že se postupně začnou podmínky srovnávat, jak ekonomické, tak kvalitativní. Takto se situace pouze a jen zhoršuje a podporuje se tak akorát centralizace do top pěti evropských lig.

Aktuální kvalifikační systém Ligy mistrů se navíc příliš neshoduje s plánovaným rozšířením mistrovství Evropy nebo neustále se rozšiřujícím počtem účastníků na mistrovství světa. K tomu všemu dochází právě kvůli tomu, aby i slabší a méně kvalitní celky měly šanci poměřit se s nejlepšími. Právě tím se mohou zlepšit.

K zamyšlení také stojí, jestli plánování třetí evropské klubové soutěže je na místě, když zde máme takto nedokonalý systém Ligy mistrů. Nemělo by nejdříve dojít k reformě? Doufejme, že se vedení UEFA zamyslí nad slovy Edwina van der Sara, leč se to příliš očekávat nedá.

A jaký je váš pohled? Byli byste pro takovouto reformu, nebo vám stávající kvalifikační systém a fungování Ligy mistrů a Evropské ligy vyhovuje?

Reklama
15 komentářů

15 Comments

  1. Mycwa

    14.6.2019 na 8:15

    Jasně že je to kurvárna na menší země. Liga MISTRŮ a hraje to kolikrát 4. tým z ligy? Já už na to nekoukám a víc se pobavim u EL kde hrajou do konce kolikrát překvapivý týmy.

  2. Pedros

    14.6.2019 na 10:02

    Tak ono je to takto nastaveno i diky tomu, aby nejbohatsi kluby nevytvorili svou uzavrenou soutez. 4. tym primo bych dal jen nejlepsi zemi v koeficientu, ostatni by museli do kvalifikace. Ale davat vetsinu mistru zemi je taky blbost, kvalitativne proste ani na 3.-4. tym z nejlepsich lig nemaji.

  3. Jan Přiklopil

    14.6.2019 na 10:08

    Vždyť se podívejte na týmy z “horších” lig, který se přes kvalifikaci do skupin dostanou. V 90% případů to končí mastnýma přídělama.
    Osobně jsem letos Ajaxu taky fandil, ale ty koeficienty pro jednotlivý země tady nejsou bez důvodu. Na to aby se tým kvalifikoval nestačí jeden dobrý rok.
    Liga mistrů je určená pro ty nejlepší týmy v Evropě a nizozemská liga (potažmo další ligy) prostě nemají dostatečnou kvalitu. Zatím.
    Věřím že pokud za rok bude mít Ajax na evropské scéně podobně dobrou sezónu, za 2 roky už se kvalifikují přímo. To samý přeju i ostatním týmům (zemím), ale jedena dobrá sezóna nemůže prostě napravit několik posledních let, kdy v Evropě nic nepředvedly.

    • Pavel Langr

      14.6.2019 na 10:21

      Samozřejmě, že dostanou v 90 % příděl. Jenže právě o tom jsem se také zmínil – to vše je nerovností podmínek. Zatímco týmy z Anglie, Německa, Španělska, Itálie a Francie neustále dostávají díky automatickým kvalifikacím do základních skupin pravidelně docela tučné částky, týmy z horších lig se jim nemůžou rovnat právě i z toho důvodu, že ty částky nedostávají. Naneštěstí, fotbal je hodně o penězích. Důkazem toho je Manchester City, Chelsea, či v neposlední řadě u nás Slavia a také samozřejmě jiné kluby v jiných státech a zemích.
      Ta finanční injekce za účast ve skupině Ligy mistrů by těm slabším ligám i týmům ohromně pomohla. Sice by se ty podmínky nesrovnaly hned, ale postupně by se to začalo zlepšovat. Byl by to běh na dlouhou trať, ale smysluplný a logický. Takto se pouze rozevírají nůžky a rozevírat se nadále budou.

      I díky tomu Ajax či jiné týmy nemají šanci předvádět podobné jízdy každý rok anebo nějak více často. Právě díky tomuto, dá se říci, diskriminačnímu systému nemají týmy z méně bohatých a tedy i méně kvalitních lig šanci předvádět podobné jízdy častěji než výjimečně jednou za 15 let.

      Ale samozřejmě to je věc názoru a je to vše pouze v rovině teorie. Kdovíjak by to bylo ve skutečnosti a zda-li by to mohlo pomoci…

      • Jan Přiklopil

        14.6.2019 na 11:22

        Samozřejmě, že fotbal je především o penězích, ale nemyslím si, že by se měla prosazovat zrovna tahle forma finanční pomoci. Pokud klub chce být v několika dalších letech úspěšný, potřebuje buď dobrýho sponzora nebo zainvestovat do vlastní akademie a získávat peníze z prodeje hráčů. Právě cestou svojí akademie se vydal Ajax a nyní má tým, schopný konkurovat napříč Evropou. Naopak Slavie si získala silného sponzora a investovala do svého zázemí a nyní je z ní tým na úrovni Evropské ligy s potenciálem ještě růst. Ale podívejte se na takový Celtic. Ten dlouhodobě hrál Ligu mistrů (a měl z ní jistě velmi slušné peníze), ale kde je teď? Doma sice pořád dominuje, ale jen proto, že tam i přes pokles kvality stále nemá konkurenci. Ale v Evropě? Velká bída! (apod. BATE, Galatasaray,…)
        Nenamítám nic proti, že injekce, ve formě přímého postupu do skupiny není fajn. Ale klub musí mít nejdřív svoje peníze, aby mohl myslet na ty evropský.

  4. Kamík

    14.6.2019 na 12:12

    Souhlasím, omezit počty klubů z jednotlivých zemí a udělat soutěž jen pro mistry a maximálně vícemistry a hlavně omezit počty cizinců, kteří můžu za kluby nastupovat. Potom bude soutěž vyrovnaná, 4-5 kvalitních cizinců místo současných 20-ti si může dovolit mnohem víc klubů. Současný systém na omezení cizinců je k smíchu. Ukázalo se to při letošních finálových zápasech evropských pohárů. 4 anglické kluby a Angličan maximálně na tribuně…

  5. Michal

    14.6.2019 na 13:12

    Nebylo to cca před dvaceti lety férovější?Byly soutěžě PMEZ,pohár UEFA a PVP a inertotocup. PMEZ tenkrát hráli mistři ligy abylo to fér.Dnes by se k tomu mohli přidat i vícemistři a vítězové ostatních evropských soutěží.Pohár UEFA by hrál třetí a čtvrtý tým z ligy a vítěz by automaticky hrál příští ročník PMEZ. Pohár UEFA by hráli vítězové národních pohárů a samozřejmě Vítěz PVP by hrál také příští sezonu PMEZ. Intertotocup by hráli pátý a šestý tým z ligy a vítěz by automaticky postoupil příští sezonu bud do PMEZ nebo jen do poháru UEFA. Ostatní mužstva které se neumístějí mají bohužel pro tuto sezonu poháry zavřené.

  6. pupopony

    14.6.2019 na 13:20

    Souhlasím, ono koukat pořád dokola na Bayern Mnichov, Real Madrid, Barcelonu, Chelsea, Manchester U i C , Juventus – atd. atd. – to se okouká. Tahle letošní LM byla právě zajímavá, že se daleko dostal Ajax, Tottenham, Liverpool – tedy kluby, které jsou neokoukané. Popularitu LM by určitě i zvýšil fakt, že mistři z malých zemích by měli možnost přivítat na svých stadionech veliké kluby.

  7. dratenik

    14.6.2019 na 13:24

    moc pěkně napsané, dobré taky napsat že ty TOP ligy a týmy údajně chtějí vlastní soutěž aby nemuseli hrát se slabšími týmy a přerozdělovat mezi ně ten ohromně obrovský balík peněz co se v lize mistrů točí, pochybuju že zase někdy budou hrát LM skutečně všichni/nebo značná část mistrů národních lig- to by ztratila tu svou prestiž, ono taky v současnosti není to samé vyhrát českou ligu jako tu anglickou ligu

  8. Guncek

    14.6.2019 na 19:12

    souhlasim. 16 nejlepších lig přímý postup pro mistra, top 3 ligy i týmy na 2. a 3. místě, 4. a 5. liga ještě vicemistry. zbývajících 8 míst by šlo přes předkola.

  9. ales

    14.6.2019 na 21:31

    KAZDEJ MISTR SVE ZEME, BY MEL HRAT LIGU MISTRU, TI ZE SLABSICH STATU BY ASI MELI HRAT NEJAKOU KVALIFIKACI,TREBA S TEMI Z DALSICH MIST TABULKY, CO HRAJI V LEPSICH LIGACH A MAJI NYNI LIGU MISTRU JISTOU…

  10. sekundoměr

    15.6.2019 na 10:12

    Už to moc nemá smysl řešit.

    Ten trend v posledních řekněme 15 letech je jasný, nejvíc bito je na něm dost možná právě Nizozemsko. Ale i Belgie, Turecko atd.

    Ústupky těm pěti největším soutěžím. Jde se cestou koncentrace kvality, tj. vznikne “superliga” (ať už se bude jmenovat jakkoli) a přidá se ten třetí pohár.

    Ono je to do jisté míry logické, globální sledovanost má max těch pět lig, dost možná hlavně 2 z nich. S tím jsou spojené příjmy z TV práv, atraktivita, jejich vyjednávací síla…

    Zkrátka, vnímám to jako určitý vývoj na trhu, kterému se nedá úplně zabránit tím, že se budou férověji přerozdělovat peníze. A to i když se nám to jakoby nemusí líbit.

    Pak je tu další věc, tedy že žebříček koeficientů, ranking zemí, se uplatňuje s tím jednoročním odstupem, aby bylo jasné, kdo se kam z ligy kvalifikuje. Příští rok půjde (nejspíše) nizozemský mistr přímo.

    Aby postoupil přímo mistr Skotska? Nesmysl, úsměvné. To je prostě stýskání po starých časech. Takže suma sumárum: Ano, ideální a spravedlivé to není, ale je to spíš emočně laděný výkřik internacionála do tmy, bez znalostí hlubších souvislostí.

    • sekundoměr

      15.6.2019 na 10:18

      Ještě doplním:

      Fakt, že čtvrté týmy z elitních lig nehrají předkolo, eliminuje situaci, že tam budou při losu tzv. “strašit” a každý se jim bude chtít vyhnout. Je to sice rozhodně dvousečné, ale podstatu losu vnímám tak, že by to měli být soupeři souměřitelní, “relevantní”, ne magnety pro diváky. Od toho je až samotná soutěž. I tak se dají ty přímé postupy chápat. Potkat v rozhodujícím předkole druhdy třeba, já nevím, Arsenal, zatímco srovnatelný tým má za soupeře… Dynamo Kyjev, to taky není ono.

      Prostě vše je to otázka nějakého vývoje, trendu, tendencí. Kdy systém Ligy mistrů je spíš důsledek (řekněme globalizace) než příčina.

  11. Freki

    16.6.2019 na 13:45

    Většina diskutujících si vůbec neuvědomuje, že ty velké peníze tam jsou právě jen díky velkoklubům.

    Ale taky bych byl pro, aby se Liga Mistrů týkala pouze mistrů svých zemí, tedy pokud to budou mít zájem hrát.

    Následně si některé kluby založí po vzoru (NHL/NBA/NFL) vlastní uzavřenou soutěž a národní přestanou úplně hrát.
    Každý klub by musel složit, třeba 200mio EUR kauci. Hráči by procházeli klasickým draftem. Naprosto ideální řešení. A právě týmy jako Ajax, Porto, Benfica, PSV, Kodaň, Anderlecht by to zvládli se připojit. Hráči by přestali být přeplácení. Například by Neymar šel třeba právě do toho Ajaxu za nováčkovskou smlouvu třeba 20tis €/týden do této uzavřené ligy a hrál by nejkvalitnější zápasy nebo někam do Ruska/SAE/Číny za jiné peníze.

    A koho pak bude zajímat nějaká liga mistrů? Například mezi Belenenses a Rodou Kerkrade?

    • Jan Přiklopil

      19.6.2019 na 12:22

      Popravdě, tenhle systém by se mi zamlouval asi nejvíc.

Zanechte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Liga mistrů

Jak excelentní Trpišovský překvapil slavný Inter: aktivní defenziva i tah se Součkem

Zveřejněno

dne

Slavia uhrála na San Siru úžasnou remízu 1:1, když remízový gól obdržela až v nastavení. Fotbalový svět smeká nad výkonem hráčů v červeno-bílém a velký aplaus si zaslouží také muž s čepicí. Tím není nikdo než Jindřich Trpišovský, trenér pražského celku. Jakými tahy zaskočil slavný Inter? Přečtěte si taktickou analýzu velmi zajímavého zápasu.

Zdroj: Twitter.com/UEFA Champions League

Domácí Nerazzurri nastoupili ve formaci 3-5-2. V bráně Conte vsadil na kapitána Handanoviče, stoperskou trojici tvořili zprava D´Ambrosio, de Vrij a Škriniar, pravou lajnu na pozici wingbecka brousil Candreva, jediným defenzivním štítem byl Brozovič, který jistil ofenzivnější záložníky Gagliardiniho se Sensim, levým wingbeckem byl Asamoah a na hrotu nastoupila nebezpečná dvojice Lukaku + Lautaro Martínez.

Sestava Interu. Zdroj: buildlineup.com

Trenér Jindřich Trpišovský se rozhodl pro netradiční rozestavení 4-1-2-1-2, kterým nejlépe otupil ofenzivní zbraně Interu. V bráně dostala prostor jasná jednička Ondřej Kolář, obrannou čtveřici vytvořili Coufal, Kúdela, Hovorka a Bořil, prostor před stopery s kapitánskou páskou vykrýval defenzivní štít Souček, jako klasičtí střední záložníci se chovali Hušbauer s Traorém a hrotovou dvojici Masopust + Olayinka podporoval Stanciu z pozice podhrotu.

Sestava Slavie. Zdroj: buildlineup.com

Inter na začátku sezony při rozehrávce používal stejnou akci, kterou neustále opakoval a která mu v lize přinášela ovoce, a tak bylo jasné, že kouč Antonio Conte proti „sešívaným“ nebude nic měnit. Zakládání útoků Conteho celku bylo velice jednoduché.

Krajní stoper nahrál jednoduchý pas na wingbecka, což byl spouštěč pro krajního středopolaře, jenž si automaticky začal nabíhat do kraje, čímž se uprostřed vytvořila velká díra. Krajní středopolař následně pokračoval v pohybu za obranu.

Na jeho původní pozici si pro míč seběhl defenzivní záložník Brozovič a z první hledal ve volném prostoru ve středu hřiště Lukaka, který poté prodlužoval balon na druhého útočníka Martíneze nebo vyslal krajního středopolaře. Na přiloženém videu můžete vidět zakládání útoků Interu přímo v zápasech Serie A.

Právě kvůli omezení hrozby z těchto situací Trpišovský vsadil na formaci 4-1-2-1-2.

DEFENZIVA SLAVIE

Slavia bránila v aktivním bloku, kdy hrotová dvojice Masopust + Olayinka napadala rozehrávku stoperů, Stanciu, Hušbauer a Traoré měli za úkol osobně bránit středovou trojici Interu, díky čemuž mohl Souček hlídat prostor před stopery právě před nacvičenými situacemi Nerazzurri.

Slavia tímto aktivním pojetí v bloku pokryla nejvíce nebezpečný prostor – střed hřiště – a zároveň zabránila secvičeným akcím, které jsem zmiňoval dříve. Souček totiž zůstával před stopery, a proto Lukaku nemohl dostat míč do nohy. Součkovu úlohu rozeberu více dopodrobna, protože měla na funkčnost defenzivy Slavie zásadní vliv.

Souček se stahoval níž, než je zvyklý a snažil se čistit prostor před stopery. Trpišovský tímto taktickým tahem zaprvé zabránil nacvičenému zakládání útoků Interu a zadruhé ulevil stoperům, protože slávistický kapitán také podstupoval hlavičkové souboje proti robustnímu Lukakovi. Celkem vyhrál devět hlaviček, jedenáctkrát přerušil útok soupeře a šestkrát získal balon. Top čísla!

Jak Součkova práce vypadala v praxi?

Inter se samozřejmě několikrát pokusil o onu nacvičenou akci, ale kvůli Součkovi se italskému celku vůbec nedařila.

Ale samozřejmě se v zápase objevily i momenty, kdy se Souček pohyboval v jiném prostoru a Inter toho využil.

V přiloženém screenu se Interu povedla nacvičená akce s přihrávkou na hrotového útočníka.

Oba týmy v defenzivní fázi tlačily na rozehrávajícího gólmana. Trpišovský velice dobře věděl, že Handanovič nedisponuje nijak zázračnou hrou nohama, a proto ho slávisté několikrát naplno atakovali.

Conte zřejmě chtěl donutit Koláře k chybě. I když nohama umí jako málokdo, tak dokáže vyrobit chybu jako například v Gentu. Tentokrát byl při rozehrávce velice sebejistý.

OFENZIVA SLAVIE

Slavia dělala Interu velké problémy. Díky aktivnímu pojetí, rotaci hráčů v poslední třetině hřiště a velké kreativitě si vypracovala daleko více šancí, než se před zápasem předpokládalo. Bohužel využila jen jednu, což na vítězství nakonec nestačilo.

„Sešívaní“ zakládali útoky velice podobně jako v lize, jen s tím rozdílem, že ve formaci 4-1-2-1-2 bylo složitější roztáhnout hřiště. O šířku se tedy starali krajní obránci (Coufal s Bořilem), kteří se pohybovali velmi vysoko, i když neriskovali tolik jako v lize.

Souček se často stahoval pro balony až ke stoperům a hru dokázal uklidnit, Hušbauer se s Traorém snažili přečíslit kraje hřiště, čemuž také pomáhal aktivní Stanciu. Masopust a Olayinka se pokoušeli o náběhy za obranu a zejména pak mezi wingbecka a stopera domácí, ale k tomu se ještě dostanu.

Inter se rozehrávku Slavie snažil napadat pomocí dvou hrotových útočníků Lukaka s Martínezem, které podporoval jeden z dvou středních záložníků. Pokud se míč nacházel z pohledu Nerazzurri napravo, tak vždy napadal Galgiardini, pokud nalevo, tak Sensi.

Slavia dělala Interu velké problémy také díky velké rotaci hráčů, kteří si velmi dobře rozumí a někteří by se našli i poslepu. Možná největší zbraní „sešívaných“ byly náběhy do meziprostorů, neboli mezi wingbecka a krajního stopera. Tento Trpišovského majstrštyk přinesl také gólové ovoce.

Jak můžete vidět na přiložených screenech, hráči se díky rotaci dostali i do neobvyklých pozic a minimálně jeden zůstal osamocený v meziprostoru. Na screenech výše za wingbecka nabíhají především záložníci, ale v utkání se do těchto prostorů za wingbecka sprinterskými náběhy dostávali hlavně Olayinka s Masopustem.

ROZBOR GÓLŮ

Slavii se povedlo vstřelil gól právě po náběhu za wingbecka, který provedl Stanciu. Rumunský kreativní záložník následně ve vápně našel Olayinku a ten posunul míč Zelenému, jenž střelou z první po zemi k tyči překvapil Handanoviče, který míč jen vyrazil před sebe zpátky k Olayinkovi. Nigerijský technik se již nemýlil.

Branka Interu vznikla z přímého kopu těsně za šestnáctkou, který vznikl velice zbytečně. Politano dostal na středu pole přihrávku, rychle se otočil a rozeběhl se středem. Průšvih byl, že ho vůbec nezachytil Stanciu, respektive byl tak vyčerpaný, že už ani nemohl. Politano se ve sprintu dostal dost mimo osu hřiště, přesto Souček předvedl riskantní zákrok, který rozhodčí správně vyhodnotil jako faul.

Poté následoval přímý volný kop ze skvělé pozice, kterého se zmocnil Sensi. Italský technik mířil pouze do břevna, odražený balon si však našel Barella, kterého nedostoupil Stanciu. To byla osudová chyba. Barella totiž z voleje trefil přesně k tyči.

Bohužel nemohl dosáhnout na míč ani gólman Kolář, jelikož přes těla spoluhráčů nic neviděl a míč byl navíc minimálně dvakrát tečovaný. Smolný a hlavně neskutečně zbytečný gól…

ZÁVĚR

Slavia na San Siru překvapila aktivním fotbalem z bloku a zamezila největší zbrani Interu – nacvičeným akcím přes Lukaka. Výborně zahrál Souček, který nejenže díky poziční hře zamezil tomuto zakládání útoků, ale také vypomáhal stoperům s hlavičkovými souboji proti světoznámé hrotové dvojici Lukaku + Lautaro Martínez. Excelentně zahrál Hovorka, jenž i přes svou výrazně menší výšku belgickou megastar uskákal a vysloužil si poklonu od kouče Trpišovského.

Skvěle si „sešívaní“ počínali také v ofenzivě. Díky rotaci hráčů se několikrát dokázali dostat sami do meziprostoru za wingbecka, odkud začala gólová akce. Navíc dokázali aktivně napadat gólmana Handanoviče a stopery Nerazzurri, a tak domácí donutili k nákopům a ztrátám balonu. Obrovská škoda je, že nezužitkovali ani jednu ze tří velkých šancí od 60. do 75. minuty.

Poté přišel slávistický útlum. Zejména na Hušbauerovi bylo vidět vyčerpání, Stanciu tahal nohy a vůbec se nepovedlo střídání Provoda místo Olayinky. Střídající hráči totiž na hrotu neudrželi moc balonů a naopak zbytečně ztráceli. Hráči Interu navíc měli čím dál více prostoru ve středu hřiště. Právě z tohoto prostoru udělal Souček osudový faul, po kterém se kopala standardka z velmi zajímavé vzdálenosti.

Sensi sice nejprve trefil břevno, ale z dorážky mohl slavit střídající Barella. Konečná remíza je obrovská škoda. Slavia se slavnému italskému klubu herně vyrovnala a místy ho i výrazně přehrávala, avšak nevyužila šance k rozhodnutí zápasu, a tak přišel trest. I přesto se jedná o velkou reklamu pro český fotbal. A příslib, že se Slavia může vyrovnat největším gigantům.

Pokračovat ve čtení

Ballon d´Or

Na slovíčko s Cristianem Ronaldem: O ženě, jež ho zásobovala hamburgery, nebo o přestupu do Arsenalu

Zveřejněno

dne

Ve svých čtyřiatřiceti letech rozhodně nepatří do starého železa. Ba naopak, řadíme ho stále mezi ty nejlepší fotbalisty vůbec. Udržuje se ve špičkové kondici, láme jeden rekord za druhým a vypadá stále stejně mladý. Pětinásobný držitel Zlatého míče, Cristiano Ronaldo, v televizním interview s Piersem Morganem prozradil mimo jiné, v čem spočívá tajemství jeho úspěchu.

Embed from Getty Images

Cristiano, jsi skvělým fotbalistou, ale také nejsledovanější osobností na Instagramu. Sleduje tě více než 180 milionů lidí. To je víc, než má Ariana Grande, Kim Kardashian nebo Kylie Jenner. Jak to vnímáš? Jaký význam má pro tebe tato sociální síť a tvoji followers?

„Abych byl upřímný, tak mě to vůbec nepřekvapuje. Jsem za to vděčný, ale sám velmi dobře vím, kdo já jsem. Přibližně 75 % mého života patří fotbalu. Na Instagramu nezáleží, jestli jsem třetí nebo čtvrtý, kdežto v mém fotbalovém životě a povolání ano. Chci být nejlepší, být první v pořadí!“

Patříš mezi celosvětové ikony. Jsi známý téměř na každém rohu. Být Cristianem Ronaldem musí být úžasné, ale přeci jen, není to tak trochu otravné, když kvůli davům fanoušků a hromadě obdivovatelů nemůžeš pomalu ani vylézt na ulici?

„No, musím přiznat, že jsem zatím nikdy nebyl s dětmi v parku, což si také trochu vyčítám. Otravné mi to samo o sobě rozhodně nepřijde, ale pravdou je, že člověk po tak dlouhé době chce trochu soukromí jak pro sebe, tak i svoji rodinu. Za posledních deset let se mé soukromí úplně vytratilo. Z části se to může zdát nepříjemné, ale zároveň fantastické. Být známý, vidět svůj obličej na první stránce novin.“

Kontroverzním a často probíraným tématem bylo, když jsi byl na Nový rok spatřen na diskotéce v Madridu. A to v paruce, falešném kníru, vtipných šatech a brýlích. Můžeš nám o tom říci něco více?

„Nestydím se za to, byla to jedna z mých nejlepších nocí v životě. Jak říkáš, bylo to na Nový rok. Vyrazil jsem s kamarádem Rickym do města a řekl mu, že zajdeme na diskotéku. On souhlasil, ale museli jsme se trochu poupravit, kvůli pozornosti. A tak jsme byli v centru Madridu v paruce a brýlích. Domluvili jsme se, že budeme mluvit jen anglicky. Ve chvíli, kdy jsme si šli pro drink, tak nás ale spatřil jeden mladý kluk. Povídal: Vím, že jsi Cristiano Ronaldo. No a po chvilce to už věděla celá diskotéka.“

Kolika lidem doopravdy věříš? Kdo jsou ti nejbližší v tvém životě?

„Jména vám opravdu neřeknu. Nebylo by to vůči nim spravedlivé. Ale jsou čtyři. Pouze čtyři osoby, kterým stoprocentně věřím.“

Embed from Getty Images

Cristiano, myslím si, že jsi nejlepším hráčem v historii fotbalu. Hodně lidí dává přednost Messimu, hodně lidí to tvrdí o tobě. Jiní zmiňují i další hráče, ale dle mého názor jsi to ty.

„Opravdu? Myslíš to vážně? Mockrát ti děkuji.“ (podává si s Piersem ruku)

Ano, jsem naprosto upřímný. Znamená to snad pro tebe něco?

„Samozřejmě. Vážím si toho. Činí mě to šťastným a hrdým na to, že jsem úspěšný a také talentovaný. Pochvala pro mě znamená, že v tom, co dělám, nejsem špatný.“

V čem tkví tajemství tvého úspěchu? Co tě činí tak jedinečným? Je to tvá obětavost a chuť, kterou jsi do fotbalu vždy vkládal?

„Myslím, že mojí výhodou je silná mysl, talent v dnešní době nestačí. Samozřejmě za mým úspěchem stojí spousty tvrdé práce a odříkání. Odevzdávám fotbalu 100 procent, a proto se posledních patnáct let držím na stejné úrovni. Jsem na sebe přísný. Umím se rychle probouzet, brzy vstávat, hrát si s dětmi, ale stejně pak zvládnu ještě jít na třicet až čtyřicet minut do posilovny. Tréninky nevynechávám. A to dělá ten rozdíl. Proto i ve čtyřiatřiceti letech vypadám stále na dvacet osm.“

Embed from Getty Images

Není žádným velkým tajemství, že máš velkou zálibu v autech. Kolik jich máš v garáži? Ke které značce se nejvíce přikláníš?

„Je pravda, že mám takovou svoji sbírku. Celkově vlastním asi sedmnáct aut, z nichž mám nejradši ty se značkou Rolls-Royce. V garáži teď mám také dvoje Ferrari, jeden pár Bugatti nebo také vozy McLaren.“

Když jsi v dětství přestoupil do hlavního města, do Sportingu Lisabon, chodíval jsi po trénincích s dalšími spoluhráči do tamního McDonald’s za slečnou, která se jmenovala Edna. Kvůli čemu? Bavíte se do teď?

„Vzpomínám si, že jsme v dětství žebrali o hamburgery. Po trénincích jsme byli vždy hladoví. Chodili jsme do McDonald’s, který jsme měli hned vedle stadionu. Když nám bylo jedenáct nebo dvanáct let, klepali jsme tam na dveře a žadonili o nějaký ten burger. Neměli jsme mnoho peněz. Pamatuji si Ednu, která tam často bývala, poté ještě nějaké dvě další milé dívky. Už nikdy jsem je nespatřil. Ptal jsem se lidí v Portugalsku, sháněl jsem kontakty, ale marně. Pokud by mi toto interview pomohlo dívky najít, byl bych moc rád. Chtěl bych jim tu ochotu nějak vrátit. Třeba nějakou večeří u nás v Turíně či Lisabonu.“

A co dnešní doba? Ta, ve které vyrůstá tvůj starší syn. Je to hodně odlišné? Jaký na to máš názor?

„Dnešní generace to má mnohem snazší, než to bylo za nás. Všechno je jednodušší. Děti mají v této době mobily, počítače, dobré jídlo a zázemí. Nemusí nic obětovat tomu, aby dostali to, po čem touží. Chci, aby můj syn také trochu trpěl. Stejně jako já kdysi. Nesmí si zvyknout na pohodlí. Jednou jsem svého synka vzal na místo, kde jsem vyrůstal. Žádný luxus to tedy nebyl. Junior nemohl uvěřit, že jeho táta strávil dětství zrovna tam. Ptal se mě, jestli to není nějaký vtip. Byl naprosto šokován.“

Ve své kariéře jsi vstřelil hodně krásných i důležitých branek. Pokud by sis však měl vybrat jen jeden tvůj nejoblíbenější gól, který by to byl? Já bych zvolil ten, který jsi dal nůžkami za Real Madrid proti Juventusu.

„Možná to nebude velké překvapení, ale pro mě to je také tento. Mnoho let, opravdu mnoho, jsem se pokoušel skórovat tímto způsobem. Dal jsem něco přes sedm set branek, ale žádný nůžkami. Až nakonec v Turíně se to povedlo. Navíc to bylo proti skvělému Buffonovi a Juventusu. Krásný gól!“

Embed from Getty Images

Dalo by se říct, že ta branka byla lepší než sex?

„To bych neřekl. Než sex s Geo určitě ne.“ (smích)

Když už jsme u toho. Co pro tebe znamená tvá přítelkyně Georgina? Jak bys stručně charakterizoval váš vztah?

„Víte, Geo je součástí nejen mě, ale také důležitou částí mého života. Strašně moc mi pomáhá, ve všem. Samozřejmě, že ji miluji. Je to maminka našich dětí a je mezi námi opravdu silné pouto. Je opravdu skvělá. Je tak trochu i mým přítelem. Často spolu komunikujeme, mé srdce je pro ni vždy otevřené, a to její zas pro mě. Skvěle se doplňujeme. Řekl bych, že je to láska mého života.“

Embed from Getty Images

(Piers pouští Cristianovi video, na kterém jeho zesnulý otec říká, jak je na svého syna hrdý – Ronalda dojemný snímek rozplakává)

„Neuvěřitelné. V životě jsem toto video neviděl.”

Určitě to pro tebe moc znamená, když slyšíš mluvit svého otce, o tom, jak na tebe byl hrdý. Mám pravdu?

„Ano, opravdu moc. Myslel jsem, že tento rozhovor bude spíše zábavnější, vůbec jsem nečekal, že se tu rozbrečím. Nikdy jsem tyto snímky neviděl. Vůbec nevím, jak jste k nim přišli, rád bych je ukázal své rodině. Svého otce jsem neznal tak dobře. Byl alkoholikem. Nikdy jsem s ním nevedl normální konverzaci, bylo to pro mě opravdu těžké.”

Co pro tebe znamená smutek?

„Být nejlepším, absolutní jedničkou, zatímco on nic z toho nevidí a neprožívá se mnou. To, že se mnou můj otec nesdílí příjemné chvíle při předávání cen. To, že neví, co vše jsem dokázal.”

Z videa můžeš vidět, že byl na tebe patřičně hrdý. Řekl ti to také někdy? Mrzí mě, že nikdy neviděl a nezažil to, kam až jsi to dotáhl. Určitě by to pro něj moc znamenalo.

„Ano, řekl, byl ke mně vždy upřímný. Zároveň mi také věřil, věděl, že to jednou někam dotáhnu. Staral se o mě velmi dobře. Byl jsem jako diamant, o který rodina pečovala. A nyní tu je se mnou má rodina a on tu být nemůže. Bohužel nic z toho nezažil, zemřel příliš mladý. Maminka byla pilířem rodiny. Za všechno, co mám teď, vděčím hlavně jí.”

talkSPORT

Je pravda, že má maminka zakázaný vstup na důležitější zápasy? Proč?

„Přesně tak. Vždy je strašně nervózní. Vlastně ani nevím proč. Má zakázáno chodit na větší zápasy. Už dvakrát omdlela přímo na stadionu. To je nepřijatelné. Řekl jsem jí, že už víckrát neuvidí finále, či semifinále. V době zápasu chodí na procházky se svými přáteli, uklidňuje jí to.”

Dlouho se také řešila kauza ohledně znásilnění, z kterého jsi byl obviněný. Jak jsi se k tomu postavil? Jaká byla tvá reakce?

„Rok 2018 byl v tomto směru pro mě tím nejtěžším v mém životě. Zahrávají si s vaší důstojností, není to nic snadného. Máte přítelkyni, máte rodinu a také děti. Věřte mi, není to lehké. Jednou večer jsem seděl u televize s přítelkyní. Ve zprávách se začalo řešit mé jméno a celá tato kauza. Když pak slyšíte děti přicházet dolů do obýváku, okamžitě přepínáte na jiný kanál. Jste v rozpacích. V danou chvíli to s vámi pořádně cloumá.”

Jak velká byla úleva ve chvíli, kdy se zapeklitý spor konečně vyřešil?

„Obrovská. Hlavně pro maminku. Byla z toho celá nesvá, když se k ní z médií dostávaly informace, které byly zcela vymyšlené a nepravdivé. Říkal jsem jí, ať je v klidu, že zná syna, se kterým bydlí. Ujistil jsem jí, že se nic hrozného nestane. Ale chápejte, ona je nervózní při fotbalovém utkání, a co teprve, když má jít její syn do vězení. Vše nakonec dopadlo tak, jak mělo.”

Teď trochu odbočíme. Vím, že jsi o tom mluvil na předávání cen UEFA, ale přesto se nemůžu nezeptat. Ty a Lionel Messi. Jak velká je rivalita mezi vámi? Vycházíte spolu dobře?

„Nejprve musím uznat, že to je fantastický člověk i fotbalista, jednoznačně nejlepší soupeř, proti kterému jsem kdy nastoupil. Lidé jsou často šokováni a překvapeni tím, když vidí, jak se spolu bavíme na předávání cen UEFA. Nejsme přátelé, ani spoluhráči, přesto sdílíme stejnou etapu po dobu patnácti let. Máme spolu velmi dobrý vztah. Já jsem se díky němu stal lepším fotbalistou, a on zas díky mně. Navzájem se respektujeme.”

A ještě poslední otázka na závěr, která možná zlomí mé srdce. Jak blízko jsi byl k přestupu do Arsenalu, než jsi odešel do Manchesteru United? Měl jsi opravdu nakročeno do mého týmu? (Ukazuje Ronaldovi svůj dres Arsenalu s jeho jménem)

„Popravdě jsem byl velmi blízko. Chtěl bych se ti moc omluvit, Piersi. Za to, že jsem nakonec neskončil v Arsenalu. Nedopadlo to, ale přesto si tohoto klubu nesmírně vážím. Je to fantastický klub. Samozřejmě vím, že jsi jeho velkým fanouškem. No, teď chodíš i na zápasy Juventusu. Tak snad je to v pořádku.”

Pokračovat ve čtení

Liga mistrů

Jakou kvalitu má vlastně fotbalová italská Serie A? Umí si Antonio Conte v kabině udělat pořádek?

Zveřejněno

dne

Od

Po senzační remíze pražské Slavie s milánským Interem, přišla následující den pro italský fotbal další rána. Dinamo Záhřeb rozdrtilo Atalantu Bergamo 4:0. To byl další výprask pro italský fotbal. Pověst zachraňoval Juventus Turín, který v Madridu v zápase s Atlétikem dostal gól v 90. minutě a remizoval 2:2, takže také žádná velká sláva. Prapor italské ligy zachraňovala také Neapol, která porazila favorizovaný Liverpool 2:0. Z kabiny Interu Milán se pak navíc dostaly na veřejnost informace, které měly zůstat v klubu.

zdroj: standard.co.uk

Marná sláva, kvalita každé soutěže se hodnotí podle výsledků klubů v nejprestižnější soutěži. Podle právě skončeného prvního kola Ligy mistrů to s italským klubovým fotbalem moc dobře nevypadá. Hlavně zaráží výprask Atalanty Bergamo v Záhřebu, protože dostat čtyři góly, při vší úctě k chorvatskému Dinamu, je to velká ostuda pro tento tým.

Ještě větší šok připravil pro svůj tým Inter Milán, když až na konci zápasu vstřelil gól a tímto remizoval s pražskou Slavií 1:1. Navíc se ukázalo, že pražská Slavia byla více než důstojným soupeřem italského týmu. Mohlo se klidně stát, že mohla v Miláně vyhrát a nikdo by se nedivil. Hvězdy Interu Milán si asi mysleli, že jim vítězství spadne samo do klína s českým outsiderem. Šeredně se zmýlili a mohli být rádi za remízový výsledek.

Z útočného presinku Slavie byli hráči Interu tak překvapeni, jako kdyby to v zápasech italské ligy nikdo nehrál. Ještě více zaráží informace o sporech hráčů v kabině, které se dostaly až mezi novináře. Trenér Antonio Conte by měl jedince, který informace vynesl, okamžitě najít a vyloučit z týmu, ať je to kdokoliv. Co je v kabině, má zůstat v kabině.

Inter má problémů dost a dost. Teď se jen nabízí otázka kvality Serie A, která asi není o moc kvalitnější, než naše Fortuna liga. Kde jsou ty časy, kde mužstva z této soutěže naháněla fotbalovou hrůzu všem po celé Evropě a je dobře, že Slavia rázně otevřela dveře do fotbalové Evropy.

Pokračovat ve čtení
Reklama

Ruik Football Talk

Reklama

Oblíbené