Tomáš Wágner: Odchod na Kypr? Potřeboval jsem změnit prostředí. Během působení v Plzni jsem nebyl trpělivý

1. FK Příbram vychovala spoustu hráčů, kteří se dokázali prosadit v české lize nebo dokonce v zahraničí. Mezi ně patří i útočník Tomáš Wágner, který se stal hrozbou pro všechny obránce FORTUNA:LIGY. Třicetiletý Wágner se v rozhovoru pro Ruik rozpovídal o svém působení v české nejvyšší lize nebo nám prozradil i své dojmy z působení na Kypru.

Zdroj: fkjablonec.cz

Příbram je známá tím, že má jednu z nejlepších mládeží v Česku a vychovala pro velký fotbal spoustu výborných fotbalistů. Vy patříte jednoznačně mezi ně, můžete nám prozradit, jak se pracuje s mládeží v Příbrami?

Je pravda, že Příbram vychovala spoustu skvělých fotbalistů a nejvíce jsme si to uvědomili, když Tonda Barák dělal charitativní akci. Jednalo se o zápas, kde nastoupili vyloženě odchovanci Příbrami, ať už to byli starší hráči nebo ti, co hrají ligu či v zahraničí.

Když jsme si potom sedli, tak jsme zjistili, že to je obrovské číslo, které se dokázalo prosadit ve velkém fotbale a to ještě někteří kluci ani nedorazili. Odjakživa, co si já pamatuji a i ti starší hráči jako Míra Slepička nebo Tomáš Zápotočný, tak tam vždy dobře fungovala spolupráce mezi fotbalovou školou a FK Příbram.

Podle mě to je jednoznačně tím, protože se to musí někde podepsat, když máte ve škole sedm hodin tělocviku a k tomu tréninky, tak to musí být znát. Měli jsme hodinu gymnastiky, dvě hodiny výbušnosti nebo běžeckou kontrolu. Já mohu říct, že mi hodně pomohla gymnastika vzhledem k mojí postavě a myslím si, že mi to velmi pomohlo v kariéře.

Další výhodou určitě bylo, že jsem měl za třídního učitele Tondu Baráka staršího, takže já jsem si asi nemohl přát lepšího trenéra v mládeži. Ale celkově pan Barák působil na škole dlouho, takže měl tělocviky s kluky, kteří to dotáhli do ligy nebo zahraničí.

Ještě tam působil u dorostu táta Václava Černýho nebo Davida Vavrušky, který je skvělý trenér pro mládež, takže se to takhle sešlo. Když jsem začínal, tak jsem měl za trenéra Honzu Pechláka, který byl i zároveň ředitel fotbalové školy. Všechno se tam prostě skvěle sešlo, ale hlavně ta spolupráce mezi školou a klubem byla výborná. Myslím si, že to je ten důvod, proč se podařilo tolika hráčům se prosadit, ať už v lize nebo v zahraničí.

Jak už jsem zmínil, jste odchovanec Příbrami. Jak vzpomínáte na své působení v ní?

Když to vezmu od A týmu, kde jsem se v začátcích rozkoukával, poznával jsem jaký je dospělý fotbal a co vůbec obnáší, tak pro mě bylo velmi dobrý, že jsem v mládeži odehrál všechny svoje kategorie. Byl jsem hráč, který ani nejezdil na repre srazy a nikam jsem se netlačil.

Hrál jsem se staršími a to mi pomohlo k rychlejšímu vývoji, ale s áčkem jsem nezačal trénovat dříve, až když jsem skončil v dorostu. Přeskočil jsem vlastně B tým a šel jsem rovnou do A týmu, ale za béčko jsem odehrál několik zápasů, když jsem v začátcích nedostával moc šancí v áčku.

Za podzim jsem nastřílel jedenáct branek za béčko a tím jsem si i řekl o větší šanci v áčku. Postupně to nějak šlo, až jsem se nějak prosadil i díky trenérovi Vavruškovi, který přešel k áčku. Dostal jsem od něj větší šanci, dal jsem nějaký branky, až to došlo k přestupu do Plzně.

V Příbrami jste se dokázal prosadit a stal jste se klíčovým hráčem, který dával důležité branky. To neuniklo Viktorii Plzeň, která Vás angažovala. V Plzni jste byl také střelecky úspěšný, ale vydržel jste tam pouze jednu celou sezónu. Proč jste podle Vás nezůstal v Plzni delší dobu, když jste branky střílel? A co Vám dalo působení v jednom z největších českých klubů?

V Příbrami jsem zažil velmi krásné momenty, když se mi podařilo dvakrát skórovat proti Brnu a pomohl jsem tím k záchraně v lize. Bylo fajn být v tom věku klíčovým hráčem týmu, moc jsem si to užíval, ale netrvalo to moc dlouho, protože tím přestupem do Plzně se ta role změnila. Najednou od vás všichni očekávají, že vám tam bude padat patnáct branek každou sezónu. Myslím si, že jsem na ten přestup do Plzně nebyl tolik vyhraný a myslel jsem si, že hned budu hrát, bude se mi dařit a nebyl jsem vůbec trpělivý.

Beru to jako super rok a půl, na který mám super zážitky a na který nikdy nezapomenu. Bohužel jsem nebyl v té době vůbec trpělivý, protože tam byl ve skvělé formě Marek Bakoš, takže nebyl důvod, abych hrál právě já. Nezvládl jsem to svým myšlením, ale nevyčítám si to, protože mi to dalo spoustu věcí.

Jsem rád, že jsem tím klubem mohl projít, ale přál bych si, abych do takového týmu přišel v jiném věku, protože ten skok z Příbrami nebyl jednoduchý. I když se mi tam střelecky taky celkem dařilo, tak jsem nezvládal to, že nejsem útočník číslo jedna. Já jsem prostě takový člověk, že jdu za tou výzvou, kde se mi bude dařit hrát, a proto jsem možná prošel tolika kluby.

Když bych Vám připomněl domácí zápas v Plzni proti CSKA Moskva a gól na 2:1. Co se Vám vybaví?

Tak samozřejmě je to můj nejkrásnější fotbalový moment. Byl to pro mě splněný sen a i za těch okolností, jak ten gól byl důležitý, tak mám na něj krásné vzpomínky. Občas si ho někdy pustím a podívám se na něj. Je to moment, ke kterému se spousta lidí ráda vrací a já taky.

Poté jste odešel na hostování do Mladé Boleslavi, kde jste během své kariéry působil celkem dvakrát. Jaké máte vzpomínky na první povedené působení v Boleslavi? A neočekával jste po prvním hostování spíše návrat do Plzně, než výměnu do Jablonce?

Tak je to fotbal a v něm se stávají chyby. Myslím si, že si to mohu říct já i Mladá Boleslav. První hostování splnilo to, co mělo. Vstřelil jsem třináct branek i s pohárem a to jsem neodehrál ani celou sezónu. Byl tam trenér Jarolím, se kterým jsem neměl vůbec žádný problém a mohu říct, že jsem byl pod ním spokojený. Já jsem se potom chtěl vrátit do Plzně a i ona stála o můj návrat, ale potom se vyvíjela situace kolem Honzy Kopice, o kterého Viktorka stála.

Nakonec došlo k tomu, že jsem byl se Standou Teclem vyměněn do Jablonce. Ten byl v té době na třetím místě a já jsem v tom viděl, že budu hrát v dobrém klubu, který bude hrát evropské poháry. Zahrál jsem si tam proti Kodani nebo Ajaxu a jsem rád, že jsem tuhle výzvu přijal.

Jak budete vzpomínat celkově na působení v Jablonci? A jak podle Vás ovlivnila kauza Miroslava Pelty chod klubu?

Ta kauza to určitě nějak ovlivnila, ale v současné době je více důvodů, které můžou ovlivnit fotbalové prostředí. Je to teď boj pro každého a důvod je známý. Jinak na ty zmíněné zápasy vzpomínám rád, ale celkově to angažmá v Jablonci neberu nějak úspěšně. Nějaký branky jsem tam dal, ale z pohledu útočníka to nebyla žádná divočina. 

Pro někoho možná bylo překvapení, když jste opustil Jablonec a zamířil jste do Karviné, kde na Vás čekal spíše boj o záchranu. Proč jste se rozhodl pro přestup do Karviné a jaký dojem na Vás udělal klub?

Tak pro někoho to asi bylo překvapení, protože jsem před tím hrál za kluby, jako jsou Jablonec, Mladá Boleslav nebo Plzeň. Ze začátku se jednalo o hostování a já v té době řešil nějaké osobní problémy. K tomu jsem měl ještě problémy s třísly, se kterými bojuji celou kariéru. Šel jsem tam nejprve na půl roku, kdy v tu chvíli hrála Karviná první sezónu v lize a docela se jí dařilo, protože byla po podzimu sedmá. Já jsem tam přišel na jaře, hrál se tam dobrý fotbal, chodili lidi a já jsem si ohledně klubu všechno zjistil, takže jsem nešel někam do tmy.

Spoustu lidí možná vnímá Karvinou jako klub, který leží někde za Ostravou, ale co se týká fotbalového prostředí a celkového vnímání fotbalu, tak to je tam na velmi dobré úrovni. Musím říct, že mě moc bavilo tam hrát těch dva a půl roku. Dnes to rozhodnutí odejít do Karviné hodnotím pozitivně, a i když jsem měl nějaké možnosti kam odejít, tak jsem nechtěl zase hned měnit prostředí.

Samozřejmě, hrálo se tam o záchranu, ale když se vyhrávalo, tak bylo vidět jak jsou lidi spokojený a když se prohrálo, tak za námi stáli a fandili nám. Kdyby se mě dnes někdo zeptal, jestli má jít do Karviné, tak bych mu jednoznačně řekl ano, což jsem řekl i Markovi Hanouskovi. Myslím si, že fotbalisti, kteří se rozhodnou tam jít hrát, tak musí být mile překvapení a i město se díky panu Volfovi snaží nějak zdokonalovat. Já jsem tam byl po fotbalové i životní stránce spokojený.

FK Mladá Boleslav
Zdroj: fkmb.cz

V Karviné jste se stal lídrem a delší dobu se spekulovalo o Vašem odchodu. Šel jste do Boleslavi jako náhrada za Komličenka? Nebyl jste zklamaný, že jste byl hned odeslán na hostování?

Ten rok se vůbec nepovedl. Nic proti klubu ani městu, ale nebavilo mě ani hostování ve Zlíně. Fotbal mě tam moc nebavil, nedařilo se mi a to se nějak prostě sešlo dohromady. Ten rok začal zraněním, kdy se mi vrátilo zranění staré deset let díky drátům v ruce, za což jsem byl nařknut v Boleslavi, že jsem jim to zatajil.

To nebyla vůbec pravda, protože nevím, proč bych zatajoval věc, která byla za týden vyřešená. Ale přišel jsem tam s prasknutým prstem, který jsem si udělal omylem na dovolené, takže to byla chyba, protože ta příprava byla rychlá a já jí nemohl pořádně absolvovat. Takže od začátku bylo všechno špatně a ke všemu Nikolaj pořád zůstával.

Do klubu jsem přišel jako náhrada za něj, ale on nakonec zůstal, takže prostě od začátku to nebylo povedené. Tak jsem odešel na hostování do Zlína, kde jsem se snažil hrát co nejlépe, ale nebylo to prostě ono. V zimě jsem se pak vrátil do Boleslavi, kdy se mi celkem povedla příprava, ale ten herní projev, to nebylo ono, ač jsem se do toho snažil dát maximum.

Prostě to tam nebylo dobře naladěný, alespoň ne tak, jak to mělo podle mě být. Hráč musí cítit nějakou důvěru a pak jí může splácet, ale já jsem tu důvěru necítil od člověka, kvůli kterému jsem tam šel. I přesto všechno jsem se snažil zůstat pozitivní a věřil jsem, že se to zlomí. Třeba by se to zlomilo, kdybychom postoupili přes Liberec, protože jsem v nadstavbě celkem nastupoval, ale nezlomilo se to. Takže pro obě strany bylo nejlepší, že jsem z klubu odešel.

V létě jste se rozhodl poprvé ve své kariéře opustit českou ligu a přestoupil jste do kyperského klubu Nea Salamis. Tak jak jste zatím spokojený na Kypru po fotbalové a životní stránce?

Už to asi chtěl změnu. Sice jsem v Česku vystřídal několik klubů, ale byl jsem stále ve stejném prostředí, kde se měnili jen lidi. Takže už bylo na čase vypadnout a zkusit něco jiného. Naštěstí to dopadlo takhle a já tu jsem spokojený. Lidé v Česku asi nevědí tolik o fotbalu na Kypru a to jsem popravdě nevěděl ani já. Za tu dobu, co tady jsem, tak zjišťuju spoustu pozitivních věcí.

Kvalita ligy je na velmi dobré úrovni a to i co se kvality hráčů týče, hrají tu hráči z celého světa, kteří tu soutěž dělají kvalitní, žádný zápas tady není jednoduchý. Já jsem momentálně zraněný, takže mohu i říct, že ta péče o hráče je na jiné úrovni než v Česku. Jsem tady spokojený a doufám, že se mi bude nadále dařit, tak jako se mi dařilo na začátku. Doufám, že tu získám nové zkušenosti a i jiný pohled na fotbalový svět. 

Měl jste i nějaké jiné možnosti než přestup na Kypr?

Když jsem zjistil, že je změna nevyhnutelná, tak jsem to začal řešit. Vzhledem k tomu, že nemám agenta, tak jsem se snažil zjistit, co by bylo možné a co ne. Trochu mi s tím pomáhal i pan Jinoch. Byly tam i jiné varianty, ale když jsem se dozvěděl o zájmu z Kypru, tak jsem dělal vše proto, aby to vyšlo. Byl to běh na dlouhou trať, ale naštěstí to dopadlo.

Mohlo by vás zajímat

Komentáře

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Oblíbené

Damková končí v Komisi rozhodčích UEFA!

Po zatčení Romana Berbra a jeho rezignaci na všechny funkce ve FAČR se rozhodla skončit také jeho partnerka Dagmar Damková. Zůstávala však nadále členkou Komise rozhodčích UEFA. To už je však minulostí.

Martin Hašek musí Spartě zaplatit 800 000 eur! Rozhodl tak Sbor rozhodců FAČR

Sága Martina Haška s pražskou Spartou se táhne už od ledna. A teď došla ke svému konci, pro mladého hráče velice krutému. "Sbor se zabýval výpovědí profesionální smlouvy bývalým hráčem Haškem, kterou klub označil ve svém návrhu za neoprávněnou," uvedla na svých stránkách Sparta.

Trojitý zářez Sparty? Chorvatský rozhodčí Strukan utkání nezvládl

Nejen kopec smůly, ale především kontroverzní rozhodnutí rozhodcovské trojice vedenou Chorvatem Strukanem. I s tím se museli Letenští potýkat v souboji Evropské ligy proti francouzskému Lille.