Trojkoruna pro vyvolené: když se NHL sklonila před jedním mužem

V hokeji se mluví o týmové práci, o systému, o souhře pěti hráčů na ledě. Přesto občas přijde sezona, kdy se všechno točí kolem jediného jména. Kdy jeden hráč ovládne základní část, získá uznání celé ligy a ještě si k tomu nakonec podmaní i play-off. V dějinách NHL se to stalo jen třikrát. Bobby Orr, Guy Lafleur a Wayne Gretzky v jednom roce spojili Hart Trophy, Art Ross Trophy a Conn Smythe Trophy. Tři éry, tři styly, jeden společný jmenovatel zní absolutní dominance.

• Historie NHL poznala jen tři muže, jenž dokázali dominovat základní části i play off
• Bobby Orr jako jediný obránce to dokázal natřít útočníkům
• Na nástupce se čeká již přes čtyři desetiletí

Svatý grál individuální nadvlády

Hokej je paradoxní sport. Hvězda může nasbírat body po hrstech, ale pokud její tým vypadne v prvním kole, zůstane jen skvělým střelcem bez památného příběhu. Jiný hráč může zářit v play-off, ale během základní části zůstane ve stínu. Proto je kombinace tří trofejí Hart Trophy (nejužitečnější hráč), Art Ross Trophy (vítěz bodování) a Conn Smythe Trophy (nejlepší hráč play off) takřka nedosažitelná.

Nejde jen o čísla. Jde o kontrolu nad celou sezonou, od října až do posledního finálového večera. Od roku 1965, kdy byla zavedena Conn Smythe Trophy, se o tuto trojkorunu marně pokoušely generace superstar. Úspěch slavila jen trojice, která dnes patří do hokejového panteonu.

Bobby Orr: obránce, který změnil hru (1969/70)

Když se řekne Bobby Orr, mnohým se vybaví letící silueta nad ledem – moment, který visí v galeriích, knihách i vzpomínkách fanoušků. Ale sezona 1969/70 nebyla jen o jednom gólu. Byla o přepsání pravidel toho, co obránce v NHL může být.

Orr tehdy vyhrál Art Ross Trophy – jako jediný bek v historii. Byl nejproduktivnějším hráčem ligy v éře, kdy bodování kralovali útočníci s brutální palebnou silou. Současně si odnesl Hart Trophy, protože bez něj by Boston Bruins nebyli tím dominantním strojem, jakým byli.

A pak přišlo play-off. Orrova přítomnost na ledě byla cítit v každém střídání: rozehrávka, přechod do útoku, zakončení, návrat dozadu. Bruins získali Stanley Cup a Orr byl zvolen MVP vyřazovacích bojů. Jeho triumf nebyl jen individuální – byl architektonický. Postavil most mezi obráncem a útočníkem, mezi kreativitou a disciplínou.

Guy Lafleur: zlatý syn montrealské dynastie (1976/77)

Sedmdesátá léta patřila Montrealu Canadiens a v jejich středu stál Guy Lafleur – elegantní, rychlý, smrtící s pukem na holi. V základní části sezony 1976/77 vládl bodování a získal Art Ross Trophy. Nebyl to jen sběratel asistencí; byl hráčem, který určoval tempo zápasů. Soupeři ho hlídali, zdvojovali, někdy i faulovali, ovšem marně.

Hart Trophy byla logickým vyústěním. Lafleur byl nejen nejlepší, ale i nepostradatelný. Symbol týmu, který působil skoro nedotknutelně. V play-off se jeho vliv ještě znásobil. Canadiens opět došli až ke Stanley Cupu a Lafleur si odnesl Conn Smythe Trophy. Jeho hra měla lehkost, ale pod ní se skrývala železná vůle vítězit. Ztělesňoval hokej, který byl krásný pro oko a nemilosrdný pro soupeře.

Wayne Gretzky: génius, který neznal strop (1984/85)

Když se mluví o Gretzkym, slovo „dominance“ působí málo. V sezoně 1984/85 opět ovládl bodování a získal Art Ross Trophy, jenž byla jen další čárkou v nekonečné sbírce. Hart Trophy jen potvrdila realitu: Edmonton Oilers byli jeho týmem, jeho hřištěm, jeho říší. Gretzky nehrál jen hokej, naopak četl ho jako otevřenou knihu, o několik kapitol napřed před všemi ostatními.

Skutečný vrchol přišel v play-off. Oilers došli ke Stanley Cupu a Gretzky byl zvolen lídrem play off a získal Conn Smythe Trophy. V klíčových momentech uměl zpomalit hru, najít spoluhráče, nebo sám zasadit rozhodující úder. Jeho velikost se neprojevovala jen v bodech, ale v kontrole nad celým zápasem.

Proč se dnes něco takového téměř neopakuje?

Moderní NHL je jiná než éry Orra, Lafleura či Gretzkyho. Liga je vyrovnanější, taktika propracovanější, brankáři lepší, systémy těsnější. Hvězdy mají méně prostoru, méně času, méně chyb, které mohou trestat. Navíc v dnešní době v play off většinou dominuje jiný hráč než v základní části.

Uzavřený klub, který stále čeká na nového člena

Bobby Orr, Guy Lafleur a Wayne Gretzky nejsou jen vítězové trofejí. Jsou připomínkou toho, že občas se hokejová historie nezapíše kolektivem, ale jednotlivcem. A dokud někdo další nezvládne vyhrát Hart, Art Ross i Conn Smythe v jediné sezoně, zůstane tento triumf jedním z nejvzácnějších v celých dějinách NHL – korunou, která se nasazuje jen těm skutečně výjimečným.

Jen pro zmínku Od roku 1971 byla zavedena Ted Lindsay Award obdoba Hartovy trofeje pro nejužitečnějšího hráče o níž rozhodují samotní hráči. A Lafleur s Gretzkym ji získali. Orr ji ve své dominantní sezoně ještě nemohl mít, ovšem přidal Norris Trophy pro nejlepšího obránce. To jen umocňuje dojem z těchto sezon u těchto hráčů. Genialita na ledě, jenž dovedla své celky k vytouženému Stanley Cupu.

Zdroj: NHL