Ryneše po Aktobe chválí kouč i fanoušci. Tohohle Matěje Sparta potřebuje

Když hrála Sparty pod Brianem Priskem svůj nejlepší fotbal, nedílnou součástí fungujícího stroje byl levý bek Matěj Ryneš. Poslední rok ale jako by v rudém dresu běhal úplně jiný chlapík. Až ve čtvrtek proti Aktobe to byl opět starý dobrý Ryneš!

• Ryneš byl pod Priskem nenápadnou hvězdou Letenských
• Pod Larsem Friisem se ale úplně vytratil
• Fanoušci věří, že se vrátil čtvrtečním gólem

Návrat do staré formy

Básnilo se o trojzubci Veljko Birmančevič, Jan Kuchta, Lukáš Haraslín, o kapitánovi Ladislavu Krejčím či o neomylném záložníkovi Kaanu Kairinenovi. Na levé straně pětičlenné obrany ale podobně válel Matěj Ryneš. Jenže bez většího povšimnutí…

Ne nadarmo byl tehdy na hraně reprezentační nominace, kterou nově vedl zkušený Ivan Hašek. Slušná rychlost, ale především výborná levačka. Nejenom přesný centr, i na obránce nezvykle prudká rána z dálky. Zkouší to často, do sítě mu ale teď padlo po roce.

„Rok jsem gól nedal? To je hodně dlouho. Jsem za něj rád,“ divil se Ryneš v pozápasovém rozhovoru. A zásah proti Aktobe byl podobně důležitý, jako ten před rokem, který nasměroval v Malmö Spartu do ligové fáze Champions League.

Tehdy ještě poměrně válel, zbylý ročník pod novým hlavním trenérem Larsem Friisem mu ale vůbec nesedl, dokonce i vypadl ze sestavy. Priske teď doufá, že pod jeho křídly opět chytne svěží vítr. Proti Aktobe přišel z lavičky a hru Letenských konečně rozhýbal. Byl možná nej na hřišti.

Že je hřiště pro oba týmy stejné? Není to vždy pravda

Po výhře 4:0 Ryneše chválil i dánský manažer, hovořil o tom, že přinesl ofenzivní kvalitu, rychlost a nebezpečí do pokutového území. Ryneš si dobrým výkonem řekl o pozici jedničky na levé straně pětičlenného systému pro další zápasy, díky čemuž by se na stopera mohl stáhnout univerzál Jaroslav Zelený.

Sám střelec viděl klíč k postupu do třetího předkola především v kvalitě hrací plochy. V Kazachstánu se totiž před týdnem hrálo spíš na oraništi než na trávníku. Nejenže bylo mokro, ale mnoho zeleného pažitu v tamní aréně z půdy nevyskočilo. Sparťané tak klouzali a byli hodně nepřesní ve všech ohledech.

„Říká se, že hřiště je pro oba stejné. Ale tak to není. Dneska jste to mohli vidět, k ničemu jsme je nepustili. A samozřejmě nám pomohli i fanoušci, šlapali do toho od první minuty,“ dodal v postupové euforii Ryneš.

Sparťané se každopádně budou muset za dva týdny přizpůsobit. V Arménii je nečeká nic jiného, stadion tam má jen něco tisícovou kapacitu a ani na trávník neznějí z Rumunska (tamní Kluž s Araratem vypadla) žádné ódy. Letenští i tak prostě musejí postoupit.

Zdroj: Nova Sport