Pech ostře pálí do trenéra Čiháka: Dělal z nás blbce! Musí mít kouč odehráno?

Lukáš Pech odpaluje ve své nové knize hokejovou bombu. Extraligový veterán si nebere servítky a ostře pálí do současného trenéra českobudějovického Motoru Ladislava Čiháka. Bývalý reprezentační útočník ho řadí mezi nejhorší lidi, které v hokeji potkal, a otevírá tak třaskavé téma: Může úspěšně trénovat profesionály někdo, kdo sám elitní hokej nikdy nehrál?

• Lukáš Pech v nové knize drsně zkritizoval kouče Motoru Ladislava Čiháka za aroganci
• Veteránovi vadí, že trenér bez profesionální kariéry zkouší z ostřílených hráčů „dělat blbce“
• Úspěšný kouč nemusí mít odehráno, jak ukazuje historie NHL, ale bez respektu ke kabině rychle končí

„Dělal z nás blbce!“ Pechova tvrdá palba na Čiháka

Když do kabiny vstoupí chlap, který má za sebou stovky extraligových bodů, mistrovský titul a respekt celé ligy, očekává určitou úroveň jednání. Podle úryvku z nové biografické knihy, který aktuálně otřásá hokejovým prostředím na sociální síti X, se ale Lukáši Pechovi v Motoru České Budějovice právě tohoto respektu nedostávalo.

Lukáš Pech ve své knize o dosluhujícím trenérovi @HC_Motor Ladislavu Čihákovi:

"To bylo pořád něco. Měl kecy i na jiné, ale do mě šel extrémně. Choval se fakt hrozně. Řadím ho na úroveň Pavla Hynka do kategorie nejhorších lidí, které jsem v hokeji potkal. Ladislav Čihák nikdy… pic.twitter.com/V94tIJ3yqX

— Venca (@Venca_sl) March 3, 2026

Jeho hlavním terčem se stal trenér Ladislav Čihák. Drobný útočník ho ve svých vzpomínkách neváhal zařadit na absolutní dno po bok Pavla Hynka a servítky si rozhodně nebral. V knize doslova píše, že Čihák měl neustále nějaké připomínky, ale do něj šel extrémně a choval se hrozně.

Nejvíce Pecha fascinovalo, že člověk, který profesionální hokej nikdy nehrál a ani ho podle jeho slov nelízlo, přijde a začne z ostřílených mazáků dělat blbce s tím, že hokeji vůbec nerozumí. Výsledkem byla podle Pecha okamžitá ztráta kabiny hned v první sezoně. Přičemž veterán hořce dodává, že takový člověk se zkrátka nezmění.

Úspěch vykoupený strachem a nenávistí

Pechovo srovnání s Pavlem Hynkem, který byl pověstný svou nekompromisní a často velmi tvrdou školou, okamžitě otevírá debatu o trenérech, kteří to sice možná myslí dobře, ale jejich metody kabina jednoduše nesnáší.

Hokejová historie je plná podobných kontroverzních figur, které šly přes mrtvoly. Zářným příkladem je Mike Babcock. Získal Stanley Cup i olympijská zlata, ale jeho kariéra v NHL skončila neslavně po odhaleních o toxickém chování a psychické šikaně hráčů.

Podobným případem byl i legendární „Iron Mike“ Keenan. Ten sice dovedl Rangers k vytouženému poháru, ale jeho diktátorské metody, neustálé ponižování podřízených a konflikty s největšími hvězdami z něj udělaly jednoho z nejvíce nenáviděných mužů na střídačce. Pokud trenér ztratí balanc mezi náročností a obyčejným lidským respektem, kabina ho dříve či později sežere, ať už má v životopise cokoliv.

Hokejoví teoretici, kteří dobyli svět

Pechova ostrá poznámka o tom, že Čihák nikdy nehrál profesionálně, ovšem naráží na jeden zásadní historický fakt. Absence hráčské kariéry rozhodně není automatickou překážkou k dosažení hokejového Olympu.

Nejslavnější trenér všech dob Scotty Bowman, který drží absolutní rekord v počtu vítězných Stanley Cupů, profi led nikdy neokusil, protože jeho nadějnou cestu v juniorce ukončila těžká fraktura lebky. A nemusíme chodit ani tak daleko do minulosti.

Jon Cooper, současný stratég Tampy Bay Lightning a dvojnásobný šampion NHL, se původně živil jako obhájce a hokej hrál jen na střední škole. Svou cestu na vrchol si musel vydřít od úplného základu přes bezejmenné nižší soutěže.

Tihle takzvaní hokejoví teoretici dokázali, že k úspěchu nepotřebujete mít za sebou tisíc zápasů v elitní lize, pokud máte geniální hokejové myšlení a především obrovskou schopnost vést lidi.

Musí mít trenér odehráno? Záleží na egu a empatii

Tím se dostáváme k jádru problému a ústřední otázce celého sporu. Musí mít tedy trenér odehráno? Odpověď zní jasně: nemusí, ale pokud nemá, musí být o to lepším psychologem. Hráčská kariéra je totiž obrovskou zkratkou k respektu.

Když do šatny vstoupí hokejová legenda, hráči instinktivně zmlknou a naslouchají. Bývalá hvězda má auru, která jí koupí čas na případné chyby. Trenér teoretik tento luxus nemá a svůj respekt si musí tvrdě odpracovat perfektní taktickou přípravou, lidským přístupem a emoční inteligencí.

Paradoxně ti nejlepší hráči často bývají bídnými trenéry. Nechápou totiž, proč jejich svěřenci nedokážou to, co oni dělali na ledě čistě intuitivně. Trenéři bez nadpozemského talentu si naopak museli hru rozebrat na atomy a často bývají mnohem lepšími a trpělivějšími pedagogy.

Jakmile ale trenér bez hráčské minulosti začne jednat z pozice arogance, povyšovat se a dehonestovat zkušené borce, stane se přesně to, co popisuje Lukáš Pech. Hokejisté jsou na to extrémně citliví. Pokud má totiž taktiku diktovat někdo, kdo nikdy nezažil tlak vyprodané arény, musí mít absolutní komunikační takt. Jinak je to předem prohraná bitva a ztráta kabiny je jen otázkou času.

Zdroj: Kniha Pecháček. Život a kariéra Lukáše Pecha