Operace Kanada aneb jak porazit neporazitelné. Kudy vede cesta Čechů ke třem bodům?

Papírově jsou neporazitelní, útok vedený McDavidem, MacKinnonem a Crosbym budí hrůzu. Jenže i dokonalý stroj má své trhliny. Analýza před dnešním šlágrem odhaluje, že Kanada přivezla do Milána jednu zásadní slabinu. Nejisté brankoviště. Přečtěte si, proč Jordan Binnington není Carey Price, jakou roli musí sehrát řezník Gudas a proč jsou Pastrňák s Nečasem naší tajnou zbraní na zlaté sny.

• V bráně nemají jistotu. Binnington je labilní a Češi ho musí rozstřílet hned v úvodu
• Žádné závody v bruslení. Receptem je beton ve středu hřiště a Gudasova tvrdost, která hvězdám hru znechutí
• Ofenzíva kanadských obránců může otevřít prostory na ledě

Achillova pata javorového listu?

Pojďme si nalít čistého vína. Když se podíváte na kanadskou soupisku, vidíte v útoku jména, ze kterých se třesou nohy i těm nejvíc flegmatickým obráncům na světě (do toho samozřejmě nepočítáme Tomáše Kundrátka). McDavid, MacKinnon, Crosby – jak by řekli cukráři z Quebecu, Crème de la Crème světového hokeje.

Jenže hokej se nevyhrává primárně v útoku, ten se rozhoduje vzadu. A právě tady, v brankovišti, leží jediná, ale o to zásadnější trhlina v kanadském Alcatrazu. Troufám si tvrdit: Kanada nemá brankáře, kterého by se svět bál.

Kde jsou časy, kdy v brance stál Martin Brodeur, Roberto Luongo nebo Carey Price? Vzpomeňte na Soči 2014. Carey Price tam působil jako zenový mistr. Puk ho trefil, on se ani nepohnul, klid, jistota. Soupeři věděli, že aby dali gól, musí předvést něco nadpozemského. Dnes? Dnes tam stojí Jordan Binnington nebo Logan Thompson.

Brankoviště je jediná pozice, kde Kanada nedosahuje hodnocení 10/10. Zatímco USA se mohou opřít o Connora Hellebuycka a Jakea Oettingera, Kanada spoléhá na gólmany, kteří jsou v NHL jen dobří, ale nikoliv dominantní.

Faktor Binnington

Jordan Binnington je vítěz Stanley Cupu, to mu nikdo nevezme. Ale je také známý svou labilní psychikou. Je to horká hlava. Pokud se zápas vyvíjí dobře, je skvělý. Ale pokud se mu dostanete pod kůži?

Pokud do něj někdo strčí po odpískání, pokud dostane laciný gól, začíná zmatkovat. Není to ten typ, který vás podrží, když se hroutí svět. Je to brankář, který se nechá vyprovokovat. To je přesně role pro Lukáše Sedláka.

A přesně tudy vede cesta pro český tým. Musíme střílet ze všech pozic. Žádné hledání prázdné branky, žádné přihrávky do kuchyně. Binnington a Thompson mají tendenci vyrážet puky před sebe. Musíme tam být. Musíme clonit, dorážet, být nepříjemní v brankovišti.

Zatímco jejich útok je z jiné planety, jejich brankář je jen člověk. A v tom je naše obrovská šance. Pokud Lukáš Dostál nebo Karel Vejmelka předvede svůj nadstandard, máme v brankovišti paradoxně navrch my.

Jak přežít 189 bodů v NHL?

Pánové a dámy, ruku na srdce. Tohle není videohra, tohle je realita, kde proti nám stojí něco, co hokejová historie snad ještě neviděla. Connor McDavid a Nathan MacKinnon, dva momentálně nejlepší a nejproduktivnější hráči planety, budou znepříjemňovat život českým obráncům.

A jejich statistiky v NHL? Neuvěřitelné. McDavid má na kontě 96 bodů za 58 zápasů za Edmonton Oilers. MacKinnon, kromě toho, že má jen o tři body méně než McDavid, vede závod o Trofej Maurice Richarda pro nejlepšího střelce.

A třetí do party je legendární Sidney Crosby. To dává javorovému listu neuvěřitelnou hloubku na pozici středních útočníků. Začít hrát s Kanadou hokej nahoru-dolů bude sebevraždou. McDavid a MacKinnon nejsou jen rychlí. Oni mění geometrii hry.

Tito hráči generují nejvíce šancí z rychlých protiútoků v celé NHL. Jejich schopnost přejít střední pásmo v plné rychlosti je devastační.  A na ně může platit jen jediný recept: Beton ve středním pásmu. Musíme jim hru znechutit.

Zahuštěný střed, past na modré čáře. Nesmíme jim dovolit nabrat rychlost. Jakmile se McDavid rozjede od vlastní brány s pukem na hokejce, je pravděpodobnost úspěšného vstupu do pásma přes 80 %. To je číslo, které se nedá bránit jeden na jednoho. Musíme je zdvojovat, zpomalovat, sekat do hokejek.

Dostat se do hlavy

Tady přichází klíčový paradox kanadské soupisky, který musíme využít. Kanada nevzala jen hvězdy. Vzala Toma Wilsona. A co to znamená? Vědí, že McDavid potřebuje ochranku. To je přiznání slabiny! Kanada očekává, že po jejich hvězdách půjdeme.

A my musíme. Radko Gudas a naši defenzivní specialisté musí hrát na hraně. McDavid nesmí mít klid. Častou slabinou takových hvězdných výběrů je to, že nejsou zvyklé na dřinu v defenzivním pásmu. Pokud je donutíme hrát bez puku a bránit, jejich ofenzivní efektivita klesá. Každý souboj u mantinelu musí bolet.

Hra na nervy, ale čistě

Ale pozor! Tady je ten tenký led. Kanadská přesilovka je prakticky nezastavitelná. Jen se na to podívejme: Crosby vyhrává vhazování, Makar na modré, McDavid na kruhu. To není přesilovka, to je popravčí četa.

Pokud budeme vylučovaní za zbytečné fauly, darujeme jim zápas. Takové týmy mohou dosahovat klidně úspěšnosti více než 40 % v přesilových hrách. Náš úkol je tím pádem jasný. Musíme je frustrovat, ne faulovat. Pokud udržíme počet vyloučení pod tři za zápas, bereme jim z ruky jejich nejsilnější zbraň.

Je to o trpělivosti. Kanada bude mít puk. Bude točit kolotoč. Ale jakmile narazí na náš blok a nedostanou se do šance, začnou cítit tíhu okamžiku. A právě v tu chvíli, kdy MacKinnon zkusí kličku navíc a ztratí puk, musíme udeřit my.

Český protiúder

Jestli si myslíte, že budeme jen bránit a odpalovat puky, mýlíte se. Máme zbraň, které se bojí i Kanada. Makar je často hluboko v útočném pásmu, v podstatě jako čtvrtý útočník. A co se stane, když Kanada ztratí puk? Za jejich zády vzniká prostor. Toho musí využít Pastrňák s Nečasem.

Kanada bude náchylná k přečíslení. Nečas je jeden z nejrychlejších bruslařů planety, schopný přejít hřiště za pár vteřin. Pastrňák je zabiják, který nepotřebuje pět šancí, stačí mu jedna.

Musíme číhat na modré čáře. Jakmile kanadský bek propadne, a on propadne, protože to má v povaze, musíme vyrazit. Pokud se nám podaří proměnit jeden nebo dva takové úniky, Kanada znervózní. Začnou se bát útočit, jejich hra ztratí plynulost a začnou dělat chyby.

Není to o tom přestřílet Kanadu. Je to o efektivitě. Často se na takových turnajích stává, že vyhrává tým s nižším počtem střel, ale vyšší kvalitou zakončení. A tu my s Pastou a Nečasem máme.

A dnes to vypukne

Podtrženo, sečteno. Papírové předpoklady hrají pro Kanadu, ale historie se na papír neptá. Olympiáda není NHL. Tady nerozhodují miliony na účtu, ale momentální nastavení hlavy a týmová chemie.

Dnes v 16:40 to vypukne. Češi nastupují ne jako favorité, ale jako vlčáci, kteří jdou po krku gigantovi. Kanada má co ztratit. My můžeme jen získat. A věřte mi, v takové pozici se nám vždycky hrálo nejlépe.

Zdroj: Autorský článek