Bojové sporty

OKTAGON 86: České výhry a 7 ukončení před limitem. Jak vypadala premiéra v Polsku?

Oktagon v sobotu poprvé v historii zamířil do Polska. V tamním Štětíně nabídla česko-slovenská organizace návraty polských legend, bitvy svých dlouhodobých hvězd i nových prospektů. Titulová bitva bohužel musela být přesunuta. Přesto o zábavu nebyla nouze. Jak OKTAGON 86 vypadal?

Publikováno

Od

Email Icon
Jan Stanovsky Oktagon MMA
Foto: Oktagon MMA

Oktagon v sobotu poprvé v historii zamířil do Polska. V tamním Štětíně nabídla česko-slovenská organizace návraty polských legend, bitvy svých dlouhodobých hvězd i nových prospektů. Titulová bitva bohužel musela být přesunuta. Přesto o zábavu nebyla nouze. Jak OKTAGON 86 vypadal?

  • Galavečer OKTAGON 86 nabídl hned 11 zápasů
  • Hned několik velkých hvězd z něj bohužel vypadlo
  • Přesto se bylo na co těšit, viděli jsme i skvělá ukončení

Prelims OKTAGON 86

První polovina turnaje OKTAGON 86 nabídla pětici duelů. A že se bylo na co dívat. Skvělou zprávou byly pro české fanoušky zejména dvě české výhry. Všech pět zápasů navíc skončilo před limitem, takže se skoro chtělo vtipkovat, že bodoví rozhodčí byli na turnaji tak trochu zbytečně.

Niamh Kinehan předvedla suverénní výkon a došla si pro TKO

Hned první zápas sliboval zajímavou podívanou. Podruhé se totiž v Oktagonu a v profesionálním MMA objevila ještě donedávna jedna z nejlepších postojářek planety Niamh Kinehan (před zápasem skóre 1-0), která zatím bojovala pouze s Michaelou Hlaváčikovou.

Hlaváčiková však je rovněž skvělou postojářkou, a tak to z pohledu komplexního MMA nebyla až taková prověrka. Nyní tedy měla Britku prověřit polská bojovnice Emilia Czerwińska (3-1), která už bojovala i v KSW. Právě v polské stáji odbojovala všechny zápasy s pozitivní bilancí. Dlouho ale v kleci nestála, konkrétně od prosince 2023.

I kvůli tomu byla Kinehan, mimochodem o devět let mladší z bojovnic, vnímána jako favoritka. A hned od prvních sekund ukazovala, že to nebyla žádná náhoda. Od začátku byl vidět velký rozdíl v rychlosti.

Niamh díky tomu dominovala. Dobré boxerské kombinace uzavírala kopy. Ovládla všechna tři kola. V tom druhém byla dokonce blízko ukončení. Po krásném high kicku padla Czerwińska k zemi, ovšem nebyla mimo. Dokonce, když se za ní soupeřka vydala na zem, zkusila armbar, byť neúspěšně.

Kinehan zkrátka ukázala kvality. Dokonce ustála tahanice u pletiva, odmítla zkušeně i pokusy o takedown. Předvedla skvělý výkon. Polku musíme pochválit hlavně za to, kolik toho vydržela a že ani v jeden moment nepůsobila odevzdaně.

Ovšem v závěru třetího kola, kdy se mohla Emilia pokusit o výhru jen tak, že by duel ukončila, se naopak dočkala finiše její soupeřka. Kinehan trefila protivnici u pletiva. Polka padla k zemi a Britka nezaváhala. Dvanáct sekund před koncem si došla pro TKO.

A statistiky? Mluví za vše. Kinehan rozdala 153 úderů, z nichž hned 131 bylo signifikantních. Czerwińska zasáhla 81krát a signifikantních úderů si připsala „pouze“ 49.

Zajímavostí je, že si po vítězství Niamh řekla o zápas s německou princeznou Alinou Dalaslan.

Chotěnovský prolomil smolnou sérii a připsal si velkolepý comeback

Druhý zápas už nabídl také české zastoupení. Do akce šel Lukáš Chotěnovský (7-3), který v minulosti bojoval v polské organizaci FEN. Debut v Oktagonu mu ale nevyšel, prohrál v prvním kole s Nathanem Haywoodem. Celkově prohrál dva poslední zápasy a ve Štětíně si chtěl napravit chuť i reputaci.

Jeho soupeřem byl Michal Hawro (7-2), bývalý šampion menší polské organizace Silesian MMA. Pro polského bojovníka to byl v Oktagonu úplný debut. A stejně jako Čech si chtěl připsat vítězství, jelikož nezvládl svůj poslední duel.

Mezi oběma bojovníky byl velký výškový rozdíl. Výhodu ve výšce i v délce končetin měl Chotěnovský, který ale od první minuty musel couvat, jelikož Hawro neustále tlačil a byl agresivní, do úderů přepadal a dával do nich hodně sil.

Bylo otázkou, jak dlouho Hawro může v takovém tempu vydržet. Na druhou stranu ale střídal pásma, necílil jen na hlavu, ale trefoval i tvrdé spodky.

Chotěnovský každopádně tu a tam dobře kontroval, zápas ale neměl pod kontrolou. Cítil i nepříjemné calfkicky. První kolo zaslouženě u všech bodových sudích prohrál.

I druhé kolo zahájil lépe Hawro. A jelikož Lukáš v postoji ztrácel, pokusil se změnit průběh utkání a snažil se už po minutě o takedown. Nebyl však úspěšný. Postupně se ale začala projevovat Polákova únava. Od poloviny druhého kola se tedy utkání srovnalo.

Chotěnovský přebíral otěže. Trochu utavil soupeře u pletiva, k tomu v závěru pětiminutovky natrefoval několik úderů, Chawro si dokonce „zatancoval“. A stačilo to k tomu, aby všichni rozhodčí přidělili kolo českému bijci, který tak srovnal u všech bodových na 19:19.

Ve třetím kole tedy bylo vše otevřené. Svěřenec Patrika Kincla se rychle rozhodl, že bude výhodné dostat zápas na zem. Po zhruba 40 sekundách u pletiva se mu to povedlo. Polák se začínal lámat. Sice vstával, ovšem údery rozdával jen Chotěnovský.

Po dvou minutách se Čech dostal svému soupeři uprostřed klece do zad. Následně si údery vytvářel prostor pro škrcení. Tlačivý Hawro najednou myslel hlavně na obranu. Dokázal se však zhruba minutu a půl před koncem postavit. Ale ne na dlouho.

Chotěnovský svého soupeře opět dostal na zem a navíc doručil ukončení. V poslední minutě, konkrétně v čase 4:14, úspěšně utáhl rear-naked choke a vyhrál na submisi. Výborná práce.

Niewiadomski zničil Spirka v prvním kole

Třetí bitvu obstarali dva debutanti v Oktagonu. Postavili se do ní dosud neporažený Natan Niewiadomski (2-0) a ve svých 35 letech o devět let starší Patrick Spirk (5-3), který v MMA bojoval naposledy v roce 2023. Tehdy mimochodem prohrál v první minutě s Islamem Dulatovem.

Polský bojovník zápas zahájil dobrým frontkickem. Následně ukázal kvalitní práci na zemi, konkrétně takedowny, kontrolu a frekvenci úderů.

Niewiadomski absolutně dominoval. Ať už byla pozice na zemi jakákoliv, tak zasypával svého protivníka tvrdými ránami. A jakmile se nabídla příležitost, nasadil háčky, chytil Rakušanova záda a došel si pro submisi.

Zápas tedy ukončil na rear-naked choke v čase 3:08. Lepší debut si polská naděje přát nemohla. Dojem rozhodně zanechal solidní.

Fratczak si připsal ojedinělý finiš

Ukončení, protentokrát spíše na KO či TKO, sliboval i čtvrtý souboj. Debut si odbyl vynikající postojář a několikanásobný evropský i světový šampion v kickboxu Kacper Fratczak (2-0), jenž byl největším favoritem napříč celým turnajem. Do klece s ním vstoupil Zoran Solaja (3-1).

Od začátku bylo znát, že si oba borci nic nedarují. O tvrdé výměny nebyla nouze. Fratczak skvěle kopal, jeho calfkicky soupeři nechutnaly. Solaja naopak výborně boxoval, zejména jeho levačka dělala problémy. Po jedné z nich šel v půlce kola Fratczak na pár sekund k zemi.

Téměř minutu a půl před koncem prvního kola se Solaja rozhodl, že Polákovi ukáže i jiné aspekty MMA. Doručil tedy poměrně snadný takedown a v závěru se ocitl v plném mountu, kde se toho snažil porozdávat co nejvíc, a dobře udělal, jelikož si tím vyhrál kolo u všech sudích.

Druhé kolo ovšem startovalo samozřejmě v postoji, a tak Fratczak mohl pomýšlet na rychlou nápravu. Solaja s ním ale držel krok. Navíc už Polák musel počítat s tím, že se kdykoliv může dostat na zem, což není v jeho zájmu. A také se tak stalo, byť až v poslední minutě. O vítězi druhého kola bylo opět jasno.

Ve třetím kole tedy musel Fratczak zápas ukončit, chtěl-li pomýšlet na výhru. Solaja vsadil na opatrnost a možná právě ta byla hlavním důvodem, proč nakonec nevyhrál.

Polák totiž hned několikrát tvrdě trefil a Solaja na chvíli spadl na všechny čtyři. I pod tlakem a salvou dalších ran se postavil a třebaže byl zamrzlý a nedokázal vůbec reagovat na údery, ani jim uhýbat, dokázal stát extrémně dlouho na nohách. Nakonec ale sudímu nezbylo nic jiného než zasáhnout.

V čase 2:39 ve třetím kole Solaja padl a v nádherného souboje odešel jako vítěz jeden z jedenácti debutantů v Oktagonu v rámci turnaje.

Stanovský si připsal nejcennější vítězství v kariéře

Prelims kartu uzavřel souboj, v němž se objevil druhý a současně poslední bojovník z České republiky na tomto turnaji. Jan Stanovský (6-2) přijal na short notice, jen pět dní před turnajem, zápas s mnohem zkušenějším Lukaszem Rajewskim (13-10). Nahradil Vojtu Barboríka.

Svým způsobem se jednalo o bitvu generací. Stanovský patří ve svých 26 letech mezi největší naděje České republiky. O deset let starší Polák má zřejmě to nejlepší za sebou, navíc už dlouho v kleci nestál. Naposledy v létě 2024 prohrál s Ivanem Buchingerem.

Stanovský byl každopádně v přípravě. Rozhodně se nedalo čekat, že by neměl kondičně zápas zvládnout. Jen musel rychle nakoukat soupeřův styl boje. A zřejmě během toho usoudil, že by receptem na výhru měly být dovednosti na zemi.

Český bojovník se od úvodu snažil o takedowny, ovšem neúspěšně. V polovině kola ale při tahání u pletiva trefil tvrdé koleno na spodek. Polák každopádně slušně boxoval, ostatně to potvrzovala krev v obličeji soupeře. A jeho box vedl k tomu, že u všech rozhodčích ovládl první kolo.

Ve druhé pětiminutovce měl Stanovský co napravovat. Zprvu vsadil na další pokusy o takedowny bez přípravy. Chvíli trvalo, než svého soupeře na zem dostal. Ovšem jakmile se mu to povedlo, byl ve svém živlu.

Český talent bodoval, trefoval údery a aby toho nebylo málo, dostal se mu do zad. Následně mu nohama nasadil back triangle kolem krku a tvrdými lokty, proti nimž se nemohl Rajewski bránit, si došel pro finiš.

Rozhodčí ukončil zápas v čase 4:16. Stanovský si připsal zřejmě dosud nejcennější vítězství ve své kariéře. A je o to cennější, že duel přijal na short notice. Klobouk dolů.

Hlavní karta OKTAGON 86

Prelims karta nastavila laťku vysoko. Borci na hlavní kartě galavečera se tedy museli snažit, aby ji alespoň vyrovnali. Co se týkalo jmen, byla o poznání zvučnější. Minimálně potenciál pro kvalitní zábavu rozhodně měla.

První zápas hlavní karty byl prvním duelem, který rozhodly body

Jako první bojovník v rámci hlavní karty nastupoval do klece Henrique Madureira (9-7), tedy bojovník, který v roce 2025 doručil nejlepší submisi v Oktagonu, jejíž video obletělo celý svět.

henrique madureira oktagon
Bojové sporty / před 5 měsíců

VIDEO: Šílené ukončení v Oktagonu! Tohle jsem ještě neviděl, žasnul Novotný

Jeho soupeřem byl ovšem nepříjemný Jonatan Kujawa (5-2), tedy bojovník, který si zatím v Oktagonu zkusil pouze roli komentátora. Fanoušky každopádně zaujal také při vážení, kam přišel s velmi zajímavě nabarvenou hlavou, kde blonďaté vlasy doplňovaly černé tečky jako správný jaguár.

V utkání více než minutu trvalo čekání na nějakou akci, oba borci jako kdyby nemohli najít správnou vzdálenost. Posléze se ovšem odhodlal Madureira k prvnímu ataku, po němž Kujawa neudržel rovnováhu.

V polovině kola se ale Polák pokusil o takedown a byl úspěšný. Brazilce na zemi udržet nedokázal. Ani po druhém takedownu. A v postoji měl lehce navrch Madureira, což mu kolo vyhrálo u dvou sudích. Přitom v posledních sekundách jej Kujawa málem vypnul tvrdým loktem, po němž Henrique na chvíli úplně zamrzl.

Druhé kolo každopádně Madureira zahájil slušně. Tentokrát to byl on, kdo tahal úspěšně zápas na zem. Nepůsobil nějaké větší škody, ovšem byl tím, kdo tvořil zápas a byl nebezpečnější. U všech třech sudích dokonce celou pětiminutovku vyhrál a za stavu dvakrát 20:18 a jednou 19:19 měl na body vyhráno. Stačilo neudělat ve třetím kole chybu.

Kujawa na tom nebyl ve třetím kole kondičně dobře. Brazilec tedy žádný obrat nedovolil. Dokonce v poslední minutě bojoval o ukončení. Dostal se soupeři do zad a Polák se už úderům ani nedokázal bránit. Jen pasivně ležel a inkasoval.

Hlavní rozhodčí ale zřejmě chtěl dopřát svým kolegům na bodech alespoň nějakou důležitost. Místo toho, aby zápas ukončil, jej nechal pokračovat až do závěrečného gongu a poprvé v rámci turnaje rozhodovaly body. O vítězi ale nebylo pochyb. U dvou rozhodčích dokonce Madureira vyhrál poměrem 30:26.

Feuchtův návrat se nevyvedl, Piwowarski jej ukončil ve druhém kole

Velký návrat a možná ještě větší druhá šance. To vše v jedné osobě zažil stále jen třicetiletý Timo Feucht (8-1), německý bojovník s kontroverzní minulostí, o níž před zápasem promluvil v rozhovoru pro Ruik.

Proti němu se postavil o sedm let starší polský veterán Michal Piwowarski (7-4), který měl ve Štětíně velkou fanouškovskou podporu. Za zmínku určitě stálo, že ani jeden z bojovníků nikdy nezažil výhru na body. Feucht dokonce ani zápas. Polák na body pouze jednou prohrál. Proto se očekávaly ohňostroje.

Feucht se každopádně vrátil do klece po více než šesti letech. Musel sám sebe i Oktagon přesvědčit, že mu neujel vlak a že stále má na to, aby bojoval s evropskou elitou.

Duel byl od začátku dost divoký. O akci nebyla nouze. Zatímco Timo chtěl držet boj v postoji, Piwowarski se snažil o takedowny. A zhruba v polovině kola byl úspěšný. Dokázal se i prosazovat. Rozdával údery, Němcovi život pořádně znepříjemňoval.

A když už Polák udělal chybu a dovolil Feuchtovi, aby se postavil na nohy, tak soupeře uzemnil nepříjemným úderem na tělo. Kolo tedy Michal získal pro sebe, ovšem když šel do rohu, nepůsobil zrovna nejsvěžeji.

Že by se Feucht pro druhé kolo ponaučil? Nikoliv. Už po minutě znovu ležel na zádech s o sedm kilogramů na oficiální váze těžším Piwowarskim na sobě. Polský veterán se dokonce dostal do plného mountu, odkud se prosazoval nepříjemnými údery i lokty.

Timo neměl kudy a kam před ranami utéct. Když už jich tedy bylo moc, musel rozhodčí zasáhnout. Piwowarski si připsal extrémně cenné vítězství, duel byl ukončen v čase 3:57.

Janur překvapení nedopustil, Švéda porazil na body

Mateusz Janur (11-6), bývalý šampion polské organizace FEN, se měl původně utkat s ostříleným a v Česku oblíbeným Piotrem Wawrzyniakem, nicméně ten si bohužel přetrhl achilovku a ve Štětíne bojovat nemohl. Místo toho čelil Robinu Roosovi (8-6) a rázem byl na stole duel dvou debutantů v Oktagonu.

Roos mimochodem býval šampionem švédské stáje Superior Challenge, v níž se kdysi objevil také Samuel Bark, tedy jiná švédská hvězda Oktagonu.

Janur měl v aréně solidní podporu. Víceméně se dalo mluvit o celém kotli, který tvořil až fotbalovou atmosféru. Polský bojovník se tedy snažil fanoušky potěšit a doručit výhru. Duel odstartoval pokusy o takedown, Švéd ale ukázal dobrou obranu.

A když se bojovalo v postoji, tak Polák zrovna dvakrát suverénně nepůsobil, i když byl favoritem. Roos si svým výkonem říkal o to, aby dostal v Oktagonu ještě jednu šanci. Závěr prvního kola přesto patřil domácí hvězdě. Janur v poslední minutě zaznamenal úspěšný takedown a pokusil se také o submisi. První pětiminutovku u všech bodových vyhrál 10:9.

Jakkoliv Janurovi v prvním kole trvalo, než zjistil, jak dostat a držet Roose pod sebou, ve druhém kole se mu to dařilo v podstatě od začátku. Mohl tedy kontrolovat průběh duelu a také se mu to dařilo prakticky celou dobu.

Ve třetím kole šlo Polákovi hlavně o to, aby neudělal chybu a soupeře udržel na uzdě. Po takticky vyspělém výkonu si připsal vítězství na body. Janur si v zápase připsal hned 10 takedownů.

Dracula zničen, Gogoladze jej vypl v prvním kole

Zřejmě jediný zápas, v němž fanoušci Oktagonu znali téměř jistojistě oba bojovníky, obstarali Ion Surdu (17-7), bývalý šampion welterové váhy a přemožitel Davida Kozmy či Andreje Kalašnika, a Amiran Gogoladze (17-3), jenž má na kontě například skalp Leandra „Apolla“ Silvy.

Surdu nastupoval do duelu jako jednička váhy, Gogoladze byl trojkou divize. Vítěz si mohl říct o titulový souboj s šampionem Kaikem Britem, kterého už mimochodem Surdu jednou porazil.

Zápas zahájil lépe Gogoladze. V první minutě hned několikrát nepříjemně a tvrdě zasáhnul. Surdu ale rovněž zasahoval. Bylo znát, že oba mají KO úder. A téměř v polovině kola došlo k potvrzení.

Gogoladze si fenomenálně počkal na kontr proti kopu Draculy a jak pravil Ondřej Novotný v komentáři, moldavského upíra složil do jeho rakve i s česnekem. Výstavní finiš zřejmě rozhodl o tom, že se gruzínský bojovník postaví zmíněnému Britovi.

Poppeck porazil polskou legendu, Narkun ale do starého železa nepatří

Bývalá světová desítka polotěžké váhy. Bývalý šampion KSW. Jedna z největších legend polského MMA. To vše je vizitka Tomasze Narkuna (21-6), který se po delší době vrátil do klece a ve Štětíně, ve svém rodném městě, si připsal debut v Oktagonu.

Na úvod jej nečekalo nic snadného. Oktagon proti němu postavil jedničku polotěžké váhy Alexandera Poppecka (20-5), který byl favoritem. Důvod byl prostý. U Narkuna už se mnozí domnívají, že má nejlepší za sebou. V sobotu ale mohl ukázat opak. A jak si vedl?

Rozhodně nezklamal. Od prvního kola bylo jasné, že z něj má Poppeck respekt. Respektive z jeho zemařských dovedností. Neustále totiž kontroloval vzdálenost a ani když poslal úderem Poláka k zemi, tak za ním nešel. Za každou cenu se chtěl vyhýbat případným pokusům o takedown.

A také se mu to dařilo. K tomu byl o něco přesvědčivější v postoji, byť také polská legenda měla několik dobrých úderů. Dobrou zprávou pro Narkuna musí být, že jeho brada vydržela. Ve třech posledních zápasech v KSW prohrál hned dvakrát na KO/TKO a nyní se přesvědčil, že i těžké momenty přežije.

Taktickou bitvu ovládl Poppeck na body. Všichni rozhodčí se shodli na výsledku 29:28.

Materla si poradil s Jungwirthem

Pro Poláky a Němce, kterých bylo v hale více než dost, přišlo to hlavní na konec. A po delší době Oktagon nabídl jiný zápas než v MMA. Proti sobě se postavili v boxu v malých rukavicích s povolenými klinči a lokty legendární Michal Materla (33-11) a Christian Jungwirth (16-9).

Materla patřil mezi největší hvězdy KSW a polské scény, v podstatě je takovým polským Karlosem Vémolou. Kdysi býval 16. nejlepším bojovníkem střední váhy na světě. Ve 42 letech, navíc bez lýtkového svalu, má ovšem to nejlepší za sebou a v MMA už jej zřejmě nikdy neuvidíme.

Právě kvůli stavu jeho nohy musel Oktagon vymyslet, pod jakými pravidly budou jeho zápasy probíhat. O nohu málem přišel, dokonce bojoval o svůj život. Naštěstí obě bitvy vyhrál. A třebaže by mnoho jiných lidí s podobnými problémy ani netrénovalo na vysoké úrovni, on vstoupil do klece s takovým bláznem, jakým je Jungwirth.

Za zmínku stojí, že Jungwirthovu nástupovku zpívala jako v Německu téměř celá hala. Zdálo se, že ve Štětíně, tedy na polské půdě, bude mít domácí atmosféru právě on. Poláci se ale ukázali hned po startu utkání, když začali skandovat Materlovo jméno.

39letý Jungwirth měl každopádně od startu lepší pohyb, což bylo vzhledem k výše uvedeným okolnostem očekávatelné. Bylo však znát, že má z úderů Materly respekt. Ukázal se nám ve světle, v jakém jej neznáme. Netlačil, spíše opatrně couval a spoléhal na kontry. A projevilo se to na bodech, protože jej u dvou ze tří sudích získal Polák.

Ve druhém kole působil Jungwirth o něco lépe. Stále to mělo k ideálu daleko, ovšem zejména v závěru si díky dobrému pohybu na nohách připsal pár dobrých úderů. U dvou sudích najednou bylo srovnáno, u jednoho vedl Materla 20:18.

Duel nadále vesměs vyrovnaný. Německá hvězda ale zůstávala za očekáváním. Jako kdyby měl i tentokrát problém dostat se do velkého zápasu. V jiných už totiž zamrzl, například s Christianem Eckerlinem. Materla po třech kolech vedl u dvou rozhodčích 29:28, u třetího vedl stejným poměrem Jungwirth.

Na to, že byly povolené lokty, jich bylo k vidění až trestuhodně málo. Nezměnilo se to ani ve čtvrtém kole, které ovlivnil i nepříjemný eye-poke ze strany polské legendy. Jakmile se Jungwirth vzpamatoval, tak působil mnohem energičtěji než soupeř.

A celkově na sudí udělal zřejmě větší dojem. Do pátého kola se šlo za stavu jednou 39:37 pro Materlu a dvakrát 38:38. Šlo tedy o vše a na výhru mohli pomýšlet oba. Ideální scénář.

Oba chtěli vyhrát, nicméně půl minuty před koncem trefil rozhodující úder Materla. Tvrdým granátem poslal Jungwirtha na zem a došlo k počítání. Pár sekund trvalo, než se Christian postavil, ovšem úplně mimo nebyl a mohlo se pokračovat. V samém závěru ještě Michal zkoušel tlačit a získat výhru před limitem, ale musí se spokojit s vítězstvím na body 48:46, 49:45 a 48:46.

Pro Materlu to je obrovská výhra. I se svým handicapem porazil bojovníka, jenž se stále měří v MMA s těmi nejlepšími ranaři v Oktagonu. Klobouk dolů!

Zdroj: autorský článek

Email Icon
Tagy
Reklama
Oblíbené