Bojové sporty

OKTAGON 81: Fleury obhájil pás, Dvořák padl, Kincl zvítězil nad Pukačem

Lepší závěr roku nemohla evropská MMA organizace číslo jedna nabídnout. V pražské O2 areně se netradičně v neděli večer představil Oktagon s galavečerem číslo 81. K vidění byly dvě titulové bitvy, jedno velké loučení s kariérou a spousta vynikajících zápasů. Jak OKTAGON 81 vypadal?

Publikováno

Email Icon
Patrik Kincl Robert Pukač
Foto: Oktagon MMA

Lepší závěr roku nemohla evropská MMA organizace číslo jedna nabídnout. V pražské O2 areně se netradičně v neděli večer představil Oktagon s galavečerem číslo 81. K vidění byly dvě titulové bitvy, jedno velké loučení s kariérou a spousta vynikajících zápasů. Jak OKTAGON 81 vypadal?

  • Oktagon i letos završil kalendářní rok tradičním turnajem v pražské O2 areně
  • Přesně po roce mohl vrátit české barvy na trůn některé z divizí David Dvořák
  • Šampioni fantasticky obhájili své pásy

Prelims OKTAGON 81

I tentokráte měla prelims karta galavečera Oktagonu sloužit jako takový předkrm před hlavní kartou, nicméně její kvalita byla velmi solidní a jiné organizace by zcela jistě uvítaly, kdyby alespoň zčásti podobně vypadaly jejich hlavní karty.

Do akce šli vycházející hvězda Veronika Smolková či bývalý šampion Jonas Magard, s kariérou se pak v první půli turnaje loučil oblíbenec českých fanoušků Miloš Petrášek.

Klevets si připsal první výhru v Oktagonu

Hned první zápas galavečera OKTAGON 81 nabídl duel dvou zajímavých prospektů. Již svou třetí šanci v organizaci dostal Ivan Klevets (před zápasem bilance 3-3), jenž po dvou porážkách v Oktagonu ovládl tři zápasy v řadě, dva na PML, jeden na Heroes Gate, a řekl si tak o další příležitost mezi evropskou elitou.

Že by mu však Ondřej Novotný a spol. dali snadné sousto na rozehřátí? Kdepak. Proti ukrajinskému rodákovi se postavil do klece pro změnu polský bojovník Bartlomiej Skowyra (5-3), jenž má zkušenosti z polských organizací FEN a Babilon, které lze vnímat jako dvojku, respektive trojku v Polsku hned za KSW.

První minuta nabídla vyčkávanou, Klevets ale svého soupeře jedním úderem zcela rozhodil a i díky tomu jej dostal na zem. Skowyra zkusil páku na nohu a i když nebyl úspěšný, dostal se do horní pozice, ve které vydržel téměř do konce kola. To nakonec sudí ovšem dali ukrajinskému bijci.

Polák vypadal fyzicky lépe a druhé kolo ovládl u dvou sudích, jeden však viděl vyhrát opět Klevetse, který měl tedy před třetím kolem nemalou výhodu. Sám ale věděl, že závěr musí zvládnout a byl aktivní. Skowyru držel většinu kola pod sebou, kde jej postupně zpracovával. A i když k ukončení nedošlo, mohl se radovat z výhry na body.

Hutyrův hattrick na rear naked choke

Soubojem prospektů byla i druhá bitva. Tentokráte se v ní představil neporažený talent Alex Hutyra (2-0), jenž byl dokonce pasován do role favorita. Proti němu se postavil Viktor Kováč (1-1), jehož už fanoušci mohli v Oktagonu letos vidět. Kováč se totiž představil v únoru v Düsseldorfu.

Na německé půdě sice Viktor prohrál, měl však výhodnou zkušenost s tím, že si osahal, jaké to je bojovat na tak velké akci. Jistě, Düsseldorf není Praha, natož pak pražská O2 arena, a německé publikum není publikum české, nicméně už mohl trochu tušit, do čeho jde.

Bylo tedy otázkou, kdo se jak vypořádá s atmosférou a zhruba 20 tisíci fanoušky v ochozech. O motivaci měli oba postaráno. Kováčovi zápas od první minuty sedl, trefil několik tvrdých úderů a i díky tomu dostal Hutyru poměrně snadno na zem.

Hutyra ale takový vývoj zápasu odmítal a nakonec i on si připsal několik úderů, díky čemuž u všech rozhodčích úvodní kolo ovládl. To druhé bylo zcela v jeho režii a po takedownu slovenského soupeře trápil na zemi, kde jej doslova trápil a po sérii úderů také ukončil na submisi, konkrétně na rear naked choke.

Khol poprvé padl, Vach byl nad jeho síly

Po velkolepých premiérových výhrách se v Oktagonu podruhé představili Vojtěch Khol (3-0) a Hugo Vach (6-1). Svěřenec Patrika Kincla a Davida Dvořáka si odbyl debut na Štvanici, první dvě kola sice prohrál, nicméně ve třetím svého soupeře ukončil a ukázal minimálně vítěznou vůli.

To Vach v září porazil Moritze Mertena, kterého doktoři nepustili do druhého kola. Vzhledem k tomu, jaké mají oba zkušenosti i skóre, se nelze divit, že tento zápas neměl jasného favorita. Očekávala se vyrovnaná bitva, nicméně Khol chtěl využít toho, že oproti své premiéře měl nyní k dispozici čas na přípravu.

Svůj první zápas totiž přijal na short notice, což se zajisté mohlo podepsat na jeho výkonu. A jak si tedy česká naděje vedla? Oba bojovníci byli v úvodním kole velmi opatrní a bylo cítit, jak důležitý zápas to pro ně je. Rozhodčí neměli snadnou práci, ale všichni viděli vyhrát Němce 10-9.

Vach si držel střed klece a byl mírně aktivnější, Khol se do zápasu nedokázal dostat. Pokus o takedown mu nevyšel, údery nebyly přesné a proto Vach bodově ovládl i druhé kolo. Khol věděl, že si ve třetím kole musí jít pro ukončení.

Snahu mu odepřít rozhodně nešlo, od začátku do toho šlapal, ale Vach měl mnohem více energie, což dával najevo. Byl i nadále aktivní, trefoval jeden úder za druhým a nakonec po zásluze vyhrál na body u všech rozhodčích. Khol si v profi MMA připsal první porážku.

Expresní ukončení vycházející hvězdy Smolkové

Oproti všem předešlým duelům už v tom čtvrtém fanoušci moc dobře věděli, co mají čekat. Veronika Smolková (7-3) je sice stále teprve vycházející hvězdou, nicméně o svých kvalitách už stihla všechny přesvědčit. Rodí se z ní další velké eso slovenského MMA.

Atraktivní na pohled, skvělé a zábavné zápasy, zlatá povaha a vražedný instinkt v kleci. Zkrátka nejlepší možná kombinace. K tomu přičtěme, že slovenská ranařka nijak nespěchá k titulu, ale hezky si užívá celou cestu… Zkrátka vynikající přístup.

Smolková původně měla čelit největší výzvě v kariéře, veteránce UFC Stephanii Egger, bývalé světové jedenáctce bantamové váhy, nicméně kvůli nemoci musela Švýcarka odstoupit. Týden před turnajem se však povedlo sehnat zajímavou náhradu, polskou naději Martu Sós (2-0).

Stylisticky se toho pro Veroniku zase tolik neměnilo, nicméně přesto to musela být velká nepříjemnost. I kvůli tomu, že proti Egger se mohla předvést ve velkém světle a proti Sós naopak mohla hlavně ztratit.

Smolková se na začátku souboje několikrát tvrdě trefila, ovšem soupeřka vypadala, jako kdyby to s ní nic neudělalo. Tempo Slovenky neustávalo, naopak. A když sudí Václav Přibyl viděl, že se Sós téměř nebrání, rozhodl se zápas předčasně ukončit v postoji v čase 2:29. A udělal dobře, Sós byla záhy celá od krve a zdálo se, že se jí tímto rozhodnutím ulevilo.

Magard nedal svému soupeři šanci

Příliš představovat už nebylo potřeba ani aktéry předposledního duelu prelims karty. Do akce šla dvojka bantamové váhy a bývalý šampion divize Jonas Magard (18-7), mimochodem 55. nejlepší bojovník světa ve své váhové kategorii.

Nelze se divit, že dánský Shark opět nastupoval jako favorit. Určitě by co nejraději znovu získal další titulovou šanci a spolu s ní i pás, který držel. Tentokráte mu stál v cestě nepříjemný Brazilec Elvis Silva (15-8), šestka bantamu.

Jak už je tradicí, tak i tentokráte se Magard snažil svému soupeři dostat do hlavy nejrůznějšími hláškami, nicméně Silva mu, alespoň dle gestikulací a mimiky v obličeji, na tuto hru nepřistoupil. Pravdu tak měl ukázat zápas.

Na něm bylo okamžitě znát, kdo bude ovládat tempo zápasu. Dánský žralok dostal Brazilce rychle na zem a pořádně jej trápil. Silva ale v závěru kola ožil a ačkoliv mu první pokus o škrcení nevyšel, ukázal určitý náznak, se kterým by mohl být úspěšný.

Magard byl přesto u bodových rozhodčích v prvním kole vítězem. Dán fanoušky v hale slyšitelně bavil, ohlasy měl zejména jeho takedown z rozběhu. Silva si s ním nevěděl rady. Dvojka bantamové váhy držela tempo, nedopustila chybu a oslavila jednoznačnou a kontrolovanou výhru na body.

Konec kariéry Petráškovi zhořkl

S prelims kartou bohužel přišel i konec jedné velké kariéry. Miloš Petrášek (13-8), muž, který zřejmě nikdy nenaplnil svůj potenciál, nastoupil v pražské O2 areně 28. prosince do svého posledního zápasu. Vědělo se o tom předem, proto bylo zajímavé sledovat, jak se to bude před duelem projevovat.

Meloun však působil uvolněně. Jako by jej to ani příliš nedojímalo. Na poslední veřejné vážení dorazil se synem, stejně tak na následovný staredown. Na poslední tanec jej vyzval polský ranař Mateusz Strzelczyk (15-15), tedy absolutně nevyzpytatelný bojovník.

Strzelczyk umí knokautovat, stejně tak umí ukončit soupeře na submise. K tomu přidejme, že občas jeho brada vydrží tolik, až to škodí jemu samotnému. Pro Petráška nic snadného, přesto nastupoval jako favorit. Třebaže bojovníci, kteří končí kariéru, své poslední zápasy poměrně často prohrávají.

Petrášek vzal svého syna i na nástup do klece, což publikum hlasitě ocenilo. A i když mu start zápasu nevyšel, od poloviny kola svého polského soupeře trápil. Páka na ruku Strzelczyka pořádně bolela a chvíli se zdálo, že musí rozhodčí zápas ukončit.

Nestalo se tak ani po tvrdých úderech Petráška, kdy hala doslova bouřila. Souboj se ale přeci jen dostal do druhého kola, ve kterém udělal domácí bojovník jedinou chybu, a ta ho stála výsledek. Strzelczykův armbar byl úspěšný a konec kariéry Petráškovi pořádně zhořkl.

Hlavní karta OKTAGON 81

Pět zápasů, deset mužů, z toho hned čtyři patří mezi nejlepších 50 na světě ve svých váhových kategoriích, šest jich poté náleží do první světové stovky. To mluví samo za sebe.

Nejmenší kvalitu měl samozřejmě duel, v němž se influencer Pavel Tóth postavil do klece s Ondřejem Raškou. Jinak byly k vidění dvě titulové bitvy a ohromná kvalita.

Raška s přehledem zdolal influencera Spicy Páju

První zápas hlavní karty obstarali Ondřej Raška (11-9) s Pavlem Tóthem (0-0). První jmenovaný je veteránem Oktagonu, ve kterém ale za celou dobu nedokázal udělat velký průlom. V organizaci měl před tímto zápasem skóre 5-5, papírově slabšího soupeře ale v podstatě dostat nemohl.

Tóth, který si rád přezdívá Spicy Pája, se do Oktagonu dostal i díky výhře v Survivoru. Organizace mu dala šanci v rámci projektu Celebrity Series, který je fanoušky hojně kritizovaný. Na rozdíl od jiných celebrity fightů se ovšem Tóth zodpovědně připravoval v Monster Gymu.

Fanoušci se těšili na to, zda bude mít šanci v kleci ukázat, co se za necelý půlrok naučil. Raška byl ale velkým kurzovým favoritem a málokdo věřil tomu, že by nemohl uspět. Tótha navíc nemá v lásce, což se ukázalo i na předzápasovém vážení.

A samotný zápas toho dle očekávání moc nabídnout nemohl. Viditelně dojatý Tóth nedokázal Rašku jedinkrát trefit, ovšem soupeř jej snadno dostal na zem a v závěru první minuty jej sérií úderů ukončil na zemi. Po výhře soupeři poděkoval, i díky němu se dočkal zajímavých sponzorů.

Škvor opět zvítězil ve druhém kole

Těžká váha pravidelně nabízí atraktivní zápasy a jeden z nich obstarali i Patrick Vespaziani (6-2) s Danielem Škvorem (10-4). Trojka váhy z Německa se v Oktagonu ukázala už třikrát a všechny zápasy ovládla. Na síly Vespazianiho byli krátcí Sebastian Herzberg, Jovan Zeljkovic i Olutobi Kalejaiye.

Škvor je světovou 99. v polotěžké váze, tentokrát se ale přesunul do těžké váhy, protože ve své váhové kategorii nemohl najít soupeře. Poslední tři zápasy vyhrál před bodovým rozhodnutím, ostatně naposledy jej zdolal současný šampion polotěžké i těžké váhy Will Fleury.

Český bojovník šel do zápasu v roli mírného favorita. Po jednom z úderů kolenem ukázal Škvor bolestivou grimasu, v boji ale pokračoval. Němec jej dostal na zem, ze které se sice DeeDee dokázal dostat, ale na dlouho.

Do druhého kola ale nastoupil mnohem lepší Škvor. Ten po přestřelce v postoji čelil nátlaku soupeře, který jej tlačil na pletivo. Toho ale český bijec využil, kdy mu nasadil těsnou gilotinu a německý Gladiátor neměl jinou možnost, než odklepat.

Kincl zvrátil sérii porážek profesorskou výhrou na body

Patrik Kincl (28-12) držel pozici jedničky v P4P žebříčku, porážkou s Kerimem Engizekem ale přišel i o pás šampiona. Následně nestačil na Makhmuda Muradova a v O2 areně bojuje o návrat mezi elitu. Aktuálně je světovou 73., což je více než dvojnásobný propad oproti tomu, kde byl ještě nedávno.

To příběh Roberta Pukače (20-13-1) je zcela odlišný. Slovenský bojovník prohrával jeden zápas za druhým, ale vždy platil za toho, kdo si soupeře nevybíral. Chytil se výhrou nad Ammarim Diedrickem a když zdolal Davida Kozmu, zdálo se, že chytil druhou mízu. To definitivně potvrdil výhrou nad Christianem Eckerlinem.

Pro titulovou příležitost ale potřeboval udělat poslední krok v podobě zdolání Kincla. V zápase favoritem nebyl, forma obou ale naznačovala, že Pukač rozhodně není bez šance. V samotné bitvě ale bylo jasně vidět, jak jsou karty rozdány.

Kincl si zápas hlídal od první minuty a profesorsky trefoval jeden úder za druhým. Pukač nestíhal a inkasoval tak, že byl celý od krve. Přesto pokračoval v zápase, což samotný Kincl i ocenil. Ten mu nedal žádnou šanci a po zásluze slaví výhru na body.

Dvořák na titul nedosáhl, Zhumagulov pás obhájil

V O2 areně byly k vidění i dva titulové zápasy a ten první obstarali Zhalgas Zhumagulov (18-9) a David Dvořák (22-6). Kazašský šampion, který v UFC zapsal šest porážek ze sedmi zápasů, v Oktagonu debutoval na podzim minulého roku, když na body zdolal Aarona Abyho. Díky tomu dostal titulovou šanci a taktéž na body porazil Bena Adamiu.

Cesta Dvořáka nebyla výrazně odlišná, po debutu v Oktagonu následoval přesun do slavné UFC, kde byl po třech výhrách v řadě blízko titulové bitvě. Poté ale přišel výkyv formy, tři porážky v řadě a návrat na domácí scénu. Na té se Dvořákovi daří, vyšly mu zápasy s Mikhailem Sirbuem i Mohammedem Walidem.

I proto dostal první titulovou šanci, ve které byl navíc, jako zkušenější bojovník, nemalým favoritem. První polovina úvodního kola nabídla pouhou vyčkávanou, takřka bez úderů. Poté už ale oba začali být aktivnější a zejména Zhumagulov byl několikrát přesný. I proto u rozhodčích první kolo vyhrál.

Žádná podívaná to ale nebyla. Ve druhém kole se v tempu pokračovalo, dvě minuty před koncem však Kazach Undertakera poslal tvrdou ranou k zemi a hnal se za ukončením. Dvořák se nicméně oklepal a vydržel do gongu. Přesto i druhé kolo prohrál a potřeboval nutně něco změnit, protože jeho taktika nenesla ovoce.

I ve třetím kole ale vypadal lépe současný šampion a po jeho konci doktor rozhodl o tom, že Dvořák nemůže v boji pokračovat. Zhumagulov tak zůstává vládcem muší divize, nutno říct po zásluze. Dvořák toho moc neukázal, jeho výkon byl nemalým zklamáním.

Fantastický Fleury obhájil pás šampiona těžké váhy

Vrcholem galavečeru OKTAGON 81 byla titulová bitva v těžké váze. Šampion Will Fleury (15-3), který drží i pás v polotěžké divizi a je mimo jiné lídrem P4P žebříčku, vyzval veterána UFC Martina Budaye (16-2), který pás nejtěžší váhové kategorie Oktagonu držel v minulosti.

Ostatně Buday se do UFC přesunul právě poté, co se stal šampionem Oktagonu. V nejlepší organizaci světa vyhrál 7 zápasů, prohrál jediný, přesto s ním organizace neprodloužila smlouvu. Důvod? Neznámý, avšak nejspíše tím bylo to, že jeho zápasy nebyly pro oko diváka příliš atraktivní.

To Fleury diváky baví, ostatně v Oktagonu si našel publikum, které jej zbožňuje. Dle hlasování v hale byl podle fanoušků favoritem, podle kurzů sázkových kanceláří jím byl ale naopak jeho slovenský soupeř. Před zápasem tedy nebylo zrovna snadné sázet na to, kdo na jeho konci pozvedne pás šampiona nad hlavu.

Fleury začal aktivněji, Budaye vyzkoušel několika lehkými údery na hlavu. Po pokusu o kop pak slovenského soupeře skvěle chytil a přesným úderem poslal k zemi. A i když se z toho Slovák dokázal oklepat, po chvíli padl k zemi, kde schytal několik tvrdých ran a bylo po zápase.

Lepší zakončení galavečeru OKTAGON 81 si fanoušci snad ani nemohli přát. Fleury zůstal šampionem těžké váhy a definitivně dokázal, že si zaslouží pozici jedničky v žebříčku P4P. Pro Budaye to naopak bylo tvrdé vystřízlivění po jeho působení v UFC.

Zdroj: Autorský článek

Email Icon
Tagy
Reklama
Oblíbené