Spojte se s námi


Chance Liga

Okénko minulosti: Čeští reprezentanti poklekli před hnutím BLM. Sparta si navlékla dresy HZDS

Před utkáním ve Skotsku v Lize národů čeští fotbaloví reprezentanti poklekli, aby vyjádřili podporu hnutí Black Lives Matter. Učinili na žádost domácího týmu. Politické zneužití fotbalu však není v historii věcí ojedinělou. Například v létě 1998 si mistrovská Sparta navlékla dresy s nápisem HZDS.

Publikováno

dne

Před utkáním ve Skotsku v Lize národů čeští fotbaloví reprezentanti poklekli, aby vyjádřili podporu hnutí Black Lives Matter. Učinili na žádost domácího týmu. Politické zneužití fotbalu však není v historii věcí ojedinělou. Například v létě 1998 si mistrovská Sparta navlékla dresy s nápisem HZDS na Mečiarově volebním mítinku.

Zdroj: twitter

Čeští reprezentanti za pokleknutí před zápasem ve Skotsku se okamžitě stali terčem výtek, mnohdy i hodně ostrých. Názor, že politika do sportu nepatří, především pak vyjádřena podobným způsobem, se nesla sociálními sítěmi a v oficiálních proslovech. Gesta s politickým odkazem však nebyla v minulosti ničím výjimečným.

Snad nejvíce byl fotbal zneužíván za Protektorátu Čechy a Morava, kdy hráči před každým soutěžním zápasem museli obecenstvo a přítomné papaláše zdravit nacistickým pozdravem. Snažili se nařízení různě obejít a zlehčit – pokrčená ruka, jen rychlé vztyčení – příslušné orgány naopak kontrolovaly, aby nic nešidili.

Ovšem obhajobu, že nešlo o ryzí propagaci zrůdného režimu, bylo také dosti propracované. „Pozdrav nebyl fašistický,“ probírá historické pozadí nenáviděného hajlování v knize Bican proti Hitlerovi, v níž líčí osudy nejpopulárnějšího sportu v období okupace, spisovatel Zdeněk Zigmund.

Zdvižená pravice, neboli pozdrav sportovce divákům, patřila už k olympijským hrám 1924 v Paříži, nebo mistrovství světa 1934 v Itálii, což dokladují oficiální plakáty. Nicméně při zahájení fotbalových protektorátních zápasů šlo jednoznačně o podporu fašistického režimu.

Nechutné zneužití fotbalu pro politické účely zažili hráči mistrovské Sparty v létě 1998. „Končili jsme úspěšnou sezonu přátelským zápasem v Prešově, kde se konal předvolební mítink na podporu ministerského předsedy Vladimíra Mečiara,“ vzpomíná jeden z účastníků záložník Martin Hašek st.

Sparta tehdy patřila pod koncern bývalých Východoslovenských železáren, které ovládal podnikatel Alexander Rezeš, v Mečiarově vládě Ministr dopravy, pošt a telekomunikací a samozřejmě člen vládní strany HZDS (Hnutí za demokratické Slovensko). „Tehdejší sportovní ředitel Ján Zachar přenesl do šatny podezřelou tašku, v níž byly modré dresy s červeným nápisem HZDS,“ líčí Hašek.

Sparťanští hráči v nich do propagačního utkání vyběhli. „Nikomu se to nelíbilo, ale fotbalové mužstvo je jakési stádo, které musí mít trochu času něco podobného probrat, prodiskutovat. Jedinec se může rozhodnout sám za sebe okamžitě a něco takového odmítnout, u kolektivu je to složitější,“ snaží se Hašek obhájit počínání své i spoluhráčů. Navíc šlo o nátlak majitele klubu. „Byli jsme velkoryse placeni,“ přiznává Hašek.

Zneužití českých šampionů (federace se rozpadla v roce 1993) nepomohlo. Mečiar sice ve volbách získal nejvíce hlasů, ale vládu nesestavil, politická kariéra Alexandra Rezeše skončila. „Nicméně se stydím, že jsem si takový dres na sebe tehdy vzal,“ zdůrazňuje Hašek.

Reklama

Oblíbené