Spojte se s námi


Fortuna liga

Okénko minulosti: Bican občanství na MS 1938 nestihl, sen o zlatě se rozplynul

Dvakrát stáli českoslovenští fotbalisté kousek od titulu mistrů světa, ve finále MS 1934 proti domácí Itálii a 1962 v Chile proti Brazílii dokonce vedli. Ale radovali se nakonec soupeři. Snad největší šanci mohli mít v roce 1938 ve Francii.

Publikováno

dne

Dvakrát stáli českoslovenští fotbalisté kousek od titulu mistrů světa, ve finále MS 1934 proti domácí Itálii a 1962 v Chile proti Brazílii dokonce vedli. Ale radovali se nakonec soupeři. Snad největší šanci mohli mít v roce 1938 ve Francii, kdyby Josef Bican, v té době nejlepší útočník světa, stihl získat československé občanství. Bohužel se tak nestalo.

Zdroj: slavia.cz

Snad nejlepší kanonýr všech dob, vídeňský Čech, přišel do Slavie Praha v roce 1937 a hned se stal střeleckou kometou. Hlavně díky jeho zásahům dobyli červenobílí o rok později Středoevropský pohár, nejprestižnější klubovou soutěž světa mezi válkami.

Bican byl fenomenální. A předpokládalo se, že kdyby vedl útok na světovém šampionátu ve Francii, kde si československý výběr zajistil účast v kvalifikaci s Bulharskem (1:1 a 6:0), mohl oprávněně pomýšlet na titul.

Potíž byla v tom, že neměl československé občanství. K českému původu se hrdě hlásil, připomínal, že jeho předkové z obou stran byli ryzími Čechy, přestože se narodil ve Vídni (1913), která však byla hlavním městem Rakousko-Uherské monarchie. Ostatně na MS 1934 v Itálii reprezentoval Rakousko.

Proto po příchodu do Slavie a po prokázané výkonnosti požádal o přidělení občanství. Politická situace však promluvila proti němu. Úřední šiml řehtal příliš pomalu, rychleji však konat ani nešlo.

Proces popisuje v knize ´Bican proti Hitlerovi´ s podtitulem Fotbal v protektorátu Čecha a Morava spisovatel Zdeněk Zikmund, uznávaný historik, jenž se obsáhle věnoval složitému období československých dějin.

Bican doložil, že na území Československa – konkrétně v Praze – pobývá od přestupu do Slavie od 15. dubna 1937, což bylo pro udělení občanství důležité. Přestože podle některých tehdejších deníků požádal o něj už v prosinci 1937, ve skutečnost se tak stalo až 19. dubna 1938.

Mezitím ovšem v Rakousku 10. dubna všeobecným hlasováním došlo k anšlusu (připojení k německé Říši), Bican se tudíž mohl stát říšským občanem, pokud by o to ovšem zažádal. Neučinil tak.

Formality se nadále táhly. Chybělo potvrzení o propuštění ze stávajícího státního svazku nebo doklad, že dosavadní státní příslušnosti pozbyl. Jelikož se blížilo mistrovství světa a Bican by byl největší oporou týmu, ministerstvo vnitra rozhodlo, že v podobných případech ve státním zájmu lze od něj upustit.

Nezbytné domovské právo mu pak udělala obec Slivenec u Prahy. Dopis, že vše je vyřízeno obdržel střední útočník 2. června, podle legislativy nabyla listina účinnost po uhrazení třísetkorunového poplatku, převzetí naturalizačního dekretu a složení státoobčanské přísahy. První povinnost splnil 10. června, druhou 15. června, třetí o tři později. A to už byl československý tým ze světového šampionátu ve Francii doma. Bez medaile.

Obhájci stříbrných medailí z předchozího mistrovství v Itálii v osmifinále porazili 5. června v Le Havru vzdorující Nizozemsko 3:0 po prodloužení, ve čtvrtfinále 12. června v Bordeaux se rozešlo smírně s Brazílií 1:1, v opakovaném utkání o dva dny později podlehlo jihoamerickému týmu 1:2. Bican, nejlepší útočník světa a nedostižný kanonýr, chyběl moc.

Stále se přetřásají úvahy, zda československé úřady byly náležitě aktivní, zda proces nešlo o pár dnů urychlit. Československo by s Bicanem bylo velkým favoritem, slávistický útočník svou kvalitu dostatečně prokazoval v soubojích o Středoevropský pohár.

O jeho služby však mohlo mít velký zájem i Německo, ostatně ve Francii pod vlajkou s hákovým křížem nastoupilo několik bývalých hráčů Rakouska. To už se po ztrátě samostatnosti na šampionátu představit nemohlo. A Bican by byl velkou posilou.

Za koho by tedy nastoupil? „Celý případ bedlivě sledovala i FIFA, pořadatel šampionátu,“ sděluje Zdeněk Zikmund. „Němci v ní měli docela silný vliv, ten mělo sice i Československo, neboť Rudolf Pelikán byl členem vedení a velký přítel předsedy Julese Rimeta,“ odkrývá fotbalové politické vazby. Kdyby něco proběhlo v rozporu s legislativou – státní či fotbalovou, určitě by to neprošlo.

Bican za reprezentační tým nastoupil až 8. srpna v přátelském utkání ve Stockholmu proti Švédsku, které na světovém šampionátu obsadilo čtvrté místo. A na vítězství 6:2 se podílel třemi góly…

Reklama

Fortuna liga

Viktoria Plzeň? Doháníme je. Tuhle výhru si užijeme, říká Ousou před zápasem s Kluží

Slavia Praha po porážce v Plzni přesvědčivě vyhrála doma nad Libercem. Už v prvním poločase bylo rozhodnuto a nyní je ztráta na vedoucí Viktorii pouhý bod, ačkoliv má úřadující mistr zápas k dobru. Co řekl po zápase střelec vítězného gólu Aiham Ousou?

Publikováno

dne

Slavia Praha po porážce v Plzni přesvědčivě vyhrála doma nad Libercem. Už v prvním poločase bylo rozhodnuto a nyní je ztráta na vedoucí Viktorii pouhý bod, ačkoliv má úřadující mistr zápas k dobru. Co řekl po zápase střelec vítězného gólu Aiham Ousou?

Slavia potvrdila roli favorita, Liberci nedala šanci a již v poločase nebylo pochyb o výsledku. Nejprve se po čtvrthodině hry prosadil Aiham Ousou ze standardní situace.

„Všechno šlo dobře. Myslím, že jsme do zápasu kvalitně vstoupili, hráli jsme ve vysoké intenzitě. Udrželi jsme čisté konto, to mě těší. Povedlo se mi i skórovat, takže jsem šťastný,“ řekl švédský stoper v rozhovoru pro klubový web.

O pár minut později na něj navázal Peter Olayinka a ve 29. minutě i Stanislav Tecl, který sice neproměnil pokutový kop, ovšem brankář míč vyrazil pouze k tyči a nejlepší ligový střelec již neměl problém dostat míč za jeho záda.

Vítězství nad Libercem je důležité i proto, že Viktoria na Bohemians ztratila dva body. A to ji ještě výrazně pomohl gólman Marián Tvrdoň, který byl mužem utkání.

„Ano, oni ztratili, my jsme vyhráli. Doháníme je. Tuhle výhru si užijeme a budeme se soustředit na čtvrtek,“ dodal Ousou, který byl součástí reprezentačního výběru Švédska.

Slavia ve čtvrtek hraje další zápas Evropské konferenční ligy, tentokrát doma hostí rumunskou Kluž. Zápas začíná ve 21 hodin a sledovat jej můžete na kanále ČT Sport.

Zdroj: SK Slavia Praha

Pokračovat ve čtení

Fortuna liga

Velké chyby VARu na Spartě i na Slavii. Proč jej v Česku neumíme používat?

Uplynulé ligové kolo bylo ve znamení přešlapů videorozhodčích. Na Spartě nepochopitelně přehlédli gól z jasného ofsajdu, na Slavii zase i po několika shlédnutích neposoudili ostrý skluz Meszároše jako červenou kartu.

Publikováno

dne

Uplynulé ligové kolo bylo ve znamení přešlapů videorozhodčích. Na Spartě nepochopitelně přehlédli gól z jasného ofsajdu, na Slavii zase i po několika shlédnutích neposoudili ostrý skluz Meszároše jako červenou kartu.

VAR je s námi od roku 2018. Za čtyři roky jsme si zvykli, že videorozhodčí několikrát správně opravil gól či červenou kartu, když situaci hlavní rozhodčí přehlédl. Jenže zároveň až moc často vidíme situace, kdy VAR nepochopitelně sudího neopraví.

A tento víkend byl toho důkazem. V sobotu v utkání Sparty s Hradcem Králové se totiž „vyznamenal“ videorozhodčí Václav Štěrba. Letenští vstřelil v 57. minutě vítěznou branku, která však byla neregulérní a neměla platit.

Højerův centr totiž tečoval Krejčí a změnil tak trajektorii míče. K tomu se dostal Kuchta a skóroval. Celý problém však vězel v tom, že ve chvíli, kdy Krejčí míč tečoval, tak už se útočník Sparty nacházel v jasném ofsajdu a gól tak neměl platit.

Jenže videorozhodčí Václav Štěrba, zřejmě jako jediný v České republice, teč neviděl. Podle něj se Krejčí míče nedotkl, což je dost šokující rozhodnutí, vzhledem k tomu, že na rozhodnutí měl všechen čas světa, mohl si záběr několikrát zpomalit a pustit znovu.

Výmluva poté přišla, že videorozhodčí neměli průkazné záběry. Jde o hodně chabou výmluvu vzhledem k tomu, že kvalitní záběr viděli všichni v televizi ve svých obývacích pokojích. To snad mají lidé doma lepší záběry než videorozhodčí, který je potřebuje nejvíc? Skandální.

„VAR? Rozhodoval snad pět minut… Já tomu nerozumím, je to pro mě nepochopitelné. VAR je technická pomůcka, ovládají ho lidé… Už mě to téma strašně unavuje. Cítím hořkost,“ vztekal se po zápase trenér poškozeného Hradce Miroslav Koubek.

Tohle však nebyla jediná chyba dua Nehasil – Štěrba. V 72. minutě totiž hlavní sudí Nehasil rovnou vyloučil Smrže za zákrok, který nijak nebezpečně nevypadal. Hradecký záložník šel do skluzu zepředu, Daňka se pořádně nedotkl, ten jej naopak při dopadu ještě přišlápl. Spíše to vypadalo jako kompenzace za první červenou pro Čvančaru.

O to méně pochopitelněji vypadá červená pro Smrže v porovnání s nedělním duelem Slavie. Ve 45. minutě totiž Karol Meszáros naskočil na stojnou nohu Aihama Ousoua, kterému se jen zázrakem nepodlomila achillovka. V nejčernějším scénáři to mohl švédský stoper odnést nesmírně dlouhou absencí.

Sudí u VARu Ladislav Szikszay celou situaci prozkoumával, neposoudil to však jako nebezpečnou hru, a tak odsouhlasil žlutou kartu. V porovnání s červenou pro Smrže to vypadá velice nekonzistentně.

Máme za sebou 10 kol a prakticky nebyl víkend, kdy bychom neřešili hrubé chyby sudích. Předseda Komise rozhodčích Radek Příhoda se snaží udělat v českém fotbale revoluci, jenže to jde těžce, když polovina sudích nemá na pískání ligy kvalitu.

Zdroj: Twitter, Fortuna liga

Pokračovat ve čtení

Fortuna liga

Kolář: Lavičku jsem kousal těžce, ale neměl jsem formu. Doufám, že se vrátím do brány stabilně

24. dubna 2022. Datum, kdy si naposledy Ondřej Kolář zachytal v soutěžním zápase. To už teď neplatí, na začátku října se do branky postavil znovu. Proti Liberci byl u výhry 3:0 a hned si tak připsal čisté konto. Jak vidí svou aktuální pozici ve Slavii?

Publikováno

dne

24. dubna 2022. Datum, kdy si naposledy Ondřej Kolář zachytal v soutěžním zápase. To už teď neplatí, na začátku října se do branky postavil znovu. Proti Liberci byl u výhry 3:0 a hned si tak připsal čisté konto. Jak vidí svou aktuální pozici ve Slavii?

Nemá to teď jednoduché. Kolář byl zvyklý, že od svého příchodu do Edenu byl vždy jasnou jedničkou, chytal prakticky všechny zápasy. Loni na podzim byl dlouho zraněný, na jaře se s Mandousem v brance točili.

Jenže od léta se stal regulérní dvojkou. Dostal se do role, na kterou nebyl vůbec zvyklý. Vyrovnat se s tím, že jste byl klíčovým hráčem, kterého fanoušci obdivovali a jezdili se na vás dívat skauti z top lig a najednou sledujete zápasy jen z lavičky, není jednoduché.

„Kousal jsem to těžce asi jako každý hráč. Každý chce hrát. Ale věděl jsem, že forma není optimální. Věřil jsem, že po přípravě by to mohlo jít, ale měl jsem zranění a nebylo to ono. Formu jsem pak neměl na to jít do brány, Aleš předváděl skvělé výkony a zasloužil si to. Ve Slavii je obrovská konkurence a já jsem rád za tu šanci, že jsem se mohl podívat do brány,“ vysvětloval po zápase na tiskové konferenci Kolář.

Během reprezentační přestávky však Mandous podstoupil drobný zákrok a do branky proti Liberci se tak dostala bývalá jednička. A 27letý brankář si s nabídnutou šancí poradil slušně, udržel čisté konto, chytil jednu velkou šanci v závěru a sebevědomě rozehrával.

Hra nohama? Vycházelo to!

„Cítím se dobře, v zápase jsem byl až překvapený, že i hru nohama jsem zvládl, že jsem to trefoval. Z toho jsem měl největší strach. Vytížení jsem dlouho neměl, proto jsem se bál rozehrávky. Ale vycházelo to, měl jsem z toho radost. A jsem moc rád, že jsem si i tu nulu mohl vychytat, že jsem si dokázal, že na to ještě mám,“ hodnotil se Kolář.

A co další působení v brance? Čerstvě ženatý brankář se jistě nebude chtít jentak vrátit na lavičku. Svou roli zná, nicméně o post jedničky chce znovu zabojovat.

„Vstoupil jsem do sezony jako dvojka. Každý gólman, který někomu kryje záda, chce tu šanci uchopit. Stejně jako Aleš, když kryl záda mně. Já doufám, že se něco podobného podaří mně, že se vrátím mezi tři tyče stabilně. Pro každého je to nepříjemné, když nehraje. Mě to mrzí o to víc, že jsem tu dlouho chytal a o pozici jsem přišel. Teď si toho o to víc chci vážit, makat a zůstat v bráně,“ dodal sebejistě Kolář.

A ač si to takhle jistě nepřál, otevírá se před ním velká příležitost. Mandous totiž není stoprocentně připravený a trenéři a doktoři Slavie řeší, jakou variantu zvolí. Buď bude Mandous do zimy pokračovat s potížemi, nebo se přistoupí k operaci, která by znamenala dlouhou absenci.

V tu chvíli by se Kolář na nějaký čas stal znovu jedničkou a měl by šanci si své místo uzmout zpět.

Zdroj: SK Slavia Praha

Pokračovat ve čtení

Oblíbené