Oceláři pod Žabkou: Odvaha posadit hvězdy, sázka na mládí, ale i spousta otazníků

KOMENTÁŘ – Na konci prosince se u třineckých Ocelářů stala poměrně netradiční věc, na lavičce rezignoval hlavní kouč Zdeněk Moták. Jeden ze strůjců dvou extraligových titulů Slezanů opustil loď, která jinak své trenéry nevyhazuje. Žezlo po zkušeném stratégovi převzal do té doby asistent Boris Žabka. Jak se hra Ocelářů pod jeho koučinkem proměnila? A má Žabka šanci stát se dalším dlouholetým mužem na třinecké lavičce?

• Třinec bodoval pod Žabkou v osmi z deseti zápasů
• Nový hlavní trenér se nebojí posadit největší hvězdy
• Zkušené matadory nahradili junioři

V ročníku 2016/2017 trénoval Oceláře Třinec Vladimír Kýhos. Bylo to v době, kdy Slezané vypadli ve čtvrtfinále s Chomutovem, který vedl tou dobou Vladimír Růžička. To bylo až do dnešního dne naposledy, kdy vedení klubu oficiálně odvolalo hlavního trenéra.

Od té doby vedli celek na nejvýchodnějším cípu republiky v pozici hlavního kouče jen Václav Varaďa a Zdeněk Moták. Oba tito trenéři odešli z týmu na vlastní žádost, nyní tým převzal někdejší slovenský obránce Boris Žabka, který mezi lety 2002 až 2004 odkroužil v Třinci více než stovku zápasů.

Nebylo jasné, jestli Žabka přebírá tým jen dočasně, nebo se s ním počítá na delší dobu. A jisté to vlastně není ani teď.

Impulz zabral, Oceláři začali bodovat

Možná bude záležet, jak si Oceláři ve zbývající části ročníku povedou. Minimálně vstupní zkoušku zvládl osmačtyřicetiletý kouč docela úspěšně.

Od jeho nástupu vyhráli Slezané pět zápasů v řadě, doposud bodovali v osmi z deseti případů. A to přestože uplynulý trip na venkovních kluzištích znamenal tři porážky v řadě a zisk pouhých dvou bodů za remízy po šedesáti minutách.

V tabulce se Třinec stále drží v nejlepší čtyřce, která zajišťuje přímý postup do čtvrtfinále. Vyhnout se předkolu je momentálně pro Oceláře úkol číslo jedna.

Vyrovnanost v tabulce kolem této hranice je ale velká, šesté Karlovy Vary ztrácejí na třinecké hokejisty jen dva body, přičemž má Třinec na kontě o dva odehrané zápasy více.

Situace, kdy z týmu odejde hlavní trenér, zatímco jeho asistenti zůstanou, není vždy mezi hokejovými odborníky zrovna populární.

Také fanoušci Ocelářů zůstali po tomto tahu v nejistotě, jestli vůbec má Žabka týmu co nabídnout, jestli nepůjde Třinec ve stejných kolejích, jen s jiným jménem v kolonce v oficiálním zápisu o utkání.

Deset zápasů není nijak velký vzorek, ale jisté náznaky, jak by mohl kádr pod tímto alternativním řešením fungovat, už částečně vypozorovat lze.

Odvaha a aktivnější styl hokeje

Oceláři byli hokejovou komunitou v posledních letech hodně kritizováni. Ačkoliv tým na papíře vypadal silně, mnohdy hrál velmi defenzivním stylem, který jako by ofenzivní esa zbytečně svazoval a útočná síla kádru tak neměla šanci moc vyniknout.

Třinec často přecházel do útoku, až když prohrával. Na druhou stranu, přesně s tímto stylem hokeje ale Oceláři sbírali tituly.

S povýšením Borise Žabky se však tento obraz přece jen změnil. V sedmi z deseti uplynulých duelů byli Oceláři aktivnějším týmem v počtu střeleckých pokusů. A to je věc, která rozhodně nebyla v části sezony pod Zdeňkem Motákem samozřejmostí.

I přesto, že Třinec ztratil poslední tři venkovní zápasy, rozhodně nešlo o chladný výkon. Minimálně proti Mladé Boleslavi a Plzni měli na své straně i statistiku očekávaných gólů.

Žabkovi se nedá upřít ani odvaha, po které třinečtí fanoušci poměrně často volali, když výkon na ledě nedosahoval optimálních parametrů. Posadit hvězdy, ať mají na zádech jakékoliv jméno.

Proti Plzni stáhli Oceláři ve třetí části hru na tři útoky, což si žádalo jisté oběti. Ciencialova absence byla vyvolána zdravotními důvody. V utkání ale nepokračoval ani Marko Daňo, jenž v polovině utkání slovně napadl rozhodčího, za což si vysloužil desetiminutový osobní trest. Do zápasu už nezasáhl.

Na druhou stranu, nutno připomenout, že Daňo si podobný manévr v minulosti vysloužil i od Zdeňka Motáka.

Mimo hru zůstal v Plzni dokonce i obránce Tomáš Kundrátek, který nedávno obdržel od Radima Rulíka olympijskou pozvánku. Místo toho dostali daleko více prostoru mladší hráči Petr Sikora a Matěj Kubiesa.

Mládí vpřed, Třinec to potřebuje

Sikora nakonec nasbíral v úterý v Plzni ice time téměř 19 minut, jeho mladší kolega Kubiesa zase 16 minut. Jaká to změna oproti tomu, když koučoval tým Zdeněk Moták.

Sikora si ještě nějaký ten čas za jeho působení v týmu vysloužil, Kubiesa byl ale nasazován do extraligových zápasů spíš sporadicky, většinu sezony strávil v partnerském prvoligovém Frýdku-Místku.

Místo toho hráli pravidelně (často ve čtvrté formaci) Petr Vrána a Vladimír Dravecký. Vrána nyní kompletně vynechal poslední čtyři zápasy, Dravecký zase tři, místo toho působil na lavičce v roli asistenta Borise Žabky či funkcionáře.

Rázem se věkový průměr Ocelářů na ledě rapidně snížil, což jde pochopitelně ruku v ruce i s aktivnější hrou směrem dopředu.

Všechna čest matadorům, jako jsou Vrána a Dravecký, pro tým toho v minulosti odvedli opravdu hodně. Jenomže známé přísloví říká, že čas se nedá zastavit.

Extraliga je v posledních letech ve špičkové kondici, zápasy se hrají ve vysokém tempu s větším důrazem na bruslení. A právě to mladíci třineckému týmu přináší.

Asi by bylo bláhové si myslet, že Oceláři začnou od této chvíle hrát najednou ryze ofenzivní hokej, přestože útočnou kvalitu v kádru na to mají.

Pořád mějme na paměti, jaký styl hokeje dovedl extraligové týmy k posledním osmi titulům. Precizní defenzíva byla, je a bude základním kamenem k potenciálnímu úspěchu, ať už se to hokejovému fanouškovi líbí nebo ne.

Boris Žabka v dosavadním počínání ukázal, že rozhodně má kapacity na to, aby řídil extraligového favorita na pozici hlavního trenéra. Ačkoliv jak praví další známé přísloví, zajíci se budou počítat až po honu. A v Třinci obzvlášť. Vedení klubu už v minulosti několikrát ukázalo, že žádné zbrklé manévry nejsou v jeho DNA.

Zdroj: Autorský článek