Reklama

Liga mistrů, ikona motorsportu: Nejen to představuje Velká cena Monaka pro Formuli 1

Exkluzivita, bohatství, absolutní strop. Tak by mnozí fanoušci motorsportu popsali Velkou cenu Monaka. Je to závod, ze kterého doslova čiší výjimečnost. Tato událost je ve světě Formule 1 naprostým svátkem a je právem přirovnávána k finálovému utkání fotbalové Ligy mistrů. Proč? Nejen odpověď na tuto otázku nalezneme právě v tomto článku.

Zdroj: Dan Mullan, Getty Images / Red Bull Content Pool

Jak už vyplývá z nadpisu článku, Velká cena Monaka je skutečně přirovnávána k finálovému utkání fotbalové Ligy mistrů. Nikoliv pouze v den závodu, nýbrž v průběhu celého závodního víkendu nacházíme v Monaku slavné celebrity, které na této vznešené akci zkrátka nesmí chybět.

Například v minulých letech navštívili paddock McLarenu takové osobnosti jako Rowan Atkinson či americká herecká ikona Will Smith. Své si ve stáji Red Bull Racing užil také fotbalový trenér José Mourinho. Ten byl hostem Red Bullu v roce 2017 spolu s tenisovou hvězdou Serenou Williamsovou a skvělou lyžařkou Lindsey Vonnovou.

Zejména v neděli se to na okruhu v Monte Carlu doslova hemží celebritami. Nechyběl zde ani například australský herec Chris Hemsworth, který ve filmu Rivalové ztvárnil roli Jamese Hunta. Tohle však není jediným faktorem, proč tato událost připomíná natolik sváteční večery fotbalové Ligy mistrů.

Právě Monako je tratí, která má piloty prověřit ve všech aspektech jízdy. Je to okruh velice úzký, kde i sebemenší chyba může znamenat fatální nehodu. Legendární pilot Nelson Piquet to před lety označil zcela jasně: “Je to jako jezdit na kole v obýváku.” Piloti zde musí na milimetry projet každou zatáčkou.

V roce 2003 jsme se dokonce “dočkali” jednoho nepříliš příznivého rekordu. Tím, jak obtížné předjíždění na této trati, je jsme za celý závod neevidovali ani jedno předjetí!

Nebylo tomu tak ale vždy. První závody v monackém knížectví datujeme k roku 1929 a prvním mužem, který ovládl Velkou cenu, byl Grove-Williams na voze Buggatti 35, které bylo tou dobou jednoznačně nejlepším autem v prostředí motorsportu.

Zajímavostí je, že startovní rošt byl tehdy poskládán nikoliv na základě výsledků z kvalifikace, jak to známe dnes. Piloti byli seřazeni na start závodu pomocí jednoduchého a hazardního hlasovacího systému.

Monacké podniky byly natolik úspěšné, že se poté pořádaly každoročně. Dokonce předcházely oficiálnímu vzniku šampionátu Formule 1 v roce 1950. První oficiální Velkou cenu Monaka šampionátu F1 ovládl Juan Manuel Fangio se svou Alfou Romeo. Druhý dojel Alberto Ascari ve službách Ferrari.

Právě Ascari zažil v Monte Carlu jednu velkou nepříjemnost, a to když v zatáčce poblíž riviéry přehnal své snažení a skončil se svým voze dokonce až ve vodě! Naštěstí se jej podařilo zachránit.

Tento závodní okruh skutečně pamatuje mnohé, bohužel i jednu smrtelnou nehodu v roce 1967. Ta se stala právě v prostoru šikany Nouvelle, kde do bariéry ze slámy naboural Lorenzo Bandini. Palivo v jeho voze se naneštěstí vznítilo a jeho monopost začal hořet.

Tou dobou se taktéž začalo experimentovat s natáčením různých záběrů z vrtulníků. Vzniklý požár bylo ale velmi těžké včas uhasit, jelikož kvůli povětrnostním podmínkám začala hořet i sláma v blízkosti vozu.

Tato velmi negativní zkušenost zapříčinila velkou změnu v pravidlech a bariéry ze slámy byly ze všech závodních tratí odstraněny. Od této doby, zejména pak v osmdesátých letech, se bezpečnost závodníků stala prioritou číslo 1. Italský závodník po třech dnech zraněním a mohutným popáleninám podlehl.

Během těchto dlouhých let byl však okruh několikrát upraven. Velmi ostrá byla šikana za tunelem, kde právě boural v roce 1967 Bandini. Nyní je tato zatáčka pomalejší a nazdory minulému tisíciletí také bezpečnější. Úpravy šikany Nouvelle jsme dočkali v roce 1971.

Další úpravy se okruh dočkal o dva roky později kvůli vestavěným bazénům poblíž samotné závodní dráhy. Byly přidány zatáčky Piscine a také La Rascasse, které jsou dodnes velmi známou součástí okruhu. Dodnes nejslavnější zatáčkou je však nejpomalejší úsek okruhu v celém kalendáři F1 – Grand Hotel Casino.

Na trati je také několik únikových zón. Jedna se nachází hned v prostorou první zatáčky, další najdeme zrovna za výjezdem z tunelu v šikaně Nouvelle a třetí v poslední zatáčce před cílovou rovinkou.

Dodnes je trať neuvěřitelně úzká a přestože oproti minulému tisíciletí zde závodění ztratilo na své intenzitě, byli jsme v průběhu dlouhých let svědky několika hrozivých nehod.

V roce 2010 si ve třetím tréninku zdemoloval své Ferrari Španěl Fernando Alonso. V roce 2012 zase divokost v první zatáčce odnesl Kamuj Kobajaši, tehdy ještě na voze Sauber. V roce 2016 zase svůj Renault rozbil Jolyon Palmer. A takto bychom mohli pokračovat donekonečna.

Pánem Monaka byl po dlouhé roky nazýván Graham Hill, který je jediným jezdcem v historii, jenž dosáhl na titul Triple Crown. Britský pilot dokázal vyhrát nejen v Monte Carlu, ovládl i 24 hodin Le Mans a závod Indianapolis 500. Blízko Hillovi jsou pouze dva piloti – Fernando Alonso a Juan Pablo Montoya.

Zkušený Španěl momentálně ve službách Alpine F1 dokonce dvakrát ovládl 24 hodin Le Mans, ovšem chybí mu vítězství v americkém závodě. Naproti tomu, Montoya ovládl závod Indianapolis 500.

Nejúspěšnějším jezdcem Mekky motorsportu není nikdo jiný, než Ayrton Senna. Právě tento legendární Brazilec ukradl Hillovi titul “Mr. Monaco”. V Monte Carlu dokázal zvítězit hned šestkrát a je také jediným pilotem, který zde triumfálně projel cílem jako první pokaždé v pěti po sobě jdoucích letech.

Pětkrát zde kromě Hilla zvítězil také sedminásobný mistr světa Michael Schumacher, čtyřikrát se zde z vítězství radoval Alain Prost. Tři triumfy v Monaku slavil Stirling Moss, Jackie Stewart, Nico Rosberg a Sir Lewis Hamilton. Po dvou výhrách mají například výše zmínění Lauda, Fangio či Alonso, ale také Sebastian Vettel, Mark Webber nebo David Coulthard.

Nejúspěšnějším týmem v Monaku je bezesporu McLaren. Tato stáj, která má ve svých útrobách motory Mercedes, zvítězila ve Velké ceně Monaka již patnáctkrát. Poslední vítězství však zaznamenali před dlouhými třinácti lety, kdy zde vyhrál Hamilton.

Na tomto okruhu jsme se také dočkali i několika dalších historických momentů. Například v památné sezóně v roce 1976, kdy zde jako první projel cílovou čárou Niki Lauda. Ten dokázal zlomit kletbu Ferrari, které tady díky němu vyhrálo po nekonečně dlouhých dvaceti letech!

Naposledy zde zvítězil Lewis Hamilton, a to v roce 2019. V loňském roce totiž byla Velká cena Monaka zrušena z důvodu pandemie koronaviru. Poprvé po 65 letech se na okruhu v monackém knížectví nezávodilo.

Momentálně se tato závodní dráha skládá z devatenácti zatáček. Držitelem rekordu za nejrychlejší kolo zde drží Max Verstappen se svým Red Bullem, který v roce 2018 zajel úchvatný čas 1.14:260.

Samotná trať má délku 3,34 kilometrů. Závody jsou již tradičně vypsány na 78 kol, během kterých piloti ujedou 260,5 km.

Zdroje: F1 Sport, Sport 1, Formula 1

Reklama

Mohlo by vás zajímat

Komentáře

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Reklama

Oblíbené

OKTAGON 25: Buday vs. Minda – Preview a tipy na sázení

Další turnaj Oktagonu se blíží mílovými kroky! Nejočekávanějším zápasem bude titulová bitva těžkotonážníků Martina Budaye a Kamila Mindy. Kdo se stane novým šampionem?

Česká republika je s velkou pravděpodobností v osmifinále. Remizovala totiž s Chorvatskem

Česká reprezentace zvládla i druhé utkání skupinové fáze mistrovství Evropy, remíza 1:1 jí s velkou pravděpodobností posouvá do osmifinále. Góly vstřelili Patrik Schick a Ivan Perišič.

Další stížnost Mercedesu! Co jim vadí tentokrát a jak vůbec úvodní tréninky dopadly?

Kromě závodu Moto GP tento víkend uvidíme i Velkou cenu Francie Formule 1. Po roční odmlce se vracíme na okruh Paula Ricarda a už v úvodu závodního víkendu se děly věci. Tedy alespoň u stáje Mercedes..
Reklama