Spojte se s námi


Ostatní

Kuzminová je historicky úspěšnější, skutečnou hrdinkou je ale pro Slováky Vlhová

Ve středu vybojovalo Slovensko zásluhou Petry Vlhové čtvrtou zlatou olympijskou medaili ve své historii. Alpská lyžařka z Liptovského Mikuláše je druhou slovenskou sportovkyní, které se povedlo nejcennější kov na zimních olympijských hrách získat. Pro mnohé slovenské fanoušky je však Vlhová první Slovenkou, která se může pyšnit zlatem ze zimní olympiády.

Publikováno

dne

Ve středu vybojovalo Slovensko zásluhou Petry Vlhové čtvrtou zlatou olympijskou medaili ve své historii. Alpská lyžařka z Liptovského Mikuláše je druhou slovenskou sportovkyní, které se povedlo nejcennější kov na zimních olympijských hrách získat. Pro mnohé slovenské fanoušky je však Vlhová první Slovenkou, která se může pyšnit zlatem ze zimní olympiády.

Předtím se to povedlo pouze biatlonistce Anastasii Kuzminové, v jejím případě se však jedná o slovenskou reprezentantku s ruskými kořeny. Není proto divu, že v očích části slovenských příznivců je medaile Vlhové jaksi „slovenštější“.

Slovensko pravidelně vysílá své sportovce na olympijské hry od roku 1994, kdy se konala zimní olympiáda v norském Lillehammeru. Stejně jako Česká republika.

Na první zlato ze zimní olympiády si ale Slovensko muselo počkat šestnáct let. V roce 2010 slavili ve Vancouveru naši východní sousedi úspěch biatlonové reprezentantky Anastasie Kuzminové. Kuzminová se radovala z prvenství ve sprintu na 7,5 kilometru.

Anastasia Kuzminová se narodila v Ťumeni, nejstarším ruském městě na daleké Sibiři. Po mateřské dovolené se chtěla vrátit do ruské reprezentace, nebyl jí však umožněn individuální způsob přípravy.

Nespokojená Nasťa, jak Kuzminové přezdívali, se proto přestěhovala na Slovensko a v prosinci roku 2008 získala slovenské občanství. Od té doby ruská rebelka reprezentovala Slovensko.

Pro Slovensko vyhrávala medaile, ale…

Kuzminová vyhrávala, co se dalo, a zlato z Vancouveru zopakovala o čtyři roky později na olympiádě v Soči a v roce 2018 i v korejském Pchjongčchangu. Stala se Slovenkou, srdeční záležitostí se ale pro ni její nová vlast nestala. Ještě předtím, než začala reprezentovat Slovensko, usilovala Kuzminová o bulharské občanství, svaz to ale odmítl.   

A když ji na hrách v Soči v rozhovoru pro zahraniční agentury ulétlo, že „vyhrát zlato v mé rodné zemi je velká věc, protože mám sice slovenský pas, ale stále jsem Ruska“, bylo na Slovensku zle. Medailová hrdinka to slízla ze všech stran a na čas přestala komunikovat s většinou slovenských médií.

Skutečnou hrdinkou je Vlhová

Přesto, že se Kuzminová zařadila mezi nejúspěšnější slovenské sportovce novodobé historie, slovenští fanoušci ji za svou nikdy nepřijali. Sportovní kariéru „Nasťa“ ukončila před třemi roky a od té doby jako by upadla v zapomnění. „Mrzí mě, že mě nepozvali ani jako konzultantku,“ posteskla si Kuzminová před hrami v Pekingu.

Není proto divu, že úspěch Petry Vlhové slovenským fanouškům chutná mnohem víc. Rodačce z podtatranské kotliny se dělají boule za ušima z bryndzových halušek a to je největší rozdíl oproti Kuzminové. Vlhová je zkrátka pro Slováky jejich šampiónkou.

Zdroj: Deník, Wikipedia, iDNES   

Reklama

Oblíbené

Copyright © 2017-2024 RUIK Digital s. r. o. | Sportovní zprávy, výsledky, preview a tipy na sázení zdarma - Fotbal, Hokej, Tenis, Oktagon, UFC, Esport a F1. Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost! Zákaz účasti osob mladších 18 let na hazardní hře.