Konec velké šampionky: Petra Kvitová uzavřela svoji kariéru drtivou porážkou na US Open

Petra Kvitová odehrála poslední zápas své bohaté kariéry. Na US Open se loučila před poloprázdným Grandstandem, kde rozlučka dopadla bolestivě, jelikož už po 53 minutách prohrála s Francouzkou Diane Parryovou 1:6, 0:6. Přesto za sebou zanechává příběh, který se zapsal do historie českého i světového tenisu.

• Kvitová v posledním zápase uhrála jediný game, od Parryové schytala i „kanára“
• Po návratu z mateřské pauzy vyhrála jen jeden ze svých devíti zápasů
• Kariéru ukončila jako dvojnásobná wimbledonská vítězka a držitelka 31 titulů

Hořká tečka v New Yorku

Poloprázdný Grandstand v areálu Flushing Meadows byl svědkem smutné derniéry české hvězdy. Petra Kvitová vstoupila do zápasu proti dvaadvacetileté Diane Parryové bez tempa a od úvodních výměn se dalo předpokládat, že tentokrát drama nepřijde.

V prvních třech gamech uhrála v součtu jen tři míče, servis ztratila čistou hrou a rychle prohrávala 0:3. Teprve ve čtvrté hře, kdy vedla 40:0, dokázala alespoň zapsat svůj jediný game. Avšak ani v něm neudržela klid, když musela brejkbol odvracet esem.

Zbytek setu už patřil Francouzce Parryové, která předváděla jistý výkon, zatímco Kvitová kupila chyby. Za 26 minut padl první set poměrem 1:6 a česká hráčka už v té chvíli působila bezradně.

Ani začátek druhého dějství nepřinesl obrat. Kvitová si znovu hned prohrála podání, přidávala jednu nevynucenou chybu za druhou a za stavu 0:3 už prakticky jen bojovala sama se sebou.

Šance na zvrat neexistovala. Parryová na kurtu dominovala, zatímco česká veteránka jen stěží hledala údery, které ji kdysi dovedly k wimbledonským triumfům.

Během druhého setu nezískala Kvitová už ani jediný game a po 53 minutách zápas skončil kanárem. Statistiky ukázaly tvrdou realitu, jen pět vítězných míčů proti 21 nevynuceným chybám, úspěšnost bodů po prvním podání pouhých 41 %, šest dvojchyb a ani jeden brejkbol.

Rozlučka, kterou si legendární česká tenistka nepředstavovala, skončila jedním z jejích nejtvrdších grandslamových nezdarů.

Kariéra plná triumfů a respektu

Newyorská porážka bezpochyby bolí, ale v celkovém pohledu je jen malou šmouhou na jinak oslnivém příběhu. Petra Kvitová byla roky symbolem českého tenisu, hráčkou, která dokázala vyvolat euforii na tribunách i u televizních obrazovek. 

Poprvé šokovala svět v roce 2011, kdy překvapivě ovládla Wimbledon a o pár měsíců později i Turnaj mistryň. O tři roky později se na trávu vracela už jako hvězda a podruhé pozvedla wimbledonskou trofej.

Dva londýnské triumfy zůstávají navždy jejím největším podpisem v historii a důkazem, že na zeleném pažitu patřila mezi absolutní elitu.

Velké okamžiky ale přicházely i mimo trávu. V roce 2019 měla v Melbourne Parku na dosah post světové jedničky, když ve finále Australian Open vedla nad Naomi Ósakaovou, než se zápas zlomil. V Paříži se jí nikdy nedařilo tolik, jak by si přála, přesto dvakrát prošla až do semifinále Roland Garros.

A také New York znal její úspěchy, jelikož dvakrát hrála čtvrtfinále US Open. Dalo by se hovořit o zvláštní symbolice, že právě tady přišlo loučení.

Kariéru Petry Kvitové neurčují jen čísla. Její cesta se v roce 2016 téměř zastavila, když se stala obětí útoku ve vlastním bytě. Lékaři tehdy pochybovali, jestli ještě někdy udrží raketu.

Ona se ale vrátila, o rok později znovu stála na grandslamovém dvorci a brzy vyhrála další turnaj. Ukázala tím odolnost a sílu, které z ní udělaly inspiraci i pro ty, kdo tenis nesledovali každý den.

Stejně výrazně září i její týmové kapitoly. Šestkrát pozvedla s českou reprezentací trofej ve Fed Cupu, respektive Poháru Billie Jean Kingové, a často právě její body rozhodovaly o osudu finálových duelů.

Bronz z olympiády v Riu v roce 2016 zase ukázal, že její jméno patří nejen na tenisovou, ale i na širší sportovní mapu.

Šampionka, která zůstává inspirací

Kariérní bilance je ohromující. 62 grandslamových startů, čímž překonala rekord Heleny Sukové, 31 titulů a druhé místo na světovém žebříčku. 

Ale ještě důležitější než trofeje byl respekt, který si získala. Respekt soupeřek, které věděly, jak těžké je čelit jejímu leváckému forhendu. Respekt fanoušků, kteří v ní viděli férovou bojovnici. A respekt tenisových odborníků, pro něž byla symbolem profesionality i lidskosti.

Loučení na US Open působilo smutně, ale když se člověk podívá na její cestu, cítí spíš vděk. Český tenis v ní získal šampionku, která bude inspirovat i po konci kariéry.

Zdroj: autorský článek