Spojte se s námi


Extraliga

Když Plechárna praskala ve švech: Olomouc v roce 1994 senzačně ovládla extraligu, to však Hanákům paradoxně na mnoho let uškodilo

Psal se rok 1993. Vznikla samostatná Česká republika a spolu s ní i nová nejvyšší hokejová soutěž, v níž už nehrály slovenské kluby. Titul v první sezoně 1993/94 senzačně získala Olomouc. Ta na výjimečný úspěch ovšem nedokázala navázat. Naopak jí to dost možná uškodilo.

Publikováno

dne

Psal se rok 1993. Vznikla samostatná Česká republika a spolu s ní i nová nejvyšší hokejová soutěž, v níž už nehrály slovenské kluby. Titul v první sezoně 1993/94 senzačně získala Olomouc. Ta na výjimečný úspěch ovšem nedokázala navázat. Naopak jí to dost možná uškodilo.

Olomouc se stala prvním mistrem v samostatné české lize

Kohouti neměli zrovna velkou prvoligovou historii

Olomouc a titul? Dnes téměř nemyslitelné, byť aktuální sezona začala velice nadějně, a dříve to nebylo jinak. Ostatně se nedá říct, že by Hanáci měli kdovíjak bohatou prvoligovou hokejovou historii.

S výjimkou let 1952 až 1955, kdy v hanácké metropoli působil klub Křídla vlasti Olomouc, se v kdysi hlavním městě Moravy nejvyšší soutěž nehrála až do roku 1990. První sezony navíc nebyly kdovíjaké. Šlo však mluvit o stabilitě. Tři sezony, tři jedenáctá místa.

Jenže poté přišla sezona čtvrtá, která se zapsala do dějin olomouckého sportu. Základní část tomu ovšem ještě nenapovídala.

Za zmínku pak stojí fakt, že ročník 1993/94, kdy Hanáci došli pro legendární titul, byl vůbec prvním bez slovenských klubů. Po rozdělení Československa hrálo v prvním ročníku extraligy 12 týmů.

Základní část senzaci příliš nenaznačovala

Nová soutěž se hrála v základní části na 44 kol. Každý hrál s každým čtyřikrát, což je dodnes stejné. Prvních osm týmů šlo po základní části do play-off, které se hrálo na tři vítězná utkání. Semifinalisté pak hráli o bronz na dva vítězné duely. To se ovšem Olomouce netýkalo.

Po třech jedenáctých místech si Olomouc v základní části ve čtvrté sezoně mezi naší elitou zajistila krásné sedmé místo. O drama se sice nejednalo, jelikož náskok před devátou Plzní činil krásných sedm bodů, nicméně už postup do play-off byl i tak velká věc.

Zajímavé je, že první Kladno tehdy získalo jen o 11 bodů více než Olomouc. Hanáci ze 44 zápasů získali 19 výher, 7 remíz a 18 proher. Mora byla druhým nejméně produktivním týmem soutěže, zato vynikala v defenzivě, ta byla naopak druhá nejlepší.

V play-off nečekalo Hanáky nic snadného

Když už konečně došlo na play-off, čekal Olomouc nelehký souboj. Ve čtvrtfinále vyzvala České Budějovice, druhý nejlepší tým základní části s dnes již legendárním gólmanem Romanem Turkem. Nicméně Jihočechům nedali Moravané šanci. Tři zápasy a bylo po všem.

Hned od prvního duelu týmu neskutečně pomohl příchod dvou hvězd – Josefa Řezníčka a Jiřího Dopity. Dopita byl vůbec nejproduktivnějším Hanákem v celém play-off.

Po Budějovicích však přišel další oříšek, ještě těžší. Favorizované Kladno, které si mělo dojít pro titul. Jenže v dramatickém souboji, který nakonec trval pět zápasů, středočeská hokejová Mekka Hanákům podlehla.

Za zmínku stojí, že semifinále s Kladnem rozhodovaly v posledním zápase série samostatné nájezdy. Hrálo se právě v Kladně a rozhodující gól nedal nikdo jiný než hrdina Dopita. Sérii navíc Kladno začalo skvěle, první dva zápasy vyhrálo a mělo mečbol, který nevyužilo.

Následovalo finále s Pardubicemi. V těch začínal válet Milan Hejduk, zářil David Pospíšil. Východočeši ale byli bez šance. Na zápasy vyhrála Mora 3:1 a legenda o titulu, který míří „na venkov“, jak se psalo v některých médiích, byla na světě.

Zajímavostí pak je, že třebaže Kohouti vyřadili Kladno už v semifinále, kralovali kanadskému bodování v play-off právě kladenští hokejisté. Josef Zajíc, Otakar Vejvoda a Radek Gardoň nastřádali 16 bodů, David Čermák a Pavel Patera 15. O tři body za nimi byl olomoucký Dopita.

Na poslední zápas, který se hrál na olomouckém ledě, nikdo nezapomene. Plechárnu, ano, tu halu, která dnes vypadá pomalu na zřícení, tehdy navštívilo neuvěřitelných 9 tisíc diváků. Poslední místa na sednutí byla obsazena tři hodiny před začátkem utkání. Stálo se všude. Hlavní byla přítomnost.

Co stálo za olomouckým úspěchem?

Nelehká otázka na zodpovězení. Olomouc nicméně tehdy byla hokejem poměrně namlsaná. V kádru sice byli kvalitní hráči, nicméně mezi české hokejové legendy většinu z nich nezařadíme.

Stejně jako ale tehdy začala na fotbalové scéně zářit tamní Sigma, doufalo se, že by mohlo podobně dopadnout i snažení v hokeji. Kupodivu se v hokeji první trofeje dočkala Olomouc mnohem dříve než ve fotbale.

„V té době se nám prostě seskládal dobrý mančaft v ideální věkové konstelaci. A ještě se managementu podařilo stáhnout Jirku Dopitu a Pepu Řezníčka, kteří ten kolektiv úplně stmelili. A prostě jsme šli zápas od zápasu a dařilo se. Šlo to v takové euforii, že jsme se pak zastavili až s medailemi na krku,“ vyjádřil se pro Radiožurnál jeden z mistrů Michal Slavík.

Tehdejší gólman Pavel Cagaš připisuje úspěch i trenéru Josefu Augustovi, který přišel k týmu po Vánocích. „Většina jsme byli starší, hotoví hráči. Byla to pro nás jedna z posledních možností udělat výsledek. To, že přišel hned, byl trochu zázrak,“ zavzpomínal pro iDNES.

„Hokej jsme hráli pro lidi a za tento klub, který i po té historii pořád funguje a titul se mu dnes připisuje. Přejeme vše nejlepší lidem, kteří pracují na tom, aby se dostali tam, kde jsme byli my,“ dodal.

Tehdejší kontroverzní prezident klubu Pavel Čech prohlašoval po titulu, že se jedná o velkolepý moment, i když jej masmédia tolik nevnímají kvůli tomu, že se nejedná o klub z Prahy nebo Čech.

„Budeme jen a jen venkov. Navíc nemáme potřebné tradice, jaké by si někteří představovali,“ nebál se pojmenovat, co komu vadí. Místy se mluvilo o tom, že měli olomoučtí ovlivňovat před zápasy hokejisty Kladna, to ale popřel a nikdy se nic podobného ani neprokázalo.

Následoval strmý pád, hokej v Olomouci málem skončil

Dva roky se v Olomouci dospělý hokej vůbec nehrál

Jak rychle přišel největší úspěch klubové historie, tak rychle málem přišel úplný zánik. Po mistrovské sezoně zvládla Olomouc jen tři další ročníky mezi elitou a posléze kvůli finanční situaci musela prodat extraligovou licenci Karlovým Varům. A to nebyl konec.

Po dvou letech v druhé nejvyšší soutěži přišel další pád. Klub musel prodat i druholigovou licenci, tentokráte ji koupila Opava. Další dvě sezony se v Olomouci seniorský hokej vůbec nehrál.

Posléze však došlo odkupu licence alespoň na třetí ligu, tu Hanákům prodalo Uherské Hradiště. Po dvou sezonách se podařilo postoupit o patro výše, nicméně návrat do extraligy vyšel až v roce 2014. Mora tedy v nejvyšší soutěži chyběla dlouhých 17 let. Od té doby se drží mezi průměrem.

„Druhý rok, co jsem byl v Olomouci, to byla sezona 1994/95 a vypadala zpočátku také dobře. Hráli jsme Pohár mistrů a až do Vánoc jsme ho vedli nebo byli do druhého místa. Zlomový okamžik přišel na přelomu roku. Finančně některé věci přestaly fungovat a právě finanční situace měla vliv na to, že jak se mužstvo před dvěma roky poskládalo, tak se zase začalo rychle rozpadat,“ vyjádřil se pro Olomoucký Deník kapitán mistrovského týmu Miroslav Chalánek.

Ten se mimo jiné stal v klubu i funkcionářem. Sice ne na dlouho, nicméně i ty tři roky označil jako dobu, kdy nešlo normálně pracovat. Problémy se musely podle jeho slov řešit tak, aby klub vůbec existoval. To vyústilo třeba právě ve výše zmíněný prodej extraligy do Karlových Varů.

„V první lize se pak nepodařilo sehnat a zajistit finanční zázemí. Dalším problémem byly majetkové poměry. Těch faktorů bylo zkrátka hodně a nedovolily, aby se klub stabilizoval. Přitom co se týče práce mládežnického hokeje a občanského sdružení, fungovalo vše velmi dobře až nadstandardně,“ dodal.

Devadesát procent klubů by zaniklo, má jasno Přecechtěl

Své vysvětlení pro iDNES nabídl i Kamil Přecechtěl, další z olomouckých hrdinů. Ten se domnívá, že Olomouc měla být o něco skromnější a nechtít se za každou cenu prosadit.

„Chtělo to stabilizovat věci, které pro nás byly nové. To se v prvních letech nepovedlo. Dodneška tím trpíme, že jsme tenkrát získali titul. Jsou to roky, které olomoucký hokej stály obrovské peníze i jméno,“ říkal v roce 2013, tedy téměř 20 let po zisku titulu.

Přecechtěl se domnívá, že hokejová Olomouc měla dbát na postupný vývoj jako fotbalová Sigma. K tomu ale nedošlo. „Dluh, který vznikl po získání titulu, byl tak obrovský, že by devadesát procent klubů zaniklo. Je ku chvále těch, kteří se snažili olomoucký hokej vzkřístit, dotáhnout ho někam a podařilo se jim to až tak, že nezanikl,“ uzavřel téma.

Zdroj: Tipsport Extraliga, iDNES, Hokej.cz, Olomoucký Deník, HC Olomouc

Reklama

Extraliga

Zvučná posila pro Mladou Boleslav! Přichází zkušený finský reprezentant

Hokejová Mladá Boleslav v letošním přestupním období vůbec nešetří novými posilami. Bruslařský klub si plácl s finským útočníkem Juhamatti Aaltonenem, kterého jsme mohli sledovat v národním týmu.

Publikováno

dne

Hokejová Mladá Boleslav v letošním přestupním období vůbec nešetří novými posilami. Bruslařský klub si plácl s finským útočníkem Juhamatti Aaltonenem, kterého jsme mohli sledovat v národním týmu.

Juhamatti Aaltonen se stal již osmou letní posilou bruslařského klubu. Tento sedmatřicetiletý finský útočník naposledy působil v Jukuritu.

184 centimetrů vysoký Aaltonen se může pochlubit bohatou klubovou a reprezentační kariérou. Středočeský klub je pro něj už desátým. Také si zahrál čtyřikrát hokejovou Ligu mistrů.

Klubová kariéra

Svou kariéru nastartoval v Kärpät Oulu. Kde získal dva mistrovské tituly v letech 2007 a 2008. Poté se stěhoval do Lahti, kde si výbornými výkony vybojoval místo v ruském Magnitogorsku.

Jenže v KHL se moc neprosadil. Tak po dvou letech šel hrát švédskou ligu za Rögle, ve kterém si připsal nejbohatší bodovou sezónu v kariéře. Na sezónu se vrátil do Kärpätu, kde se stal dokonce nejlepším hráčem play-off.

Na dva roky byl opět součástí KHL, jelikož hrál za Jokerit. Po tomto angažmá hrál v hlavním městě Finska. V následující sezóně přišel návrat do Rögle, jenže v průběhu ročníku odešel do švýcarského Bernu. Tam odehrál pouze pět zápasů a opět měnil působiště, když zamířil do švédské Skelleftey.

Hokejový cestovatel se však vrátil do dvou klubů Kärpät a Lahti. Před minulým ročníkem přijal nabídku Jukuritu, zde byl i kapitánem. V květnu letošního roku kývl na nabídku Mladé Boleslavi.

Reprezentace

V národním týmu odehrál několik desítek utkání. Ve svém životopise má zapsané účasti na pěti světových šampionátech. Na kterých si připsal celkem 24 (7+17) kanadských bodů. Naposledy se v reprezentaci objevil v roce 2023 na švédských hokejových hrách.

Od Aaltonena si sportovní ředitel Martin Ševc slibuje zkušenosti. Ty by měl předávat do relativně mladého týmu. „Juhamatti má už ledacos za sebou, ale pořád je velmi odhodlaný a má zájem zkoušet nové věci,“ dodává Ševc na adresu útočníka pro klubový web.

Juhamatti se především těší na český styl hokeje. „Mladá Boleslav o mě projevila zájem a já si řekl – proč ne? Českou extraligu jsem nikdy nehrál, ale vždycky se mi líbila. Líbí se mi, jakým stylem Češi o hokeji přemýšlí,“ říká Aaltonen pro klubový web.

Zdroj: BK Mladá Boleslav

Pokračovat ve čtení

Extraliga

Petr Jelínek si nakonec v nové sezóně za plzeňskou Škodovku nezahraje! Míří za životní nabídkou do zámoří

Zkušený osmatřicetiletý útočník a odchovanec pražské Slavie přestoupil z Liberce do Škody Plzeň, jenže za západočeský klub nakonec ani nenastoupí, protože přijal atraktivní zámořskou štaci.

Publikováno

dne

Zkušený osmatřicetiletý útočník a odchovanec pražské Slavie přestoupil z Liberce do Škody Plzeň, jenže za západočeský klub nakonec ani nenastoupí, protože přijal atraktivní zámořskou štaci.

Po konci minulé sezóny Petrovi Jelínkovi skončila smlouva u Bílých Tygrů Liberec. Na další štaci nečekal dlouho. Na dva roky se upsal plzeňské Škodovce. Za tu nakonec překvapivě ani nenastoupí.

Přijal totiž atraktivní pozici u týmu z NHL. Nově bude dělat skauta pro elitní klub Los Angeles Kings. „Přišla taková nabídka, která se prostě neodmítá,“ vysvětluje pro klubový web.

Tímto krokem nadobro ukončuje svoji bohatou profesionální hráčskou kariéru, v níž především nastoupoval za Slavii a Liberec.

Těšil jsem se na angažmá v Plzni a měl od něho i od sebe velká očekávání. I především kvůli indiánům je to pro mě o to těžší, protože mě mrzí, do jaké role jsem je dostal,“ uzavírá své vysvětlení pro web Škodovky.

Pro celý plzeňský klub to je obrovská komplikace. Bude muset sehnat za Jelínka náhradu do podobné role. To je ale v tento termín obrovsky složité.

„Pro náš tým je to pochopitelně velmi citelný zásah, který nyní musíme řešit, což pro nás představuje velkou výzvu. Jsem ale zcela přesvědčený, že to zvládneme,“ vzkázal Martin Straka pro klubový web.

Zdroj: HC Škoda Plzeň

Pokračovat ve čtení

Extraliga

Nezůstat stát na jednom místě a dostat Indiány zpět na vrchol, zní z úst všech činovníků klubu plzeňské Škodovky

Hokejové Plzni se hrubě nepovedly poslední tři ročníky Tipsport extraligy, když jim pokaždé sezónu ukončil soupeř v předkole play-off. A tak především Martin Straka vycítil, že se v celém klubu budou muset dít velké změny.

Publikováno

dne

Hokejové Plzni se hrubě nepovedly poslední tři ročníky Tipsport extraligy, když jim pokaždé sezónu ukončil soupeř v předkole play-off. A tak především Martin Straka vycítil, že se v celém klubu budou muset dít velké změny.

Vedení klubu nejdříve zveřejnilo seznam hráčů, kteří se budou loučit s plzeňskou kabinou. Ztráty to byly velmi citelné, brankoviště opustil Miroslav Svoboda, který nově bude hájit branku finského Vassan Sport. Do mateřského Litvínova se vrátil bek Marek Baránek a změnu prostředí si vyžádal také Vojtěch Budík, i když s tímto faktem klub úplně nebyl ztotožněn.

„U Vojty Budíka mě zklamalo, že odchází. Byl dlouho zraněný, fyzioterapeut a kondiční trenér se o něj perfektně starali. Myslím, že nám to měl vrátit, ale rozhodnul se jinak,“ uvedl pro iSport na adresu beka boss Martin Straka.

V ofenzivní části také došlo k velkým odchodům důležitých hráčů. Po dvou letech míří zpět domů, tedy do Švédska, Ludwig Blomstrand, jiné extraligové angažmá šel do Mladé Boleslavi zkusit Filip Suchý. Obrovskou útočnou ztrátou je bezesporu odchovanec Petr Kodýtek, kterého si i přes zranění nohy vyžádal elitní finský klub Ilves. A v neposlední řadě vedení neprodloužilo smlouvu s tvrdým útočníkem Samem Bittenem.

První obrovská posila byla již vyřešena v průběhu sezóny a to v podobě návratu 32letého odchovance Škodovky Jakuba Lva. Jenže tím posilování jen tak nekončilo, v prvním květnovém týdnu bylo představeno hned 7 posil.

Poprvé se fanouškům představil 194 centimetrů vysoký slovenský brankář Samuel Hlavaj. Následující den přišla překvapivá posila do defenzivy, ale o to více zkušená a tou se stal Aleksi Laakso, jehož poslední působení sahá do finského Ässatu.

„Optal jsem se i českých hráčů, kteří hrají ve finské lize, a všichni mi Plzeň po hokejové stránce doporučovali,“ řekl Laakso pro klubový web při příchodu.

Poté se ze stadionu fotbalové Chelsea přihlásil 21letý útočník a odchovanec pardubického Dynama Ondřej Matýs. Další dvě nové akvizice přistáli před plzeňský zimák z Prostějova, z hostování se vrátil Daniel Malák a do útoku přišel Filip Jansa. V řešení byl i Jan Slanina, ale kvůli ‘‘zradě‘‘ se smlouvou ze strany Jestřábů do Plzně s největší pravděpodobností nezamíří.

Příjemné sobotní ráno všem fanouškům připravil Tomáš Dujsík, kterému se mimořádně povedla sezóna v Olomouci a vysloužil si tak tříletý kontrakt v Plzni. Zkušenosti do relativně mladého kádru přišel předávat 38letý centr Petr Jelínek.

„Dlouhodobě se v organizaci odvádí výborná práce a hraje se kvalitní hokej. Je to pro mě nová výzva,“ vychvaluje pro klubovou kameru plzeňský klub Petr Jelínek.

Letní přípravu s týmem také zahájili mladíci Marek Soukup a Adam Benák.

Nejspíše nejdůležitější posilu představilo vedení klubu v čele s Martinem Strakou v půlce měsíce května. Straka si totiž plácl se západočeskou společností, kterou je Autocentrum Jan Šmucler. Samotný majitel autocentra přebral 50 % podílu klubu.

„Martin je hokejovou legendou a hokeji rozumí jako málokdo, proto mu chceme pomyslně uvolnit ruce, aby se mohl více soustředit na sportovní záležitosti. Já s Miroslavem Bláhou budeme klub řídit po jeho obchodní a provozní stránce,“ říká pro web Škodovky nový vlastník Jan Šmucler.

Naopak u klubu skončil už bývalý obchodní manažer Rudolf Matějka.

Aby toho nebylo málo, Indiáni představili v tomto týdnu dva obrovské návraty do plzeňského prostředí. Z Kladna přišel velký srdcař Miroslav Indrák a z litvínovské Vervy si to namířil zpátky domů Petr Straka. A to zdaleka není vše, Vlasák se Strakou ještě totiž hledají v zahraničí rozdílového útočníka, takže fanoušci tohoto sympatického klubu ze západu Čech se mohou těšit minimálně na jedno další posílení.

Zdroj: HC Škoda Plzeň, iSport

Pokračovat ve čtení

Oblíbené