Spojte se s námi


Fotbal

Když jméno nestačí. Kteří hráči po skvělé kariéře neuspěli jako trenéři?

Hlavní titulový zápas Oktagon 34 přinesou Karlos Vémola, který je známý svým bojem na zemi, a čistý postojář Aleksandar Ilić. Překvapí Terminátor Jokera svou ocelovou pěstí?

Publikováno

dne

Bylo by to těžko uvěřitelné, kdyby kolem nebylo tolik příkladů, že tomu tak opravdu je. O čem je řeč? Přeci o bývalých fotbalových superhvězdách, ze kterých se po konci hráčské kariéry stali opravdu špatní trenéři. A to… opravdu špatní. Existuje samozřejmě mnoho příkladů hráčů, kteří se stali i dobrými trenéry, dnes se však zaměříme právě na druhou stranu této mince.

Vědecké vysvětlení

Existuje mnoho teorií, proč se v mnoha případech z kvalitního hráče nevyprofiluje automaticky kvalitní trenér.

Jednu vědeckou nabízí i profesor psychologie na univerzitě v Chicagu Sian Beilock Ph.D., jenž problém popisuje následovně: „Čím lepším se profesionální sportovec ve svém sportu stává, tím těžším se pro něj stává komunikace základní problematiky daného odvětví a tím hůře se dokáže vcítit do méně zdatných a nezkušených sportovců.“

Problém se netýká jen fotbalistů

Žebříček na toto téma, ovšem zaměřený na sport celkově, nedávno vydal sportovní magazín NBC Sports a objevili se v něm jména jako například hokejista Wayne Gretzky či basketbalista Magic Johnson. Pro náš lepší přehled si fotbalové „netrenéry“ seřadíme také do žebříčku a uvedeme si TOP 5 osobností, u kterých je poměr skvělý fotbalista/špatný trenér naprosto nejsignifikantnější.

5. Roy Keane

Roy Keane je absolutní a neoddiskutovatelná legenda Manchesteru United. Agresivní kapitán, irský reprezentant, který by pro klub a spoluhráče na hřišti klidně zemřel a to samé požadoval po nich samotných. S United získal sem titulů Premier League a jednou vyhrál Ligu Mistrů. Jako

Trenérská kariéra? Na to, že jej někteří novináři po konci hráčské kariéry pasovali na nástupce Sira Alexe Fergusona, tak to bylo jedno velké zklamání. Vyhozen byl po polovině druhé sezony v Ipswich Town, se kterými stále nebyl schopný atakovat postupové pozice.

O dost lépe vypadalo Keanovo předcházející a tedy první trenérské angažmá, když se Sunderlandem vykopali postup z Championship do Premier League a Keane se stal v druhé anglické soutěži trenérem roku.

Nakonec ale vše nabralo tak trochu očekáváné obrátky a Keane se musel balit po neshodách s hráči, kteří už nechtěli dál snášet náročné tréninkové dávky a psychicky komplikovanou osobnost v podobě Keana na lavičce.

4. Paul Gascoine

Anglický bouřlivák, komplikovaná osobnost, ale zároveň miláček ochozů. Hráč, který toho nejvíce odkopal na ostrovech za Newcastle United nebo Tottenham Hottspur, ale radost rozdával také v římském Laziu a celý svět okouzlil na Mistrovství světa v roce 1990 v Itálii.

Mimo fotbalový život však také bojoval s démony, především alkoholem, což vystavilo stopku také jeho trenérské kariéře. Gascoine se musel pakovat z týmu Kettering Town po pouhých 40 dnech ve funkci. Důvod? Každodenní docházka do práce pod vlivem alkoholu. Od té doby už se ho angažovat nikdo neodvážil.

3. Garry Neville

Bylo by hodně na pováženou tvrdit, že je tento legendární bek Manchesteru United a anglické reprezentace větší legendou, než Gascoine či Keane, na třetí příčku ho však vystřelila právě zvolená metoda hodnocení a tedy naprosté a těžko opakovatelné fiasko, kterým jeho trenérská kariéra začala i skončila.

Neville působil nejdříve jako asistent v trenérském štábu Roye Hodgsona u anglické reprezentace, se kterou se zúčastnil Eura 2012 v Polsku a na Ukrajině i Mistrovství Světa 2014 v Brazílii.

Jeho následné a zároveň poslední angažmá bylo ve španělské Valencii, kde byl hlavním trenérem jmenován začátkem prosince 2015 a po osmi zápasech bez výhry v lize a debaklu 7:0 v semifinále Copa del Rey na Nou Camp těžko někdo věřil, že bude tohle spojení fungovat. V jakési letargii zůstal Neville trenérem klubu až do konce března 2016, kdy byl z klubu vyhozen.

2. Thierry Henry

Tento fenomenální Francouz a naprostá legenda světového fotbalu, který se stal zosobněním úspěšné éry anglického Arsenalu se přes mládež Arsenalu a post asistenta Roberta Martinéze u reprezentace Belgie dostal ke svému prvnímu kontraktu hlavního trenéra, když zakotvil ve francouzském týmu AS Monaco.

Řečeno ve zkratce, sezonu trvající angažmá nebylo vůbec úspěšné, a když Henry klub opouštěl, trčil se tento nedávný aspirant na titul na devatenáctém místě tabulky Ligue 1.

Henryho druhé angažmá v roli hlavního kouče, a to sice v týmu Montreal Impact v zámořské MLS bylo hodně ovlivněno pandemií COVID-19 a kouč se i přes menší úspěchy, jako dotažení klubu do play-off rozhodl pro návrat k belgické reprezentaci, aby mohl být nablízku rodině.

1. Diego Maradona

Podle mnohých nejlepší fotbalista všech dob. Argentinská modla, boží ruka a člověk, co si uměl užívat života. Nesmrtelným se stal v Argentině, když její reprezentaci dotáhl svými výkony k titulu mistrů Světa v roce 1986.

Ve své trenérské kariéře se Diego nikdy nedokázal prosadit na mezinárodní úrovni, pomineme-li neúspěšný mundial s argentinskou reprezentací v roce 2010, kdy tým vypadl ve čtvrtfinále po debalku 0:4 od Němců.

Na klubové úrovni vedl tento, dnes už zesnulý, fotbalový polobůh týmy v Argentině, Emirátech, či Mexiku a nepřipsal si žádné úspěchy. Jestli měla fungovat rovnice mezi kvalitním hráčem a trenérem, kdo jiný by ji měl potvrdit, než Maradona?

Zdroj: Elitedaily.com, goal.com, nbcsports.com, themirror.co.uk

Reklama

Oblíbené