Hokej

Kanada a Francie byly pro národní tým školou. Turnaj ale začíná až teď 

KOMENTÁŘ – Hokejový nároďák má za sebou první dvě vystoupení na olympijských hrách v Miláně. Po kanadské dominanci si poradili svěřenci Radima Rulíka s Francií poměrem 6:3. Před vyřazovací částí nás čeká poslední duel, kde změříme síly s nevyzpytatelnými Švýcary. A přesto se dá říct, že turnaj, kde se začíná už opravdu o něco hrát, startuje pro české hokejisty právě teď.

KOMENTÁŘ – Hokejový nároďák má za sebou první dvě vystoupení na olympijských hrách v Miláně. Po kanadské dominanci si poradili svěřenci Radima Rulíka s Francií poměrem 6:3. Před vyřazovací částí nás čeká poslední duel, kde změříme síly s nevyzpytatelnými Švýcary. A přesto se dá říct, že turnaj, kde se začíná už opravdu o něco hrát, startuje pro české hokejisty právě teď.

  • Národní tým po porážce s Kanadou porazil Francii 6:3
  • Výpadek ve druhé třetině se už na turnaji nesmí opakovat 
  • Zápas proti Švýcarsku bude důležitý s ohledem na soupeře pro osmifinále

Systém hokejového turnaje na olympijských hrách je pořádný fičák. Jen co začaly základní skupiny, už čeká na české hokejisty v této fázi turnaje poslední zápas. A pak už přicházejí zápasy o všechno. 

Národní tým dostal ve skupině velmi zajímavý mix soupeřů, který by nás měl dostatečně prověřit. Silnou Kanadu, kterou na turnaji jen tak někdo porážet nebude, papírově slabší Francii, se kterou by si měli naši hokejisté bez větších komplikací poradit, a Švýcarsko, které by mělo být, co se týče kvality, tak nějak na úrovni našeho týmu. 

Dva soupeři, dva rozdílné světy 

Jak už jsem zmínil ve svém předchozím komentáři, ač se nám to líbí nebo ne, Kanada ve své současné kvalitě není tým, který bychom měli na takovémto turnaji pravidelně porážet. A přesně to se taky na ledě ukázalo.

Sebevědomý výkon kanadských hokejistů ukázal propastný rozdíl. Nejen mezi námi a Kanadou, ale spíš celkově mezi zámořským a evropským hokejem. Vše podstatné už k tomuto utkání v předchozím textu zaznělo, takže nemá smysl tyto věty znovu opakovat.

Francie je tým, který stojí na opačném pólu tohoto měřítka. Tým, který bychom měli naopak porážet s naprostou pravidelností, bez jakýchkoliv výjimek. A není vůbec podstatné, jestli je to na olympijských hrách, kde se prohánějí ostřílení borci z NHL, nebo na každoročních světových šampionátech.

Jeden výpadek znamenal problém

Na turnaji v italském Miláně přesto těžko najdeme tým, který bude pravidelně schytávat desetigólové debakly. Důkazem toho jsou zápasy Italů se Švédy (2:5) a se Slováky (2:3). Teď tento fakt dokreslil také duel českého týmu s Francií.

Naši hokejisté pod taktovkou Radima Rulíka sice vedli po první třetině po suverénním výkonu 2:0, ale začátek druhé části byl tak trochu jako z hororu. Nepochopitelný výpadek znamenal, že Francie během pěti minut otočila zápas. Na tři góly jim stačily v rozmezí druhé a šesté minuty jen čtyři střely.

Opařený národní tým se ze studené sprchy několik minut viditelně oklepával. Jistě se nabízí otázka, jak by to vypadalo, kdyby se něco podobného stalo proti silným výběrům Kanady či USA.

Tyto úvahy však hoďme spíš za hlavu, jelikož se jedná jen o příběhy z kategorie „co by kdyby“. Důležité je, že naši hokejisté dokázali dotáhnout zápas do vítězného konce, navíc bez větších nervů, jelikož nakonec zvítězili 6:3.

Cesko hokej

Hoši, vy nám dáváte! Češi výpadkem proti Francii vyděsili fanoušky, ti řeší i Pastrňáka

Oba zápasy jako škola před klíčovými duely

Ne nadarmo se říká, že všechno zlé je k něčemu dobré. V základní skupině olympijského hokejového turnaje to může navíc platit dvojnásob. Zápas s Kanadou ukázal, o kolik musí naši hokejisté v případné bitvě o všechno přidat, aby si vytvořili alespoň teoretickou šanci na senzační triumf.

Výpadek proti Francii zase musí zapůsobit jako vysoká škola hokeje. Vlastně jde jen o potvrzení veřejně známého pravidla, že hokej se hraje šedesát minut. Jeden několikaminutový výpadek může národnímu týmu prohrát zápas. Dá se vytušit, že kdyby proti nám stál silnější tým, žádný happyend by se po závěrečné siréně konat nemusel.

Oba dosavadní duely vlastně ukázaly, kde tkví slabiny a přednosti českého týmu. Ovšem teprve teď nám může všechno do sebe zaklapnout a ukázat jasnější realitu.

Švýcaři jako ostrá generálka

Na český výběr čeká v neděli v poledne poslední zápas v rámci skupiny A, tentokrát proti Švýcarsku. Bude se jednat o soupeře, který má podobný mix jako náš výběr, tedy vyvážený poměr zkušených hráčů z NHL a evropských soutěží. 

V žádném případě se nejedná o papírově slabšího soupeře, což dokládají také vyrovnané kurzy u sázkových kanceláří. A rozhodně to nebude jen tak nějaký zápas do počtu, přestože do vyřazovacích bojů postupují všichni bez výjimky.

Porážku s Kanadou jsme tak nějak očekávali, stejně jako výhru proti Francii. Podle původních předpokladů tak bude zápas se Švýcary nejdůležitější s výhledem na soupeře pro osmifinále.

Hraje se o lepšího soupeře 

Přímý postup do čtvrtfinále je v tuto chvíli jen teorie. Kombinace výsledků ve zbývajících zápasech a vysoká výhra nad Švýcarskem tuto naději ještě uživit může, ale s největší pravděpodobností se budeme raději dívat směrem k osmifinále. 

Případná výhra proti hokejistům ze země helvétského kříže pošle pravděpodobně český tým na papírově slabšího soupeře, kterým může být Itálie nebo Francie. V opačném případě reálně hrozí, že si bude muset národní tým v osmifinále poradit třeba s hvězdně nabitými Švédy. A to už je dostatečná motivace, aby Češi se svým nedělním soupeřem nezaváhali. 

Zdroj: Autorský článek 

Email Icon
Reklama
Oblíbené