Spojte se s námi


Motorsport

Jak by mohl vypadat kalendář Formule 1 pro rok 2023? 24 velkých cen, Francie out, Čína a Katar in, 6 sprintových víkendů

Do oficiálního zveřejnění kalendáře pro nadcházející sezónu mistrovství světa Formule 1 si budeme ještě muset pár měsíců počkat. Už teď je ale jasné, že v ročníku 2023 se pravděpodobně shledáme se starými známými v podobě Číny a Kataru.

Publikováno

dne

Do oficiálního zveřejnění kalendáře pro nadcházející sezónu mistrovství světa Formule 1 si budeme ještě muset pár měsíců počkat. Už teď je ale jasné, že v ročníku 2023 se pravděpodobně shledáme se starými známými v podobě Číny a Kataru. Také přivítáme novou velkou cenu v Las Vegas v americké Nevadě, ale nejspíše přijdeme o rodiště vůbec první velká ceny v roce 1906 – Francii.

Pojďme si zaspekulovat, jak by mohla vypadat podoba rozpoložení podniků pro příští ročník. Podle všeho bychom mohli být svědky třiceti závodů (včetně sprintů) v následující sezóně F1.

Start na Blízkém východě, poté na východ

Sezóna nejspíše začne tam, kde započaly poslední dva ročníky F1. Bahrajnský okruh v Sákhiru nahradil tradiční start sezóny v australském Melbourne kvůli přísným restrikcím proti šíření koronaviru u protinožců.

Velké ceny Bahrajnu ale objektivně nabízely lepší podívanou než na městském okruhu v Albert Parku, navíc starty závodů v Austrálii nejsou zrovna dvakrát přívětivé pro evropské a americké diváky. K tomu přidejme kouzlo noční velké ceny za umělého osvětlení a máme perfektní koktejl v podobě spektakulárního otevření nové sezóny.

Jelikož Bahrajn nabízí každoročně skvělé závodění, je možné, že by nebylo od věci zde hostit i první sprint sezóny. Statisíce nových fanoušků budou natěšeni na dvojnásobnou porci závodění hned od startu, a tak z ekonomické a byznysové stránky by bylo dost výhodné začít sezónu sprintovým víkendem.

Logicky dává smysl přejít do Saudské Arábie pro druhý podnik Mistrovství světa F1 2023. Zatím se s jistotou neví, jestli se bude pokračovat na superrychlém okruhu v Džiddě, nebo na novém účelovém závodišti.

Před časem se vyrojily spekulace o megaprojektu Qiddiya nedaleko Rijádu, který by obsahoval i závodní okruh s délkou větší než sedm kilometrů. Jelikož se však neobjevily žádné aktuality o tomto projektu, dá se počítat s tím, že Džidda zůstane dějištěm velké ceny Saudské Arábie.

F1 by se po pouštním „doubleheaderu“ vydala směr Austrálie do Albert Parku. Letos spatřily světlo světa změny na podobě okruhu. Zmizela šikana v zatáčkách devět a deset a obecně byl na několika místech okruh rozšířen, aby jezdci měli více prostoru na předjíždění a volbu různých stop.

Dále by se cirkus přesunul do Číny pro závod číslo čtyři. Okruh nedaleko Šanghaje se poprvé představil v roce 2004 a kvůli pandemii koronaviru se poslední velká cena konala před třemi lety jakožto tisící závod historie Formule 1.

Se stále přítomnými opatřeními v nejlidnatější zemi světa to ale v tuto chvíli nevypadá, že by se zde měla konat nějaká mezinárodní akce, i přesto, že má Čína s F1 podepsanou smlouvu.

„Evropská“ část sezóny

Pro pátý podnik bychom se vydali nejspíše do Imoly na první závod v Evropě. Představitelé velké ceny Emilia Romagna podepsali s F1 kontrakt až do roku 2025. Zde by se také odehrál druhý sprint sezóny. Avšak oba z letošních závodů ukázaly, že trať v Imole není zrovna ta, kde by se hojně předjíždělo.

Poté nezbývá nic moc jiného než opustit Evropu a vydat se do Miami. Hurikánová sezóna začíná začátkem června, a tak není moc prostoru, kam vložit velkou cenu v stadionu Hard Rock.

Sedmý závod sezóny by se nejspíš konal ve Španělsku na okruhu Barcelona-Catalunya. Opět, není moc kdy jindy hostit tuto velkou cenu. Letní měsíce jsou mimo diskuzi z důvodů počasí a dalších evropských závodů, jarní a podzimní měsíce jsou beznadějně obsazené jinými velkými cenami.

Červen by ještě byl akceptovatelný, musela by však proběhnout dohoda se seriálem MotoGP, který organizuje vlastní velkou cenu na okruhu v Barceloně právě v první polovině června.

Poslední víkend května tradičně patří závodu v Monaku. Není v tuto chvíli jisté, jestli tato historická velká cena bude součástí kalendáře pro příští rok. Dá se ale očekávat, že promotér závodu v knížectví zmírní své požadavky po F1. Monako je velice důležitým podnikem a F1 slouží jako obrovská reklama pro tento mikrostát, ačkoliv závody jsou převážně bez předjíždění.

Závody v Ázerbájdžánu a Kanadě jsou bolehlavem pro kalendář Formule 1. Fanoušci a experti nerozumí, proč se musí F1 stěhovat z Evropy do Severní Ameriky, pak na západ Asie, a nakonec zpět do Evropy. Hlavním důvodem je zde opět počasí.

Kanada se koná v červnu, protože teploty mimo letní měsíce nejsou vhodné pro závody F1 (ačkoliv vzpomeňme 7 °C pro závod před dvěma lety v Německu). A promotéři ázerbájdžánské velké ceny se nechali slyšet, že červen je pro ně ideální z důvodu dlouhodobých příprav okruhu.

Následovaly by tradiční červencové závody ve Velké Británii na Silverstonu, v Rakousku na Red Bull Ringu a v Maďarsku na Hungaroringu. Silverstone by pak hostil třetí sprint ročníku. Po letošní parádní show bychom si mohli být jisti, že tento okruh je pro předjíždění jako dělaný.

Čtyřtýdenní letní přestávka má spoustu výhod. Členové všech týmů a představitelé sportu si mohou odpočinout a fanoušci mají možnost plánovat dovolené mimo víkendy grand prix.

Okruh ve Spa-Francorchamps má miliony obdivovatelů, kteří budou hrdě hlásat, že se jedná o nejkrásnější okruh na světě. I přesto, že v posledních letech nenabídl zrovna zajímavé závody, stále je to tradiční trať, která si zaslouží místo v kalendáři. Její budoucnost ale není růžová, zdá se, že pouze za cenu Francie se pravděpodobně Spa udrží o vlásek v kalendáři F1.

Velká cena Nizozemska a Itálie by poté následovaly společně s Belgií v tzv. „tripleheaderu“, tedy tří závodů hned po sobě. Podnik na italské Monze by také byl svědkem čtvrtého sprintového víkendu. Monza hostila sprint minulý rok, jenž nepřinesl příliš akce na trati, to však částečně způsobily ještě staré regule. Tímto trojzávodem by se zakončila evropská sezóna a Formule 1 by nabrala směr Asie.

Závěrečná třetina sezóny

Dlouholetí fanoušci si již zvykli na to, že po evropské sezóně následují závody na východě Asie v podobě závodů v Singapuru a Japonsku. Rusko se s největší pravděpodobností nikdy nevrátí, což si mnozí jistě oddechnou po sérii velice nezáživných závodů v Soči.

Dalším závodem by mohla být překvapivě už velká cena Brazílie včetně sobotního sprintu. Naposledy se v říjnu proháněly vozy formule 1 po okruhu Interlagos v roce 2009. Tuto změnu by způsobil trojzávod na severoamerickém kontinentu počínaje velkou cenou Mexika.

Na řadě by byl poté závod nedaleko Austinu na okruhu Amerik a o týden později by zavítala Formule 1 do Las Vegas po 41 letech. Pojede se zde za umělého osvětlení netradičně v sobotu večer místního času. Pro Evropany to stále znamená, že se závod pojede v neděli, ale brzo ráno. Las Vegas by také mohlo zpestřit celý víkend závěrečným sprintovým závodem v pátek v noci/v sobotu ráno.

Nakonec by F1 zamířila na Blízký východ k navrátilci Kataru a na závěr do Abu Zabí. V obou případech se závody odjedou také za umělého osvětlení. U Kataru ještě není jisté, jestli je pojede na okruhu Losail, kde se konala premiérová velká cena, či na zbrusu novém závodišti.

Takto by tedy mohl vypadat kalendář Formule 1 pro rok 2023 (včetně dat konaní jednotlivých závodů):

  1. Bahrajn                   12. 3. (sprint)
  2. Saudská Arábie        19. 3.
  3. Austrálie                    2. 4.
  4. Čína                            9. 4.
  5. Imola                          23. 4. (sprint)
  6. Miami                         7. 5.
  7. Španělsko                 21. 5.
  8. Monako                      28. 5.
  9. Kanada                       11. 6.
  10. Ázerbájdžán              25. 6.
  11. Velká Británie            9. 7. (sprint)
  12. Rakousko                   16. 7.
  13. Maďarsko                   30. 7.
  14. Belgie                          27. 8.
  15. Nizozemsko               3. 9.
  16. Itálie                            10. 9. (sprint)
  17. Singapur                     24. 9.
  18. Japonsko                    8. 10.
  19. Brazílie                        22. 10. (sprint)
  20. Mexiko                        5. 11.
  21. USA                            12. 11.
  22. Las Vegas                   19. 11. (sprint)
  23. Katar                            3. 12.
  24. Abu Zabí                     10. 12.

Zdroj: The Race, Crash

Reklama

Motorsport

17. srpen 2002. Den, kdy doping zhatil Tomáši Engemu veškeré naděje v stálou budoucnost ve Formuli 1

Závodnická kariéra Tomáše Engeho se nedá jinak popsat než výjimečná. Natolik výjimečná, že by se ani její filmové zpracování v žádném případě neztratilo mezi ostatními snímky z prostředí motorsportu. Na maďarský závod Formule 3000 17. srpna 2002, tedy přesně před 20 lety, však jediný český jezdec ve Formuli 1 rozhodně nevzpomíná v dobrém.

Publikováno

dne

Závodnická kariéra Tomáše Engeho se nedá jinak popsat než výjimečná. Natolik výjimečná, že by se ani její filmové zpracování v žádném případě neztratilo mezi ostatními snímky z prostředí motorsportu. Na maďarský závod Formule 3000 17. srpna 2002, tedy přesně před 20 lety, však jediný český jezdec ve Formuli 1 rozhodně nevzpomíná v dobrém.

Největší česká závodnická naděje té doby

Tomáš Enge byl již před svou premiérou v F1 osvědčeným závodníkem. Jeho úspěchy v mistrovství Formule 3000 (v té době druhé nejvyšší ligy po F1) mu zaručovaly jistou budoucnost v královně motorsportu.

A když po nehodě Luciana Burtiho ve Spa nadešla možnost zajezdit si v závěrečných třech velkých cenách sezóny 2001, nic nebránilo Engemu začít novou kapitolu kariéry, tentokrát ve Formuli 1.

Bohužel, rok 2002 se ukázal pro Engeho jako zlomový v tom špatném slova smyslu. Tým Prost, jenž jej zaměstnal na poslední tři závody předešlého ročníku F1, na začátku roku zkrachoval. Enge tedy musel zůstat ve Formuli 3000 a doufat, že jeho bohaté zkušenosti v seriálu mu nejen zaručí tížený titul, ale také zasloužené místo v jednom z předních týmů F1.

Smůla se mu však dále lepila na paty. V prvním závodě ročníku 2002 F3000 v Brazílii odstoupil po technické závadě. Třikrát během sezóny jej odstřelili soupeři, včetně jeho největšího rivala o titul Sébastiana Bourdaise. Jeho zkušenosti a um mu nicméně přinesli tři triumfy, a tedy zasloužený boj o titul šampiona.

Osudový závod

Desátý podnik sezóny v Maďarsku bohužel rozhodl naprosto vše. Včetně možné zářivé budoucnosti Engeho ve Formuli 1.

17. srpna 2002 se Enge postavil na čelo startovního roštu vstříc důležitému vítězství v sezóně F3000. Rodák z Liberce předvedl famózní první kolo a ujel zbytku pole již na rozdíl 2,4 sekundy.

Enge dominoval po celý průběh závodu. A ačkoliv nehoda několika vozů v posledních kolech stáhla celý vláček k sobě kvůli výjezdu safety caru, Enge si pohlídal restart v závěrečném okruhu a dojel si na Hungaroringu pro své čtvrté vítězství sezóny.

Vidina titulu F3000 byla stále silnější. Po závodě Enge podstoupil nevinný dopingový test. Co se však nestalo…

Studená sprcha

13. září, měsíc po závodě v Hungaroringu vyšlo najevo, že měl Enge v moči stopy marihuany. Český jezdec směl pokračovat v sezóně, kterou nakonec druhým místem v závěrečném závodě v Monze ovládl. Na chvíli se mohl pyšnit titulem mistra Formule 3000.

1. října přišel od FIA finální verdikt, na který čekal nejen celý Engeův tým, ale také celá česká závodnická obec. Verdikt byl nekompromisní. Enge přišel o deset bodů za vítězství na Hungaroringu, což jej obralo o titul ve Formuli 3000, jenž připadl do klína Bourdaisovi.

Reputace Engeho v mezinárodní závodnické scéně se nenávratně pošramotila. Enge se sice vydal směr Le Mans, vrátil se v roce 2004 do F3000 a okusil i svět amerických závodů. 17. srpen 2002 se však bohužel zapsal do historie českého motorsportu jako den zhaslých nadějí pro Engeho opět okusit svět Formule 1, ve kterém by se rozhodně neztratil.

Zdroj: Formule 2002/03 (Jiří Nikodým)

Pokračovat ve čtení

Motorsport

Sbohem MGU-H, vítej udržitelné palivo! FIA potvrdila změny technických regulí Formule 1 pro rok 2026 a dál

Světová rada motorsportu konečně klepla pomyslným soudcovským kladívkem a stvrdila změny technických předpisů Formule 1 platné od sezóny 2026. V hlavních rolích figurují zvýšené hodnoty elektrického výkonu a stoprocentní udržitelná paliva. Motory nicméně zůstanou stejné, tedy šestiválce s objemem 1,6 litru.

Publikováno

dne

Světová rada motorsportu konečně klepla pomyslným soudcovským kladívkem a stvrdila změny technických předpisů Formule 1 platné od sezóny 2026. V hlavních rolích figurují zvýšené hodnoty elektrického výkonu a stoprocentní udržitelná paliva. Motory nicméně zůstanou stejné, tedy šestiválce s objemem 1,6 litru.

Konečně je to tady. Mezinárodní automobilová federace (FIA) potvrdila reformu pohonných jednotek, které se na trati představí poprvé v roce 2026. S přihlédnutím na důležitost těchto změn se dá pochopit, že proces schvalování trval FIA nějakou tu dobu.

Řídící orgán F1 stanovil čtyři klíčové pilíře nových regulí, které představují další krok k celkové ekologizaci sportu.

Čtyři pilíře budoucnosti Formule 1

Prvním pilířem je zachování spektáklu, což se zaručí tím, že zůstanou fanouškům a expertům známé šestiválce. To znamená, že týmy, respektive jejich dodavatelé motorů, se nebudou příliš výkonnostně odlišovat. Umožní se tím lepší, a tedy atraktivnější závody.

Druhý pojednává o ekologické udržitelnosti. Nové pohonné jednotky budou zahrnovat využití elektrické energie řádově v 50 %. Zároveň jimi budou proudit 100% udržitelná paliva, jejichž výrobou se již nespálí žádný neekologický karbon. Nová paliva tak budou splňovat všechny emisní regule. A to hlavně díky tomu, že spalováním paliva během jízdy se již nevyloučí žádný oxid uhličitý.

Třetí se charakterizuje finanční udržitelností. Vývoj pohonných jednotek bude týmy stát mnohem méně peněz díky již zavedeným finančním stropům. Tím se zajistí snížení celkových nákladů týmů na konstrukci vozů. FIA nicméně stále hodlá prezentovat F1 jako světovou výkladní skříň technologického vývoje.

Závěrečný pilíř má zaručit atraktivitu motorů pro další potenciální výrobce pohonných jednotek. Předpisy by měly umožnit vstup novým značkám do F1. Všichni odstartují do nové éry ze stejného bodu (alespoň na papíře), a tak se tyto značky nemusejí bát, že již zavedení výrobci budou mít oproti nim nějaký velký náskok.

Další zásadní body nových regulí

Pohonné jednotky pro sezóny 2026 a dál stále budou produkovat výkon přesahující tisíc koňských sil.

Síla kinetického motoru (MGU-K) se zvýší trojnásobně z aktuálních 120 kW na 350 kW. Zároveň bude MGU-K uložen v bezpečností schránce společně s veškerými elektrickými zařízeními, které budou podléhat recyklaci.

Co však s novými předpisy zmizí z motorů budoucnosti je MGU-H (motorgenerátor tepelné energie).

Objem využitého paliva se oproti původní specifikaci motorů V8, využívané v Formuli 1 do roku 2013, dostane na poloviční hodnoty.

Zdroj: F1

Pokračovat ve čtení

Motorsport

Tak to je nádhera! Podívejte se, jak vypadá auto, se kterým pojede Kimi Räikkönen závod NASCAR

Kimi Räikkönen, který na konci loňského roku uzavřel svou bohatou kariéru závodníka Formule 1 se zase vrací k závodění. Tentokrát ovšem nikoliv v rámci Velkých cen královny motorsportu, nýbrž si vyzkouší sérii NASCAR. A auto, se kterým pojede je vskutku nádherné!

Publikováno

dne

Kimi Räikkönen, který na konci loňského roku uzavřel svou bohatou kariéru závodníka Formule 1 se zase vrací k závodění. Tentokrát ovšem nikoliv v rámci Velkých cen královny motorsportu, nýbrž si vyzkouší sérii NASCAR. A auto, se kterým pojede je vskutku nádherné!

Dlouho mu ta pauza od závodění a motorsportu nevydržela. Räikkönen totiž po svém odchodu prohlásil, že mu Formule 1 ani trochu chybět nebude. To samé platí o závodění obecně, finská legenda si zkrátka chtěla dát pauzu od cestování a veškerých aktivit s tím spojených a věnovat se hlavně rodině.

Snad jediný druh motorsportu, který v tu chvíli připadal v úvahu byly motokáry, ke kterým chová Räikkönen lásku už od útlého věku.

Nutno podotknout, profesionálním závodníkům ovšem po ukončení kariéry zkrátka chybí ten adrenalin. Ten pocit, když nasednou do závodního auta, nasadí si helmu a plně soustředí na svůj výkon.

V nedávném čase tak Räikkönen oznámil, že se zúčastní závodu NASCAR, který se uskuteční 21. srpna na ikonickém okruhu Watkins Glen. Tento okruh ostatně hostil závody Formule 1 v rámci Velké ceny USA v letech 1961 až 1980.

Kromě něj by v závodě měli účinkovat také bývalý pilot F1 Daniil Kvjat nebo vítěz Le Mans 2010 Mike Rockenfeller.

Dvaačtyřicetiletý Fin ovšem už nějaké zkušenosti s NASCAR má, když se zúčastnil závodu Xfinity Series a jednoho závodu Truck Series v roce 2011 během své přestávky od F1.

Trackhouse Racing

Nyní se Räikkönen přidá k týmu Trackhouse Racing, který letos získal už dvě vítězství. O to první se na okruhu COTA postaral Ross Chastain, druhé prvenství pro tento tým vyjel Daniel Suarez v Sonomě.

Pro tým Trackhouse Racing ale je typické, že poskytuje šanci jezdcům i z jiných závodních sérií a do závodů nasazují třetí vůz. Tento projekt dostal název Project 91, což je jeden z důvodů, proč bude mít Räikkönen na autě právě tohle číslo.

Bývalý pilot Ferrari, Lotusu nebo McLarenu tak usedne do vozu Chevrolet Camaro ZL1, jenž vypadá opravdu nádherně.

Zdroje: NASCAR, Trackhouse Racing

Pokračovat ve čtení

Oblíbené