Jablonec, to je takový malý český sportovní zázrak, říká jablonecký stoper Michal Jeřábek

Šestadvacetiletý stoper Michal Jeřábek je od února novou tváří jabloneckého klubu. Urostlý obránce vypráví o novém angažmá, touze po zahraničí i tréninku v době karantény.

V zimním přestupovém okně jste jako volný hráč, po ukončení smlouvy v Teplicích, přestoupil do Jablonce. Jak se vám zde líbí a jaký máte zatím celkový dojem z města a klubu?
Jablonec, to je takový malý český sportovní zázrak! Dojmy mám pozitivní, klub je na vysoké úrovni. Cítím tam srdce, ale i profesionalitu. To je důležité. Tahle kombinace z něj dělá klub, který hraje nahoře. Přivítání a celý proces přijetí do týmu byl skvělý. Jablonec jako město žije sportem, je vlastně už skoro na horách, takže tam můžete potkat i plno zimních sportovců.

V Jablonci jste krátce, ale prozradíte nám, s kým si nejvíc rozumíte v kabině?
Všichni kluci mě přijali dobře, nálada v kabině byla dobrá, hráči se snaží být co nejvíc pozitivní, i když teď trénujeme individuálně a jsme v karanténě. Myslím, že nikdo se nechce vrátit slabší. Víme, o co jde a pořád věříme, že se liga dohraje. Nejvíc se bavím s Honzou Krobem se kterým jsem hrál, ale další kluky ještě nebyl úplně čas poznat.

V teplickém dresu jste strávil čtyři sezóny, na který moment vzpomínáte nejraději a na který byste raději zapomněl?
Nejraději vzpomínám na celou sezónu, kdy jsme do posledního kola bojovali o Evropu, a taky na můj pohárový gól Spartě, kde jsme byli minutu od postupu do semifinále. Ale vyškrtl bych cely ten můj konec v Teplicích.

V lize máte odehráno přes 120 zápasů, proti jakému nejlepšímu hráči jste kdy nastoupil?
Těch hráčů je spousta, protože naše liga je kvalitní a vychováváme zajímavé hráče. Největší zážitek pro mě bylo na hřišti potkat Milana Baroše. Jako kluk jsem chtěl být jako on, po Euro 2004 to byl národní hrdina. Pak jsem proti němu nastoupil a říkal si, tak jsme na stejným hřišti… ale tobě nic nedaruji. Splnil se mi sen, ale taky jsem viděl, že je skvělý spoluhráč, ale hrozný protihráč. Dost to s ním bolí. Ale fotbal nejsou taneční. Milan toho dokázal hrozně moc. Kluci z této generace zdobili ligu a proháněli nás mladší ještě dlouho po Euru. Zaslouží si respekt. Ne v soubojích a na hřišti. Ale u fanoušků a médií určitě.

V dnešní době jsou stále víc populární e-sporty, máte nějaké oblíbené videohry, nebo vás tento trend minul?
V době „Covidu“ jsem to začal sledovat víc, než za normálních okolnosti. Ale nejsem tím chycený jako někteří spoluhráči. Rád si zahraji Fifu a občas Fortnite, ale to mi vůbec nejde.

Fotbalový kolotoč, jako všechno ostatně, přerušila karanténa spojená s nemocí „Covid-19“, jak trávíte spoustu volného času? Sledujete nějaké seriály, nebo spíše čtete knížky?
Snažím se zůstat v izolaci od ostatních, chodím běhat do přírody a posiluji doma nebo na zahradě. Mám doma činky, gumy, bosu a naštěstí patřím k těm, kdo dokáží trénovat i sami. Co se týče domácí zábavy, tak půl na půl občas přečtu nějakou knihu, teď zrovna čtu knížky od pana Hartla a začal jsem sledovat také seriály na Netflixu. Mám za sebou The Circle a Sex Education, doplňuji si znalosti. (smích)

V září vám bude sedmadvacet, jste tedy v ideálním fotbalovém věku, máte nějaký vysněný zahraniční klub, kde byste si chtěl jednou zahrát?
Vysněný klub nemám, ale zahraniční angažmá mě láká. Mám to jako motor. Hrozně se mi líbí přísloví, že máme mířit ke hvězdám, možná na ně nedosáhneme, ale i tak se dostaneme dál, než když budeme pořád při zemi. Když míříš na hvězdy a mineš, pořád jsi mezi hvězdami. Tak to vidím i v souvislosti se zahraničním angažmá. Teď jsem přestoupil do Jablonce a chci tu hrát, být co nejlepší a platný. Proč bychom nemohli za rok vyhrát s Jablonce ligu? Dát o sobě vědět v Evropě? Takhle chci přemýšlet. Postupně…
Stopeři by měli zrát s věkem. Když budu mít pořád někde vzadu v hlavě, že bych mohl jít ven, třeba nakonec nepůjdu, ale tenhle hlad mě může udělat jedním z nejlepších stoperů u nás. To bych si se vší pokorou přál.

Děkuji za rozhovor a přeji ať se vám daří. Je něco, co byste chtěl vzkázat našim čtenářům?
Přejim ať tohle období všichni ve zdraví zvládneme a pak se uvidíme na stadionu.