Spojte se s námi


Hokej

Hertl tančí na hraně výměny, přestože deptá soupeře. Hattrickem zničil Flyers

Zdá se to skoro jako sci-fi. V posledních dnech se stále víc a víc spekuluje, že by mohl být Tomáš Hertl vyměněn. V noci ze soboty na neděli dal ale svému zaměstnavateli pocítit, jak velkou ztrátu by v tomto případě utržil.

Publikováno

dne

Zdá se to skoro jako sci-fi. V posledních dnech se stále víc a víc spekuluje, že by mohl být Tomáš Hertl vyměněn. V noci ze soboty na neděli dal ale svému zaměstnavateli pocítit, jak velkou ztrátu by v tomto případě utržil. Ze souboje na ledě Philadelphie si udělal vlastní One Man Show, když se stal jediným střelcem z týmu Sharks.

Ve třetí třetině utkání přitom ještě vedla Philadelphia po dvou trefách Van Riemsdyka 2:0. Pak už ale začala úřadovat česká superstar. První zásah si Hertl připsal v čase 47:47, když puk za brankáře Flyers doslova dotlačil.

Důrazný byl na brankovišti i v 55. minutě, díky čemuž dokázal poslat utkání do prodloužení. V něm už sám v obranném pásmu převzal puk, pláchnul přes celé hřiště a dokonal hattrick.

V utkání si ještě tři asistence připsal kanadský ranař Brent Burns a švýcarský Hertlův spoluhráč v útoku Timo Meier. Pro českého útočníka to byl už pátý hattrick v jeho kariéře v NHL. Připomínáme, že toho prvního se dočkal hned ve svém třetím utkání v říjnu 2013.

Pro San José se stal Hertl naprosto nepostradatelným lídrem. Přesto se v posledních týdnech čím dál víc spekuluje, že by mohl být vyměněn. Nejvážnějším kandidátem jsou podle zámořských médií New York Rangers, ačkoliv je jasné, že zájemců bude víc.

Český útočník byl podle odborníka Franka Seravallima nedávno umístěn na úplný vrchol seznamu dvaceti hráčů pro blížící se přestupovou uzávěrku. Zároveň by měl být aktuálně nejžádanějším zbožím v celé NHL.

Není se čemu divit. Poslední sezony zraje jako víno, v té letošní je s dvaceti góly nejlepším střelcem týmu. Jenomže na konci tohoto ročníku vyprší pražskému rodákovi smlouva. 

Nejenže vítěz přetahované o Hertla mu bude muset pořádně zaplatit, ale navíc český útočník touží po angažmá, kde bude mít větší šanci na Stanley Cup, což San José v posledních letech rozhodně není. Dokonce před nedávnem Hertl řekl, že ambice týmu budou důležitější, než vypsaná suma na smlouvě.

Z tohoto hlediska by výměna dávala smysl. Sharks by mohli za něj získat vysoké draftové pozice, na kterých by mohli postavit budoucnost týmu. Nebo nakonec pořádně přitlačí na pilu, aby českého útočníka v týmu udrželi?

Na odpověď na tuhle otázku budeme čekat nejdéle do 1. března, kdy v NHL končí uzávěrka přestupů. Nicméně je jasné, že další Hertlův hattrick pořádně manažerům Sharks zamotává hlavu.

Zdroj: NHL  

Reklama

Extraliga

Neúnavný Růžička sesadil Krále z trůnu! Asi si dám dneska panáka, reagoval kanonýr

Už před začátkem letošní sezony bylo jasné, že pokud zůstane Martin Růžička zdráv a nějak výrazně neubere ze svého tempa, s největší pravděpodobností se v průběhu ročníku stane nejproduktivnějším Ocelářem v klubové historii. Povedlo se. Růžička 568 bodem v třineckém dresu sesadil z trůnu Richarda Krále.

Publikováno

dne

Už před začátkem letošní sezony bylo jasné, že pokud zůstane Martin Růžička zdráv a nějak výrazně neubere ze svého tempa, s největší pravděpodobností se v průběhu ročníku stane nejproduktivnějším Ocelářem v klubové historii. Povedlo se. Růžička 568 bodem v třineckém dresu sesadil z trůnu Richarda Krále.

V šestatřiceti letech patří mezi největší legendy třineckého hokeje. Co se produktivity týče, tak tou úplně největší za celou historii, která sahá už do roku 1929. Dlouho držel tento prapor nad hlavou legendární Richard Král, který byl kdysi miláčkem místního publika.

Nyní došlo na trůně k velké výměně. Martin Růžička v dresu s drakem na prsou nastřílel 260 gólů a přidal 308 nahrávek. Celkem má tak na kontě úctyhodných 568 bodů u jediného zaměstnavatele. V tuto chvíli ještě stejně jako Král, ale už teď Růžička vsítil o 51 branek víc, než jeho předchůdce.

On sám po utkání s Mladou Boleslaví, ve kterém zaznamenal gól a dvě asistence, neskrýval nadšení: „Je to velká věc a popravdě nevím, co k tomu mám teď říct. Je toho na mě teď docela dost, vstřebávám to,” hledal Růžička slova pro klubový web.

Znamená to pro mě fakt hodně, je ale spousta lidí, kteří za tím stojí. Tohle není jen má práce, svůj podíl na tom má manželka, rodina, mí spoluhráči, vedení třineckého klubu, fanoušci… Ti všichni tady v klubu, které jsem za těch deset let potkal, mi dali důvěru a pomáhali mi,” řekl třinecký kanonýr k velkému milníku.

A s úsměvem dodal: „Asi si dám dneska panáka!” Sám přiznal, že čekání na tento rekord bylo lehce svazující. Mnoho lidí mu to během aktuální sezony několikrát připomínalo. Proto teď Růžička věří, že může jít jeho výkonnost ještě víc nahoru. Vůbec nikdo už nad ním v historických tabulkách Ocelářů není a zřejmě dlouho nebude.

V Třinci se stal za deset sezon svého působení, nesmrtelný. Nejen že bude pravděpodobně svůj bodový náskok ještě navyšovat, ale na záda mu jen tak rychle dýchat nikdo nebude. 

Nejblíže, kdo má k Růžičkovi z aktuální soupisky Ocelářů je Erik Hrňa, který má na kontě 273 bodů (122+151). Martina Růžičku se tak zřejmě nikomu nepodaří překonat mnoho následujících let.

Do Třince navíc nepřišel Růžička ještě jako kanonýr. Když přestupoval ze Znojma, měl spíše pověst bránícího křídelníka. Až mezi draky střelecky procitnul. Vrcholem byla sezona 2012/2013, kdy stanovil dosud platný extraligový rekord ve vstřelených gólech i kanadských bodech v jednom ročníku. Nasbíral 83 bodů za 40 branek a 43 asistencí.

Své střelecké kvality už však ukazoval dříve. V play-off 2011 dopomohl Ocelářům k historicky prvnímu titulu, když vstřelil 17 branek a nasbíral celkem 33 bodů. Oba tyto výkony jsou dodnes historickými maximy v české nejvyšší soutěži.

Kromě řady osobních rekordů se mu daří i týmově. Hned čtyřikrát zvedal nad hlavu mistrovský pohár. S Oceláři to bylo v letech 2011, 2019 a 2021, jednou pak ještě v dresu Sparty v roce 2006.

Na ledě navíc vůbec nevypadá, že by viditelně stárnul. Když se chvíli trápí, o pár zápasů později je už zase v ráži. Je mimořádně přísný a náročný. A to jak na sebe, tak na spoluhráče. I když ho občas na delší dobu vyřadí zranění, vždycky se dokáže dostat zpátky do tempa. Příběh Martina Růžičky za hokejovými mantinely nejspíš ještě nějaké kapitoly napíše.

Zdroj: HC Oceláři Třinec

Pokračovat ve čtení

Extraliga

Téma týdne: Hokejové dostihy na přestupovém trhu – kdo z Extraligy nejvíce posiluje?

Je to zcela pochopitelné. Situace v tabulce začíná houstnout, a především týmy ve spodních patrech tabulky potřebují body. Bude to ještě velká přetahovaná mezi Kladnem a Zlínem, ale i v horních patrech tabulky se ještě bojuje o nejlepší čtyřku, která bude mít jisté čtvrtfinále play-off.

Publikováno

dne

Je to zcela pochopitelné. Situace v tabulce začíná houstnout, a především týmy ve spodních patrech tabulky potřebují body. Bude to ještě velká přetahovaná mezi Kladnem a Zlínem, ale i v horních patrech tabulky se ještě bojuje o nejlepší čtyřku, která bude mít jisté čtvrtfinále play-off.

Jak vypadá situace v tabulce na obou zmíněných patrech?

V boji o záchranu a baráž je to aktuálně lepší pro Kladno. Kladno mělo před dnešním kolem jedenácti bodový náskok na poslední Zlín. Berani se už nadechovali k umazání ztráty, ale nakonec jim Kladno dokázalo opět odskočit.

V horních patrech se zase bojuje o přímou účast ve čtvrtfinále play-off. Před dnešním kolem držela 4. příčku Plzeň, ale pouhé dva body před Vítkovicemi. Liberec ztrácí na Plzeň tři body a sedmé České Budějovice šest bodů.

V boji o předkolo play-off drží postupové příčky Litvínov a Olomouc, ale jen tři body před třináctými Karlovými Vary. A Karlovy Vary zase drží dvanácti bodový náskok na Kladno. Bude to ještě velká jízda.

Nejvíce se posiluje ve Zlíně a na Kladně

Největší boj na přestupovém trhu se strhl mezi Kladnem a Zlínem. Oba kluby ale neloví jen v českých vodách, ale snaží se sahat do zahraničí, kde je poměrně velký potenciál.

A často do KHL. Kladno aktuálně přivedlo jako brankářskou dvojku Jaroslava Januse. Na střídavé straty hrají za Kladno Martina a Ondřej Procházkovi z Litoměřic a Jakub Babka z Prostějova. V polovině ledna posílil Rytíře také Filip Kuťák.

Příchody Kladno:

  • Jaroslav Janus (SaiPa, FIN)
  • Filip Kuťák (HC Baník Sokolov)    
  • Jakub Babka (LHK Jestřábi Prostějov) – střídavý start
  • Martin Procházka (HC Stadion Litoměřice) – střídavý start
  • Ondřej Procházka (HC Stadion Litoměřice) – střídavý start

Při pohledu na posilování Kladna, je potřeba dát do protiváhy i zkvalitnění kádru Zlína. Zlín udělal v posledním období poměrně velký trejd s Mladou Boleslaví. Do Zlína se tak stěhovali Valentin Claireaux a Petr Šidlík.

Berani ale sáhli i do KHL, odkud přišel ruský útočník Pavel Makarenko z Vladivostoku. Na střídavé starty mohou Berani využít i havířovského Jakuba Doktora, který to může využít jako velkou příležitost na prodloužení sezony.

Příchody Berani Zlín:

  • Valentin Claireaux (BK Mladá Boleslav)
  • Petr Šidlík (BK Mladá Boleslav)   
  • Pavel Makarenko (Admiral Vladivostok, KHL)
  •  Jakub Doktor (AZ Heimstaden Havířov) – střídavý start

Motor České Budějovice si svůj kádr rozšířil formou hostování. Na jih Čech zamířil Josef Koláček. Tento mladý útočník zažívá skvělou sezonu ve Stadionu Litoměřice a vysloužil si tak pozvánku do konce sezony do Extraligy.

Příchody České Budějovice:

  • Josef Koláček (HC Stadion Litoměřice) – hostování

Zajímavý příchod si zapsal i Hradec Králové. Do Mountfieldu si to zamířil hráč se zkušenostmi z NHL Nikita Ščerbak. Ten hrál v této sezoně za Slovan Bratislava, nyní přestoupil do české nejvyšší soutěže.

Příchody Hradec Králové:

  • Nikita Ščerbak (Banská Bystrica)

Extraliga jistě nabídne ještě řadu zajímavých přestupů a posil ze zahraničí. Můžete jen s napětím sledovat, kterému týmu se podaří posílit natolik, aby pro něj skončila sezoně úspěchem.

Zdroj: Hokej.cz, Twitter

Pokračovat ve čtení

Hokej

Stamkos, Lecavalier nebo St. Louis: Kdo patří mezi pětici historicky nejlepších hráčů Tampy Bay Lightning?

Legendy jak se patří. Organizací Lightning prošla již řada skvělých hráčů, jen několik z nich však lze zařadit mezi ty, bez kterých by Tampa nebyla takovým klubem, jakým je dnes. Ostatně výběr nejlepší pětice je vždy nesmírně těžkou záležitostí. Kterým hráčům tedy sluší vzdát hold?

Publikováno

dne

Legendy jak se patří. Organizací Lightning prošla již řada skvělých hráčů, jen několik z nich však lze zařadit mezi ty, bez kterých by Tampa nebyla takovým klubem, jakým je dnes. Ostatně výběr nejlepší pětice je vždy nesmírně těžkou záležitostí. Kterým hráčům tedy sluší vzdát hold?

Steven Stamkos

V tomto výběru rozhodně nesmí chybět aktuální kapitán Tampy – Steven Stamkos. Jednatřicetiletý Kanaďan, jenž byl před pár lety spojován s přestupem do Toronta se nakonec rozhodl zůstat. A udělal dobře – s Bolts v letech 2020 a 2021 vyhrál dva Stanley Cupy v řadě.

Zjevně se jedná o největší legendu Lightning a nikdo se nebude moci divit, pokud bude i jeho číslo po ukončení jeho aktivní kariéry slavnostně vyřazeno. Stamkos je historickým lídrem Tampy v tabulce střelců a vévodí rovněž žebříčku přesilovkových tref.

Draftován byl právě Tampou Bay, a to v roce 2008 jako jednička draftu už v prvním kole. V roce 2012 obdržel Maurice Richard Trophy, která se uděluje hráči, jenž v základní části nastřílí nejvíce gólů.

Stamkos a Alexander Ovečkin jsou zároveň jedinými hráči, kteří od dob Maria Lemiuexe (1996) dokázali v jedné sezóně nasbírat 60 branek. Stejnou cenu „Stammer“ obdržel i o dva roky dříve, když zvládl nastřílet 51 gólů.

Celkově za Bolts odehrál už 881 zápasů, ve kterých zaznamenal 458 gólů a 456 asistencí. V kanadském bodování týmu je prozatím s 914 body na druhém místě. Funkci kapitána v Tampě plní od sezóny 2014/15.

Kromě dvou výše zmíněných Stanley Cupů na svém kontě má také zlato z mistrovství světa 2016 a stříbro z roku 2009.

Martin St. Louis

Druhým Kanaďanem a ve výběru je Martin St. Louis, jenž je zároveň historickým lídrem kanadského bodování Tampy. V dresu Lightning naskočil do 972 zápasů, členem kádru pak byl od roku 2000 do roku 2014. Za tu dobu stihl nastřílet 365 gólů a na dalších 588 přihrát.

Poprvé však do NHL naskočil v barvách Calgary Flames, proti si kterým si ostatně zahrál ve finále Stanleyova poháru v roce 2004. Tehdejší vyrovnané finále skončilo vítězstvím Tampy, která Flames udolala až v rozhodujícím sedmém zápase (2:1). Obě trefy tehdy zapsal Ruslan Fedotěnko.

Kariéru St. Louis ukončil na konci sezóny 2014/15, ovšem nikoliv v dresu Lightning. Dalších šedesát kanadských bodů zaznamenal v organizaci Rangers. V Tampě plnil po dobu sedmi let roli asistenta, v ročníku 2013/14 se stal jejím kapitánem.

Během své kariéry získal několik ocenění, včetně Ted Lindsay Award, Hart Trophy, Art Ross (tuto cenu získal dokonce dvakrát) a Lady Byng (3x). Kromě Stanley Cupu má doma také zlatou olympijskou medaili z roku 2014 nebo rovněž zlatou medaili za prvenství Kanady na Světovém poháru v roce 2004.

Pod střechou Amalie Areny je na jeho počest vyvěšeno a zároveň vyřazeno číslo 26.

Vincent Lecavalier

Třetím a posledním Kanaďanem je Vincent Lecavalier. Ano, i jeho číslo (4) již v kabině Lightning nesmí nikdo jiný obléknout. Jednička draftu z roku 1998 už ve své druhé sezóně v NHL táhla ofenzivu Lightning.

V sezóně 2000/01 byl zvolený kapitánem Tampy, následujících šest let však plnil roli asistenta. Kapitány byli v tomto období Dave Andreychuk a Tim Taylor, zejména první jmenovaný byl tím správným lídrem kabiny.

Podobně jako St. Louis i Lecavalier výrazně pomohl Lightning k zisku historicky prvního Stanley Cupu, samozřejmě v roce 2004. V témže roce mohl na krku nosi i zlatou medaili ze Světového poháru.

Během své 17leté kariéry dosáhl i na nejrůznější osobní úspěchy – stejně jako Stamkos získal Maurice Richard Trophy. Také mu byla udělena trofej Kinga Clancyho, která spojuje hráčské a lidské kvality.

Určitým způsobem může být také zvlášť pyšný na NHL Foundation Player Award, což bylo ocenění vyhlašované každoročně NHL (National Hockey League) a udělované hráči, který přenesl základní hodnoty hokeje do života jiných lidí.

V tabulce historického kanadského bodování Tampy zaujímá s 874 body třetí příčku (383+491). Nikdo za Bolts neodehrál tolik utkání, co právě Lecavalier. Hráč, jenž v NHL nosil na zádech číslo čtyři, nastoupil v dresu Lightning do úctyhodných 1 037 zápasů!

Kariéru ovšem ukončil v Los Angeles, kam byl v sezóně 2015/16 vyměněn z Philadelphie. V organizaci Flyers strávil ještě před touto výměnou dvě sezóny, během kterých zaznamenal 57 kanadských bodů.

Victor Hedman

Z obranných řad to nemůže být nikdo jiný, než tento švédský zadák. Hedman je zkrátka neobyčejným typem obránce, jenž dokáže skvěle zkombinovat svou výšku a rychlost. Navíc má výtečný hokejový cit, tudíž se často nachází ve správný čas na správném místě.

Na svou výšku je rovněž obratný a disponuje tvrdou a přesnou střelou. To, co však z něj dělá momentálně zřejmě nejlepšího obránce na světě je jeho instinkt vítěze a touha být nejlepší v tom, co dělá. A to se mu daří.

S hokejem začínal ve švédském Modo, draftován byl Tampou Bay v roce 2009 z celkového druhého místa. Doposud za Lightning odehrál 857 zápasů, ve kterých posbíral 561 bodů za 123 vstřelených branek a 438 asistencí.

Jednatřicetiletý rodák z Örnsköldsviku ve své dosavadní kariéře stačil dosáhnout na dva Stanley Cupy (2020 a 2021). Reprezentant Švédska také získal zlatou medaili z mistrovství světa 2017 a bronzovou z roku 2010.

V sezóně 2017/18 obdržel prestižní ocenění Norris Trophy, roku 2020 se mohl těšit ze zisku Conn Smythe Trophy. Několikrát mu byla také udělena cena nejlepšího švédského hráče roku.

Nikita Kucherov

Posledním hráčem v tomto výběru je ruský snajpr Kucherov. Nutno podotknout, je velmi těžké nevybírat hráče z aktuálního období, a to právě vzhledek k tomu, že Tampa v posledních letech zažívá to nejlepší ze své historie a figuruje na samotném vrcholu.

Přece jen, organizací Lightning prošla řada skvělých hráčů. Zářným příkladem je například Brad Richards, kapitán Dave Andreychuk, brankář Nikolaj Chabibulin, jenž byl také klíčovým faktorem v honbě za vítězstvím v sezóně 2004 nebo naprosto výborný obránce Dan Boyle.

A zapomínat také nesmíme na Andreje Vasilevského, který je momentálně bezpochyby jedním z nejlepších brankářů na světě a absolutní jistota Lightning.

Jenže Kucherov je zkrátka a dobře neskutečná mašina. Člen elitní zabijácké přesilovkové formace Bolts (Stamkos – Point – Kucherov) doposud v dresu Tampy Bay posbíral 562 bodů za 226 branek 336 asistencí. V historickém kanadském bodování Lightning figuruje na čtvrté místě.

Draftován byl přitom až z celkové osmapadesáté pozice, kdy si jej v druhém kole roku 2011 vybrala Tampa Bay. Už ve své druhé sezóně ovšem dosáhl na bezmála třicet gólů, přičemž největší gólový a bodový ohňostroj uspořádal v sezónách 2017/18 a 2018/19.

V těchto letech si připsal neuvěřitelných 100 a 128 bodů, dohromady tedy 228 kanadských bodů (80+148) během pouhých dvou sezón! To už je solidní příspěvek do statistik NHL.

Žádný ruský hráč dosud v NHL nezapsal tolik kanadských bodů v jedné sezóně. Rekord v tomhle ohledu držel Alexander Mogilnyj (127 bodů) ze sezóny 1992/93. Sedmaosmdesáti asistencemi také Kucherov dorovnal rekord Jaromíra Jágra z ročníku 1995/96.

Rovněž dvakrát zvedal nad hlavu Stanleyův pohár, ve sbírce má také dvě bronzové medaile z mistrovství světa.

V sezóně 2018/19 získal Art Ross Trophy, Hart Trophy, Ted Lindsay Award a byl vyhlášen nejlepším útočníkem mistrovství světa a nejlepším ruským hokejistou roku. Naprosto přesvědčivě tak uzavírá pětici historicky nejlepších hráčů Tampy Bay Lightning.

Zdroje: NHL, Tampa Bay Lightning, Eliteprospects

Pokračovat ve čtení

Oblíbené