Házenkáři narazí v kvalifikaci o mistrovství světa na favorita z Francie

Házenkářský rok 2026 je klíčovým obdobím i pro českou mužskou reprezentaci, protože v květnu ji čeká kvalifikační dvojzápas s Francií o postup na mistrovství světa. Závěrečný turnaj světového šampionátu se uskuteční ve druhé polovině ledna 2027 v Německu. Odborníci i fanoušci samozřejmě vnímají, že v cestě národnímu týmu na MS stojí nesmírně silný soupeř – Francie patří mezi světovou elitu.

• První zápas bude doma, odveta na půdě soupeře
• Byli by tam i hratelnější soupeři, míní trenér Pavel Pauza
• Trenér Daniel Kubeš z Dukly Praha dvojroli zvládá

„Přejít přes Francii bude nesmírně těžké. Navíc první utkání odehraje česká reprezentace doma, odveta pak následuje ve Francii,“ konstatoval pro Ruik.cz házenkářský expert Pavel Pauza, někdejší trenér národního týmu v letech 2005-2009.

V tehdejším období pod vedením Pavla Pauzy byla česká reprezentace účastníkem mistrovství Evropy i mistrovství světa. Tudíž Pauza dobře z vlastní sportovní praxe ví, co kvalifikace na šampionáty i samotný start na nich pro reprezentanty znamená.

Krutá daň za EURO: Proč jdeme zrovna na giganta?

„Model pro baráž, tedy kvalifikační dvojzápasy, je letos takový, že se družstva z Evropy nasazují do minisérií o postup podle umístění na nedávném evropském šampionátu. Jelikož Francie skončila výše než Česká republika, tak na Francii připadl při losu soupeř, který byl hůře postavený v tabulce. Takže v systému play-off se dostane na světový šampionát pouze vítěz dvojzápasu,“ přiblížil Pavel Pauza.

Smůla, nebo realita globálního sportu?

Všeobecně panuje v házenkářském prostředí názor, že to byl pro českou reprezentaci hodně nepříjemný los.

„Dá se to tak vyjádřit, že jsme v kvalifikaci pro MS měli nyní smůlu. Určitě by tam byli hratelnější soupeři. Ale házená je celosvětovým sportem, proto na mistrovství světa postupuje jen skupina celků z Evropy. Ostatní místa jsou určena pro zástupce ostatních kontinentů, aby házená měla opravdu globální rozměr po všech stránkách. Tak tomu prostě je,“ konstatoval Pauza realisticky.

I k současné reprezentaci má Pavel Pauza hodně blízko. Působí totiž jako šéftrenér mládeže v pražské Dukle a je i trenérem české dorostenecké reprezentace. V rámci Dukly spolupracuje i s trenérem tamního áčka Danielem Kubešem, který je i hlavním koučem reprezentace mužů.

„Možná se vyskytuje téma, jak se dá skloubit působení trenéra národního týmu s vedením předního extraligového klubu. Je to především týmová práce, samozřejmě náročná. Daniel Kubeš je velkou osobností, která to dokáže utáhnout. Není to jednoduchá dvojrole, ale kdysi jsem něco totožného zažil taky,“ podotkl Pauza, který při svém někdejším angažmá u reprezentace vedl současně i extraligový celek.

Mladí hráči mohou sbírat zkušenosti i v cizině

Pavel Pauza se v posledních letech věnuje mládeži a dorosteneckým národním týmem pod ním takříkajíc „prošla“ řada mladých hráčů. O to víc jim přeje, aby se prosadili i v zahraničí.

„Když ti nejlepší odcházejí do ciziny, tak mají šanci načerpat zkušenosti. Je tam jiná konkurence, která nabízí srovnání. V mládežnických kategoriích jsou třeba různé týmy rovnocenné. Ale například po roce zjistíte, že ti, co hráli proti vám v juniorech, jsou už v předních evropských klubech mužů. Takže i možnost trénovat s těmi špičkovými hráči může kluky posunout,“ přemítal Pavel Pauza.

„A kvalitní házenkář se pozná i podle toho, jestli se dokáže s větším tlakem a soutěživostí vypořádat. Jak se říká – je to pro ně výzva,“ dodal Pavel Pauza.

Zdroj: Autorský článek