Finy porážka bolela, ale medaili si nezasloužili. Češi nás dostali na kolena, přiznal trenér Mikkola

Po úspěšné první a druhé třetině zápasu o bronz, kdy se finští hráči oproti našim střelecky prosadili více – po první třetině vedli 2:1, po druhé díky Ondřeji Becherovi „pouze“ 5:3, přišla třetina závěrečná, kterou severští komentátoři většinově popisují jako naprostý finský „kolaps“.

Přitom stačilo málo a finští mladíci mohli z mistrovství světa odjet s bronzovými medailemi na krku. K tomu by však bylo potřeba, aby gólový náskok před Čechy uhájili. Třetí třetina pro ně ale nezačala šťastně. Po vyloučení Aleksanteri Kaskimäkiho český tým využil přesilovou hru a na 5:4 snížil kapitán Jiří Kulich.

V následující fázi oba týmy hrály poněkud nervózní, rezervovaný hokej, což se radikálně změnilo tři minuty před koncem zápasu. Trenérský štáb v čele s Patrikem Augustou se rozhodl zariskovat a dál hrát bez gólmana. Risk se vyplatil. Češi měli v boji o bronz, co se přesilovek týče, stoprocentní úspěšnost.

Přesně za minutu Ondřej Becher vyrovnal a 15 sekund nato se český tým poprvé od začátku zápasu dostal do vedení, když šestý gól v pořadí vstřelil Tomáš Hamara. Krásný sedmý gól, již do prázdné finské brány, dal Dominik Rymon, když šikovně sebral puk Arttu Kärkimu. Závěrečný osmý gól, a tedy hattrick, dal Ondřej Becher, který tímto české tažení ze bronzovou medailí stylově završil.

Co ale stálo za tím, že se do konce druhé třetiny úspěšnější finský tým nakonec totálně sesypal a na nástup českých mladíků nedokázal adekvátně odpovědět? Podle hlavního kouče Finů, Lauri Mikkoly, Češi zkrátka dokázali využít momentů, kdy tým Finska hrál v oslabení. Podle Roberta Reichla jsme Finy udolali psychicky, když jsme po odvolání našeho brankáře dali dva góly za sebou a dostali se do vedení. To soupeře zlomilo.

Reakce na zápas Česko – Finsko

Trenér Mikkola dodává: „Velmi jsem věřil, že tento zápas vyhrajeme, ale Češi vše vzali do svých rukou a dostali nás na kolena.“

Teprve sedmnáctiletý finský útočník Emil Hemming byl ještě sdílnější, ačkoliv se mu o zápase pochopitelně nehovořilo snadno: „Je těžké to přijmout. Nevím, co se stalo. Možná už jsme si mysleli, že jsme tento zápas vyhráli.“

Porážkou na ledě nicméně pocitové drama Finů nekončilo: „V šatně bylo celkem ticho,“ svěřil se Hemming. „Někteří hráči plakali. Poděkovali jsme těm, kteří jsou ročník 2004 a za juniorský národní tým odehráli svůj poslední zápas. Ti budou v budoucnu hledat štěstí v A-týmu.“

Ani finští fanoušci ale domácí hokejisty příliš nešetřili a v diskusích dávali průchod svým rozjitřeným emocím: „Toto byl největší kolaps, který jsem ve sportu kdy viděl, tedy od té doby, co Německo na fotbalovém mistrovství světa převálcovalo Brazílii 7:1,“ komentoval jeden z nich.

Kromě spílání hráčům vlastním se nicméně objevovaly i pozitivní reakce, tedy gratulace a slova uznání týmu České republiky: „Byl to moc zábavný zápas! Češi byli o chlup lepší,“ vyjádřil své hodnocení další ze severských fanoušků. V obdobném duchu se neslo i závěrečné konstatování fanynky Gitty v rámci dané diskuse: „Ano, zápas vždycky vyhraje ten lepší tým.“

Zdroj: České noviny, Svenska, Svenska Fans