Dědkovy stamiliony na startovní čáře: Dosáhnou Pardubice na titul, nebo přijde další jarní blamáž?

Základní část Tipsport extraligy ročníku 2025/26 je prakticky za námi, Pardubice vyhrály základní část a republika se opět rozděluje na dva nesmiřitelné tábory. Na jedné straně stojí ti, kteří nosí dres s půlkou koně na hrudi a věří v nadvládu svého klubu, na straně druhé fanoušci, kteří s popcornem v ruce zlomyslně čekají, až tahle nejdražší hokejová hračka v zemi znovu exploduje těsně pod vrcholem.

• Ofenzivní dominance a fenomén Červenka
• Příchod Malcolma Subbana z NHL se sice výsledkově vůbec nevyplatil, ale dokonale probudil Romana Willa
• Aby Dynamo konečně urvalo titul a předešlo další blamáži, musí se hvězdné mužstvo poučit z minulých let

Majitel Petr Dědek dál neúnavně pumpuje do pardubického Dynama astronomické částky a staví kádr, který svými jmény a gážemi převyšuje zbytek soutěže o pa(e)rník. Sázkové kanceláře mají jasno, u Betana aktuálně svítí na celkový triumf Pardubic hodně sebevědomý kurz 1,90, což z nich dělá naprosto jednoznačné favority celé ligy.

Jenže hokej se na papíře nehraje a ta nejpalčivější otázka visí ve vzduchu s mrazivou pravidelností. Bude to letos konečně stačit, nebo uvidíme na východě Čech další traumatické selhání hvězd v rozhodujících momentech?

Ofenzivní mašina z jiné galaxie a nestárnoucí fenomén Červenka

Když se podíváme na ofenzivní čísla Dynama ze základní části, je to zkrátka brutální síla. Síla, před kterou musíte smeknout, i když klub z města perníku zrovna dvakrát nemusíte. Co na ledě předvádí Roman Červenka, naprosto popírá biologické zákony.

Zapsat ve třiačtyřiceti zápasech dechberoucích šedesát bodů za devatenáct gólů a jedenačtyřicet asistencí, to je zkrátka fenomén. Červenka celou ligu s přehledem školí v hokejovém myšlení, dává hře myšlenku a klid.

Po jeho boku šlape na plné obrátky kapitán a skutečný motor týmu Lukáš Sedlák, který se zastavil na vynikajících jednapadesáti bodech v osmačtyřiceti duelech. Když je tohle duo na ledě, soupeři se často zmohou jen na bezmocné vyhazování puků po mantinelu.

Přidejte k tomu fantastickou sezonu ofenzivního beka Jana Košťálka, který diriguje přesilovky a nasbíral vynikajících dvaačtyřicet bodů, nebo obrovitánského Jáchyma Kondelíka s jeho dvaatřiceti zápisy, a máte útok, který budí hrůzu. Analytická data jasně ukazují, že Dynamo v útočném pásmu puku naprosto dominuje. Jenže play-off se nikdy nehrálo na umělecký dojem z kombinací na perimetru.

Zpackaný zámořský experiment, který paradoxně zachránil brankoviště

Právě panika z možného opakování předchozích jarních kolapsů donutila vedení k hodně diskutovanému kroku v brankovišti. Petr Dědek, evidentně nervózní z toho, že by tým nemusel mít absolutní jistotu v zádech pro klíčové dubnové večery, přivedl v průběhu ročníku Malcolma Subbana.

Gólman s nálepkou z NHL a obrovským očekáváním měl být tou pomyslnou betonovou zdí. Realita ale byla mnohem střízlivější a pro zámořskou akvizici vlastně dost krutá. Subban naskočil pouze do osmi zápasů, zapsal si podprůměrnou úspěšnost zásahů 89,7 procenta a s průměrem 2,51 inkasovaného gólu na zápas rozhodně nikoho neoslnil, spíše naopak.

Paradoxně však tento nevydařený experiment možná Dynamu zachránil celou sezonu. Konkurence totiž vyprovokovala Romana Willa k životním výkonům. Will ukázal obrovskou mentální odolnost, zavřel pochybovačům ústa, odchytal osmatřicet utkání a vytáhl svou úspěšnost na parádních 91,5 procenta.

S průměrem 1,99 gólu na zápas si vzal své království jednoznačně zpět. Pardubice tak jdou do vyřazovacích bojů s extrémně namotivovaným a rozchytaným českým brankářem, což je pro play-off kapitál k nezaplacení.

Kostlivci ve skříni a zranění klíčových bojovníků

Zásadní problém Pardubic ale v posledních letech neležel v nohách hráčů ani v lapačce brankáře. Ležel v jejich hlavách a ve schopnosti obětovat se jeden pro druhého, když jde do tuhého. Jizvy z prohraných sedmých finálových zápasů z let 2024 s Třincem a 2025 s Kometou Brno jsou v kabině stále hodně živé.

Tým v těchto momentech často působil spíše jako opulentní výkladní skříň plná hvězdných eg než jako dělnická četa, která by pro úspěch žrala led. Zranění navíc letos nepříjemně zbrzdila borce stavěné přímo pro tvrdý play-off hokej. Martin Kaut stihl jen šestnáct zápasů s deseti body a Jiří Smejkal dokonce pouhých třináct utkání s osmi body.

Jejich stoprocentní zdravotní stav a ochota chodit do míst, kde to bolí, bude pro celkový úspěch kritická. Varovným prstem je i bodově matnější ročník Vladimíra Sobotky, od kterého se s jedenácti body v jednatřiceti zápasech čekalo mnohem výraznější ofenzivní představení, ačkoliv jeho obrovské zkušenosti mohou v play-off ještě vyplavat na povrch.

Defenziva sice stojí na pevných nohách díky jménům jako Libor Hájek či John Ludvig, ale v momentech, kdy se hra rozkouskuje a soupeř hraje na brejky, dokáže pardubický systém, jak jsme letos několikrát viděli, fatálně propadnout.

Cesta k hokejovému grálu vede přes krev a pot

Letošní cesta za titulem tak bude pro Dynamo opět nesmírně těžkou zkouškou ohněm. Týmy jako pražská Sparta, zkušení matadoři z Třince nebo houževnatá Kometa moc dobře vědí, jak pardubickým hvězdám otrávit hokej, jak se jim dostat pod kůži a jak využít obrovského toxického tlaku, který se na klub zvenčí i zevnitř valí.

Každá prohra v sérii okamžitě vyvolá mediální hysterii a debaty o zbytečně vyhozených milionech. Aby letos Pardubice potvrdily roli superfavorita a přetavily ten lákavý kurz 1,90 ve zlatou realitu a pohár nad hlavou, musí se konečně naučit vyhrávat zápasy nevzhledným fotbalovým výsledkem jedna nula.

Musí pochopit, že titul se v české extralize nedá jen tak koupit na trhu nebo vykombinovat do prázdné brány. Musí se doslova vybojovat v krvi, potu a bolesti. Až tohle hvězdy v kabině Dynama beze zbytku přijmou, budou nezastavitelní.

Zdroj: Autorský článek