Brücknerova parta svět nedobyla, dokázala však inspirovat

Je to hořké vzpomínání. Před čtrnácti lety si Česká republika naposledy zahrála fotbalové mistrovství světa. Pod vedením Karla Brücknera Německu uhrála tři body z devíti, což nestačilo na postup ze základní skupiny. Dnes by se za úspěch považovala i účast samotná. Tehdy to ale bylo strašně málo.

Zdroj: wikimedia.org

Aby také ne. Veřejnost i hráči sami se zcela logicky namlsali na památném EURU 2004 v Portugalsku, kde reprezentace obsadila spolu s Nizozemskem dělené třetí místo.

Vrcholem generace kolem Nedvěda, Poborského nebo Kollera se měl stát světový šampionát. Češi se na něj dostali přes baráž, neboť přímo postupoval pouze vítěz skupiny. Tím bylo tehdy „překvapivě“ znovu Holandsko, které nám tehdy los přihrával, kdykoli to jen trochu šlo.

Skupina to byla ošidná. Nejprve se hrálo s USA, jehož nejvýraznější tváří byl kreativní záložník Landon Donovan. Jeho i ostatní Američany ale česká družina doslova vymazala. Výsledek 3:0 s dvěma brankami Rosického a jednou Kollerovou dával naději v další mimořádný turnaj.

Následující střetnutí už ale dopadla špatně. Dvakrát 0:2. Nejprve překvapivě s Ghanou, poté s Italy, kteří celý šampionát nakonec ovládli.

Oba zápasy ovlivnila do té doby neviděná nedisciplinovanost. Proti Ghaně dostal červenou kartu Tomáš Ujfaluši, proti Italům zase Jan Polák. Tým navíc sužovala zranění.

Do Německa vůbec neodcestoval Vladimír Šmicer, který dokázal v průběhu své kariéry pozitivně ovlivnit mnoho klíčových bitev. Zdravotně v pořádku nebyl ani Koller a především Milan Baroš, který nedokázal navázat na hvězdné chvíle z portugalského EURA.

Na tento šampionát se u nás přirozeně příliš nevzpomíná. Posloužil ovšem spisovateli Jiřímu Hájíčkovi, který v roce 2007 umístil děj své novely Fotbalové deníky právě do doby konání akce.

Hlavní hrdina (vášnivý fotbalový fanoušek) zjistil, že má sestru a vinou několika faktorů s ní musí objíždět Českou republiku namísto toho, aby jel do Německa na fotbalovou událost svého života.

Rozpadá se mu vztah a paralelně na dálku sleduje šampionát, od kterého tolik čekal, ale nakonec nedopadl podle jeho představ. Mimo jiné také proto, že velká část našich opor už byla jednoduše za zenitem.

Při četbě se dá velmi dobře ztotožnit s hlavním hrdinou, jakož i zavzpomínat na časy, kdy měla česká reprezentace ty nejvyšší ambice. Snad se ty časy zase někdy vrátí.

Použité zdroje: Fotbalové deníky, iDnes.cz

Mohlo by vás zajímat

Komentáře

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Oblíbené

Z české ligy bude těžké dostat se do reprezentace. Mým cílem je přestoupit do zahraničí, říká Filip Nguyen

Osmadvacetiletý brankář Filip Nguyen je v současné době neotřesitelnou jedničkou v týmu Pavla Hoftycha. V rozhovoru pro náš web prozradil mimo jiné i to, jaké šance dává Spartě a Slavii na postup do jarních bojů Evropské ligy.

Švancara: Slavii dlužím 30 milionů, ale dostal jsem málo času

Petr Švancara přestoupil v září 2000 do pražské Slavie, která za něj zaplatila nemalé peníze. Přestup za 30 milionů se ale vůbec nepovedl.

Vitrína dneška: Malík se bojí veřejnosti, Sparta hledá lepší dorostence

Zástupce vedení české fotbalové asociace se bál jít do pořadu na veřejnoprávní televizi. Rudý motor se zadrhl, Sparta po porážce v Plzni padla ostudně doma s Českými Budějovicemi.