Spojte se s námi


Bundesliga

Bayern se stává obětí vlastního úspěchu. Proč se musí v Německu zlepšit konkurenční prostředí?

Deset ligových titulů v řadě. 32 dohromady. Dvakrát zkompletovaný treble za posledních deset let. To a mnohem víc je Bayern Mnichov – dominantní síla německého fotbalu. Nehraje ale teď jejich úspěch proti nim?

Publikováno

dne

Deset ligových titulů v řadě. 32 dohromady. Dvakrát zkompletovaný treble za posledních deset let. To a mnohem víc je Bayern Mnichov – dominantní síla německého fotbalu. Nehraje ale teď jejich úspěch proti nim?

I mnozí fanoušci Bayernu už by asi snesli, kdyby ligu vyhrál někdo jiný. Třeba jen na rok, aby se přerušil ten odpočet nenarušené dominance. Mediálně i v zákulisí se otevírají debaty o možném play-off na konci sezóny, nadstavbové části, která by mohla zamíchat kartami.

Vyhrát desátý titul v řadě znamenalo pro Bayern hrozně moc. Je to pěkné kulaté číslo, milník, kterého lze dosáhnout. Je to evropský rekord. A hlavně je to po dvou letech ligový titul, který mohli oslavit s fanoušky.

Domácí trofeje se ale začínají měnit z úspěchů na samozřejmost. Každá další znamená o něco malinko méně než ta předešlá. Vždyť je to konec konců i sám Bayern, kdo iniciuje řadu debat o zlepšení konkurenčního prostředí v německém fotbale.

Dost podobně to vnímá i řada hráčů. Jasně, jít do Bayernu bude pořád snem spousty mladých fotbalových talentů vyrůstajících v Německu. Tomuhle snu se ale začíná vyrovnávat ambice na skolení giganta. Hráči chtějí být těmi, kdo Bayern porazí, kdo vyhraje ten titul v barvách Dortmundu, Leverkusenu nebo třeba Lipska.

A proto do těhle celků zamíří často radši než do Bayernu. Nico Schlotterbeck a Karim Adeyemi jsou toho krásným příkladem. Jasně, u obou jsou i další důvody, proč zvolili Dortmund namísto Bayernu, ale o oba dva se zajímali jak černo-žlutí vyzyvatelé z Westfálska, tak deutscher Meister z Bavorska a oba nakonec zamířili do Dortmundu.

Úplně nejlepším příkladem je pak Niklas Süle, který se po konci kontraktu v Mnichově stěhuje právě do Dortmundu. A nenechte se zmýlit jejich rétorikou, Bayern si chtěl Süleho nechat. Ten se ale jednak necítil v klubu doceněný, ale také, jak sám naznačil, až vlastně otevřeně řekl, chce vyhrát trofeje s klubem, pro které skutečně něco znamenají.

Ze snu mnohých hráčů jít hrát za Bayern Mnichov se stává sen jít porazit Bayern a to Bavorům ztěžuje práci mimo jiné na přestupovém trhu, čímž pak ale trpí třeba i jejich šance v Evropě.

Moc dobře si to však uvědomují a určitě i proto hledají cesty, jak umožnit svým ligovým konkurentům skutečně je vyzvat a vyrovnat trochu síly na bundesligovém poli. Bayern se pomalu a jistě stává obětí vlastního úspěchu.

Zdroj: Bundesliga

Reklama

Bundesliga

VIDEO: Tak tohle si za rámeček nedá. Dortmund vstřelil gól po nevídané chybě gólmana soupeře

Důležitá výhra pro Dortmund, nepříjemná a možná i zbytečná ztráta pro Freiburg. Předehrávka druhého kola Bundesligy nabídla atraktivní podívanou. K výhře Borussie pomohla i chybě soupeřova gólmana.

Publikováno

dne

Důležitá výhra pro Dortmund, nepříjemná a možná i zbytečná ztráta pro Freiburg. Předehrávka druhého kola Bundesligy nabídla atraktivní podívanou. K výhře Borussie pomohla i chybě soupeřova gólmana.

Dortmund dlouhodobě patří mezi nejlepší německé kluby, nicméně v posledních letech si velmi dobře počíná také Freiburg. Ten v minulé sezoně dokonce bojoval do posledního kola o místo v Lize mistrů. Bohužel neúspěšně.

Skromný a sympatický celek však bude chtít na vydařený rok, kdy se dostal také do finále poháru, navázat. V prvním kole ukázal svou kvalitu, když porazil Augsburg 4:0. V pátek ovšem přivítal doma právě Borussii a opět to byl dobrý výkon.

Svěřenci Christiana Streicha vstřelili ve 35. minutě gól a navzdory vyrovnanému průběhu zápasu dokázali ve vedení vydržet velmi dlouho. Čisté konto drželi až do 77. minuty, kdy se dopustil nečekané chyby gólman Mark Flekken.

Jamie Bynoe-Gittens napřáhl ke střele z velké vzdálenosti. Nebyla to kdovíjaká pumelice. Navíc ani nebyla nijak skvěle umístěná. Vypadalo to, že by s ní Flekken neměl mít problémy. Opak ale byl pravdou.

Střelu nedokázal chytit, pouze ji vyrazil, a to ještě za sebe. Míč se tedy octl za brankovou čárou. Byl to impuls, který jen posílil hlad Dortmundu po třech bodech. A těch se také Borussia dočkala.

O pár minut později totiž skóre otočil 17letý Youssoufa Moukoko, na konečných 3:1 ve prospěch vestfálského celku upravil skóre Marius Wolf.

Zdroj: Bundesliga

Pokračovat ve čtení

Bundesliga

Stejskal se Salzburgem vybojoval finále juniorské Ligy mistrů. Jak mladý gólman angažmá v Rakousku hodnotí a co jej čeká?

Adam Stejskal je 20letý brankář. Od svých 16 letech je hráčem Red Bullu Salzburg. V minulé sezoně byl stěžejním hráčem týmu do 19 let, který se probojoval až do finále mládežnické Ligy mistrů. V rozhovoru pro Ruik se rozpovídal o své budoucnosti či o tom, jak to v dominantním rakouském klubu funguje.

Publikováno

dne

Adam Stejskal je 20letý brankář. Od svých 16 letech je hráčem Red Bullu Salzburg. V minulé sezoně byl stěžejním hráčem týmu do 19 let, který se probojoval až do finále mládežnické Ligy mistrů. V rozhovoru pro Ruik se rozpovídal o své budoucnosti či o tom, jak to v dominantním rakouském klubu funguje.

Z Brna do Salzburgu v 16 letech

Adam Stejskal fotbalově vyrůstal v brněnské Zbrojovce. Už v 16 letech se ale přesunul do zahraničí. Konkrétně do rakouského Salzburgu. „Dlouho jsme to s rodiči a manažerem řešili, protože to je v 16 velký skok. Rozhodnutí ale bylo nakonec celkem rychlé a jasné,“ vyjádřil se pro Ruik nadějný gólman.

„Byl to obrovský rozdíl. Co se týče zázemí, tak i života kolem. Dva roky jsem žil v akademii, takže jsem prakticky všechno dělal tam. Jedl jsem tam, spal jsem tam, měl jsem tam školu, tréninky. Vycházel jsem z ní jen tehdy, když jsem si s kluky chtěl někam vyjít, nebo jel jednou za pár týdnů domů. Takže v tom byl obrovský rozdíl. I v tom, jak se tu ten fotbal bere a jaké je tu konkurenční prostředí. Byl to velký skok.“

Rodák z Brna studoval v době přestupu na sportovním gymnáziu v Brně. Po odchodu do Rakouska přešel na gymnázium v Praze, kde jej čekalo distanční studium: „Jen na zkoušky jsem musel dojíždět do Prahy, jinak jsem studium dělal v Salzburgu s tím, že na nás dohlížel nějaký vychovatel, aby viděl, že se tomu opravdu věnujeme.“

Mimo to si Stejskal pochvaluje, že to domů nemá zase tak daleko: „Autem je to 3 a půl hodiny, vlakem 4 a půl hodiny. Kdybych hrál v Plzni nebo v Teplicích, tak to vyjde nastejno. Oproti klukům z Anglie nebo Španělska to mám v tomhle mnohem lepší.“

A co se týká života? „Myslím, že Rakousko je podobné Česku. Jen ten přístup lidí je tu trochu pozitivnější. Co se týče služeb nebo zázemí, tak je to hodně podobné. Žádný extrémní skok to nebyl,“ má jasno.

Finále juniorské Ligy mistrů a sbírání zkušeností v Lieferingu

Adam Stejskal za sebou má velmi zajímavou sezonu, v níž měl poměrně napilno. Jednak chytal za Liefering, druholigový kooperační klub Red Bullu Salzburg, kromě toho ale chytal v týmu Salzburgu v mládežnické Lize mistrů.

„Liefering je sice kooperační tým Red Bullu Salzburg, takže jde o dva oddělené kluby, ale ten tým měl prakticky stejné hráče jako devatenáctka Salzburgu. S většinou kluků a se stejným realizačním týmem jsme tedy hráli společně. V tomhle to tedy komplikované nebylo. Co se týká vytíženosti, tak jsem rád, že jsem toho odehrál tolik. Pro můj růst to bylo velké plus,“ tvrdí.

Cestu Ligou mistrů neměla juniorka Red Bullu lehkou. Ve skupině musela čelit Seville, Wolfsburgu a Lille. „Ve skupině jsme se na postup docela nadřeli, takže cíle nebyly extra vysoké,“ přiznal Stejskal.

Nicméně ve vyřazovací fázi si Salzburg poradil se Žilinou, PSG či Atléticem Madrid, které v semifinále převálcoval 5:0. „Když jsme se dostali do poslední čtyřky, tak byl cíl jasný. Pokusit se vyhrát. Semifinále se nám extrémně povedlo, styl soupeře nám sedl, takže to skončilo jednoznačně,“ popsal cestu do finále soutěže.

Ve finále Red Bull Salzburg narazil. Prohrál vysoko 0:6 s Benficou. „Co na to říct? Narazili jsme a zaslouženě jsme prohráli. Možná to byla větší prohra, než reálně měla být. Bylo to zdrcující. Hodně jsme tomu podřizovali zápasy Lieferingu. Občas se hráči šetřili ve druhé lize, aby byli připraveni na LM, takže to bylo velké zklamání. Ale když se na to podíváme celkově, tak můžeme být maximálně spokojeni, že jsme se dostali až do finále,“ dodal.

Stejskal také podotknul, že druholigový dospělý fotbal je zkrátka odlišný, než fotbal v juniorské Lize mistrů: „Druhá liga je hodně silová a taktická. Gólů tam moc nepadá. V LM to ale byly otevřené zápasy a tím, jak tam hrají mladší hráči, tak hraje velkou roli psychika. Jak to v mládežnickém fotbale bývá, že se jeden extrémně povede a v druhém se stane na začátku nějaká chyba a tým to položí, tak se to stalo nám a bohužel to tak v tom finále dopadlo.“

Co teď? Hledáme ideální řešení, říká Stejskal

Momentálně řeší Adam Stejskal svou budoucnost. V Salzburgu má smlouvu do léta 2024, nicméně v Lieferingu už místo mít nebude a v A-týmu je velká konkurence.

„Je nepsané pravidlo, že v Lieferingu by měl každý hráč, co tam přijde v 18 letech, vydržet dva roky. U mě to tak poslední dva roky bylo, takže už takřka na 100 % za Liefering hrát nebudu. V létě jsem normálně začal přípravu s áčkem. V druhém týdnu jsem si bohužel natrhl vazy v kotníku, takže jsem si musel dát dva týdny pauzu a teď se to řeší,“ vyjádřil se gólman Red Bullu Salzburg.

„Do konce srpna je otevřeno přestupové okno. Uvidí se, jestli se najde hostování, které by dávalo smysl, abych se mohl rozvíjet. Pokud se nic nenajde, tak bych zůstal do zimy s prvním týmem a doufal, že se třeba v poháru naskytne nějaká možnost si zahrát,“ doplnil.

Adam podotýká, že je připraven na obě varianty, nicméně upřednostňuje odchod na hostování, aby měl zápasovou praxi. Návrat do České republiky podle něj není pravděpodobný. Už jen kvůli tomu, že jsou soutěže rozehrané.

„Je důležité najít klub, kde bych mohl hrát velkou část zápasů a aby ta liga byla zase o krok výš, než jsem byl v Lieferingu. Je těžké něco najít. Jak klub, tak Sport Invest se snaží najít něco, co by dávalo hlavu a patu. Hledají ideální řešení, které bude splňovat jak požadavky klubu, tak i Sport Investu,“ prozradil Stejskal.

Konkurence je pro náš rozvoj výborná, má jasno

Red Bull Salzburg je proslulý svým skautingem a systémem, který z mladých hráčů dostane to nejlepší. Velkou konkurenci si pochvaluje i brněnský rodák: „Konkurence je tu obrovská, což je pro náš rozvoj podle mě výborné. Tréninky jsou ve velké kvalitě a intenzitě. Na všechny hráče se klade důraz, aby jeli na 100 %.“

Stejskal uznává, že to někde je náročné na psychiku. Zejména v momentě, když dostává šanci někdo jiný. „Ale myslím, že to k tomu fotbalovému rozvoji patří. Myslím, že všichni, co tu jsou, jsou s tím smíření a jsou za to rádi. V budoucnu jim to hodně pomůže,“ dodává.

Rakouská liga? Prý je podobná té české

Red Bull Salzburg v Rakousku poslední roky naprosto dominuje. Kromě toho získává uznání také na mezinárodní scéně. I díky němu je rakouská liga v žebříčků podle koeficientu na skvělém osmém místě.

Česká soutěž se podle Stejskala od té rakouské příliš neliší: „Jen v Rakousku je výhoda, že tu je jen dvanáct týmů a pět z toho hraje předkola. My jsme tento rok přímo v základní skupině Ligy mistrů. To, že hodně týmů hraje evropské zápasy, pomáhá celé soutěži.“

Stejně to vidí i s návštěvami: „Na nás, Rapid Vídeň, Austrii Vídeň a Graz chodí dobré návštěvy. Co se týká středu a spodku tabulky, je to podobné jako v Česku. I když se mi to těžce porovnává, profesionální fotbal jsem tam nikdy nehrál. A poslední dva roky, co jsem hrál ve druhé lize, tak na zápasy Lieferingu a béček moc lidí nechodí. To spíše skauti a rodina. Co se týká druholigových týmů, jsou tam tak tři nebo čtyři kluby, co mají slušnou fanouškovskou základnu a na zápas chodí tak tři nebo čtyři tisíce lidí.“

Všichni nás chtějí nějak sesadit z trůnu

Adam Stejskal se vyjádřil i k tomu, jak vnímají Salzburg rakouští fanoušci. Například Lipsko, které stejně jako rakouský celek patří koncernu Red Bull, čelí v Německu neustálým nenávistným projevům.

V Rakousku to tak ale prý není: „Myslím, že v Lipsku je to mnohem větší extrém než tady. Salzburg má dlouholetou historii, jen se ten klub přejmenoval. Nějaká ta nenávist proti nám se neprojevuje. Je to klasická rivalita. Jako když se v Česku chtějí týmy vytáhnout na Spartu či na Slavii.“

Oproti Lipsku se navíc Salzburg stal naprostým hegemonem své soutěže. „Salzburg je devítinásobný mistr v řadě, takže se ho všichni snaží nějak sesadit. Tím vlastně roste i nenávist těch fanoušků Není to ale taková nenávist jako v Řecku nebo někde na Balkánu, kde by po nás házeli šutry nebo tak. Prostě jsme v posledních letech nejlepší v Rakousku a všichni se nás snaží shodit z trůnu,“ má jasno talentovaný brankář.

Pikantnější jsou dle jeho slov zápasy s Rapidem, Austrií či Sturmem, kde je proti Salzburgu skvělá atmosféra. „Ale není to nic speciálního,“ uzavřel své vyprávění.

Zdroj: Ruik

Pokračovat ve čtení

Bundesliga

Okénko minulosti: Německý vicemistr světa 1966 Sigfried ´Siggi´ Held se narodil v Bruntálu

V neděli 7. srpna oslavil Sigfried Held, jeden z nejlepších německých fotbalistů 20. století, úctyhodné 80. narozeniny. Německý tisk se doslova předháněl v historkách, které se točily okolo hráče, jemuž pro jeho nadhledovou povahu říkali Schweiger (Tichý), ale o jeho začátcích padaly jen malé zmínky.

Publikováno

dne

V neděli 7. srpna oslavil Sigfried Held, jeden z nejlepších německých fotbalistů 20. století, úctyhodné 80. narozeniny. Německý tisk se doslova předháněl v historkách, které se točily okolo hráče, jemuž pro jeho nadhledovou povahu říkali Schweiger (Tichý), ale o jeho začátcích padaly jen malé zmínky. Stříbrný medailista z MS 1966 v Anglii a bronzový z MS 1970 v Mexiku se narodil v moravském Bruntálu.

Held se narodil do německé rodiny, otec Friedrich (ročník 1914) byl povoláním úředník. S manželkou Margarete (1918) měli ještě jednoho syna, v době odsunu jednoročního Friedricha.

Rodinu postihl velmi podobný osud jako řadu jiných Němců po skončení druhé světové války. Přestože nikterak nespolupracovala s okupačním režimem, odsun „zpátky do Říše“, jak se tehdy říkalo, se jí týkal bezprostředně.

Po přemístění do Německa byla přidělena do obce Marktheidenfeld, kde synové objevili kouzlo fotbalu a otec talentovaného Sigfrieda nechal zapsat do místního klubu Turn Verein 1884.

I když se klubem jeho srdce později stal Kickers Offenbach (1963-1965 a 1971-1977), nejlepší výkony podával v Borussii Dortmund (1965-1971 a 1977-1979), kde s Reinhardem Libudou a Lotharem Emmerichem vytvořili údernou sílu černožlutých. Jeho věhlas narůstal, trenér Willi Multhaup o něm prohlásil, že je přímo ´zrozený pro fotbal ´.

Brána do reprezentace se mu otevřela dokořán.

Celkem nasbíral 41 utkání, vstřelil pět gólů. Debutoval v přátelském zápase s Anglií na Empire Stadium v Londýně (23. 2. 1966 – 0:1), reprezentační derniérou se stal duel se Skotskem v Hampden Parku v Glasgow (14. 11. 1973 – 1:1). Zdobí jej medaile vicemistra světa z roku 1966 a bronz z MS v Mexiku 1970.

Proti výběru země, kde se narodil, si nikdy nezahrál.

Jako trenér působil v mnoha německých i zahraničních klubech, vedl reprezentační výběry Islandu, Malty a Thajska. O jeho moravském původu se však nemluvilo.

„Vím, že trénoval také Schalke 04, když byly oslavy, připomínalo se to,“ přiznává česká osobnost tohoto klubu Jiří Němec. „Ale to, že se narodil u nás, jsem nevěděl, nikdy nepadla ani zmínka,“ potvrzuje.

U příležitosti oslav jeho 80 let se o tom začalo mluvit poněkud více. „Je to určitě velice zajímavá postava a budeme se snažit zjistit o něm více,“ slibuje Pavel Rapušák z Klubu za starý Bruntál.

Held se aspoň touto cestou vrátí do svého rodného města.

Zdroj: Klub za starý Bruntál

Pokračovat ve čtení

Oblíbené