Až budu slavný fotbalista, budu pomáhat lidem, říkal zmařený talent Václav Sládek, sám totiž podporu postrádal

Vzpomínky jsou naším motorem, ať už byly události radostné anebo méně či dokonce smutné.

Ví Jan Černota, který vypráví jeden smutný příběh českého zmařeného talentu: Mám k Florianovi Thauvinovi takovou hezkou vzpomínku, když jsme byli s Vaškem Sládkem v Marseille na stáži, třetí den večer za námi přišel do hotelu trenér, donesl Vaškovi Thauvinův odřený dres a řekl: „Můžeš tento dres po zbytek stáže nosit.“

Byl jsem ohromen, zastavilo se mi v tom okamžiku srdce. Nevím úplně přesně, co takový moment udělá s plány a sny 16letého talenta. Následující výsledky Vaška to ale jasně ukázaly, udělal vše nejlépe jak dokázal, byl vyladěn a připraven stoupat.

Václav Sládek byl vynikající talent, rok a půl v intenzívní péči 121 ELITE Sports. Nečitelný gauner na hřišti, na míči tanečník, před brankářem šelma! Neměl štěstí na podporu rodiny, doslova jsme ho v jeho 15 letech vzali do péče, měl stejné podmínky, jako vlastní syn – vrcholový sportovec.

V Brandýse nad Labem ho psychicky devastovali a sportovně zanedbávali, podařilo se ho v poslední vteřině předat do panem Dubnem příznivě vedeného Humpolce. A když Vašek zajistil porážku Akademie s reprezentanty v Jihlavě, ta si ho okamžitě poptala a vzala do své péče, porazili spolu Watford (6-0), Slovan Bratislava (2-1) atd. V Humpolci v klubové restauraci jsem zaslechl: „Ty jo, chodím tady na fotbal padesát let, ale tohle jsem tady ještě neviděl.“

V dorostenecké kategorii Humpolecké U19 Vaška znovu nalezl a začal ho rozvíjet trenér Lukáš Staněk.

V Humpolci si poradili s reprezentanty

Trenér A.F.C. Humpolec pan Lukáš Staněk: „Jsem hrdý na své družstvo.“

Ve 14. kole dorostenecké divize D zavítal na Humpoleckou trávu vedoucí celek tabulky – rezerva Vysočiny Jihlava. Tým Jihlavy doposud v soutěži ztratil pouhé 2 body a to za remízu. Do Humpolce navíc přijel ve velmi silném složení, neboť ligový dorost své utkání odehrál již v pátek. V základní sestavě se tak objevili i někteří mládežničtí reprezentanti.

Humpolečtí na toto utkání příliš motivaci hledat nemuseli. Ve svém středu mají též hráče, kteří prošli mládežnickými kategoriemi Jihlavy, pro ostatní byla výzvou samotná skutečnost, že jde o souboj s leaderem soutěže.

Do utkání lépe vstoupili hosté. A již v 8. minutě se křižnou střelou v pokutovém území prosadil hostující Pavlas – 0:1. Domácí však tento moment probral a i oni se konečně herně dostali do utkání. Byli nebezpeční zejména po stranách. Vytvořili si několik rohových kopů.

Vyrovnání přišlo zhruba po půlhodině hry. Sládek vpravo vysunul Kejvala, ten na zlatém podnose naservíroval míč Havlovi a ten na zadní tyči neměl problém zavěsit – 1:1. S blížícím se koncem úvodní části hry se taktovky opět chopili hosté a zle přišpendlili Humpolecké k vlastnímu pokutovému území. Branku se jim však vstřelit nepodařilo.

Po změně stran hosté navázali na poslední minuty z předchozí části. Vytvářeli tlak a nutili hráče domácích k chybám. V 58´rozehrávali zleva standardní situaci, kterou protečoval opět Pavlas a poslal Jihlavu do vedení – 1:2.

Humpolečtí trpělivě srovnávali dění na hřišti a pomalu se osmělovali. Opět dali o sobě vědět několika standardkami. V 67. minutě měl po akci Jiráka a Havla velkou možnost kapitán Svoboda. Doležal však jeho střelu vytěsnil na tyč. Za 5 minut si kapitán spravil chuť. Z pravé strany ho po rychlém brejku našel v pokutovém území Sládek, Svoboda si zasekl míč do protipohybu obránce a z úrovně pokutového kopu propálil Doležala – 2:2.

Od tohoto okamžiku se střídaly rušné momenty na obou stranách. Trefil se až domácí Venca Sládek a to doslova excelentně. Sám utekl po pravé straně a z úhlu dloubákem překonal bezmocného Doležala stylem alá Poborský – 3:2.

To již běželo posledních 10 minut utkání. Jihlava vrhla všechny síly do útoku. Tvrdou střelu z hranice pokutového území vytěsnil Matějka konečky prstů. Situaci v tváří v tvář útočníkovi vyřešil skvěle včasným vyběhnutím, hlavička Nováčka těsně minula svatyni domácích.

Rozhodnutí zařídily čerstvé síly. Horák se opět po pravé straně prosmýkl a postupoval ze strany na Doležala, všiml si však lépe postaveného Vašíčka, který protiútok výborně doplnil, a ten nekompromisně zavěsil za tyč – 4:2.

Vencova kvalita letěla logicky vzhůru. Následovaly týdenní stáže v zahraničí, týden ve francouzském ligovém klubu Martigues (Championnate National N) a v jeho klubových satelitech R1, v Akademii AC Beziérs a v italské Novaře, Serie C. Vaškovi bylo stále jen 17 let a nebylo kam spěchat, vše zvládal na jedničku, kluby neskrývaly o tohoto talenta zájem, ale Vašek chtěl trénovat doma, v Jihlavě, pod vedením trenéra Kamila Průši se cítil úplně nejlépe.

Pan Dušan Uhrin sr. řekl: „Takovou péči, jakou má Vašek, neměl ani Rosický.“

Následující vývoj popisuje opět pan Černota:

Po odstavení vedoucího jihlavské Akademie Kučery se již nepodařilo v Jihlavě Vaškovi pokračovat, kvalitní hráč ale vždycky vede.

Následovala zimní příprava ve Varnsdorfu, majitel Gabriel dal Vaškovi příležitost a doporučení trenéra Kamila Průši z Jihlavy znělo jasně, stál za kvalitou svého svěřence a talenta doporučil. Dokonce i tréninkové kompenzace byl pan Gabriel ochoten akceptovat.

Ve Varnsdorfu necitlivě od prvního dne nasadili na sedmnáctiletého kadeta plnou tréninkovou zátěž, jakou měli jeho dospělí zkušenější hráči. Tři týdny bez potřebného rozhovoru s mladým talentem, náročné období bez regenerace. A vážné zranění vyladěného Sládka na sebe nenechalo dlouho čekat.

Urvané kolenní vazy a zlomený meniskus byly logickým důsledkem nesmyslného nedočkavého přetížení mladého hráče. Není jediný, koho české laické trenérské ruce zlikvidovaly. Ano, jde o život.

Po uzdravení a regeneraci se už Vašek do českého profesionálního fotbalu nevrátil. Hrál v Rakousku a pokračoval s našim týmem malého fotbalu Golden Ideal Club La Plate, pomáhá vítězit našim G.I.C La Plate v Hanspaulské lize. Koleno není 100%, mladý talent si našel práci a českému fotbalu zbyly slzy.