Nejdříve kritika, pak uznání. Nedvěd zapnul Spartě play-off mód, teď musí stranou

KOMENTÁŘ – Hokejová Sparta končí svou letošní extraligovou pouť v semifinále. Vtípky o „dlouhé epoše bez titulu“ tak znovu nabírají na síle – čekání se protahuje už na 19 let. Pražský klub si tak na další šanci zvednout nad hlavu mistrovský pohár musí počkat. Nic na tom nezměnil ani kouč Jaroslav Nedvěd, který převzal Spartu během sezony v nelehké situaci.

• Sezona, která dlouho směřovala k dalšímu zklamání, nakonec skončila potleskem
• Sparta sice titul nezískala, ale po letech konečně působila jako tým pro play-off
• Největší zásluhu na tom má muž, který u toho paradoxně příští sezonu nebude

Je to prazvláštní hokejový fakt. Můžete hrát celý rok pod svými možnostmi, pak na jaře zapnete motory, a najednou vypadá opticky čtvrté místo jako celkem solidní výsledek. Nebo můžete šlapat jako kvalitní švýcarské hodinky celý rok, pak prohrajete finále a sezona končí zklamáním. Hokejová Sparta se letos ocitla v té první kategorii.

Už dlouho jsme od jejich fanoušků nečetli po vyřazení v play-off tolik chvály. Přitom hráli Pražané prakticky celé play-off s nožem na krku. V předkole jen o fous utekli proti Kladnu totální ostudě. Proti Plzni pak lámali nepřízeň osudu už za stavu 1:3 na zápasy. Zvládli eliminační zápas také ve vyhroceném semifinále proti Pardubicím, kde nakonec padli až v sedmém zápase.

I tak se ale dá říct, že Sparta dokázala v letošním play-off něco, co se jí dlouhé roky nedařilo. Zapnout play-off mód. Přestat hrát v této části sezony na hokejovou krásu, protože jak ukázala minulost, s takovým hokejem se velké zápasy o všechno nevyhrávají. Ani za stavu 3:0 na zápasy, jak ukázala dnes legendární série s Třincem před dvěma lety.

Celá Sparta se začala přetvářet už před začátkem celého ročníku. Poměrně výrazné změny v sestavě ukázaly, že si ve Spartě uvědomují, že je potřeba se vydat trochu jinou cestou. Přestat tolik sázet na zvučná jména, ale zakomponovat do týmu více bojovníků.

Sparta se dlouho hledala 

I tak se ale Pražanům moc nedařilo. Nepovedený začátek sezony vyústil odvoláním trenéra Pavla Grosse už v říjnu. Tým převzal Jaroslav Nedvěd, jenž do té doby vedl pouze tým v Litoměřicích. Kovaný Sparťan, s rudým srdcem na pravém místě. I tak to ale nebyla žádná velká sláva.

Místy to vypadalo, jako by Sparta chytla další dech, pak se ale zase vrátila do zaběhlých kolejí. Sedmé místo po základní části rozhodně nebylo v hlavách fanoušků ani vedení klubu před začátkem tohoto ročníku. V předkole to pak vypadalo na absolutní výbuch, když se podceňované Kladno dostalo v sérii na koně.

Jaroslav Nedvěd tou dobou rozhodně nebyl nejoblíbenějším mužem Sparty. Začalo se mluvit o tom, jaká byla chyba svěřit osud slavného klubu do rukou nezkušeného kouče, který byl z trenérského hlediska ještě nedávno extraligou nepolíben. Pak se ale něco přece jen stalo. Po kritice přišlo vzkříšení  

Najednou Sparta zvládla zápas o všechno. Událost, na kterou čekali v Praze tolik dlouhých let. A aby toho nebylo málo, dokázali Pražané otočit čtvrtfinále proti Plzni ze stavu 1:3 a vyhrát poprvé v klubové historii sedmý zápas. Lynčovaný trenér byl náhle za hrdinu. 

Přestože Sparta nakonec prohrála po tuhém boji v semifinále proti pardubickému Dynamu, pachuť sezony zůstává úplně jiná než v těch předchozích. Najednou končil tým z hlavního města republiky se vztyčenou hlavou. A to je něco, co se dlouho nepodařilo ani Pavlu Grossovi, ani jeho několika předchůdcům.

Jaroslav Nedvěd nepůsobil během sezony při rozhovorech a na tiskových konferencích zrovna nejsebevědoměji. O jeho výrocích na adresu rozhodčích v semifinále nemluvě. Hlavní kouzlo ale vytáhnul v kabině za zavřenými dveřmi. Konečně někdo dokázal udělat ze Sparty partu bojovníků.

Hokej / před 1 týdnem

Nedvěd zuří kvůli sudím, Dědek chce konec šéfa extraligy. Vyhrocená série Sparta Praha vs Pardubice graduje

Teď přichází těžké loučení

Jak říká známé přísloví – nechval dne před večerem. A v hokeji to platí dvojnásob. Už když nastupoval Jaroslav Nedvěd na lavičku Sparty, bylo jasně řečeno, že se jedná o záchrannou akci do konce sezony. V tu chvíli už totiž bylo vedení týmu v kontaktu s Patrikem Augustou. Jako by chtěla Sparta sezonu spíš hlavně přežít bez ostudy.

Div že z toho nakonec nebyla epická jízda až za zlomením kletby. Ať už si Jaroslav Nedvěd počínal v posledních týdnech či měsících jakkoliv, jeho krátká mise na lavičce Sparty končí. Bez ohledu na pocity, bez ohledu na výsledek. Možná je s nadsázkou řečeno nakonec z pohledu hokejového osudu dobře, že Sparta nedotáhla sezonu až ke zlaté tečce. Protože člověka, který by získal titul po celé generaci čekání, by se vyhazovalo ještě hůř.

Na zásluhy se vždy v hokeji úplně nehraje. Tohle je typický příklad moderního sportovního světa, kde hlavní roli hrají peníze a smlouvy. Ne že by tady o sport nešlo vůbec, ale i tak managementu Sparty nezbývá nic jiného, než podat Jaroslavu Nedvědovi ruku se slovy: „Díky trenére! Tak snad zase někdy příště.”

Zdroj: Autorský článek