Jak Marco Sturm změnil Boston. Analýza, proč Pastrňák a spol. vypadají úplně jinak

O jedno z největších překvapení letošní sezóny se stará Boston Bruins. Tým, který loni skončil na posledním místě ve své divizi, nyní figuruje na postupové pozici pro play-off. Po loňské uzávěrce odcházela řada jmen a generální manažer Don Sweeney v létě nepřivedl žádné velké jméno, které by budilo emoce. Novým koučem se stal Marco Sturm.

• Tým z posledního místa divize je zpět v bojích o play-off
• Klíčem k obratu je německý trenér Marco Sturm a jeho nový systém
• Bruins se vrací k fyzické hře, struktuře a důrazu na defenzivu

Sturmův systém pod lupou

Rozdíl není jen v posílení kádru, ale hlavně v novém kouči Marcu Sturmovi. Jeho systém dokázal hru Bruins pozvednout a vrátit týmu ztracenou identitu. Po skoro třetině základní části je proto ideální chvíle rozebrat, jak Sturmův styl funguje, co Bostonu zatím šlape a kde jsou naopak rezervy.

I přes solidní start ale není na místě přehnaná euforie. Sturmův systém má své limity i slabiny, které se postupně ukazují.

Kdo je Marco Sturm

Marco Sturm je sedmačtyřicetiletý bývalý hráč ledního hokeje a současný kouč Bruins. Dlouholetí fanoušci Bostonu Sturma jistě znají, protože v organizaci působil v letech 2005 až 2010. Přišel jako protihodnota v jednom z nejhorších trejdů historie Bruins, tedy výměnou za Joe Thorntona.

V prosinci roku 2010 byl vyměněn do LA Kings a vítězství ve Stanley Cupu v Bostonu následující rok si tedy neužil. V NHL odehrál celkem 938 zápasů a připsal si 487 bodů. Jako hráč se také objevil v dresu německé reprezentace na mistrovství světa i olympijských hrách.

Po konci hráčské kariéry se vydal na trenérskou dráhu. Působil u německé reprezentace, kdy v roce 2018 dokázal senzačně svůj tým dovést až do finále na olympijských hrách. Sturma si všimli v zámoří, a tak se v sezóně 2018/19 stal asistentem hlavního trenéra v Los Angeles. Po třech sezónách převzal roli hlavního trenéra jejich farmy v Ontariu.

Po nevydařené sezóně Bruins hledalo vedení nového hlavního kouče a jedním z hlavních kandidátů byl právě Sturm. Nabídku přijal a stal se třicátým trenérem v historii Bostonu a zároveň vůbec prvním evropským hlavním koučem této organizace.

From player to coach. 🫡

Marco Sturm has been named head coach of the @NHLBruins! pic.twitter.com/qJJ1eBSfzo

— NHL (@NHL) June 5, 2025

Co Sturm po příchodu převzal a co změnil

Marco před sebe dostal opravdovou výzvu. Nový kouč přebíral tým, který byl v závěru loňské sezony herně blízko rozkladu, ztratil týmovou identitu a většina herních prvků prostě nefungovala. Struktura a konzistence skoro chyběly.

Obrana se často rozpadala kvůli špatnému přebírání hráčů a chaotickým rotacím. Útok se opíral hlavně o individuální momenty a postrádal soudržnost mezi formacemi. Ani speciální týmy nebyly stabilní, přesilovka byla předvídatelná a oslabení zbytečně pasivní.

Hráči často ani nevěděli, co mají hrát, neměli jasně přidělené role a docházelo k častým zmatkům. Tým trpěl na nedostatek disciplíny a nemožnost držet jednotný herní styl. Výsledkem byl tým, který se na ledě často hledal a nedokázal udržet výkonnost delší dobu.

Sturm tedy vstupoval do sezony s jasně definovaným úkolem: vrátit týmu strukturu, zlepšit disciplínu, sjednotit herní styl a znovu do hry zapracovat i fyzické prvky, které dříve patřily k identitě Bruins.

Sturmova filozofie

Marco Sturm rozhodně nepřišel udělat revoluci, ale zavést velmi jasný a srozumitelný herní styl. Základem jeho hry je struktura a disciplína, každý hráč na ledě přesně ví, co se od něj požaduje. Bruins už nehrají chaoticky, ale hráč ví, co v dané situaci dělat a jak ji vyřešit.

Silnou stránkou německého kouče je rozhodně komunikace. Sturm je otevřený a férový trenér. Hráčům přesně vysvětluje, co od nich očekává. Díky tomu má v kabině silný respekt a tým přesně chápe jeho záměry i systém.

Třetím pilířem je návrat identity Bruins. Sturm klade důraz na fyzickou hru, bránění slotu, důkladnou defenzivní hru a nepříjemný styl hry. Právě tyhle prvky řadu let Bruins definovaly.

Marco se navíc nebojí zapracovat mladé hráče do systému. Příkladem jsou hráči Marat Khusnutdinov a Fraser Minten a to ukazuje, že trenér věří i mladším posilám.

Obranný systém

Sturmův obranný systém stojí na kompaktnosti a kontrole prostoru před brankou. Bruins už nejsou rozházení po pásmu jako loni. Hrají mnohem více u brány a soustředí se na bránění slotu, odkud v NHL padá velké množství gólů.

Obránci se nestahují hluboko pod branku, ale snaží se držet pevnou linii těsně nad brankovištěm. Díky tomu soupeři nedostávají nebezpečné střely z prostoru mezi kruhy. Sturm také chce aktivitu a agresivitu na mantinelech, ale pokrytý střed třetiny. Loni se stávalo, že se hráči hnali do rohu a nechali slot prázdný.

Jinak řečeno, Marco uzavřel střed svého obranného pásma, omezil chaos a nutí hráče hrát kompaktně. Díky tomu jeho tým inkasuje méně „levných“ gólů. Obrana působí více organizovaně a už se nestává tolik chyb v přebírání hráčů.

Přechody přes střední pásmo

Bruins používají různé přechody přes střední pásmo, ale nejčastější jsou následující typy. Kompaktní přechod v pěti hráčích, nejčastěji tři útočníci vysunutí dopředu a následují hned dva obránci. Tým se pohybuje jako jeden blok. Takto zformovaná pětice dokáže minimalizovat mezery mezi sebou.

Dále se využívá kontrolovaných vstupů či výstupů přes střední pásmo. Hráči si většinou posílají krátké přihrávky a tím se minimalizuje riziko chyb.

Když tato možnost není, využívá se tzv. chip and chase. Je to jednoduchý způsob, jak projít přes střední pásmo, tak, že hráč puk nahodí do soupeřovy třetiny (chip) a následně se ho buď sám, nebo společně s křídly pokusí vybojovat (chase). Používá se ve chvíli, kdy není možné čistě přejít přes střední pásmo s pukem pod kontrolou.

Útočný systém

Největší změna oproti minulé sezoně je určitě četnost střelby na branku. V minulém ročníku se mnohdy stávalo to, že Bruins měli za třetinu ani ne deset střel. Letos se hráči snaží puky více posílat na branku a do brankoviště a jdou si pro možné odrazy. Takový systém může více sedět hráčům z bottom-six než kreativním hráčům, kteří hrají v prvních dvou formacích.

Velký rozdíl je i v podpoře puku. Hráči se pod Sturmem drží blíž u sebe, nabízejí se na krátké přihrávky a nepouštějí se do zbytečných dlouhých risků. Díky lepšímu puck supportu má Boston méně ztrát ve střední třetině a působí mnohem kompaktněji.

Trenér klade velký důraz na to, aby se hráči nezbavovali puku jen tak. Nechce puk odevzdat protihráčům, ale chce kontrolovanou rozehrávku a držení puku pro svůj tým. Když totiž jeho tým kontroluje puk, není zavřený ve vlastním pásmu, nevznikají chyby v pozicování a přebírání hráčů.

Německý trenér pracuje s top-six a bottom-six úplně odlišně. První dvě formace mají více volnosti s pukem, ale zároveň přísnější strukturu v tom, kde a jak mají útočit. Pastrňák není přetěžovaný jako v minulé sezoně, Geekie se stal pravidelným střelcem týmu. Hra je přímočařejší a méně chaotická.

Bottom-six dostala jasnou identitu – jednoduchý, fyzický a energetický hokej. Hráči jako Eyssimont nebo Kastelic díky tomu výrazně ožili a třetí i čtvrtá formace přestaly být slabinou. Sturm bottom-six aktivně používá jako nástroj řízení zápasu, při vedení drží puk mimo nebezpečí, při tlaku soupeře svou aktivitou dokážou efektivně získávat puky.

Speciální týmy

Sturm si pro přesilové hry zvolil moderní systém rozestavení 1-3-1. To znamená rozestavení s hráčem nahoře (u modré čáry), dvěma hráči u mantinelu, mezi nimi je hráč mezi kruhy a poslední hráč je před brankou.

Boston se snaží o jednoduchost, rychlé střely a udržení tlaku v pásmu pomocí pinchování obránců. Pinchování znamená agresivní snahu získat puk, když obránce opustí modrou čáru a jde bojovat o kotouč hlouběji do pásma. Tímto se prodlužuje tlak v pásmu a přináší to další střelecké pokusy.

Jasná nevýhoda této agresivity je možnost samostatných úniků pro soupeře. Přesilovka letos působí velmi nebezpečně a je to ohromné zlepšení oproti minulému ročníku.

Oslabení patří také mezi změny, které Marco Sturm zavedl. Boston využívá systém úzkého hybridního boxu, který maximálně chrání předbrankový prostor. Díky aktivitě a lepší práci hokejkou se Bruins z pasivního PK z minulé sezony změnili na jednotku, kterou je těžké rozebrat. Slabinou může být uvolněný prostor na modré čáře.

Slabiny a rizika

Asi zatím největší slabinou jsou časté samostatné úniky soupeře. Děje se tak často při pinchování obránce v přesilové hře. Útok může být méně kreativní, ale Bruins se daří střílet velký počet gólů a v této statistice se řadí na vrchní pozice NHL.

Marco Sturm zavedl energický, fyzický styl, který je však velmi náročný, a proto může být znát únava hráčů na konci sezony. Změnil Boston tím způsobem, že mu navrátil ztracenou identitu, kterou klub v minulé sezoně postrádal.

Bruins teď vědí, jak chtějí hrát, a působí organizovaně a sebejistě. Ne všechno je perfektní, zejména agresivní pinchování či občasná zranitelnost při delším tlaku soupeře, ale převládá jednoznačný progres ve hře 5 na 5 i speciálních týmech.

Jsme teprve ani ne ve čtvrtině sezony, takže bude zajímavé sledovat, zda si Boston tuto strukturu a energii udrží. Jedno je ale jisté už teď – Sturm během pár týdnů dokázal vrátit do Bostonu systém, řád a identitu, na které může stavět dlouhodobě.

Zdroj: autorský článek