Vzpomínka na Leopolda „Poldi“ Kielholze. Slepejš, který by bez brýlí netrefil od středového kruhu k brance

Určitě jste tu situaci někdy zažili: forward ve vyložené pozici spálil šanci jak hrom a z ochozů se mu dostalo ve slušnějším případě rady, aby si pořídil optickou pomůcku. Možná nikdo z nich neví, že existoval útočník, který by podobný pokřik z tribun bral jako běžnou věc. Protože on bez brýlí nedal ani ránu.

Jmenoval se Leopold „Poldi“ Kielholz a na svět přišel 9. června 1911 v Basileji. Pokud se na jeho kariéru zadíváme blíže, tak to byl takový větroplach, protože během své dvacetileté kariéry vystřídal sedm klubů, ovšem ty stihl protočit za deset let.

Teprve v roce 1938 se „usadil“ a dohrál v curyšském Young Fellows, kde v roce 1947 skončil s kariérou. A je v tom i určitý paradox, když se loučil v klubu s názvem mladí chlapíci, a začínal o dvacet let dříve v Old Boys Basel (Basilejští staří chlapci) …

Kielholz následně prošel mužstva FC Black Start Basilej, FC Basilej, FC Servette Ženeva, FC Bern, poté francouzský Stade Reims a po návratu do Švýcarska FC St. Gallen. Jednoznačně nejlepší ročník prožil Poldi v roce 1933, v Servette Ženeva nejenže pod vedením legendárního Karla Rappana získal titul, ale ještě nasázel do branek soupeřů 40 gólů, což je dodnes nepřekonaný rekord v ligové soutěži v zemi helvétského kříže.

Za národní tým Švýcarska odehrál Kielholz 17 zápasů a nastřílel v nich 12 branek. Nezapomenutelný byl v zápase jakéhosi předchůdce mistrovství Evropy – ve 3. ročníku Evropského poháru fotbalových národních týmů, hraného dlouhodobě v letech 1933 – 1935, nastoupil Kielholz do pěti zápasů a dal v nich 7 gólů.

Švýcaři skončili v pětičlenném turnaji poslední, ale 14. dubna 1935 v Curychu porazili po skvělém výkonu Maďary 6:2 a Poldi se na tomto výsledku podílel hattrickem.

Na MS v Itálii 1934 hrál Kielholz dva zápasy: Nizozemcům vstřelil dvě branky a Švýcaři postoupili, konečnou jim však vystavil československý tým, ale i proti němu se Kielholz trefil aspoň jednou. Bylo mu tehdy 23 let, takže se dalo předpokládat, že si zahraje i za čtyři roky ve Francii, ale Karl Rappan, přestože Poldiho dobře znal ze Ženevy, ho nechal sedět pouze na lavičce.

Soupeři se mu možná posmívali, že je „slepejš“ a Kielholz sám tvrdil, že bez brýlí by netrefil od středového kruhu k brance. Možná jeho silné kulaté obroučky s tlustými skly mátly a soupeře ukolébaly, ale rychle se přesvědčili o svém omylu.

Švýcarský útočník pak ještě dvakrát usedl na lavičku národního týmu jako trenér: v letech 1950-1953 a poté s malou přestávkou v období 1954-1958. Zemřel pět dní před 69. narozeninami (4. června 1980).

Článek sepsal čtenář Ruik Football – RoBertino.