„Výsledky Sparty půjdou nahoru. Trenér Jílek umí do hráčů dostat svou filozofii,“ říká bývalý brankář Sparty Kouba

Při příležitosti tradičního turnaje Akademie Cup jsme vyzpovídali Petra Koubu, jenž je blízkým spolupracovníkem Karla Poborského, ředitele regionálních fotbalových akademií. Který brankář ho na turnaji zaujal? Zvedne trenér Jílek klub jeho srdce?

Všichni vás známe jako výborného brankáře, ovšem v jaké pozici jste na turnaji Akademie Cup?

V první řadě sleduji výkony brankářů, protože to je moje parketa a tady se cítím nejpovolanější. Druhá věc je, že spolupracuji s Karlem Poborským v rámci akademií. Jsem mu po ruce a diskutujeme spolu věci, co se akademií týkají a hledáme řešení, která jsou ku prospěchu a rozvoji akademií jako projektu.

Jak byste porovnal možnosti, jaké jste měl k dispozici, s tím, jaké možnosti má mládež dnes?

Odpověď není jednoduchá a jednoznačně odpovědět nelze. Myslím si však, že už jen tento projekt, který se snaží sdružovat nejlepší hráče z regionů, aby spolu hráli, za nás vůbec nic takového nebylo. Navíc umělky, dobré trávníky… Už je ten fotbal čistý, není to válená ve škváře z pohledu brankáře. Víc vzdělaných trenérů, kteří umí dobře poradit.

Kluci se můžou podívat každý týden na nejlepší brankáře světa a učit se z toho, to jsme také neměli. My jsme byli samouci a servis, který se snažíme klukům vytvořit, jsme neměli. Na druhou stranu jsme měli fotbal jako jedinou zábavu, takže jsme se mu věnovali každou chvíli, dnes a denně. I to byl asi důvod, proč jsme něco uměli a proč nám to pomohlo v profesionálních kariérách.

Jaký je zájem o chytání? Byl větší či menší zájem o tento post v minulosti?

Zájem o brankářinu u kluků stále je. Je to zajímavý post. Je to i tím, že si člověk odmala může najít zálibu v tom, že góly nedává, ale zabraňuje jim. Je to určitě i příklad bývalých brankářů, ať už ta tradice začíná u pana Pláničky, pana Viktora a momentálně je tu samozřejmě Petr Čech, který je vzorem pro kluky.

U nás je to tak nastavené. Vždycky byli dobré osobnosti v brance v hokeji i ve fotbale, a tak se nelze divit, že si dnes děti hrají na Čecha, jako my jsme si hráli na Viktora. Myslím si, že i tohle má vliv na to, když se mladí hráči rozhodují, kde by chtěli hrát.

Který tým vás na Akademii Cupu zaujal? Popřípadě, zaujal vás nějaký hráč či brankář?

Já ty kluky znám, procházejí kempy na úrovních U14, kde jsou už první doporučení od krajských trenérů. Potom taky z úrovně U15, kdy jsem objížděl kempy a s brankáři pracoval. V tomto ohledu mě moc z našich brankářů nikdo nepřekvapil.

Zaujal mě však brankář Slovácka Alex Urban, který naším systémem neprošel. Bavili jsme se s trenéry reprezentace U16, kteří se informovali na hráče na této úrovni, tak jsem jim tohoto brankáře doporučil.

Když se přesuneme na vyšší úroveň, kdo je nejlepší český gólman?

Nelze říct. Můžu jen říct, že jsem velmi rád, že brankářský post reprezentačního týmu je kvalitně obsazen. Strašně mě těší, že jsou to hráči, kteří si prošli reprezentačními výběry. Všichni působili i u jednadvacítky. I Ondřej Kolář, který pomalu nakukuje do Áčka.

Všichni prošli už juniorskými výběry, takže mě těší, že jsme v minulosti měli dobrý odhad. Určitě je posunulo, že už v 17 letech mohli hrát mezistátní zápasy a srovnat, jestli jsou konkurenceschopní s Evropou a dalšími státy. Určitě je to posouvá v jejich kvalitě.

A ve světě?

Když vezmu v úvahu styl a způsob chytání, tak se mi líbí Jan Oblak z Atlética Madrid. Je taková klidná síla, má klidné rozhodování a umí zakládat útoky, zároveň však něco chytne navíc a pomůže svému týmu kvalitním zákrok.

Jak vidíte blízkou budoucnost Spartu? Kde vidíte důvod jejího úpadku? Pozorujete nějaký konkrétní moment?

V profesionálním fotbale rozhodují výsledky a ty mluví celkem jasně. Dominance Sparty už skončila, což je evidentní i z toho dění za posledních 10-15 let. To si musí vyhodnotit v klubu a snažit se pracovat tak, aby se dostali rychle zpět na výsluní. Co se týká příčin, nejsem kompetentní, abych to rozebíral. Snažím se dělat svoji práci a tohle je práce někoho jiného.

Ale jak znám trenéra Jílka z působení v jednadvacítce, tak vím, že fotbalu rozumí a ví, jak dostat do hráčů svou filozofii a své myšlenky. Umí to přenést na hřiště, což neumí každý trenér. Jsem přesvědčen, že výsledky Sparty půjdou nahoru. Samozřejmě si jako bývalý hráč a taky současný fanoušek Sparty přeji, aby našli cestu co nejdříve.

Když jste zmínil Václava Jílka, Pavel Srniček měl podobný názor na jeho osobu. Jak jste si s Pavlem rozuměli, jak jste spolu vycházeli a jaké bylo společné působení v reprezentaci?

Bylo to na profesionální úrovni, maximální oboustranný respekt. S Pavlem i jeho bratrem jsme si o tom po jeho smrti povídali. Byl to nejen profesní respekt, respektovali jsme jeden druhého pro to, co umí, ale i proto, že jsme byli lidi a věděli jsme, že jakmile by byl číslo jedno, tak bych mu dělal absolutní podporu.

Role ale byly na Euru obráceně, a já jsem z jeho strany cítil, jak to mně a týmu přál a ze svý pozice byl ochoten zůstat po tréninku, aby na něj kluci stříleli, a já si mohl jít odpočinout. Maximálně podporoval tým. Já na něj vzpomínám strašně rád, je mi líto, že odešel takto brzo a je to pro mě smutná věc.

Jaký je pro brankáře vrchol? 

Jako pro každého hráče, stát se mistrem světa.

Nejlépe chytnout penaltu ve finále?

Je fajn, když brankář něco chytne a pomůže k tomu týmu. Proto jsem já fotbal hrál. Největší radost jsem vždy měl z toho, když za mnou po zápase spoluhráči přišli a řekli, že jsem je podržel. To mě nejvíce těšilo. Ale vždy jsem chtěl být mistrem světa, bohužel se mi to nepovedlo.

Třeba jednou v roli trenéra někoho k tomuto vychováte.

Byl jsem blízko, Hráli jsme finále mistrovství světa dvacetiletých v Kanadě a tam jsme byli blízko, ale nepodařilo se to. Ale je důležité mít vždy nějaký cíl, který vás v kariéře posouvá dál.