Vracející se Dočkal: Noha už nikdy nebude ve stavu jako před operací

Když se vracel z Číny, byl vnímán jako spasitel. V Bořku Dočkalovi měla Sparta najít osobnost jak na hřišti, tak v kabině. Reprezentační kapitán se ale brzy zranil a byl rok mimo hru. Nyní to však vypadá, že start jarní části ligy stihne.

Když se v sestavě pro přípravné zápasy proti Ústí nad Labem a Bodo/Glimt objevilo jméno Bořek Dočkal, nejeden fanoušek Sparty se zaradoval. Po loňském návratu z Číny odehrál produktivní záložník tři zápasy a Spartu velmi pozvedl. Byl například u výhry 4:0 nad Plzní. Pak si ale Dočkal zranil achillovku a Sparta se s jeho ztrátou nedokázala vyrovnat.

Uplynul téměř rok a Dočkal opět hraje přátelské zápasy, trénuje naplno a počítá se i s jeho startem v soutěžních kláních: „Je to příjemné, na druhou stranu pozoruji, že člověk rychle zapomíná. Jak jsem se postupně těšil na další věci, říkal jsem si, že aspoň tohle bych chtěl už moct dělat, tak najednou je člověk zpátky a zas by frfňal nad něčím. Musíme se pokaždé zamyslet a říct, si, že mám být rád za každý den, kdy můžu trénovat na hřišti a dostávat se do pohody,“ líčí Dočkal pro klubový web.

Pro bývalého hráče Slavie, Liberce, Rosenborgu, Philadelphie nebo Henanu šlo o první vážnější zranění v kariéře: „Bylo to pro mě první takhle dlouhé a vážné zranění. Naučilo mě to spoustu věcí i mimo to hřiště. Zaměřil jsem se také na věci ohledně svého těla – třeba stravy. Abych tělo i sebe nachystal do formy předtím, než budu moci trénovat a dělat i něco fyzicky. Jsem rád, že jsem ty věci udělal. Myslím, že mi pomohly.“

Dočkal zároveň přiznává, že ani přes perfektní péči lékařů, nebude zraněná noha už nikdy stoprocentní: „Doufám, že to bude co nejméně poznat. Drobné limity tam budou, ta noha už nikdy nebude ve stavu, jako byla před operacemi. Ale měl bych být schopný ty věci nahradit něčím jiným a udělat si výhodu jindy,“ říká sparťanský záložník.

Reprezentační kapitán potvrzuje, že stále chodí do soubojů s jistou opatrností: „Dokud je to trénink a přátelská utkání, tak mě ta hlava trochu přibrzďuje. Noha to zvládne, ale v hlavě pořád nějaká opatrnost je.“

Dočkala zpočátku šetřili také jeho spoluhráči: „Viděl jsem na klucích, že se nikomu nechtělo jít do šprajcu se mnou. Když byl balon mezi námi, tak raději ucukli. V prvních týdnech to pro mě bylo fajn. Teď už ale v soubojích cukat nemusí,“ dodává záložník.

Celá sparťanská veřejnost vkládá do Dočkala velká očekávání. Špílmachr si ale tlak nepřipouští: „Největší očekávání mám sám od sebe. Byl bych se sebou nespokojený, kdybych nepřinášel týmu to, co se ode mě očekává. Uspokojit sám sebe je to nejdůležitější. Věřím, že když budu se svým výkonem spokojený já, budou z toho mít radost i lidi.“